NADĚJE poskytuje celkem 78 registrovaných sociálních služeb v 8 krajích a 23 městech ČR. Jedná se o pobytové, ambulantní i terénní služby určené jak seniorům nebo lidem s handicapem, tak ohroženým rodinám ve vyloučených lokalitách nebo lidem bez domova.
Situace je velmi rozdílná napříč jednotlivými službami i v rámci jednotlivých krajů.
Platí, že se i v této nelehké a složité situaci snažíme zajistit poskytování sociálních služeb v maximální možné kvalitě a být k dispozici všem našim klientům, kteří pomoc potřebují. Při poskytování sociálních služeb postupujeme v souladu s nařízeními vlády.
Současně však považujeme za nutné uvést, že postup státu a jeho orgánů se nám v mnohém jeví jako velmi problematický a nesystematický.
Ve většině našich služeb nemáme k dispozici žádné nebo jen velmi omezené ochranné prostředky. Pouze v některých domovech pro seniory máme k dispozici jen malé množství roušek z minulých zásob, nové zatím nejsou a respirátory nejsou k dispozici nikde. I nedostatek dezinfekce je na mnoha místech problém. V několika pobočkách, kde poskytujeme služby pro seniory nebo osoby s handicapem, jsme začali sami nebo s pomocí dobrovolníků šít vlastní bavlněné roušky.
Podle vyjádření MPSV a zveřejněných doporučených postupů máme i nadále zajišťovat všechny služby pro lidi bez domova i služby ve vyloučených lokalitách, přitom ale nemáme ani jeden jediný respirátor nebo obyčejnou roušku. Zaměstnanci jsou vystaveni nebezpečí, někteří se začínají bouřit, že bez ochranných pomůcek nechtějí s klienty přicházet do styku. Služby jsme však povinni nadále poskytovat, a pokud svévolně zavřeme, hrozí sankce za porušení zákona.
Vláda se např. službami pro lidi bez domova nebo službami ve vyloučených lokalitách nijak systematicky nezabývá. Navíc se situace vyhrocuje, klienti začínají být více nervózní a agresivní. Hygienické návyky jsou mezi lidmi bez domova nebo ve vyloučených lokalitách také výrazně slabší, čímž se riziko významně zvětšuje. Vláda zavřela školy, ale nechala otevřená nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, kam se samozřejmě děti a mládež uchýlí, a tedy budou opět ve skupinách. Nikdo to neřeší. Zaměstnanci se oprávněně obávají o své zdraví, protože nemáme jak jim zajistit ochranné prostředky.
Vláda by podle našeho názoru měla rozhodnout, které sociální služby za této situace musí být poskytovány (např. pobytové služby péče) a které je možné přerušit, a to nejen s ohledem na zdraví zaměstnanců, ale i klientů. Současně je nezbytné pro všechny sociální služby zajistit dostatek účinných ochranných prostředků, na něž má nyní vláda monopol.
