Sčítání bezdomovců uspořádalo Městské centrum sociálních služeb a prevence ve spolupráci s Nadějí, Armádou spásy, Arcidiecézní charitou Praha, Novým Prostorem a dalšími organizacemi pod záštitou radní Mgr. Hany Halové hl. m. Prahy pro oblast zdravotnictví, sociální péče a národnostních menšin.
Naše úsilí si nezaslouží (ani to není možné) vyjádřit počet bezdomovců postupem „sečteno a podtrženo“, naším hlavním úkolem je nyní získaná data doplnit, utřídit a opatřit příslušnými komentáři pro vyjádření jednotlivých specifik. Všechny údaje v tomto matriálu jsou platné k 19. 2. 2004.
Jak spočítat bezdomovce v Praze? Vypracování metody je založeno na zodpovězení tří zásadních otázek:
Kdo je bezdomovec, jak ho poznáme?
Kde bezdomovci jsou, jak je najdeme a spočítáme?
Jak se po sčítání určí počet bezdomovců ?
Kdo je vlastně bezdomovec? – při sčítání jsme se soustředili na bezdomovství zjevné, s odvoláním na definice FEANTSA, vypracované pro Evropskou unii:
Stav bez přístřeší (Rooflessness), definovaný jako spaní mimo klasické ubytovací kapacity, je nejviditelnější formou bezdomovství. Lidé s chaotickým životním stylem nebo s neusazenými poměry jsou zvlášť náchylní k tomu, že se octnou bez přístřeší. Úspěšné nové ubytování pro lidi v této kategorii může záviset i na dostupnosti vhodné podpory a nikoliv jen na dostupnosti kapacit k dočasnému či trvalému bydlení.
Kategorii bez bytu (Houselessness) odpovídají situace, kde navzdory přístupu k nouzovému ubytování nebo dlouhodobých pobytů v institucích může dojít k označení určitých jedinců za bezdomovce kvůli nedostatku vhodné podpory, která by usnadnila a vedla k sociální reintegraci. Lidé, kteří jsou donuceni žít v institucích kvůli nedostatku bydlení (s podporou) v obci, které by splňovalo jejich potřeby, bývají v důsledku tohoto stavu označeni za bezdomovce. V tomto kontextu se za pojmem bezdomovství skrývá nejen nedostupnost bydlení, ale i neexistence či nefunkčnost společenských vazeb.
Kde bezdomovci jsou, jak je najdeme a spočítáme?
Sčítání proběhlo ve dvou večerních hodinách určeného zimního dne (19. 2. 2004). Tento postup zajistil minimální duplicitu sčítaných osob (sečtení jednoho bezdomovce dvakrát). Večerní hodiny zimního dne byly zvoleny proto, že pohyb bezdomovců je malý, bezdomovci jsou převážně ve svých obvyklých nocležištích (v improvizovaných přístřešcích, ubytovnách, noclehárnách a podobně).
Podstatným zdrojem informací bylo terénní sčítání, sčítací komisaři zaznamenávali bezdomovce prostřednictvím přímého pozorování, bez osobního kontaktu. Praha byla pro tento účel rozdělena do 82 sčítacích okrsků (zde bylo sečteno 994 osob) a 21 sčítacích stanovišť MHD (zde bylo sečteno 331 osob). Terénní sčítání realizovalo více než 250 dobrovolných sčítacích komisařů.
Získaná data bylo nutné doplnit o údaje z azylových zařízení, ubytoven, nocleháren (zde bylo sečteno 596 osob) a denních středisek otevřených v době sčítání (zde bylo sečteno 251 osob). Při sčítání bezdomovců jsme nevynechali ani institucionální zařízení jako jsou nemocnice, věznice, psychiatrické léčebny a záchytky (zde bylo sečteno 240 osob).
Případným pokusem sečíst výše uvedené údaje bychom odpověděli pouze na otázku, s jakým přibližným počtem bezdomovců se setkali dobrovolní sčítací komisaři během dvou hodin.
K těmto informacím ještě v současné době zapracováváme počty bezdomovců ze známých nocležišť (vybydlené domy, zahradní kolonie, jeskyně…), které sčítací komisaři nenavštívili. Tyto údaje vyplývají ze zkušeností sociálních kurátorů, streetworkerů, Městské policie a v neposlední řadě bezdomovců. Známých nocležišť bezdomovců je 194 a počty jejich obyvatel zpracováváme tak, abychom předešli duplicitě sčítaných osob.
Jak se po sčítání určí počet bezdomovců?
Výše uvedené počty jsou pouze předběžným výsledkem a budou ještě doplněny o řadu údajů. Uvedeným postupem jsme získali pestrou mozaiku dat a informací. Data jsou různé povahy a nelze je zpracovat jednoduchým aritmetickým součtem. Veškeré získané dílčí výstupy nyní připravujeme k odbornému posouzení a zpracování. K údajům je třeba přistupovat jak pomocí kvantitativních metod (kolik), tak i kvalitativně (s ohledem na povahu údajů).
Přes všechnu snahu o co nejpečlivější sběr dat při sčítání a zpracování nelze určit počet bezdomovců zcela přesně. Výsledkem však bude jedinečný kvalifikovaný a spolehlivý odhad minimálního počtu bezdomovců v Praze.
Reference: Ilja Hradecký, tel. 222 521 110, e-mail nadeje@nadeje.cz.
Copyright © 2003 Naděje, občanské sdružení, Varšavská 37, 120 00 Praha 2,
telefon: 222 521 110, fax: 222 521 115, e-mail: nadeje@nadeje.cz , další informace: nadeje.cz (stránka obsahuje také poslední výroční zprávu). Zpravodajství Naděje je volně šiřitelné.
Naděje je založena jako občanské sdružení. Cílem je vybudování a provozování sítě služeb lidem v nouzi na křesťanských principech. Ve svých zařízeních i mimo ně poskytuje Naděje jako svou hlavní činnost pomoc duchovní, morální, sociální, zdravotní, lékařskou, hygienickou, stravovací, ubytovací, hmotnou, právní, poradenskou, osvětovou, vzdělávací, výchovnou, apod., včetně doplňkových služeb. Své služby zaměřuje zejména na lidi osamělé, zdravotně postižené, společensky vyloučené nebo jinak znevýhodněné. (Stanovy Naděje)
Zpravodajství Naděje je informačním prostředkem Naděje, občanského sdružení, se sídlem v Praze 2, Varšavská 37, IČO 00570931, založena 21. 8. 1990. Zprávy připravuje Ilja Hradecký.
O bezplatné zasílání e-mailem lze požádat na adrese nadeje@nadeje.cz .
