Do našeho azylového domu v Záběhlicích přišel pan František před dvěma lety z noclehárny. Našel u nás něco, co už delší dobu postrádal. Jistotu a nepřetržité zázemí. On sám by dodal „a hlavně s teplými obědy“.
František ale není typem člověka, který by seděl se založenýma rukama. Jde o společenského člověka, jehož největší vášní je hudba. Každý týden pravidelně vyráží do Senior klubu, kde se schází se svou starou partou, společně hrají na kytary a zpívají oblíbené trampské písně.
V posledním roce pana Františka potkaly i různé zdravotní komplikace, postavil se jim ale čelem a zvládl je bravurou sobě vlastní. Nezapomenu na naše návštěvy u lékařů – zatímco jiní v čekárnách nervózně listovali časopisy, František mě bavil jedním vtipem za druhým, a nakonec rozesmál celou ordinaci.
Teď má před sebou novou životní kapitolu. Společně jsme podali žádosti do několika domovů pro seniory a já mu z celého srdce přeji, aby mu vyšla vysněná volba. Věřím, že v novém domově najde přesně to, co potřebuje, že jeho humor a milované trampské písničky budou i nadále rozdávat radost všem okolo.
Azylový dům pro starší a handicapované lidi bez domova (muže i ženy) v Záběhlicích funguje už 24 let! Loňská obsazenost se držela na 96 % a vystřídalo se tu 48 klientů a klientek.
Text: Bára Brožová, sociální pracovnice azylového domu v Záběhlicích
