Už vlastně ani nevím, kde se zrodil ten nápad, ale myslím, že u ředitelky Českého červeného kříže v Jablonci nad Nisou, paní Katky Havlové. Je to už dva měsíce, co máme karanténu a nejvíce je smutno našim seniorům, kde vládne režim nošení roušek a tvrdé hygieny a naopak už dlouho neviděli své blízké a milé kvůli zákazu návštěv do zařízení. Měli bychom je nějak potěšit, když oni nemohou za námi, my musíme za nimi. A s čím? No s hudbou, protože jak známo, hudba je lék na duši bolavou. Přemýšlím nad celým nápadem a v hlavě se mi rojí otazníky a pochyby…? Jak nás uslyší, co to bude za koncert, když oni budou v oknech a my před nimi na zahradě? Bude o to zájem? Nenastydnou? A jaký zvolíme repertoár? Naštěstí, pochyby se rázem rozplývají a s dalšími hudebními nadšenci – dobrovolníky rozjíždíme projekt, který ač naprosto improvizovaný, nese své ovoce. Poděkování patří všem hudebníkům, kteří se sešli zcela nahodile a s nadšením a především skvělému zvukaři Lukášovi, který se velmi obětavě staral o veškerou techniku a zázemí a především díky němu byl celkový hudební efekt téměř dokonalý.
A jaké byly ohlasy? Za jeden den jsme stačili objet čtyři zařízení v Jablonci nad Nisou. Naši přátelé – zaměstnanci i klienti ze čtyř jabloneckých domovů pro seniory nás přijali s velkou radostí a nadšením. Okna se otvírala a hlasité mávání a tleskání nám dávalo najevo zpětnou vazbu, že se vše líbí, že je vše v pořádku. Závěrečná píseň „Není nutno, není nutno, aby bylo přímo veselo“, nám všem dala naději, že takhle doba jednou skončí a že ještě není tak zle, když máme jeden druhého a že největší neštěstí v životě, jak praví píseň je „nemít žádné kamarády“.
Díky za krásný zážitek a těším se na ty další! Hudbě a zpěvu zdar a už příští týden pokračujeme ve své hudební pouti a možná, třeba, dorazíme i k vám….?
Míla Havrdová – oblastní ředitelka Naděje Jablonec nad Nisou
