OD ROKU 1990

Zasaďme se za bydlení! Nová kampaň upozorňuje na 62 000 dětí v bytové nouzi. Potřebujeme Zákon o podpoře bydlení, říkají experti a expertky

5. 12. 2024

Ten okamžik, kdy se děti po škole rozchází do svých domovů za svými blízkými. Na místo, kde si mohou hrát, učit se, kam si mohou pozvat kamarády a kamarádky, kde je bezpečno. Jenže 62 000 dětí takové místo nemá. Právě tolik dětí se dnes podle Zprávy o vyloučení z bydlení 2024 nachází v bytové nouzi. Žijí na ubytovnách, v dětských domovech, v přelidněných a nevyhovujících prostorách. Nová kampaň Zasaďme se za bydlení, jejíž tváří se stala herečka Pavla Beretová apeluje na potřebnost přijetí Zákona o podpoře bydlení, který se zasekl ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně.

Hlavní videospot s Pavlou Beretovou můžete vidět zde.

62 000 dětí v bytové nouzi

Bytová nouze dětí je v České republice obrovský problém. Podle Zprávy o vyloučení z bydlení 2024 v ní vyrůstá 62 000 dětí. Mají horší přístup ke vzdělání, má to negativní vliv na jejich zdraví, bezpečí a často jsou právě kvůli bytové nouzi z rodin odebírány do náhradní institucionální péče. Situace se v posledních letech nezlepšuje. Ceny nájmů, energií i nemovitostí se zvyšují a spolu s tím i počet domácností, které žijí na hraně a u kterých stačí jednorázový neočekávaný větší výdaj nebo výpadek příjmu a o standardní bydlení přijdou. Nemáme zde přitom tolik potřebnou „záchrannou síť” podpory bydlení, která ohroženým domácnostem, jako jsou rodiny s dětmi, samoživitelé*ky, senioři*ky, lidé s handicapem, mladí lidé opouštějící dětské domovy aj. pomůže najít nový domov, nebo neztratit ten stávající. „Kdo z této situace profituje, jsou mimo jiné, obchodníci s chudobou. Domácnostem v bytové nouzi totiž často nezbývá nic jiného, než se uchýlit do substandardního bydlení za přemrštěné ceny. V Poslanecké sněmovně přitom již půl roku leží vládní návrh Zákona o podpoře bydlení, jehož schválení by pro Česko znamenalo možnost systémově uchopit prevenci a řešení bytové nouze i potírání byznysu s chudobou. Pokud naši zákonodárci a zákonodárkyně návrh Zákona nestihnou v rámci druhého čtení projednat a schválit  do Vánoc, hrozí, že se staneme svědky dalšího volebního období, kdy příslib dlouho očekávaného zákona zůstane jenom na papíře. A na Programovém prohlášení současné vládní koalice,“ upozorňuje ředitelka Platformy pro sociální bydlení Barbora Bírová.

Bydlení je základ, který potřebuje každé dítě

Ve videospotu, který na potřebnost přijetí Zákona o podpoře bydlení upozorňuje, vystupuje i divadelní a filmová herečka Pavla Beretová, která má k tématu bytové nouze dětí velmi blízko i díky divadelnímu představení a filmu Amerikánka (od režiséra Viktora Tauše), který měl letos v září premiéru a který se právě tématu dětských domovů dotýká. „Pro mě osobně je téma domova a rodiny hodně důležité a je smutné, že tolik dětí v Česku nemá místo, kterému by mohlo říkat domov. Do Amerikánky jsme zapojili i děti z dětských domovů, kteří v představení i ve filmu hrají. Měla jsem díky tomu příležitost seznámit se s jejich životními příběhy a uvědomit si, že mít domov je základ, který opravdu potřebuje každé dítě. Téma ohrožení ztrátou bydlení propojuje oba filmy, ve kterých hraji a které letos měly premiéru – Amerikánka a Rok vdovy. Podporuji kampaň iniciativy Za bydlení, protože věřím, že ten navrhovaný Zákon o podpoře bydlení může přispět ke zlepšení situace dětí v bytové nouzi,“ říká Pavla Beretová.

