Odpověď je jasná a zní ano. U dětí se v dnešní době objevuje porucha pozornosti a hyperaktivity. Všichni určitě znáte zkratku ADHD. Také děti ze sociálně vyloučených lokalit mají často diagnostikovanou tuto poruchu, ale tím, že vyrůstají v prostředí a mezi lidmi, které většinová společnost nevnímá moc dobře. Často poruchu vnímají jako pouhou nevychovanost a drzost.
Jak se projevuje dítě s poruchou pozornosti. Dítě, které má diagnostikovanou poruchu pozornosti, má potíže se soustředěním, koncentrací, udržením pozornosti a je přelétavé v činnostech. Je impulzivní, u ničeho dlouho nevydrží, je neklidné pohybově i v ústním projevu. Může mít potíže v učení, ve čtení a psaní, ve vztazích s vrstevníky i v rodině. Zlobí – narušuje hranice ostatních lidí, vyvíjí nadměrnou činnost, kterou často nedokončuje. (1)
Toto chování se projevujedlouhodobě, není tedy vyvoláno pouhou momentální situacídítěte. Kořeny tohoto chování, zhoršeného soustředění či hyperaktivity lze nalézt už v raném věku dítěte. Neobjevují se tedy poprvé jen v souvislosti se školou, i když právě zde se mohou významně projevit. Poruchypozornosti nesouvisí s inteligencí dítěte, ta je často průměrná či nadprůměrná. Mnohdy se vyskytují společně s poruchami učení, čtení a psaní (dyslexie, dysgrafie, dysortografie).
Poruchy pozornosti jsou dány specifiky mozkové činnosti, přenosem chemických látek v mozku, mohou mít genetický základ či být následkem obtíží při porodu. Velká většina však nemá jasně prokázanou příčinu. Poruchy pozornosti nejsou způsobeny špatnou či nedostatečnou výchovou. Správné vedení dítěte má vliv na průběh potíží, ale poruchu pozornosti nelze „vychovat“. Pokud jí dítě trpí, nelze obviňovat rodiče, že je jejich dítě nevychované. (1)
Poruchu pozornosti je nutné diagnostikovat u odborníků. Je tedy vhodné objednat dítě v pedagogicko- psychologické poradně či u dětského psychologa. Někdy je nutné absolvovat i neurologické či psychiatrické vyšetření.
Také při práci s dětmi ze sociálně vyloučených lokalit vidíme, že u mnoha dětí se objevují prvky poruchy pozornosti. Děti přebíhají od témat k tématu, chvilku neposedí, vše je zaujme a obrací jejich pozornost pryč. Tyto zkušenosti máme zejména při doučování dětí ve školních klubech, které jsme díky ESF projektu Vzdělání pro všechny výhodou, zkr. 3V mohli realizovat (registrační číslo projektu CZ.02.3.61/0.0/0.0/16_039/0011718). Jak jsem výše uvedla pro stanovení konkrétní diagnózy, zda se jedná o poruchu pozornosti je potřeba navštívit odborníka. Jestliže je stanovena diagnóza porucha pozornosti, je možné řešit danou situaci i ve škole nastavením individuálního vzdělávacího plánu a nastavit výuku, prostředí výuky, tak aby se dítě mohlo adekvátně vzdělávat.
Pro práci s dítětem s ADHD je nutno připravit prostředí, kde se dítě učí. Na domácí přípravu by dítě mělo mít vymezené klidné místo, které je jen jeho a rodič se mu věnuje po přesně vymezený čas s přestávkami – ne v kuchyni, ne společně s dalšími sourozenci, ne u televize. Dané místo by nemělo být příliš barevné, aby zbytečně nestimulovalo prostředí. Často platí méně je více. (1)
Správné vedení a jednotná výchova je důležitá, neboť snižuje riziko toho, že se u dítěteprojevíporucha chování. Je-li dítě ve škole neúspěšné, může šaškovat, ale také na sebe poutat pozornost zlobením, krádežemi a lhaním. Dítě se vyhýbá neúspěchu ve škole i doma, může se chytat nebezpečných part a je zde další riziko pro záškoláctví a nakumulování dalších problémů. (1)
Jak pracovat s dítětem s ADHD a na co si dát pozor. Nezbytností je řád, jasná pravidla, důslednost a režim. Vše ale musí být prováděné s láskou, trpělivostí, povzbuzováním, pochvalou. Významná je úprava prostředí, tedy je důležité vyvarovat se přemíry podnětů v místě, kde se dítě učí. Podstatné je střídání činností a přestávek, příprava by měla probíhat dle hesla: málo a často. Dítě by mělo mít zážitek klidu a také umět odpočívat. Není na škodu naučit se relaxaci. Důležitý je také pohyb a pohybové uvolnění. (1)
Při práci se doporučuje silnější oční a fyzický kontakt s dítětem. Je dobré kontrolovat, zda je „na příjmu“, například dívat se mu do očí a lehce se dotýkat jeho ramene, pokud mu dávám instrukci. (1)
Dětem mohou pomoci také psychoterapie či dobře vedené skupinové aktivity a učení sociálním kontaktům. Je třeba zabránit vzniku pocitu méněcennosti. U vážnějších potíží může pomáhat farmakoterapie. Důležitá je spolupráce poradny či školy s celou rodinou. (1)
Závěrem bych chtěla dodat, že s dítětem s ADHD se dá pracovat, když zvolíte jednotný postup, režimová opatření a velkou dávku empatie. Jisté je, že to je někdy např. v kolektivu ostatních dětí náročné, ale práce s dětmi je vždy tak trochu náročná. Ale zpětně můžeme vidět právě na dětech, zda jsme jim byli oporou a naše práce měla smysl.
Použité zdroje:
1) Veronika Pavla Martanová. Problémy s pozorností. Šance dětem. [online]. [citováno 20-6-2022]. Dostupné z: https://sancedetem.cz/problemy-s-pozornosti
Zpracovala: Mgr. Petra Martíšková, manažerka projektu 3V
