„Měla jsem už hodně zdravotních problémů a bála jsem se, co se mnou bude, kdo se o mě postará. Nemám děti; jsem vdova, zůstala jsem sama. Tady v Naději mám vše zařízeno skoro jako doma. Každý čtvrtek za mnou přichází paní Marcela a povídáme si. Jsem ráda, že mě někdo poslouchá; dává mi pocit, že na mně záleží. Minule mi dokonce přinesla knihu o městě, kde jsem prožila svá studentská léta. Moc mě to potěšilo.“

Paní Marie, 81 let