Problém, který se týká nás všech

Videospoty pro iniciativu Za bydlení natočilo kreativní studio Družina, které se zaměřuje na veřejně prospěšné a etické kampaně. Lidé, kteří ve spotu vystupují, sami přijetí Zákona o podpoře bydlení podporují.  „Když jsme připravovali videospot k této kampani, chtěli jsme zdůraznit, že bytová nouze není jen statistika, ale problém, který má konkrétní tváře – tváře dětí, které nemají bezpečný prostor, kde by mohly růst a rozvíjet se. Bytová nouze ovlivňuje nejen je, ale i nás všechny jako společnost. Kampaň Zasaďme se za bydlení proto apeluje na to, abychom nepřehlíželi ty, kteří domov ztratili, a přijali Zákon o podpoře bydlení jako první krok k systémové změně,“ vysvětluje režisérka videospotu Michaela Klakurková.

Zasaďme se za bydlení! Podpisy na podporu přijetí Zákona o podpoře bydlení

Součástí kampaně Zasaďme se za bydlení je i výzva veřejnosti k podpoře přijetí Zákona o podpoře bydlení. Lidé mohou svým podpisem dát najevo, že nesouhlasí s tím, aby v České republice vyrůstaly desetitisíce dětí bez domova. „Výzvu může podepsat každý, kdo věří, že domov je základní lidská potřeba a že děti by neměly vyrůstat v nevyhovujících podmínkách. Každý podpis je důležitým krokem k tomu, aby zákon prošel a začal pomáhat,“ vyzývá k zapojení ředitelka Platformy pro sociální bydlení Barbora Bírová.

„Zákon obsahuje v praxi osvědčené nástroje, které již dnes v Česku na desítkách míst fungují a díky kterým se daří nejen vymaňovat domácnosti z bytové nouze, ale především předcházet ztrátě jejich bydlení díky poradenství a provazbě na odpovídající služby. Nejedná se o žádný experiment, ale o v praxi osvědčené nástroje. Jejich realizace je však dnes v Česku možná převážně díky evropským projektům, což je nedostatečné a nesystémové. Zákon o podpoře bydlení nastaví transparentní a udržitelné financování pro prevenci ztráty bydlení a zabydlování lidí z bytové nouze. Každý rok tak nový domov získají tisíce domácností,“ uzavírá Bírová.

Hlavní videospot ke kampani Zasaďme se za bydlení
Web otevřené výzvy za přijetí Zákona o podpoře bydlení
Zpráva o vyloučení z bydlení 2024

Kontaktní osoba za iniciativu Za bydlení:
Petr Schovánek
Mediální koordinátor
petr.schovanek@socialnibydleni.org
+420 776 466 682

Iniciativa Za bydlení spojuje více než 50 jednotlivců a organizací z nevládního, akademického i veřejného sektoru. Už od minulého volebního období se snaží vyvolat a vést konstruktivní veřejnou a politickou debatu o problému bytové nouze a zhoršující se dostupnosti důstojného bydlení v Česku. Jejím hlavním cílem je prosadit fungující institucionální a legislativní model, který zabrání propadu lidí na ulici či do sítě obchodníků s chudobou.

Více v tiskové zprávě zde.

Zdeněk Hraba chce připravit zákon, který by lidi bez domova kriminalizoval.

Na koho návrh míří

Jak se z člověka stane „bezdomovec“? Jde o proces, na jehož počátku jsou různé příčiny: generační přenos chudoby, nefunkční rodina, nedostatek sociálních dovedností a schopností, ústavní výchova, traumata, nemoci duševní i fyzické, rozvod, dluhy, závislosti, naučená bezmocnost, stáří, zrušení pracovní pozice, případně celého závodu, nedostupné bydlení, viktimizace, propuštění z vězení a mnoho dalších.

