Jak mne zachránila NADĚJE v Liberci
Do Liberce jsem přijel 31. 5. 2019 po deseti letech jako těžký alkoholik a spící narkoman. Musel jsem se vrátit, protože jsem dostal zákaz pobytu v Praze, kde jsem žil sedm let na ulici. V Liberci mám trvalé bydliště na magistrátu. K zákazu pobytu v Praze jsem dostal také prospěšné práce – jednou 60 hodin, podruhé 100 hodin. Proto jsem se rozhodl, že se do Liberce vrátím a oddělám prospěšky.
Hned po příjezdu jsem se seznámil s místními bezdomovci a začal chlastat. Asi po třech týdnech pití jsem se dostal na NADĚJI, kde jsem nahlásil, že jsem těžký alkoholik a potřebuji pomoct. První dny si vůbec nepamatuji, ale v NADĚJI mi podali pomocnou ruku a poslali mne také do Advaity – poradna pro závislosti.
V těžké opilosti jsem běhal po úřadech – vyřizoval občanku, sociální dávky, věci pro nástup do léčebny. Nějakým zázrakem mi všude vyšli vstříc, i když jsem všude chodil opilej. Celé léto jsem prochlastal, nadělal nějaké průsery, ale v NADĚJI mi přesto pomáhali. Celý kolektiv si se mnou musel hodně vytrpět, hlavně když jsem měl 4 dny průjem.
Advaita mi vyřídila léčebnu. Někdy v červenci jsem odjel do léčebny Bílá Voda. Na cestu jsem si vyžebral – celé léto jsem žil z žebrání na chlast a na cestu do léčebny. Do Bílé Vody jsem přijel samozřejmě opilej. Tak mne nepřijali a poslali zpátky. Všichni byli v šoku, když jsem se druhý den vrátil do Liberce. Ale touha přestat pít byla velká a tak jsem ve spolupráci s NADĚJÍ a Advaitou začal zařizovat další léčebnu.
Na konci srpna jsem nastoupil na detox v léčebně v Kosmonosích, kam mne odvezl vedoucí NADĚJE. Odtamtud už mne nevyhodili, i když jsem nafoukal. Po detoxu jsem nastoupil do léčebny v Horních Beřkovicích. Tam jsem zůstal až do soudu, kde jsem dostal trest natvrdo 30 dní vězení za neodpracované hodiny prospěšných prací. Ukončil jsem léčebnu a vrátil se do NADĚJE. Už jsem odpracovat sto hodin prospěšných prací (druhý trest), spolupracuji s Advaitou i pracovním úřadem. Jsem již více než půl roku střízlivý. Začal jsem pravidelně navštěvovat církev, třikrát týdně chodím na setkání Anonymních alkoholiků, bydlím krátce na Azylovém domě Speramus a čekám na nástup do vězení.
Bráňa
