Milí bratři a sestry,
rád bych vás pozdravil se slovy apoštola Pavla : „a tak zůstává víra, naděje a láska, ale největší z té trojice je láska“, 1.Kor.13,13. Všichni, kteří se podílíme na práci s lidmi na okraji, ať je to v praktické pomoci nebo v duchovní oblasti, víme, že lidem bez domova, mnohdy i zaměstnancům středisek, chybí víra ve spasitelnou moc Pána Ježíše Krista. A tak zůstává na prvním místě pomoc praktická a ta duchovní je na místě druhém nebo místě žádném. Škoda, že ve střediscích nepracuje více opravdových křesťanů. Poté by ta pomoc lidem nebyla jen jednostranná, fyzická. Je-li však v té pomoci láska, pak už je v té pomoci větší rozměr. Ano, vírou v Pána Ježíše Krista může být člověk zachráněn a proměněn už v tomto čase a na jakémkoliv místě. Rád bych vás povzbudil, že Pán je toho mocen a také tak koná. Já jsem toho svědectvím. Než jsem uvěřil, v mém životě byly drogy, hraní výherních automatů, 11tileté vězení a život na ulici. Někdy v nás umírá naděje, že se osudy lidí bez domova nebo našich bližních kolem nás nezmění. Bůh má svůj čas pro každého člověka, proto buďme trpěliví a v modlitbách vytrvalí a směle hlásejme Boží slovo a mějme vždy naději v Kristu, neboť milost je v Jeho rukách. V poslední řadě je láska, která převyšuje víru i naději. Kéž v našich životech jde láska ruku v ruce s vírou, kterou bude provázet Boží naděje. A kéž jsou naše životy živým svědectvím o Bohu a požehnáním pro lidi kolem nás. Buďme jako stromy, ze kterých si mohou lidi utrhnout trochu toho dobrého ovoce, např. lásky a trpělivosti,….Gal. 5,22. A pokud nám některé z ovoce Ducha svatého chybí, modleme se, aby se na nás urodilo. Hledejme v setkání s lidmi příležitost k hlásání Božího slova. Apoštol by řekl : „Hlásejme Boží slovo, ať jdeme vhod, či nevhod.“ A nezapomínejme, že práce v Pánu není marná. Přeji mnoho Božího požehnání ve službě, v práci i v rodinných životech.
Pavel Kadaši
