
Už v polovině loňského roku naši klienti a klientky, převážně z azylových domů, začali v rámci pracovní terapie třídit odpad na Olšanských hřbitovech. Přes počáteční obavy, že o takovou práci nebude ze strany klientů zájem, přišlo velké překvapení. Nabídka práce (v číslech: 2 dny týdně, 6 hodin denně, 6 klientů) zdaleka nemohla uspokojit poptávku právě ze strany klientů. Na „hřbitov“ najednou chtěl kde kdo, a to nejen klienti azylových domům, postupem času se začali hlásit i klienti denních center. Letní třídění odpadu na skládce pomalu vystřídal podzimní úklid listí. Koncem roku 2013 jsme projekt ukončili, ale netrvalo dlouho a Správa pražských hřbitovů nás oslovila s tím, že by práci našich klientů opět uvítala. Klienti tak začali na hřbitov nárazově docházet a pracují na tom, co je aktuálně potřeba. V současné době jednáme o pravidelných pracovních příležitostech. Klienti se osvědčili a většinou svým obrovským pracovním nasazením na hřbitově překvapí kdekoho. „Život na hřbitově“ by bez našich klientů byl už jiný.
Věhlas „pracujících bezdomovců“ se začal rychle šířit (alespoň po Praze 3) a netrvalo dlouho a oslovila nás organizace, která pořádala pro radnici MČ Prahy 3 každoroční Žižkovský masopust. Naši klienti společně s koordinátory zajistili úklid jak po masopustním průvodu, tak i po doprovodných akcích na Náměstí Jiřího z Poděbrad i v prostoru před žižkovskou Viktorkou.
Ale to jsme zdaleka ještě neskončili. V dubnu naši klienti zajistili úklid po Velikonočním trhu, v květnu mají také na pilno, protože mají další „zakázku“ – úklid během slavnostního otevření Informačního centra na Nám. Jiřího z Poděbrad. Na červen už jednáme o další akci a dál? Dál se uvidí. Věříme, že nabídek bude přibývat a že naši klienti budou stále tak šikovní a spolehliví.
Naši klienti, kteří jsou bezpochyby znevýhodnění na trhu práce, si tak mohou pracovní činností osvojovat pracovní návyky a odměnu za vykonanou práci použít na řešení své životní situace. Pracovní terapie se tak stala významnou součástí sociální práce, resp. individuálního plánování převážně v azylových domech.
Gabriela Sčotková
Méně...