Tři dny, které utekly rychleji, než bychom chtěli – a přesto v sobě mají spoustu momentů, ke kterým se budeme vracet.
Začali jsme zlehka. Příjezd, zabydlení, oheň, špekáčky a písničky, které není potřeba dlouze připomínat. První společné chvíle, kdy se všechno postupně usazuje a každý si nachází své místo. Nechyběly ani aktivity, které spojují, vtahují do dění a dávají prostor zkoušet nové věci v přirozeném tempu.
Druhý den už měl úplně jiný rytmus. Slunce, pohyb a cesta na Troják a dál pěšky k rozhledně Maruška. Krok za krokem, někdy pomaleji, někdy svižněji – ale pořád společně. Odměnou byl nejen výhled, ale i dobrý pocit z toho, že jsme to zvládli. Odpoledne patřilo bowlingu, kde každý povedený hod měl svoje malé publikum. A večer? Hudba a parket, který nezůstával prázdný.
Poslední den jsme naopak zpomalili – voda, plavání, vířivka a chvíle, kdy se všechno pomalu uzavírá. Balení, loučení a návrat domů.
Tenhle víkend nebyl o velkých gestech. Byl o tom být spolu, zkoušet nové věci, zvládat je po svém a sdílet to s ostatními.
Velké poděkování patří Radegastovně U Lva a jejím hostům. Díky jejich prosincové sbírce jsme tenhle víkend mohli prožít společně.
