Archiv zpráv

Službu chráněné bydlení poskytujeme v Klášterci nad Ohří již čtvrtým rokem. V současné době ji využívá deset klientů ve čtyřech bytech, jedná se o osm mužů a dvě ženy. Kapacita je nyní naplněna a ač by zájem byl, zatím se neuvažuje o jejím navýšení.

Cílovou skupinou jsou lidé od 18 do 80 let s duševním, mentálním nebo kombinovaným znevýhodněním. Smyslem služby je umožnit žít těmto lidem standardním způsobem života - tak jak žijí jejich vrstevníci. Byty, ve kterých klienti žijí, jsou od soukromých pronajímatelů. K dispozici máme byty 2+1 nebo 3+1, přičemž každý klient má svůj uzamykatelný pokoj, kde nalezne soukromí, a zároveň využívá i společné prostory.

Klienti mají k dispozici asistentky, které je učí základní věci jako roztřídit prádlo, zapnout vhodný program pračky, společně uvařit, nakoupit či uklidit. Někteří klienti mají opatrovníka, v komunikaci s ním potom pomáhá sociální pracovnice. Ta vyřizuje také například sociální dávky na bydlení či péči.

Daří se nám řešit zadluženost. Rovněž se snažíme hledat s klienty vhodné zaměstnání, což je mnohdy problém. Protože jsou zaléčeni, nejsou schopni osmihodinové pracovní doby. V tomto spatřujeme trhlinu na trhu práce. Vážíme si proto spolupráce se sociálním podnikem – prádelnou a žehlírnou v Kadani, kam se však kláštereckým klientům bohužel nevyplatí dojíždět.

Do budoucna je naším snem a cílem zřídit sociálně terapeutickou dílnu. V současné době využíváme místnost pronajatou od města ve Weberově domě, kde máme i kancelář a můžeme se tu společně setkávat a vyrábět různé drobnosti, třeba levandulové sáčky, malované kamínky či šperky. Podnikáme poznávací výlety po okolí Klášterce nad Ohří i do vzdálenějších míst.

Finančně nám vypomohl Kabelkový veletrh v Kadani, z jehož výtěžku můžeme nakoupit například materiál k výrobě či zajistit společné výlety. V příštím roce bychom tuto akci rádi uspořádali v novém kulturním centru, výtěžek by šel opět na podporu aktivit našich klientů.

Setkáváme se i se sousedy našich chráněnců, občas řešíme drobné stížnosti, ale snažíme se vysvětlovat princip chráněného bydlení – jedná se o pacienty, kteří potřebují mít možnost bydlet ve svém soukromí a nikoliv v léčebně. Je to další stupeň na cestě k samostatnému životu.

Na prvním jídle, které jste darovali, už si pochutnávají muži a ženy v azylovém domě v Záběhlicích pro lidi v seniorském věku nebo se zdravotním znevýhodněním. Mají velmi nízký důchod a mnohé potraviny si bohužel nemohou dovolit. Děkujeme za výživnou stravu a úsměv, který jste jim svou pomocí vykouzlili na tváři. 

V Globusu na Zličíně jsme vybrali celkem 2 868 kg zboží – 329 kg drogerie a 2 539 kg potravin.  Ještě jednou děkujeme i tam za skvělou spolupráci.

Díky příspěvku Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové ve výši 20 000 korun v rámci výzvy „Obyčejný život“ jsme mohli pořídit 17 párů bot pro lidi bez domova v Litoměřicích. 

Kvalitní obuv zaručí lidem bez domova teplo a sucho. To je základním předpokladem toho, aby mohli přečkat nadcházející náročné zimní měsíce ve zdraví a lepším psychickém rozpoložení.

Srdečně děkujeme za pomoc pro naše klienty.

Dokazuje to už třetím rokem svou charitativní činností ve prospěch lidí bez domova. V posledních dvou letech konkrétně pomáhá našemu, mnohdy velmi diskutovanému, dennímu centru U Bulhara. Výstava 9-2-7 JEDNOTA V ROZMANITOSTI reflektuje 15leté výročí Trafačky, ale také velkou měrou pomáhá. Výtěžek z prodaných děl většiny autorů poputuje ve prospěch provozu našich ordinací U Bulhara.

Už doslova za pár měsíců, konkrétně závěrem ledna 2022, totiž končí projekt Zvýšení dostupnosti a vytvoření možností zdravotní péče pro osoby bez přístřeší. Další financování našich ordinací je v tuto chvíli velmi nejisté, protože projekt je ukončen bez náhrady a možnosti případného návazného prodloužení. Hrozí tak, že budeme muset citelným způsobem tuto péči v zatím jediné ordinaci pro lidi bez domova v Praze omezit.

