Praha

Koncem února se setkali zástupce European Union for Progressive Judaism v České republice Jonathan Wootliff, rabín komunity Ec chajim Praha David Maxa a náš ředitel Daniel Svoboda, aby dali hlavy dohromady a přišli na to, jak by vzájemná spolupráce ještě více pomohla lidem bez domova v hlavním městě. Prvním počinem je finanční sbírka ke svátku Purim, která vynesla 4400 Kč. Za dar srdečně děkujeme a těšíme se na další společné aktivity.

At the end of February, the representative of the European Union for Progressive Judaism in the Czech Republic, Jonathan Wootliff, the rabbi of the Ec chajim community in Prague, David Maxa, and our director, Daniel Svoboda, met to see how mutual cooperation could help homeless people even more in the main the city. The first act is a financial collection for the Purim holiday, which raised CZK 4,400. Thank you very much for the gift and we look forward to further joint activities!

A děkujeme všem našim sociálním pracovnicím a pracovníkům za jejich důležité a obětavé poslání – začleňování lidí bez domova do běžné společnosti. Je to úsilí často nedoceněné, ale my si ho vážíme a jsme rádi, že vás v týmu máme!

Aktivit tam nemají zrovna málo, posuďte sami. 

V souvislosti s nouzovým stavem se nám v jednu chvíli navýšil počet klientů - většina jich totiž kvůli pandemii přišla o práci a ubytování, nyní s nimi nejčastěji řešíme evidenci na Úřadu práce tak, aby dosáhli na potřebné dávky.

Také se zapojujeme do projektu IVF No One Should Sleeps On The Street, ve kterém jde o zvýšení povědomí veřejnosti o problematice bezdomovectví, zejména mladých lidí v zemích Visegrádské čtyřky. My vytvoříme krátké video s klienty, pohovoříme o situaci mladých lidí bez domova v Praze a nasdílíme online mezi další partnery tohoto projektu.

Dále se účastníme projektu Feantsa - Working Together to End Homelessness in Europe "Best Practice on Youth Homelessness". V tomto projektu jde o sbírání dobré praxe napříč zeměmi EU v práci s mladými lidmi bez domova.

V přijatelné míře pokračujeme s kurzy vaření pro klienty v nové kuchyňce, kterou jsme vybudovali za podpory MONETA Money Bank.

Díky přistavěné skleněné příčce, kterou zafinancoval Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové, nám vznikl prostor pro soukromí a kvalitnější sociální práci.

Letos si připomínáme už 24. výročí otevření střediska a do budoucna se rýsují další projekty a akce, o kterých vás určitě nezapomeneme informovat. Tak držte palce, ať nám to na Bolzance jde jako dosud.

Podpořit nejen naše denní centrum pro mladé můžete zde: https://www.darujme.cz/projekt/1060. Srdečně děkujeme!

text a foto: Kateřina Sehnoutková, vedoucí denního centra

Tohle jsou Jimmy a Apollo. Z Jimmyho, štěněte bílého labradora, bude jednou asistenční pes. Zatím ho vychovává naše kolegyně Martina, vedoucí azylového domu v Radotíně, ale už za pár měsíců půjde do tréninku Pestrá, o.p.s., kde se naučí vše potřebné, aby někomu handicapovanému ulehčil život.

Pestrá vycvičila i Apolla, který své psí poslání už dokončil a teď si užívá zaslouženého důchodu. A kdo jiný by mu měl poskytnout azyl než právě Martina? Oba kluci našim zaměstnancům i klientům, jako správní canisterapeuti, často zpříjemní den. Doufáme, že i vám vykouzlí jejich fotky úsměv na rtech.

Za čtrnáct dní vám tuhle psí dvojku ukážeme znovu, budou totiž asistovat u akce "Kulový blesk". Sledujte nás a dozvíte se víc!

Přátelé, konečný výsledek sbírky "Darujte nejen nohy v teple" je krásných 216 701 Kč!

Díky vám jsme mohli pořídit:

229 párů bot,

100 ks zimních bund,

127 ks zateplených mikin,

33 ks kalhot,

135 ks triček

a poslední drobný nákup nás ještě čeká. Oblečení a boty putují hlavně lidem, kteří navštěvují naše dvě denní centra, a také lidem, které oslovíme při terénní práci.

Celkem jsme obdrželi 176 darů, z toho 73 % bylo od žen, 25 % od mužů a 3 % tvořily firemní dary.

Cílová částka 180 000 Kč byla překročena o 20 %.

Průměrný dar činil 828 Kč.

Fotografie ze sbírky si můžete prohlédnout zde: https://www.darujme.cz/projekt/1203789#aktuality.

Srdečné díky!

Dnes je Mezinárodní den žen. Zamyslela jsem se nad tím, kdy tenhle svátek vlastně vznikl a za jakých okolností. Z pro mě neznámých důvodů jsem tento den měla spojený s předchozím režimem. K mému překvapení jsem zjistila, že jeho počátek se váže už k roku 1908, kdy v New Yorku proběhla stávka švadlen, které bojovaly nejen za lepší pracovní podmínky, ale později i za rovnoprávnost žen ve společnosti. Když jsem si to celé četla, utkvěla mi v hlavě myšlenka, že to byly švadleny, v té době společností brány jako "ty z nejnižších vrstev“, které významně zlepšily podmínky žen do dalších desetiletí. A historie se opakuje.

Loni touto dobou, kdy nastala situace, která dramaticky ovlivnila životy nás všech, to byly právě ženy z našeho azylového domu, které usedly k šicím strojům a šily. Našily přes 2 500 roušek, které mohly poslat dál. Třeba dětem do nemocničních zařízení, sestřičkám, zaměstnancům NADĚJE, ale také lidem, kteří nemají to štěstí bydlet. Byly to švadleny, které významně pomohly s řešením epidemiologické situace v našich službách. Ženy, na které společnost stále někdy kouká jako na "nejnižší vrstvu".

Bylo zajímavé sledovat souhru, která po několik měsíců v našem zařízení fungovala. Jakoby povinnost pomoct druhým zakryla těžkou váhu problémů vlastních. Nebo jen byly snesitelnější, protože na ně nebyly samy? Ať je to, jak je to, jedno víme jistě. Ženy dokážou velké věci. A i když se traduje, že jim málokdo rozumí, umí fungovat v situacích, o kterých se některým ani nezdá. Dnes tedy můžu říct, že mi tento svátek dává konečně správný význam.

Text: Irena Burmeková, vedoucí azylového domu pro ženy

Foto: Michaela Škvrňáková