Zdá se to tak nedávno, kdy jsme s klienty v prosinci roku 2017 prohlíželi chystající se nové bydlení. Byla to v ten moment ještě napůl stavba, ze zdi vystrkovaly dráty a trubky.

V lednu 2018 to už vypadalo zcela jinak. Klienti jeden po druhém zabydlovali svoje pokoje a dům postupně začal ožívat. Je až neuvěřitelné, že od doby slavnostního otevření uplynul rok.

Nový typ bydlení byl pro všechny velkou výzvou. V organizaci přibylo 10 klientů, pracovníci si zvykali na nový způsob práce, odlišný od stávajícího v chráněného bydlení komunitního typu, ale především to byla změna pro vybrané klienty. 

Největší skok to byl pro klienta, který přišel rovnou z dětského domova, kde byl zvyklý na úplně jiný režim, ale také na menší míru svých povinnosti. Pomalu se učil bydlet samostatně a zvládat svoji novou životní šanci. Tři stávající klienti se přesunuli ze „starého“ bydlení a postoupili o krok blíže k samostatnosti. Pouze jeden klient přišel z jiného zařízení, kde pobýval už dlouho a nebyl úplně spokojen. Na začátku měl spolubydlícího, ale když se naskytla možnost, splnil se mu sen bydlet sám v bytě. Ukázalo se, že je mnohem klidnější a má velmi svědomitý přístup ke své nové domácnosti. Pro ty co přišli z rodin, bylo zřejmě nejtěžší zvyknout si, že se musí rozhodovat samostatně, že za ně nikdo nic neudělá, nepřipraví nic „pod nos“. Nelehkou situaci také měli jejich blízcí, kteří si nikdy nemysleli, že jejich rodinný příslušník půjde z domu do svého dospělého života.

Pro všechny nastala doba učení, na začátku s vydatnou podporou pracovníků. Co nakoupit, jak uvařit, jak prát, ale také  –  na co mám vlastně chuť nebo co budu dnes dělat. Kolik mám peněz, za co je mohu utratit, co musím zaplatit. Jak zvládnout vztahy se spolubydlícím, ostatními, se sousedy. Pro některé také, jak si poradit s láskou a novým vztahem.

Můžeme tedy říct, že to byl rok pro většinu pracovitý. Patří k tomu nejen péče o domácnost ale i zaměstnání. Většina dochází nadále do sociálně terapeutických dílen, kde se snaží získat dovednosti potřebné pro zaměstnání, ale někteří už uspěli. Dvě klientky pracují v KFC, čtyři klienti v svíčkárně Impala, jeden v kovárně Viva. S tím přišel nový pocit  –  mám peníze, které jsem si vydělal.

Volný čas tráví klienti po svém méně či více aktivně. Během roku proběhlo mnoho společných aktivit. Přibylo také nové posezení, kde klienti společně tráví čas venku, povídají si, pořádají oslavy.

Za úspěch považujeme, že z původních deseti klientů, devět pokračuje a jen jedna osoba se vrátila domů. Kromě drobnějších škobrtnutí, která běžně patří k soužití více rozdílných osobností se dá říct, že jsou vztahy na našem chráněném bydlení v pořádku. Cesta však nekončí a cíl pro každého je jiný. Někteří zůstanou zde, někteří směřují dál k samostatnosti a v tom je chceme podporovat i nadále.

Štěpán Mirek, zaměstnanec Desítky

Fotogalerie ze života obyvatel Desítky

Poslední dva pokoje chráněného bydlení ještě zůstávaly k rekonstrukci. Starý nábytek, který byl pořízený v počátcích zřízení služby, zkombinovaný z různých druhů lamina a imitace dřeva, vše rozvrzané, dosluhující. 

Díky Nadaci ČEZ, která nám poskytla finanční prostředky na jejich renovaci, bydlí 2 klienti, Alena a Luboš v novém.

Alena, sportovkyně tělem i duší chtěla sladěný pokoj s dostatečným úložným prostorem. Luboš, který oslaví 60. narozeniny, potřebuje pohodlí.

Podařilo se nám zařídit oba pokoje velmi útulně, v příjemných barvách k úplné spokojenosti lidí, kteří zde žijí a jejichž „pokoj je jejich životem“.

Jsme rádi, že Alena i Luboš mají kolem sebe nové věci i přesto, že jejich finanční možnosti nedovolují pořízení nového nábytku ani zařizovacích předmětů.

Děkujeme Nadace ČEZ!

MONETA Money Bank nám v rámci Programu podpory potřebných darovala v září loňského roku 91.960 Kč.
Zakoupili jsme za ně bubnový sušič a šicí stroj do prádelny Domu pokojného stáří. 

Jsme rádi, že letos překonáváme zimní měsíce v pohodě a suchu!

Neřešíme, kam velké množství prádla, které denně vypereme dáme vysušit a všechno jde rychleji a snadněji.
Děkujeme a radostně hlásíme s MONETA Money Bank jsme „jako ze žurnálu“.

13. prosince 2018 se uskutečnil Vánoční jarmark na plácku u Tkalcovny, na který dorazilo velké množství dětí, z čehož máme velkou radost. Pro děti menší jsme měli připravené tvoření, zdobení perníčků, pouštění lodiček a lovení rybiček. Oblíbené poznávání ptáčků taky nechybělo. Naopak větší děti nás překvapily vystoupením, kde hrály, zpívaly a moc nás potěšily. Odměnou získaly výrobky ze sociálně terapeutických dílen. Dospělí, se mohli zabavit stejnou činností jako děti a mnozí toho i využili. Ostatní se zahřáli vánočním nápojem, ochutnali cukroví a pořídili dárky v podobě výrobků ze sociálně terapeutických dílen. Děkujeme statutárnímu městu Zlínu za podporu akce.

Sociální služba je poskytována za finanční podpory Zlínského kraje a Operačního programu Zaměstnanost. 

Fotogalerie z jarmarku.

Všem příznivcům, kamarádům, zaměstnancům, klientům, partnerům přejeme krásné svátky vánoční a do nového roku dny plné pohody a zdraví.

Uvnitř čísla najdete:Slova ředitelky K. Pivoňkové, O Tiché aukci laskavosti, novinky z NZDM Vizovice, konference Alzheimer Europe v Barceloně, fotogalerie z Domu pokojného stáří, rozhovor s Blankou Krajíčkovou, držitelkou ceny Zlínský anděl, pozdrav z kuchyně, o Benefičním večeru, poděkování dárcům, anketa s názvem Jaký byl a bude?, spolupráce s Tescomou, předvánoční čas ve Svíčkárně, canisterapie v dílnách, brigádníci v lese, turnaje ve stolním tenise, návštěva biofarmy.

Čtvrtletník naleznete tady.