Litomyšl

Ve středu si budeme povídat o účincích alkoholu. Víš třeba, zda děti mohou pít pivo označené jako nealkoholické? Nebo jak působí alkohol na celé naše tělo a co všechno ovlivňuje? Přijď do klubu a vše se dozvíš. 

Ve čtvrtek si přijdte do klubu uvařit bramborové chipsy. 

Unikátní projekt Ulice pomáhá ulici vzbuzuje zájem veřejnosti, a to nejen uměleckým směrem, ale také svým sociální přesahem. Komunita street artových umělců se rozhodla vrátit ulici to, co ona jim pro svou uměleckou činnost poskytla a rozhodla se tak podpořit lidi, kteří svůj život na ulici žijí každý den, ať je léto nebo zima. Chápou problémy lidí bez domova a snaží se je podpořit tak, jak nejlépe umí. Jejich zapojení je pro nás obrovským přínosem, protože se prostřednictvím umění problematika, kterou se zabýváme už více jak třicet let, dostane i tam, kde by se o ni běžně nemluvilo.

Projekt v nedávné době dokonce získal uznání poroty Ceny Ladislava Čerycha za ukázkový Čin roku 2023, který posiluje občanskou společnost. A my jsme na to moc hrdí! Buďte i Vy součástí jedinečného projektu, na kterém spolupracujeme s předními českými street artisty.

A jak to funguje? Zakupte litografii nebo signovaný autorský digitální tisk a přispějete lidem přežívající na ulici a ve veřejném prostoru. Získané prostředky využijeme na posílení aktivit, které nejsou běžnou součástí poskytovaných služeb, ale budou jakýmsi nadstandardem toho, co běžně nabízíme. 

Děkujeme.

„Asi si říkáte, proč vám po 4 letech píšu. Já bych vám totiž chtěla poděkovat. Jsem čistá, a stejně i tak přemýšlím. Nad mým životem a tím, co jsem posledních 10 let dělala. Divím se, že žiju. Myslím, že to je hlavně i díky vám. Pamatuji si, když jsem k vám přišla do azyláku a vy jste se mnou měla úvodní schůzku. Tehdy jsem si myslela, že to bude k ničemu, že si dám batoh do skříně a půjdu za partnerem dál pít a fetovat. Čekal na mě v parku. A já to taky udělala. A docela si i myslím, že jste to tak nějak věděla. A měly jsme spolu spoustu situací, u kterých jste věděla, že to se mnou jde s kopce. Pamatuju si ale jednu, kdy jste se mě zeptala, jestli to je opravdu to, co od života chci – pít a fetovat, a pokud je to něco, co mi dělá radost, a to i přes všechna ta rizika, tak ať to dělám dál, ale že mě u toho nechcete sledovat. Že mám na to, chtít od života víc. Já vím, že jsem tomu nerozuměla a vy jste to tehdy taky věděla, ale až v komunitě mi došlo, že jste mi to řekla proto, že až budu mít čistou hlavu, tak si na to vzpomenu. A to se taky stalo a já vám chci říct díky. Kéž by každý, kdo měl stejný problémy jako já, narazil na váš azylák. Nechápala jsem, proč nám říkáte, co máme dělat. Ale o tom to asi celý bylo. O tom, že to bylo lidský a že jste nad nikým nezlomili hůl.

Mám Jiříka zase v péči. Dělá mi radost. Je trochu vzdorovitý ale to má asi po mně. Chodím do práce a zažádala jsem si o insolvenci, kterou mi schválili a už mi zbývá jen pár měsíců a já začnu od 0.

Paní Ireno, mockrát Vám a NADĚJI díky. Nebýt vás a vaší organizace, nevím, co by bylo. Spíš nebylo. Dneska, když si hraju s Jiříkem, vzpomenu si na to, kde jsem byla a kde jsem teď a jsem hrozně vděčná. Myslím, že jsem mohla na ulici klidně umřít a teď jsem máma. A vím, že mě syn miluje. I jsem se vdala. To bych zapomněla a je to důležitý, protože je to ten správný chlap a bere mě i s mou minulostí. Dříve jsem se bála, že život je nudný a já ho musím stůj co stůj nějak oživit. Ale zjistila jsem, že je docela barevný a krásný. Občas náročný ale vážně moc hezký. Takže ještě jednou díky, pozdravujte v NADĚJI, dělejte to dál, vydržte to a rozdávejte to co umíte – chuť žít.
Jednou se za vámi stavím a už ne jako klientka.“

Zpětná vazba od lidí, kteří prošli našimi službami, se nám tak často nedostává. Ale jednou za čas přijde a když je takhle pozitivní, to se až dojmete. 

Mail, který přišel vedoucí azylového domu pro ženy ve Vršovicích Ireně Burmekové, zveřejňujeme se svolením bývalé klientky Aleny.

Do denního centra NADĚJE pro lidi bez domova v Praze po roce opět zavítali tvůrci muzikálu Branický zázrak, aby zde namalovali velikonoční vajíčka. Ta následně na facebooku muzikálu vydražili. Letos jsme se celou akci rozhodli zaměřit na zdravotní pomoc pro lidi bez domova, konkrétně na provoz ordinací, které pro tuto cílovou skupinu NADĚJE v Praze provozuje. Je to nejen ordinace praktika, ale i stomatologa, gynekologa a psychologa – tyto tři jsou pro lidi bez domova jediné v ČR.

Jan Svěrák opět dokázal, že v sobě snoubí talent, píli i preciznost. Loni na své vajíčko namaloval notový záznam části Branického zázraku. Letos zvolil urbanistický koncept a na skořápku zachytil městskou část Braník! A nejen to. Den předem doma namaloval jedno vajíčko nanečisto, aby pak jeho finální dílo určené pro aukci bylo skutečně dokonalé!

Originální oblé výtvory se nakonec podařilo vydražit za 112 688 Kč.

Velice si vážíme podpory týmu Branického zázraku i všech, kteří se aukce zúčastnili.

Děkujeme!

Hana Šimková
vedoucí komunikace

Ve čtvrtek si přijďte upéct do klubu perníčky.