Mohlo by se na první pohled zdát, že člověk, který získal byt (tréninkový nebo sociální), již získal vše a nyní může realizovat všechny své dosavadní sny. Tak jednoduché to však není. Ba právě naopak. Mít byt je vlastně velká zátěž. Člověk po nějaké době, kdy žil na ulici nebo v azylovém domě, kde měl pěvně daný řád, bylo okolo něho mnoho lidí (kamarádů, spolubydlících) a neustále ho někdo upomínal na jeho povinnosti, je najednou v prostředí, kde si toto vše musí obstarat sám, na vše musí pamatovat sám. Vším je najednou zaskočen – musí začít hradit nájem, energie, musí si obstarat nábytek. Po všem tomto shánění řeší, s kým si bude chodit povídat, komu se může svěřit. Začnou mu chybět kamarádi nebo rodina. V bytě je sám (pokud není v bytě celá jeho primární rodina). Je to zkrátka náročná situace, ve které je dobré mít parťáka, pomocníka, zkrátka někoho, komu se nebojíte zavolat, kdo přijde, vyslechne a společně s vámi bude hledat řešení. Takovým parťákem a pomocníkem se lidé v našem týmu snaží být.
Tým zabydlování se v minulém roce rozrostl o dalšího člena. Nyní pracujeme v počtu 5 lidí a je to znát na našich možnostech. Aktuálně spolupracujeme s 23 klienty v tréninkových bytech a s 33 klienty v sociálních bytech. Jezdíme od Řep po Černý most a od Bohnic po Jižní město. Společně hledáme informace a možnosti řešení. Daný člověk se pak rozhoduje, které z možností využije. Zní to jako pohádka, jako by na všechny problémy lidského života bylo nějaké řešení. Ale nalezení uspokojivého řešení může být pořádně trnitá cesta. Nejsme tedy jen parťáky, kteří přijdou, poradí, pomůžou, ale často i těmi, kteří vyslechnou, podpoří, soucítí. V neposlední řadě rovněž těmi, kdo při klientech stojí (nikoliv souhlasí s nimi), když dělají chyby.
K tomu, abychom mohli dobře pomáhat, potřebujeme i my pomoc zvenčí. V tomto roce začala fungovat Nábytková banka, která je velkým pomocníkem při vybavování bytů. Ale ani nábytková banka nemá všechno. Často sháníme čalouněná křesla, jídelní stoly se židličkami, závěsy a záclony, případně i nějaké květiny. Dáváme našim klientům vybavení kuchyně, hygienické prostředky a poslední dobou často i potravinovou pomoc. Sice mnoho klientů má zajištěný příjem (invalidní důchod, starobní důchod anebo si i vydělávají), ale je na tak nízké úrovni, že po zaplacení všech nutných výdajů jim zkrátka někdy na potraviny nezbydou peníze. Pokud nějaké věci máte doma a nepotřebujete je, prosím, ozvěte se nám. Budeme rádi za jakoukoliv pomoc.
Na závěr několik čísel. První tréninkový byt jsme získali v roce 2001. Byty využilo (a využívá) 89 lidí, v průměru je klient v bytě 700 dní, 42 % klientů odchází do jiného bydlení (nájem, podnájem). Průměrný věk je 54 let.
Eva Kudrnová, vedoucí týmu zabydlování
Foto ilustrační
Méně...
.jpg)
