Paní Helena k nám přišla díky spolupráci s naším terénním programem, který s ní už delší dobu spolupracoval. Helena byla propuštěna z nemocnice, a protože žila dlouhodobě na ulici, kam se už v žádném případě nechtěla vrátit, kolegové z terénu pro ni vyjednali místo v našem azylovém domě.
Helena má na život na ulici velmi špatné vzpomínky. Žila v nedůstojných podmínkách a byla okradena úplně o všechno, co měla. Prioritou pro nás bylo, aby si Helena nejprve odpočinula, v klidu a beze strachu se vyspala a načerpala sílu. Pak jsme začali vyřizovat občanský průkaz, se kterým nám byl velice nápomocný Úřad městské části Prahy 10.
Nyní má Helena občanku, obnovený důchod a troufám si říct, že i chuť do života. Když k nám přijela, pohybovala se pouze s pomocí chodítka. Dnes chodí sama na procházky k Hamerskému rybníku, ráda si povídá s ostatními lidmi a těší se, že si konečně ze svých peněz koupí něco, co jí udělá radost.
Azylový dům pro staré nebo handicapované lidi bez domova provozujeme už 23 let. Každý rok využije službu 59 lidí v průměru na 317 dní. Průměrný věk je zde 62 let a 38 % obyvatel tvoří ženy.
Text: Bára Brožová, sociální pracovnice azylového domu pro muže
Foto: Bára Brožová a Tomáš Kozohorský
