V dubnu se společně sešel tým denní centra Bolzanova, vedoucí denního centra U Bulhara a kolega z našeho projektu Housing Youth s kolegyněmi z organizace In IUSTITIA, kdy společně probírali téma předsudečného násilí páchaného na lidech bez domova.

Společně jsme sdíleli poznatky z předsudečného násilí páchaného na lidech bez domova, kteří jsou v tomto ohledu velmi ohroženou skupinou. Kolegyně z In IUSTITIA nás informovali o možnostech organizace a o společné spolupráci.

Téma předsudečného násilí je velmi důležité pro zlepšování systému pomoci a ochrany, jelikož díky neřešení těchto incidentů bude docházet k prohlubování sociálního ohrožení těch nejzranitelnějších osob.

Už tuto sobotu se na vás těšíme v Globusu na Zličíně Od 8:00 do 18:00 tam potkáte naše kolegy i dobrovolníky v rámci jarního kola Sbírky potravin.

Všechny vybrané potraviny a drogerii pečlivě roztřídíme v našem skladu, odkud pak poputují přímo k těm, kteří to nejvíce potřebují  –  do našich denních center, azylových domů a nocleháren, nebo je náš terénní tým předá lidem přímo na ulici.

A co se hodí nejvíc? Největší radost nám udělají konzervy, těstoviny, olej, trvanlivé mléko, luštěniny nebo paštiky. Kompletní seznam tipů najdete na webu sbirkapotravin.cz.

Děkujeme, že pomáháte s námi! Každý dar se počítá.

V průběhu února pořádal Magistrát hlavního města Prahy sbírku oblečení pro mladé lidi, kteří se nachází bez střechy nad hlavou. Po skončení sbírky oblečení putovalo také do našeho denního centra pro mladé lidi bez domova.

Velmi si této pomoci vážíme! Dar obsahoval zejména pánské oblečení, za což jsme velmi vděčni, jelikož pánského oblečení je v nízkoprahových denních centrech nedostatek. Díky daru od MHMP máme vybavenou šatnu pro klienty v materiální nouzi.

Velké poděkování patří hlavně Adamu Vargovi, který sbírku koordinoval a oblečení nám do NDC i osobně přivezl.

Tým azylového domu a noclehárny na Žižkově absolvoval ve středu kurz první pomoci.

I v našich službách pro lidi bez domova vnímáme to, že kurz první pomoci je velmi důležitý. Přináší praktické dovednosti a dodává odvahu zachránit život v situacích, kdy rozhodují vteřiny. Mnoho lidí sice tuší, co dělat, ale ze strachu, že ublíží, raději neudělají nic. Právě kvalitní kurz tento strach odbourává a připravuje nás na efektivní reakci.

Foto: Martina Tatková

Nejisté rodinné zázemí mladé lidi se zkušeností s bezdomovectvím často nenaučilo základním vzorcům a dovednostem, které si jejich vrstevníci odnášejí z podpůrného prostředí. Chyběla jim možnost rozvíjet samostatnost, sebevědomí a schopnost řešit běžné životní situace. Zejména ústavní výchova není dostatečně zaměřená na podporu soběstačnosti, což je přitom základní předpoklad pro to, aby mladí lidé dokázali v dospělosti naplňovat své potřeby a zvládali nároky dospělého života.

Pomozte společně s námi zabydlet mladé lidi bez domova do standardních bytů. Prostřednictvím projektu Housing Youth podporujeme lidi se zkušeností s bezdomovectvím ve věku od 18 do 26 let v zabydlování v nájemních bytech a poskytujeme jim intenzivní podporu, aby si bydlení dlouhodobě udrželi.

Darujte domov mladým lidem bez domova: https://www.darujme.cz/projekt/1212833

Děkujeme.

Minulý týden se naše personalistka Péťa Svobodová a vedoucí denního centra pro mladé lidi bez domova Míša Froněk Bejblová zúčastnily Job day na VOŠ Jahodovka, kde prezentovaly naši práci budoucím sociální pracovníkům a pracovnicím. Během celého dne se studenti mohli setkat se zástupci organizací působících v oblasti sociálních služeb a příbuzných oborů a opět se potvrdilo, jak důležité je propojovat teorii s praxí.

V současné době obsazujeme následující pozice:

Sociální pracovník/ce ter. programu – podpora v bytech – úvazek 0,5
Sociální pracovník/ce terénního programu

Buďte aktivní součástí pomoci lidem bez domova v Praze a staňte se naším novým parťákem nebo parťačkou.

