Často se mně lidé ptají, proč to děláme a jaká je úspěšnost našeho snažení o pomoc lidem, kteří se ne vždy svoji vinou dostali do těžké životní situace a ocitli se na okraji společnosti. Řada z nich řeší svoji nelehkou situaci tím, že začnou využívat služby zařízení, kde je pro ně možné okamžité řešení situace, následně ale i další možnosti případného návratu do společnosti. Většina z těchto lidí se i přes snahu všech zaměstnanců zařízení zařadí mezi pasivní uživatele poskytnutých služeb a nijak se nesnaží svoji situaci řešit. Podmínkou posunutí klienta směřující ke zlepšení jeho situace je také ochota, snaha a zájem uživatele služby o spolupráci a další řešení.
Mezi základní způsob pomoci stále patří to nejnutnější, a to je poskytnutí teplého lůžka, stravy, možnosti provedení hygieny. Toto je samozřejmě připraveno pro každého, kdo přijde o pomoc požádat. Další spolupráce záleží na klientovi.
Za všechny úspěšně vyřešené případy uvedu příběh Honzy a Pavla (jména jsou změněna), kteří byli dlouhodobými klienty našeho zařízení – noclehárny Naděje v Liberci Kateřinkách.
HONZA – závislý na Pervitinu, alkoholu. Velmi špatný zdravotní stav, několikrát, dle vyjádření lékařů, na hranici života a smrti. Srdce pracovalo na 25 procent. Bez práce, neplatil výživné na svého syna, hrozilo mu umístění do výkonu trestu. V tomto neutěšeném stavu se dostal do našeho zařízení. Postupně se podařilo zajistit odpovídající zdravotní péči, léčbu závislosti, vhodné pracovní uplatnění. V současné době pracuje jako hlídač na stavbě. Všechny tyto kroky pomohly ke zlepšené jeho situace. Dnes má stabilní ubytování, má přítelkyni, nepije, nekouří, nebere žádné drogy, řeší své dluhy. Je spokojený, žije v klidu a chce si tento stav udržet.
PAVEL – člověk s mentálním postižením, v minulosti problémy s osobní hygienou, s celkovým působením ve společnosti. Z těchto důvodů nebylo možné najít vhodné pracovní uplatnění, ale podařilo se najít vhodné ubytování v zařízení se zdravotním dozorem, kde v současné době bydlí a dodržuje pravidla. Je spokojený, rád se zúčastňuje veškerých aktivit, které mu toto zařízení nabízí. Postupně se učí hospodařit s financemi, základy osobní hygieny, spolužití s ostatními, nemá žádné problémy.
I příběh těchto dvou chlapců je odpovědí na otázku, proč nám stojí za to pomáhat.
Máme radost z každého i sebemenšího úspěchu, a to nám dodává sílu a chuť do další práce.
Mgr. Jiří Hána – sociální pracovník NADĚJE Kateřinky.
3.2.2026