Jak poděkovat klientům za jejich snahu a ochotu setkávat se, v rámci svých možností pracovat a tvořit, si lámaly hlavu pracovnice aktivizačního úseku. Spolu s klienty se schází dvě dopoledne v týdnu a za družného hovoru, vůně kávy a něčeho sladkého na zub vznikají pod rukama náramkové růžence, dekorativní svíce, či měkké polštářky. Každé takové setkání končí rozloučením a poděkováním za účast. Ale není poděkování jako poděkování. Chtěly jsme poděkovat něčím zvláštním, co by přineslo radost, bylo výjimečné, nezapomenutelné, ale na druhou stranu i splnitelné. Napadlo nás několik variant poděkování a nechaly jsme na klientech, kterou z nich si vyberou. Dopadlo to jinak, než jsme čekaly. Ani jedna varianta nebyla dobrá. Jejich přáním bylo společné setkání v družném rozhovoru, s vůní kávy, něčím dobrým na zub, ovšem tentokráte bez práce. Jak jednoduché!
