Ač není máj – lásky čas, mohli jsme být svědky nadějného začátku dvou mladých lidí, slečny Karolíny a pana Jiřího. Po delší známosti si řekli 26. srpna před zástupcem starosty města Varnsdorfu své „ano“. My oba, sociální pracovníci azylového domu NADĚJE v Jablonci nad Nisou, jsme jim tu radostnou událost odsvědčili.
Dokonce jsme byli svědky hned dvakrát: jednou na tomto obřadu a podruhé jako svědci něčeho začínajícího, něčeho vzácného, nadějného – snad krásného a trvalého.
Proč se o této slávě zmiňuji? Hlavně proto, že není tak časté, aby se dva lidé již delší dobu bez domova rozhodli řešit své problémy společně, a to ve svazku manželském. Podle jejich slov si chtějí být vzájemnou oporou, co nejdříve skončit s rolemi klientů azylového domu NADĚJE v Jablonci nad Nisou a najít si společný domov. Samozřejmě z naší strany mohou počítat s maximální pomocí, ale hlavní břemeno ponesou bez rozdílu na svých zádech. Počítají s tím, snad se na to i trošku těší. Samozřejmě budou potřebovat hodně štěstí, trpělivosti a vzájemné podpory. A především velkou porci lásky a Božího požehnání.
Tak „manželata“, za celý kolektiv pracovníků i všech ostatních klientů: ať vám to vyjde!
Jiří Hána, sociální pracovník