Vracíme se na Vypich! Dva měsíce jsme s naší mobilní sociální službou každý čtvrtek poskytovali pomoc na parkovišti u křižovatky ulic Podbabská a pod Paťankou, nyní nás lidé bez domova mohou navštívit opět na Vypichu.

Nový rozpis stanovišť naleznete na našem webu:
https://nadeje.cz/ph_teren_stanoviste-3/

Skvělá zpráva! Pokračujeme v poskytování podpory v bydlení prostřednictvím navazujícího projektu CZ.03.02.01/00/24_064/0005434 Housing Youth NADĚJE Praha II od dubna 2026. Díky operačnímu programu OPZ+ můžeme i nadále pomáhat mladým lidem nejen v oblasti bydlení.

Cílem projektu Housing Youth NADĚJE Praha je zabydlet mladé lidi ve věku 18- 26 let ve standardním bydlení. Projekt je cílen na ty, kteří nemají jednoduchý start do života a postrádají dostatečnou podporu dospělých při vstupu do samostatného života.

Poskytujeme jim podporu ve všech oblastech života, včetně vztahů, rekvalifikace, pracovních nabídek a řešení zdravotních a psychických obtíží. Zaměřujeme se také na volnočasové aktivity s důrazem na přístup založený na silných stránkách jednotlivce. Zde se řídíme individuálními přáními jako např. zdokonalování se v malování, v hudební tvorbě nebo organizujeme sportovní odpoledne. Překážkou pro nás ale není hraní her nebo tarot. Tyto aktivity jsou pro všechny, kteří se chtějí přidat.

Rádi také informujeme odbornou i laickou veřejnost o naší cílové skupině – mladých lidech se zkušeností s bezdomovectvím pobytem v ústavní výchově.

V prvním běhu projektu HY jsme:

• zabydleli celkem 18 lidí a 10 z nich si udrželo bydlení déle než rok,
• vydali jsme analytické šetření mezi poskytovateli a uživateli sociálních služeb pro mladé lidi na území hlavního města Prahy
• sbírali jsme inspiraci z dobré praxe v zahraničí, například během stáže v Helsinkách a účasti na studijním setkání o práci s mladými lidmi s kolegy z EU v Budapešti,
• inspirovali jsme se a (posléze i sdíleli) dobrou praxi kolegů ze zabydlovacích projektů v ČR. Za tuto spolupráci, podporu a vstřícnost všem děkujeme a vážíme se jí,
• uspořádali jsme víkendový výjezd s ochutnávkou dramaterapie pro naše mladé lidi, který vedli naši přátelé z Divadla bez domova z Bratislavy.

Těšíme se na nové výzvy v novém „běhu“.

Text a foto: Kateřina Sehnoutková, koordinátorka projektu Housing Youth

Za pražskou pobočku NADĚJE vám přejeme pohodové jarní dny a požehnané velikonoční svátky.

Dnes ráno skončily Zimní humanitární opatření 2025/2026.

Od začátku prosince jsme zajištovali noční terénní službu. Dva naši terénní pracovníci/pracovnice monitorovali vybrané městské části a kontaktovali lidi bez domova přežívající ve veřejném prostoru.
V Útulně v Troji jsme každou noc nabídli střechu nad hlavou až 60 lidem a také jsme zajišťovali hygienu, čisté oblečení i ošetření v našem nočním hygienickém centru.

Stejně jako v předchozích letech i letos tato opatření koordinovalo Centrum sociálních služeb Praha. Děkujeme všem, kteří se na humanitárních opatřeních podíleli, tzn. všem zaměstnancům, spolupracujícím organizacím, zdravotnickým zařízením, Městské policii, ale také všem Pražanům a Pražankám, kterým osud lidí v zimě nebyl lhostejný.

Začátkem května se vrátíme na Orionku Graffiti Wall, kde se opět předvedou nejlepší street art umělci při „Malování pro NADĚJI“. Akce se zúčastní osobnosti české výtvarné scény, jejichž tvorba má kořeny v graffiti tvorbě.

Letošní téma je „Z galerie na ulici“. Bude se jednat o projekt 12 umělců, kteří se rozhodli interpretovat a vytvořit formou graffiti na ulici své pojetí díla významných světových umělců od renesance až po současnost. Reprodukce takto vzniklých prací, přenesená do charitativního kalendáře, představí unikátní soubor popularizující díla světového malířství.

Charitativní kalendář pokřtíme v polovině listopadu v Rock Café na Nároční třídě a jeho výtěžek bude už tradičně určen pro kampaň „Darujte nohy v teple“, prostřednictvím které vybíráme peníze na nákup oblečení a bot pro lidi bez domova.

