Dvanáct umělců, dvanáct děl, dvanáct stran charitativního kalendáře pro rok 2022, který bude pokřtěn ve čtvrtek 11. 11. od 19:00 v Rock Café Prague.

Výtěžek z jeho prodeje autor věnuje na naši tradiční sbírku Darujte nohy v teple, kterou už zítra oficiálně spustíme.

Velké poděkování patří všem umělcům, kteří se na vzniku kalendáře podíleli, hlavně Jiřímu Šourkovi, který vznik kalendáře inicioval a také nafotil.

Věříme, že výtěžek z prodeje zahřeje nejednoho člověka bez domova.

Za 2 týdny je tato dobročinná akce tady  –  v sobotu 20. 11. 2021  –  a je skutečně potřeba:

„Na ulici jsem žila 3 roky. Předloni jsem kvůli omrzlinám přišla o obě nohy a od té doby jsem upoutána na invalidní vozík. Díky pomoci terénního programu NADĚJE, pobočka Praha jsem získala nájemní byt pro zdravotně znevýhodněné. Můj příjem je ale velmi nízký a stačí pouze na pokrytí nákladů spojených s bydlením, na jídlo už mi pak mnoho nezbývá. Potravinová pomoc je pro mne obrovská pomoc, ale také úleva, že nejsem okolím vnímaná jako nepotřebná, osamocená a lhostejná.“

Pojďme pomáhat společně  –  skrze nás budete mít příležitost přispět trvanlivými potravinami a drogerií opět v Globusu na Zličíně od 8 do 18 hodin.

Další obecné informace na https://www.sbirkapotravin.cz/

Těšíme se na spolupráci!

Denní centrum U Bulhara slouží už 14 let. V současné době každý den od půl deváté do půl osmé večer. 1. listopadu 2007 se otevřely dveře prvním lidem bez domova. Naše práce je i v dnešní době často odsuzována a nepochopena. Ale nám dává smysl, děláme ji rádi a srdcem. Každé poděkování, ocenění (ať už od člověka bez domova nebo ze strany veřejnosti), každý posun jednotlivce je pro nás impulzem k pokračování nejen v naší práci, ale i v rozvíjení projektů a osvětě veřejnosti, protože bez domova se můžeme ocitnout všichni a nikdy nevíme, kdy budeme podobné služby sami potřebovat.“

Foto nahoře rok 2020

Foto dole rok 2007

Od otevření dosud prošlo denním centrem 12 500 lidí, každý rok to je v průměru 2 044 lidí.

V roce 2020 byl průměrný věk 47,5 roku a denní centrum navštívilo 17 % žen a 9 % lidí nad 65 let.

Nejvyšší návštěvnost byla v roce 2013, kdy se denní průměry vyšplhaly na 312 lidí.

Gabriela Podzemská, vedoucí denního centra

Rok 2020 byl náročný pro každého z nás. Nastupující pandemie, s tím související velké psychické vypětí, obavy, strach, ztráta zaměstnání, nebo naopak náročné pracovní podmínky. I pro nás byl loňský rok jiný  –  těžký, plný obav, pracovního vytížení, ale také plný lidské solidarity. Ukázal i to dobré v nás.

Děkujeme, že jste byli a stále jste s námi!

Moc si vážíme dlouholeté podpory fotografa Jiřího Šourka, který neváhal a vyslyšel náš apel ohledně darování pánského oblečení všeho druhu a všech velikostí našemu denním centru U Bulhara. A nejen to. Dokázal zapojit i další. Třeba českého výtvarníka, akademického sochaře Kurta Gebauera, který svým darovaným oblečením jistě zahřeje nejednoho člověka bez domova. Pánských kousků v našich dvou denních centrech není nikdy dost.

Nechte se inspirovat.

Srdečně děkujeme!

Když jsem se zamýšlela nad 17. výročím našeho azylového domu pro ženy ve Vršovicích, napadlo mě, jestli jsem vůbec ta pravá, která by se k tomu měla vyjadřovat. Vždyť tu budu na jaře „teprve“ tři roky a jednou, jako mnohé přede mnou, budu jen stopou, která prošla tímto domem a touto službou.

Prostředí azylového domu nás učí každý den něčemu novému. Empatii, porozumění, spolupráci, nastavování hranic, sebereflexi, ale třeba i pocitu naprostého zmaru. A to je jen malý výčet emocí, které se v těchto zdech každodenně objeví. Někdy se zdá, že veškerá práce, kterou jsme jednomu příběhu věnovaly, je k ničemu, a že výsledek se prostě nedostavil. Ale další den jsme součástí něčeho, co nás všechny ohromí a kde si můžeme říct „dobrá práce!“ Skrývá se zde spousta lidských příběhů, které jsou neskutečně těžké, dojemné a pozoruhodné. Z některých jde mráz po zádech a některé dokáží být i úsměvné. Dům plný čtyřiceti silných žen, které každý den bojují s pocitem hanby, povinností, hledáním práce, řešení zdravotního stavu včetně své psychiky. Klobouk dolů.

A tak pro náš azylový dům nemám žádné přání či prosbu. Jenom poděkování. Díky za to, že jsi, že stojíš pevně v základech a poskytuješ bezpečné zdi pro ženy, které v tu chvíli potřebují podepřít.

Každý rok tu najde pomoc 113 žen, což je dlouhodobý průměr. Za období 2010 – 2020 prošlo azylovým domem 778 žen, nejstarší bylo 88 let. V loňském roce byl průměrný věk žen 48,6 roku.

Irena Burmeková

Foto ilustrační