O tomto problému hovořím všude, kam vkročím – absence bezbariérových pobytových sociálních služeb určených pro lidi bez domova. Na ulicích z tohoto důvodu žijí lidé, kteří jsou snadnými a častými oběťmi kriminálních činů. Nejednou byl ukraden vozík, na kterém zdravotně znevýhodněná osoba bez domova seděla.
A tak se snažíme, jak můžeme. Podáváme žádosti do bezbariérových domovů pro seniory, do domovů pro osoby se zdravotním znevýhodněním, kde jsou ovšem velmi dlouhé čekací doby. Dopomáháme s hygienou v našich nízkoprahových denních centrech U Bulhara nebo v Michli, poskytujeme materiální a potravinovou pomoc, spolupracujeme při řešení situací se sociálními kurátory jednotlivých městských částí. To je ale nedostatečné.
Někdy se totiž nejedná „pouze“ o zajištění ubytování. Někdy je střecha nad hlavou podmínkou pro přijetí do zdravotnických zařízení k operačním zákrokům očí nebo do rehabilitačního zařízení, jako je tomu v těchto dvou případech, které již několik týdnů intenzivně řešíme.
Text a foto: Olga Jandová, vedoucí terénního programu
