.jpg)
Pan B. (56 let) je původem z Bulharska. Do ČR přijel již v roce 2003 za prací. Za sjednanou práci ale nebyl řádně vyplácen. Podnájemní bydlení si udržel jen rok a půl. Záhy přišel i o práci, a tak se začal „živit“ sběrem. Přespával, kde se dalo, třeba i ve skleníku jednoho pražského zahradnictví. Zdravotní problémy nikdy dříve neměl, až poslední zimu, kdy dle svých slov pil více alkoholu. V důsledku snížené citlivosti organismu došlo k omrzlinám na nohou. V polovině února pan B. navštívil naši ordinaci U Bulhara, odkud mu bylo neprodleně zajištěno celodenní ubytování v humanitárním ubytování v Michli s tím, že bude nutné následně podstoupit další odborná vyšetření. Koncem února byla panu B. amputována noha. Protože nebyl pojištěn, po pár dnech ho z nemocnice propustili. Propustili jej přesto, že nebyl doléčen a neuměl chodit o berlích (!). V nemocnici panu B. dokonce nedali ani antibiotika ani léky na bolest, a to přesto, že NADĚJE by je samozřejmě uhradila. Hned ten den pan B. dvakrát za sebou upadl a utrhl si dorzální lalok (kůži přetaženou přes ránu).
Celou dobu, kdy jsme s ním do nemocnice jezdili na kontroly a převazy, se k němu personál nemocnice choval naprosto nepřijatelně. Druhá noha pana B. začala bolet víc a víc a bylo jasné, že o ni přijde také. Amputace se ale ze strany nemocnice stále odkládala s tím, že se nejedná o život ohrožující stav. Už jsme byli bezradní a báli se toho nejhoršího, protože už pomalu ale jistě hrozila sepse. Kontaktovali jsme tedy radní pro sociální oblast MHMP, vedení nemocnice, a nakonec i Velvyslanectví Bulharské republiky. Velvyslanectví dalo pokyn cizinecké policii, které se podařilo kontaktovat rodinu pana B. v Bulharsku. Tímto způsobem se nám podařilo propojit s jeho neteří. Od té doby jsme s ní téměř denně komunikovali. Rodina za pana B. v Bulharsku zaplatila dluh 800 eur (dluh za neuhrazené zdravotní pojištění), aby mohl být pojištěn nadále jako člen EU. Jakmile se zdravotní pojištění vyřídilo, v nemocnici se začali chovat zcela odlišně. Kvůli jejich liknavosti jsme ale domluvili amputaci druhé nohy v jiné nemocnici (jednalo se samozřejmě o akutní, nikoliv o plnohodnotnou péči). Po amputaci jsme panu B. opětovně zajistili celodenní ubytování, potravinovou a materiální pomoc, zdravotní úkony při převazech, včetně důležitého prostoru pro klidový režim a zdravotní stabilizaci. Celá bulharská rodina klienta se nakonec složila a panu B. koupila letenku i s asistenční službou. Pan B. tak minulý týden mohl odletět domů, kde bude žít s rodinou. Podle dosavadních zpráv se pan B. cítí dobře a je rád, že je zase zpět doma u svých blízkých.
Odhodlání, neuvěřitelná aktivita, zúčastněnost, velké srdce našich kolegů, spolupráce s dalšími subjekty, ale také láska k bližnímu ze strany rodiny, zachránila panu B. život.
Méně...