Proto velmi děkujeme Trafo Gallery, která se nás rozhodla podpořit i letos. Věříme, že zdravotní péče pro lidi bez domova bude i v roce 2022 stejně dostupná jako v předchozích letech.

A také moc doporučujeme výstavu. My tam byli a vážně stojí za to!

Pan Mirek za minulého režimu emigroval. Procestoval velkou část světa a pak se na několik let usadil v USA. Po rozvodu s manželkou se vrátil do ČR, kde si našel dobře placenou práci s ubytováním. To se ale změnilo v době ekonomické krize, kdy byl propuštěn pro nadbytečnost. Pan Mirek začal svůj smutek ze ztráty zaměstnání tišit alkoholem a ocitl se v začarovaném kruhu. Protože nemohl najít práci a nevěděl o možnosti pomoci neziskových organizací nebo na Úřadu práce, ocitl se poprvé v životě na ulici. Omrzly mu obě nohy a jedna musela být amputována. Po propuštění z nemocnice dojel pan Mirek na Úřad práce, kde dostal kontakt na naši sociální pracovnici z azylového domu na Žižkově.

Pan Mirek si u nás stabilizoval své zdraví, ve spolupráci se sociální pracovnicí požádal o invalidní důchod, dávky hmotné nouze, nový invalidní vozík a protézu amputované nohy. Nyní si plní svůj velký sen, kterým je chůze. Po několika týdnech tréninku už je schopen udělat pár kroků bez opory. Panu Mirkovi také vyšla žádost o bezbariérový byt, do něhož se bude v příštích týdnech stěhovat. Je vděčný, že se mu zase začíná dařit. Čeká ho nový život ve vlastním bydlení a snad se časem postaví i na vlastní nohy. Obrazně i doslova.

Přejeme si, aby lidé jako pan Mirek nemuseli mrznout na ulici. Základní pomocí, kterou jim každý z nás může nabídnout, je darování teplého oblečení a bot.

Darujte nohy v teple https://www.darujtenohyvteple.cz/ 

Děkujeme!

Pan M. přišel do noclehárny NADĚJE v Klášterci nad Ohří v roce 2018. Byl špinavý, nedostatečně oblečený, bez finančních prostředků a chuti do života. Při vstupním pohovoru pouze uvedl, že přišel o střechu nad hlavou poté, co jeho dlouholetá družka utratila všechny peníze z prodeje bytu v době, kdy byl půlroku hospitalizován kvůli tuberkulóze.

Po propuštění z nemocnice tak zjistil, že se nemá kam vrátit a je bez peněz, přičemž jeho přítelkyně se odstěhovala neznámo kam. Následujících sedm let strávil bez domova, pomáhal mu jen jeho zaměstnavatel.

S žádostí o pomoc se pan M. obrátil na kláštereckou NADĚJI na základě doporučení sociálního odboru zdejšího úřadu. Klientem našich služeb noclehárny a nízkoprahového denního centra byl přibližně dva roky a využíval veškerou námi nabízenou péči – přespání, hygienický servis, sociální šatník a potravinovou pomoc.

Postupem času se začal svěřovat se svými problémy, a tak jsme mu mohli poskytovat základní i odborné sociální poradenství. Zjistili jsme, že je vyučen v oboru, ale nemá originál výučního listu. Ten na popud našich pracovnic nenalezl ani krajský úřad, pan M. ale zjistil, že se mu pracovnice nejen snaží pomoci, ale mají také pochopení a schopnost vcítit se do jeho nepříznivé sociální situace.

Posléze dokonce díky naší asistenci dokázal sehnat zaměstnání, to však musel kvůli opětovné diagnóze tuberkulózy opustit. Jelikož docházel na pravidelné kontroly na plicní oddělení, naše pracovnice zažádaly o invalidní důchod, který mu byl zpětně přiznán, a byl mu tedy vyplacen invalidní důchod 3. stupně. V tu dobu pobýval v kláštereckém azylovém domě NADĚJE, kde našel zázemí a připravoval se na důležitý krok. Díky zpětnému vyplácení invalidního důchodu se mohl přestěhovat do pronajaté a nové zrekonstruované garsoniéry.

Když pan M. po čase přišel poděkovat našim pracovnicím za pomoc, bylo na něm vidět, že opět našel smysl svého života. Byl klidný, usměvavý, vstřícný, což je pro nás tím největším oceněním.

I díky Vašim darům můžeme efektivně pomáhat konkrétním lidem. Podpořte naši výzvu „Darujte noc v teple“: www.darujme.cz/vyzva/1202694

Děkujeme, že pomáháte s námi.