Město Litoměřice již osmým rokem oceňuje Srdcaře nezištně vykonávající dobro pro druhé. V letošní ročníku ankety můžete hlasovat také pro námi nominovaného, kteří v roce 2024 přinesli naději našim klientům v Litoměřicích

Těmito výjimečnými jsou:

• Marie Štětinová: Doktorka, dětská psychiatrička a rodinná psychoterapeutka je od počátku cennou oporou našeho dětského týmu duševního zdraví. Díky jejím radám a zkušenostem vzniklo a dál se rozvíjí místo, kde děti i jejich rodiny v Litoměřicích nacházejí potřebnou podporu a porozumění.
• Mezinárodní organizace pro migraci  –  IOM Czechia: Česká pobočka této mezinárodní organizace podpořila ukrajinské rodiny na Litoměřicku. Ve spolupráci s naším projektem Housing First jim darovala nábytek a elektrospotřebiče, čímž výrazně zlepšila podmínky desítek domácností, zejména matek s dětmi.

Hlasovat můžete až do konce září prostřednictvím tohoto odkazu.

Na konci letních prázdnin náš tým Housing First uspořádal komunitní grilování. Poprvé se na něm setkaly všechny ukrajinské rodiny, které jsme v rámci projektu zabydleli nebo s nimi dlouhodobě spolupracujeme.

Každý přinesl něco k jídlu, náš tým připravil drobné pohoštění a akce se nesla v přátelské atmosféře. Představili jsme také novou kolegyni, která se seznámila s rodinami.

Celé odpoledne se neslo ve znamení povídání, her a hudby. Setkání posílilo důvěru, přiblížilo lidi k sobě a přineslo spoustu nových přátelství.

Škola je místo plné možností, kde si děti osvojují nové vědomosti, zažívají zajímavé chvíle, potkávají kamarády, budují vztahy a objevují vlastní schopnosti.

Začátek školního roku je ale kromě nových zážitků často spojený i s obavami. Děti si mohou klást otázky: Jak mě přijmou spolužáci? Co když řeknu nebo udělám něco špatně? Nebudu ve třídě sám?

Takové myšlenky někdy přinášejí úzkost, často spojenou se strachem z posměchu nebo odmítnutí. Škola je navíc rušným prostředím, ve kterém se některé děti mohou cítit zahlcené. Přidává se také strach z prospěchu, a i když se dítěti ve škole daří, známky dokážou vytvářet velký tlak. Každý se chce vyhnout neúspěchu, ale je dobré mít na paměti, že nikdo není dokonalý. Laskavost k sobě je stejně důležitá jako podpora dětí.

Rodiče i prarodiče, nezapomínejte proto dětem ukazovat, že jste jejich oporou a mohou se na vás spolehnout. Pomůže jim to cítit se v bezpečí nejen na začátku školního roku, ale i v jeho průběhu.

Náš tým duševního zdraví pomáhá dětem i rodičům zvládat start školního roku. Učíme jednoduché techniky, které zmírňují obavy a předcházejí úzkostným stavům. Dětem tak otevíráme cestu k tomu, aby školu vnímaly jako bezpečné a inspirující místo. Jsme tu, abychom pomohli i vám. V případě potřeby se na nás neváhejte obrátit.

Téma komunikace mezi rodičem a dítětem patří v našem týmu duševního zdraví k velmi častým. Máme proto pro rodiče pár tipů, jak na to.

V dnešní uspěchané době se často zapomíná na to nejzákladnější  –  obyčejnou lidskou blízkost a upřímný rozhovor. Pro děti a dospívající je bezpečný prostor, kde mohou vyjádřit své myšlenky a emoce, naprosto klíčový. A tím nejpřirozenějším místem by měla být rodina.

Když se dítě rozhodne svěřit rodiči, je to projev důvěry. V takový moment je důležité nenasazovat roli soudce, ale naslouchat s otevřeným srdcem. Místo hodnocení a kritiky často stačí jednoduché: „Rozumím ti,“ nebo „To musí být těžké.“ I když se problém může dospělému zdát malicherný, pro dítě má svůj význam. Bagatelizování jeho pocitů může způsobit, že se příště neodváží otevřít.

Důležité je také nechat dítě prožít to, co cítí. Pláč, vztek či smutek nejsou slabostí, ale přirozenou reakcí na náročné situace. Učme děti, že mít emoce je v pořádku a že v tom nejsou samy.

Komunikace mezi rodičem a dítětem nevzniká přes noc. Je to dlouhodobý proces založený na důvěře, respektu a empatii. Někdy stačí jen být spolu, obejmout se a mlčet. I tím můžeme říct: „Jsem tu pro tebe.“

Trávení času s dětmi je nenahraditelné. Často máme pocit, že musíme stíhat práci, povinnosti, zařízení a domácnost, ale právě ty obyčejné společné chvíle jsou pro děti největším darem. Společné povídání u večeře nebo procházka jim ukazují, že na ně máme čas a že nám na nich záleží. Právě tehdy vznikají hluboké vztahy a děti se učí, že domov je místo, kde mohou být samy sebou. Většinou si nebudou pamatovat, co jsme jim koupili, ale nikdy nezapomenou, jak se s námi cítily. A vzorce fungování v rodině si ponesou dál do těch, které si jednou samy vytvoří.

Přejeme vám i vašim dětem krásně prožitý zbytek prázdnin.