Mladá Boleslav

Mé první kroky v NADĚJI

Byla to lákavá nabídka, přijmout místo psychologa v Naději. Jako psychoterapeut a pedagog mám již mnohaletou zkušenost s terapií s různými skupinami klientů. Ať už to byli lidé drogově závislí, děti, osoby s mentálním postižením či lidé, se kterými jsem se setkal ve své poradně. Jaké to ale bude s bezdomovci? Nebudou na mě koukat jako na nafintěného psychouše, který si spokojeně hoví v křesle, má svoji klientelu, zatím co oni spí kdesi pod mostem? A existuje vůbec nějaká reálná naděje, že budou mít o tuto službu zájem? Co jim vlastně mohu nabídnout? Jak vlastně mohu opravdově pomoci člověku, který často ztratil všechno..a to i to poslední: smysl a cíl svého života?

Tak takové otázky (a také upozornění mých kolegů „ať neočekávám, že budou zrovna vonět“) mě provázely při mých prvních krocích do jabloneckého domu Naděje v Podhorské ulici.  Očekával jsem všechno, ale že na chodbě před místností, kde probíhají konzultace, bude sedět čistě vymydlený, asi 20 letý mladík, mi vyrazilo dech. Tématem byla jeho odlišnost. Jen co odešel, tak přichází asi 25 letá, pohledná, čistě upravená dívka. Asi mě chtějí na začátek šetřit, abych hned „nezdrhnul“, říkám si a tak mi posílají klenoty mezi bezdomovci. Jejich témata jsou citlivá, se vzrůstající důvěrou se stále více a více otvírají, hledáme řešení a cesty, jak jejich momentální situaci co nejlépe zvládnout.

Ještě týž den mám naplánováno zastavit se v liberecké Valdštejnské a v ubytovně v Kateřinkách. Sotva se seznámím se zaměstnanci, už přicházejí první klienti. Tématy jsou vztahy, důvěra, partnerství, jak pracovat s agresí. Nestačím žasnout, jak otevřeně se ke svým problémům někteří z nich staví. Vnímám jejich úlevu, že si mohou o těch věcech popovídat.

 Po těchto prvních prožitcích, již bez obav a pln očekávání, odjíždím několik dní nato do Naděje v Mladé Boleslavi. Zde mne vítá vedoucí střediska a již mne zde také očekává jeden z klientů, se kterým se v průběhu sezení hned domlouváme na jednotlivých krocích, které by měl v brzké době vykonat. Cílem je, aby se jeho současná situace alespoň trochu zlepšila. Jsem zvědavý, co do příští schůzky z domluvených kroků vykoná. K mému úžasu všechny a ještě to mám potvrzené sympatickou sociální pracovnicí Pavlínou.

Za těch několik konzultací, které už ve výše popsaných pracovištích proběhly, jsem si uvědomil, jak důležité je podat těmto lidem pomocnou ruku. Nejsou to žádná otupělá, zapáchající monstra, která touží jen po alkoholu, ale lidé, kteří procházejí tíživou životní situací. Je pro mne milostí Nejvyššího, že při tom můžu svým malým dílem – péčí o jejich duši – přispět i já.

Pavel Kalpakcis

V úvodu všechny pozdravil náměstek primátora Daniel Marek, který také ocenil práci střediska Naděje. Důstojným chrámem pak zněla nejen dobrá hudba v podání řady účinkujících, zazněly i verše v podání ředitele divadla Františka Skřípka, slova zástupců Naděje a církví a také byla k vidění prezentace činnosti Naděje v Mladé Boleslavi. více

Obchodní akademie pomohla mladoboleslavskému středisku Naděje

Při finanční sbírce pořádané během dubna a května se podařilo vybrat celkem 3.727,- Kč.

Děkujeme všem, kdo přispěli!