Na viděnou na Orionce v sobotu 9.5. od 10 hodin. Pokud vás street art zajímá stejně jako nás, přijďte se podívat, jak se pod rukama umělců zrodí nové dílo.

Díky našemu příteli a podporovateli Jiřímu Šourkovi, který tuhle skvělou akci pořádá a také stojí za projektem Ulice pomáhá ulici!

Z důvodu celkových oprav elektroinstalace v objektu, budou nízkoprahové denní centrum a ordinace lékařů krátkodobě uzavřeny, a to v předpokládané době od úterý 7.4. 2026 do pátku 17.4. 2026. Omlouváme se za náš provozní výpadek, ale opravy jsou nutné. Přesný program uzavření je následující:

UZAVŘENÍ 1. PATRA

Ve dnech od 7.4. do 17.4. bude po celou dobu oprav 1. patro budovy kompletně UZAVŘENO. Služby ordinace lékařů a sester, sociální pracovnice a psycholožka nebudou po dobu oprav v provozu.

ČÁSTEČNÉ UZAVŘENÍ PŘÍZEMÍ (NDC)

Denní centrum bude UZAVŘENO pouze ve dnech 7.4. 8.4 9.4. a 17.4.
V ostatní dny oprav a to od 10.4. do 16.4. bude denní centrum otevřeno.

DALŠÍ INFORMACE

V případě potřeby pomoci je možné se obrátit na NDC a ordinaci Tusarova 60, NDC Pernerova 20, NDC Žitná 35 (pro ženy) nebo další NDC v Praze.

Projekt úklidu pokračuje beze změn.

Pošta bude vydávána na základě telefonické domluvy (mimo 10.4. a 17.4.).

V případě neočekávaných změn vás budeme informovat.

Kontaktujte nás v případě potřeby na telefonním čísle 775 868 860.

Děkujeme za pochopení!

Akce Rock Pointu „Vyměňte starý batoh za nový“ pomáhá lidem bez domova, kteří žijí bez střechy nad hlavou.

„Ráda bych jménem našeho klientstva terénního programu poděkovala RockPointu za štědrou nadílku batohů. Akce „Vyměňte starý batoh za nový“ má z mého pohledu několik rovin. Díky ní ušetřila celá řada zákazníků při koupi nového zboží nemalé peníze. Zároveň náš terénní program předá batohy, které již neměly využití, lidem, pro které mohou mít naopak využití zcela zásadní. Co někomu zbytečně doma jen zabírá místo, pro jiného může být podstatnou částí jeho majetku. Proč měnit funkční věci v odpad, když mohou ještě řadu let pomáhat.“

Olga Jandová, vedoucí terénního programu

Hledáme dobrovolníky pro jarní kolo Sbírky potravin, která se uskuteční v sobotu 25. dubna od 8:00 do 18:00, a budeme moc rádi, když se jimi stanete. Tradičně budeme vybírat potraviny a drogistické zboží v Globusu na Zličíně.

Pokud máte zájem tímto způsobem pomoci lidem bez domova v Praze, kontaktuje naši kolegyni Janu – jana.halamkova@nadeje.cz nebo 775 868 843. Je možné přijít na jednu i více směn (8.30 – 11.30, 11.30 – 15.00, 15.00 – 18.00).

Loni jsme v jarním kole Sbírky potravin vybrali přes 3.600 kg potravin a drogerie. Zkusíme toto číslo i s vaší pomocí minimálně vyrovnat nebo v tom lepším případě dokonce překonat? Každá pomocná ruka se počítá a stejně tak i každý vybraný kilogram.

Děkujeme!

Každý člověk si zaslouží důstojnost!

Ve své profesi se každý den setkáváme s lidmi, kteří přišli o domov, jistotu i bezpečí. Naše práce s lidmi bez domova není jen o službách, které nabízíme, ale je hlavně o vztahu, důvěře a naději, že změna může přijít.

Velké poděkování a respekt všem našim sociálním pracovníkům a pracovnicím, bez kterých bychom nemohli naše služby potřebným lidem poskytovat. Také děkujeme všem, kteří stojí po jejich boku  –  ať už jako profesionálové, dobrovolníci nebo naši podporovatelé.

Světový den sociální práce si připomínáme každý rok třetí úterý v březnu. Jeho smyslem je upozornit širokou veřejnost na celospolečenský význam sociální práce.

Foto: Martin Štípala

„Z pohledu bezdomovectví je chudoba v Praze významným problémem, i když není vždy viditelná. I v bohatém městě může nedostatek peněz  –  často v kombinaci s vysokými náklady na bydlení  –  vést jednotlivce k pádu do bezdomovectví. Pro nás není chudoba číslo ve statistice, ale konkrétní lidský příběh, se kterým se v praxi setkáváme každý den“, říká pro MF Dnes náš oblastní ředitel Dan Svoboda.

