Letos v listopadu slavíme 24 let od získání našeho prvního tréninkového bytu. Za tu dobu těmito byty prošlo mnoho lidí, kteří dostali šanci postavit se znovu na vlastní nohy.
Jedním z nich je i Bořek. Po letech ve výkonu trestu a pobytu v azylových domech získal možnost poprvé v životě bydlet sám – ve 44 letech. Má práci, která ho baví, řeší své dluhy a chystá se vstoupit do insolvence. Tréninkový byt je pro něj místem, kde se učí věci, které většina z nás bere jako samozřejmost: jak si uvařit večeři, rozvrhnout výplatu, jak si vytvořit místo, kde se člověk cítí jako doma. Jsme rádi, že u nás Bořek může začít nový život.
Jenže tréninkové bydlení je dočasné. A i když mnoho našich klientů a klientek, včetně Bořka, dělá všechno správně, cesta dál je těžká. Komerční nájmy jsou často nedostupné – kvůli nízkým příjmům nebo předsudkům. A sociálních bytů je zoufale málo.
Tréninkové bydlení je skvělý start, ale bez návazného bydlení zůstává jen dočasným řešením. A to je škoda, protože každý člověk si zaslouží domov, ne pouze šanci na zkoušku.
Text: Zuzka Kavková, vedoucí tréninkových bytů
Foto: ilustrační
