Příběh pana Ladislava začíná v roce 2022, kdy jsme ho našli v centru Prahy ve velmi špatném zdravotním i hygienickém stavu. V té době odmítal jakoukoli pomoc a s okolím téměř nekomunikoval, přesto bylo zřejmé, že potřebuje nejen zdravotní péči, ale i podporu sociálních služeb.
Do jeho situace se nejprve zapojil terénní program NADĚJE, jehož pracovníci s ním navázali první kontakt a postupně začali budovat důvěru. Následně byl pan Ladislav převezen do noclehárny Michle, a poté využil ubytování v rámci zimních opatření, což mu poskytlo základní bezpečí a stabilitu.
Dalším krokem bylo roční pobytové období v azylovém domě Armády spásy. Po této zkušenosti přešel do azylového domu Radotín. Adaptace na nové prostředí byla zpočátku náročnější, postupně si však na režim zařízení zvykl. Pravidelnost a jasný denní řád mu pomáhaly cítit se jistěji a bezpečněji. Pan Ladislav měl v azylovém domě prostor pro své každodenní rituály – rád si vařil, sledoval televizi nebo trávil čas na zahradě, kde odpočíval a užíval si hezkého počasí.
Během pobytu v azylovém domě jsme s panem Ladislavem začali řešit jeho zdravotní stav a vyřízení invalidního důchodu. Přidělená opatrovnice na tuto spolupráci navázala a dále jej v těchto záležitostech podporovala.
Současně jsme společně podali několik žádostí o návazné bydlení. Díky podpoře opatrovnice byl pan Ladislav přijat do domova pro osoby se zdravotním postižením, kde bude mít zajištěnou potřebnou péči i komfort.
Tento příběh ukazuje, jak důležitá je provázanost různých typů sociálních služeb – od terénních přes ambulantní až po pobytové. Právě jejich spolupráce umožnila, aby příběh pana Ladislava dospěl k dobrému konci.
Velké poděkování patří všem pracovníkům, kteří pana Ladislava na jeho cestě podporovali a pomohli mu dospět k lepší životní situaci.
Text: Veronika Javorská, sociální pracovnice Azylového domu Radotín
Foto: Natalja Kopalová
