Po dvouleté přestávce vynucené Covidem – 19 jsme se v Domě Naděje Za Plynárnou s radostí pustili do příprav oslavy největšího křesťanského svátku a to
zmrtvýchvstání Ježíše Krista. I když jsou někteří z nás nevěřící, tyto svátky jara máme všichni rádi a jejich oslava je vedle oslav Vánoc vždy velmi důstojná, milá a všichni se ji velice rádi zúčastňujeme. Samozřejmě myslím v první řadě klienty, kteří během těchto setkání mají možnost alespoň na chvíli zapomenout na své starosti a bolesti.
Letošní oslav, možná právě z důvodu již zmiňované přestávky, se nesla v kouzelné a zvláštně slavnostní atmosféře. Již od božího rána na nízkoprahovém denním centru probíhala velikonoční dílna, kde všichni ubytovaní klienti a mnoho klientů tzv. „venkovních“ pod vedením našich kolegyň Blanky a Lucky malovali tradiční kraslice, obrázky s různými velikonočními motivy, zdobili perníčky a vyráběli ozdobné vázičky. Do nich se po skončení naaranžovaly rozkvétající jarní květiny. Nálada skvělá, pracovní nasazení všech stoprocentní. (sociální pracovníci poznamenali, že kdyby se toto pracovní nasazení podařilo u některých přenést do běžného života, bylo by to super). V odpoledních hodinách jsme srdečně přivítali našeho oblíbeného a milovaného kazatele, který vtipem sobě vlastním povyprávěl o všech těch kouzelných událostech starých přes 2000 let. V jeho podání vše zaznělo naprosto srozumitelně a zároveň přijatelně pro všechny přítomné. A že se nás sešlo něco okolo 40 klientů a pracovníků.
Zazněly také pěkné písničky doprovázené na kytaru a po nich již bylo nutné se pořádně občerstvit. Podávala se káva, čaj, ozdobené mísy plné ovoce, zákusků, no prostě hostina hodna důležitosti tohoto svátku.
Nezbývá než prohlásit, že vše dopadlo skvěle, podle plánu. Na závěr jsme si popřáli hodně zdraví, spokojenosti a hlavně, v dnešní těžké a nepochopitelné době, klid a mír pro všechny dobré lidi.
Mgr. Jiří Hána, sociální pracovník