„Bezdomovec“ je tedy člověk, který si nese celou řadu těžkostí, k nimž přibyla jedna z nejvážnějších – absence domova, absence střechy nad hlavou.

Proč NADĚJE považuje návrh za špatný

Uvedení do praxe by znamenalo pouze nesmyslné zatížení represivních složek, tlak na zneužití psychiatrie (Zdeněk Hraba mluví o využití „ochranné léčby“), likvidaci principu sociální práce a služeb založených na dobrovolnosti, extrémní mrhání veřejnými prostředky (už jen nucení do veřejně prospěšných prací by bylo enormně drahé a neefektivní).
A pobyt ve vězení za „život na ulici“? Znamenal by jen další bariéru v možné integraci člověka bez domova.

Každý návrh zákona musí mít povinnou přílohu, tzv. RIA (Hodnocení dopadu regulace), v níž se propočítává, co daný návrh znamená ekonomicky a jak zatíží státní rozpočet. Buď by pan senátor při zpracování RIA manipuloval, nebo by došel k neakceptovatelným astronomickým cifrám. Proto je podle NADĚJE návrh špatný – protože je nepraktický, nefunkční a drahý.

Proč NADĚJE považuje návrh za neetický a nehumánní

Návrh kriminalizuje člověka za jeho extrémně složitou sociální situaci. Proč máme trestat lidi za to, že se ocitli v situaci, ve které jsou nejvíce zranitelní? Pokud člověk bez domova spáchal trestný čin či přestupek, měl by být trestán za tento konkrétní skutek - na to přece nástroje máme (to uznává sám senátor Hraba). Jak jsme uvedli, příčin bezdomovectví je celá řada, systémového i individuálního charakteru. Situace lidí bez domova o jejich vině a možnosti se integrovat neříká vůbec nic. Proto trestat lidi plošně za to, že se ocitli „na ulici“, je neetické a nehumánní.

Jak to, že se neumíme postarat o ty nejzranitelnější, na okraji, nemocné, traumatizované, bez rodin?

Kde NADĚJE vidí řešení

Skutečné řešení vidíme ve dvou oblastech: v prevenci bezdomovectví a dostupnosti bydlení.
V ČR nemáme vybudovaný systém včasného záchytu rizika ztráty bydlení, jaký funguje například ve Vídni. Trpíme nedostatkem podpory a financí pro sociální služby, které — když už člověk o bydlení přijde —pomáhají zásadním způsobem. Česko také nemá vyřešenou zdravotně sociální propojenost, tolik potřebnou právě pro lidi bez domova.

Druhou oblastí je pak chybějící dostupné nájemní bydlení, do kterého bychom mohli lidi bez domova posouvat. Jak úspěšné projekty sociálního bydlení jsou, svědčí nepřeberná řada příkladů, nejen v zahraničí, ale i v českých městech. Bez zákona o sociálním bydlení jsou však jen kapkou v moři. Dostupnost bydlení v ČR za poslední roky dramaticky klesla i pro středněpříjmové skupiny.

Závěr

NADĚJE záměr Zdeňka Hraby jednoznačně odmítá jako nefunkční, neetický a nehumánní. Žádáme zákonodárce, aby se hlouběji zamýšleli nad strukturálními problémy společnosti, které přispívají ke vzniku bezdomovectví a hledali systémové řešení této problematiky. Za klíčové považujeme přijetí zákona o podpoře bydlení a zajištění financování pro sociální služby. Jak je vidět například ve Finsku, Rakousku, Norsku a v celé řadě dalších zemí, když funguje prevence, která pomáhá udržet lidi v bytech, případně poskytuje pomoc v zabydlení těm, kteří o bydlení přišli, počty lidí bez domova se snižují.

Zároveň NADĚJE vnímá jako důležité zamyslet se ve veřejné debatě nad nebezpečím návrhů, jaký prezentuje senátor Hraba. Každá společnost je přece tak silná, jak se dokáže postarat o své slabé.