Když nás v červnu oslovil jeden z našich významných donátorů, že by rád podpořil nějakou letní aktivitu klientů vsetínské Naděje, napadlo nás, že bychom mohli podniknout s klienty terapeutické dílny tréninkový pobyt. Pobyt, jehož cílem by mohl být nácvik samostatnosti a zdokonalení se v praktických činnostech. Zkrátka, zrodila se myšlenka, jak „našim“ lidem co nejvíce pomoci s přípravou na samostatný život. Pár klientů dílny již bydlí v chráněném bydlení, ale převážná většina z nich v domácnostech svých rodičů. Někteří z nich nám před odjezdem kladli na srdce, že se samostatností jejich dospělých dětí bude nejspíš potíž, ale opak byl pravdou. Klienti překvapili nejen nás, ale snad i sami sebe.
K pobytu jsme vybrali bezbariérové centrum Březiny, které je k účelům tréninkového pobytu jako stvořené. Disponuje velkorysými prostory k aktivitám nejrůznějšího charakteru a má dostačující vybavení i pro 20ti člennou skupinku, jako byla ta naše. Žádný Hilton, ale sympatická prostorná chata. Navíc, centrum je umístěno v nádherné přírodě podhůří Hostýnských vrchů, na polosamotě u lesa.
Hned první den třídenního pobytu jsme začali muzikoterapií, pod vedením námi oblíbeného Radka Štětkáře, se kterým jsme zapracovali na funkční komunikaci, která nám pomohla s porozuměním a akceptací hranice blízkosti nebo odstupu od druhého člověka.
Celý druhý den tréninkového pobytu v Březinách se nesl v duchu lidské individuality, ale také sounáležitosti a tolerance k druhému. Dopoledne jsme si pod vedením zkušeného terapeuta pana Michala Holínky vyzkoušeli dramaterapii, ve které jsme pracovali na přechodu do různých rolí v různém prostředí. Účelem nebylo vypracovat konkrétní scénku, ale snažili jsme se o vytvoření různých variací živých soch, které jsme utvářeli v různém prostředí. Ta jsme si namalovali na flip, abychom měli lepší představu místa, kde se bude naše vybraná role nacházet. Poté jsme ve skupině předváděli sousoší v daném prostředí.
Odpoledne jsme v produktivní arteterapii, kterou vedla Petra Filáková, mohli na malířském plátně popustit uzdu svým fantaziím. To, co každý díky spontánností sobě vlastní vytvořil, jsme začlenili do jednoho celku. Vznikl tak obraz barevný, různorodý, v každém případě zajímavý. Zkrátka takový, jací v terapeutické dílně jsme. A večer? Ten patřil příjemnému odpočinku a společnému posezení u táboráku.
Třetí den v Březinách jsme z báglů vytáhli společenský oděv a vyfikli se na poslední aktivitu letošního tréninkového pobytu. S nácvikem sociálních dovedností a zásad slušného chování v různých situacích nám pomáhala paní Milena Šmigurová, která zároveň předvedla na námi připraveném rautu pravidla stolování, tak abychom se ve společnosti cítili jako ryby ve vodě. Po poledním gulášku následovalo balení, závěrečný úklid chaty a odchod na autobus, který nám stejně, jako při příjezdu opět ujel před nosem. Ale do tréninkového pobytu patří i to, že ne vždy vše vyjde podle plánu a pak jsme nuceni hledat náhradní řešení. A my aspoň víme, že budeme muset zapracovat na přesunech z bodu A do bodu B. To je výzva, se kterou si poradíme možná na některém z dalších pobytů.
A jak se na náš první tréninkový pobyt díváme dnes, s odstupem několika dnů? Pro některé z nás to byl první pobyt mimo domov, pro některé, první zkušenost s obstaráním věcí kolem sebe a pro všechny spoustu nových zážitků, aktivit i nových zkušeností, které nás posunou zase o něco dál. Během pobytu jsme si obstarávali nákupy, připravovali stravu, uklízeli si, absolvovali nejrůznější aktivity a navazovali mezilidské vztahy. Třídenní tréninkový pobyt v bezbariérovém centru Březiny byl pro nás všechny obrovským přínosem v sebepoznání, seberealizaci i posílením sebevědomí.
Závěrem určitě patří velký dík vsetínské restauraci Radegastovna U Lva, která k tomuto účelu uspořádala v srpnu veřejnou sbírku a sama výraznou částkou na tréninkový pobyt klientů sociálně terapeutické dílny v Rokytnici přispěla.
