Známý český psychiatr Vladimír Vondráček řekl, že veselý večer je prospěšnější než tuba léků na uklidnění. Vzhledem k energii, kterou jsme ve zlínské NADĚJI vydali na organizaci již čtvrtého Benefičního společenského večera, by to mohlo vypadat, že se chceme hlavně bavit. To sice chceme, ale nejen to. Náš tradiční společenský večer v sobě spojuje snahu přiblížit se našim příznivcům, přátelům a dárcům, a zároveň vytvořit prostředí, kde se společně mohou bavit člověk s handicapem, manažer významného podniku, děti a rodiče našich klientů i pracovníci pobočky.

Letos přišel rekordní počet hostů: více než 250. Tombola byla bohatá, u rautu se nasytil každý. Taneční parket byl přeplněný, kapela Showband hrála skvěle. Absolutním vrcholem večera bylo tanečně dramatické vystoupení, které nacvičili pracovníci NADĚJE spolu s klienty sociálně terapeutických dílen. Tématem byla atmosféra amerického snu  –  New York dvacátých let minulého století. V dokonalých kostýmech zapůjčených z Městského divadla ve Zlíně předvedli dojemný příběh spojený s temperamentním tancem. Kdo zná písničku „Little party never killed nobody“, dovede si to představit.

Ve zlínské NADĚJI jsme se výborně pobavili a naši hosté odcházeli s úsměvem a příslibem „Příští rok zase“. Kromě toho jsme prodejem vstupenek a tombolou získali 90 100 korun, které letos pomůžou především s běžnými provozními náklady v sociálně terapeutických dílnách.

Kateřina Pivoňková, oblastní ředitelka ve Zlíně 

Fotografie z Benefičního večera najdete zde:

Další setkání klientů a jejich rodinných příslušníků s pracovníky domova se uskuteční ve čtvrtek 27. 11. 2014 od 16,00 hodin v kapli domova.

Všichni jsou srdečně zváni.

Pozvánku najdete zde.

Zlínská NADĚJE uspořádá v pátek 7. listopadu čtvrtý ročník společenského benefičního večera. Podzimní charitativní událost se uskuteční v Kongresovém sálu Interhotelu Moskva ve Zlíně od 19 hodin.

Večer hudebně doprovodí skupina Showband Pavla Březiny. Kulturní vystoupení v duchu módy a hudby z dvacátých let minulého století připravili pracovníci společně s klienty sociálně terapeutických dílen. Program večera zpestří tanečnice z taneční školy Oriana dance Zlín a bohatá tombola.

Benefiční večer svou účastí podpoří přátelé a podporovatelé NADĚJE Zlín, zaměstnanci i klienti v doprovodu svých blízkých.

Výtěžek akce zlínská NADĚJE využije pro práci s lidmi s postižením v sociálně terapeutických dílnách.

Akci podpořilo statutární město Zlín

Po celé republice probíhají v dnešních dnech regionální mistrovství ve stolním tenise. Jedno z nich proběhlo i ve Zlíně. Pořádala ho ve spolupráci se Svazem mentálně postižených sportovců NADĚJE Zlín. Do sportovní haly Zelené se 21. října sjelo množství hráčů: 82 stolních tenistů z 18 sportovních klubů a dalších sociálních služeb. Přijeli se utkat o postup na Mistrovství České republiky, které proběhne v listopadu v Hradci Králové. Zlínskou pobočku NADĚJE reprezentovalo 13 hráčů. Tři borci postoupili do finále v Hradci Králové. Gratulujeme a držíme palce!

 Fotografie z mistrovství najdete zde:

Další setkání skupiny pečujících se uskuteční ve čtvrtek 20. listopadu 2014 od 15,30 hodin v kapli Domu pokojného stáří ve Zlíně. 

Všichni zájemci jsou srdečně zvání!

Těšíme se na společné setkání.

Pozvánku najdete zde.

Je klientkou v chráněném bydlení NADĚJE Zlín již několik let. Donedávna studovala na Střední škole gastronomie a obchodu Zlín obor Pečovatelské služby. Nyní nastoupila jako naše kolegyně do Domu pokojného stáří na Jižních Svazích. Rozhovor z Blaženkou vedla sociální pracovnice Uršula Klimszová.

Uršula: Tak jaké to bylo ve škole?

Blažena: No nevím. Nuda.

Uršula: Tak trochu připomeň, jak to probíhalo…

Blažena: Na začátku byly trochu problémy a „prvák“ jsem musela opakovat.

Uršula: Co se pak změnilo?

Blažena: Začala jsem se více učit i o prázdninách. Taky mi pomáhali pracovníci. Bavila mne víc praxe, škola ne. Ale nakonec jsem to zvládla.

Uršula: Takže jsi udělala zkoušky a co teď?

Blažena: A teď jsem pečovatelka v Naději na „Jižňákách“. Jsem tam krátce, ale je to práce, kterou jsem vždy chtěla dělat.

Uršula: Co patří k tvým povinnostem, co přesně děláš?

Blažena: Krmím, přebaluji, uklízím po jídle. Jednu paní pomáhám dávat do postele.

Uršula: Baví tě to?

Blažena: Ano baví, asi všechno. To se nedá přesně říct. Cítím, že jsem potřebná a pomáhám.

Uršula: Už několik let bydlíš v našem chráněném bydlení, jaké máš plány?

Blažena: Chci bydlet sama, ale ještě nevím, jak to bude. Počkám rok, jestli budou ty slíbené byty. Jestli nebudou, tak chci odejít. Já vím, že nejsou peníze, ale už to slíbili a teď se to posouvá. Jestli to za rok nebude, tak fakt odejdu.

Uršula: Máš představu, kam bys šla?

Blažena: Uvažuji o Otrokovicích. Bydlí tam moje sestra a má svůj byt. Chtěla bych bydlet blízko, abych ji viděla častěji. Pomáhala by mi s penězi, to neumím. Ostatní bych asi zvládla.

Tak ti moc přeji, aby tvoje plány vyšly a děkuji za rozhovor.