„Každé ráno jsme chodili do školy dvanáct kilometrů. V zimě, v létě, každý den. A odpoledne, to jsme měli víc jak dvanáct kilometrů, protože jsme šli schválně třeba přes Návojnou, abychom poznali zase něco nového. Věděli jsme, kde má noru liška, kde zaléhá srnčí, kde zajíc.“ To jsou slova milé návštěvy, paní Heleny Geršlové, která nám přišla povyprávět o svém životě pod Holým vrchem a o své stejnojmenné knize. Povídání to bylo velmi zajímavé. Téměř každý z klientů v něm našel kousek svého života, a tak kolem besedního stolu vznikla živá debata seskládaná z dávných vzpomínek. Za hezky strávené dopoledne děkujeme nejen paní Geršlové, ale také naší klientce, paní Františce, která stejně jako autorka knihy žila život pod Holým vrchem a setkání s dávnou přítelkyní bylo jejím velkým přáním.