Také poukazujeme na nárůst seniorů bez domova, kteří žádají o pomoc. Za předchozí rok jsme evidovali přibližně 2 300 klientů, z toho 270 bylo ve věku 65 let a více. Lidé bez domova ve vyšším věku často čelí kombinaci zdravotních problémů a nedostupnosti specializované péče. Vedle sociálních služeb začnou potřebovat i zdravotní péči. Lůžek v domovech seniorů nebo v domovech se zvláštním režimem je málo, pořadníky jsou dlouhé, a ne na všechny se dostane.

Více se dočtete v článku: https://www.idnes.cz/praha/zpravy/bydleni-nedostupne-ubytovny-azylove-domy-drahe-nocleharny-chudoba-praha.A260225_113508_praha-zpravy_mikp

Nedávno odstranili z parku u Hlavního nádraží všechny lavičky za účelem kultivace prostoru a omezení výskytu lidí bez domova a narkomanů. Tato nepřátelská architektura, schovaná právě pod rouškou „kultivaci prostoru“, je však z našeho pohledu problematická. Je nutné říct, že odstranění laviček žádným způsobem nevyřeší problém bezdomovectví, pouze ho odsouvá.

„Z naší zkušenosti také vychází, že v případě, kdy dochází ke zvýšení represivních opatření v oblasti Hlavního nádraží, lidé bez domova se přemisťují, a to nejčastěji do oblasti parku u stadionu Viktoria Žižkova, případně do oblasti poblíž ulice W. Churchila. Zde pak dochází ke zvýšené kumulaci těchto lidí, což zcela jistě nepřispívá k řešení problematiky bezdomovectví. Naopak způsobuje „násilné“ a zcela neefektivní přemisťování lidí bez domova z místa na místa“, říká k problematice Aleš Strnad vedoucí našich sociálních služeb.

„Nabízení adekvátní pomoci lidem, kteří ji potřebují, a dodržování práva na využívání veřejného prostoru pomůže jistě více a lépe než prosté odstranění laviček, kterým společnost pouze prohlubuje ostrakizaci a stigmatizaci lidí bez domova“, dodává kolegyně Gabča Štípalová, vedoucí denního centra U Bulhara.

Tento měsíc slavíme 29 let našeho denního centra pro mladé lidi bez domova ve věku 18-26 let. A zvláštní je, že když je někomu 29, tak už k nám vlastně nechodí.

Na mnoho z těch, které jsme znali, můžeme již jen vzpomínat díky kresbám, vzkazům, či drobnostem (,,fárečkům“, jak s oblibou vzpomínám na termín vyfáraného dárečku), které tu po sobě zanechali. Někdy víme, jak se mají. Někdy ne. A někdy víme, že se jim pořád nežije lehce. A přesto se někteří vracejí. Pro radu. Pro podporu. Někdy jen na chvíli posedět někde v bezpečném prostředí a popovídat si.

Pro mnoho mladých lidí, kteří k nám chodí, nejsou samozřejmostí věci, které většina společnosti bere jako základ: stabilní bydlení, bezpečné a pevné vztahy, někdo, komu můžou zavolat, když je nejhůř. Bez těchto opor je obtížné se postavit na vlastní nohy tak, jak se od nich často očekává.

Možná už nevíme, kde jsou dnes všichni ti, jejichž kresby máme schované v šuplících. Ale víme, že jsme s nimi nějaký kus cesty šli. A že na tom záleží.

Děkujeme všem, kteří za těch 29 let naším centrem prošli.

Text a foto: Míša Froněk Bejblová, vedoucí denního centra

Ať žije rtěnka!

Možná se to zdá jako drobnost. Ale v našem azylovém domě ve Vršovicích už po letech vidíme jednu zajímavost. A to, že když si žena, která ztratila střechu nad hlavou, ráno pečlivě upraví vlasy nebo nanese rtěnku, není to marnivost. Je to akt vzdoru proti osudu a jistý krok dopředu – začínající změna. Je to takové prohlášení: „Ještě jsem to nevzdala.“

Dnešní MDŽ u nás není o velkých oslavách. Je o tichém uznání všem našim klientkám, které si prošly svým vlastním peklem, a přesto v sobě našly sílu vstát a zkusit to znovu.

Vršovické ulice jsou dnes plné květin, vzhledem k blížícímu se jaru, ale ty největší hrdinky potkáváte u nás na chodbách. Jsou to holky, ženy, mámy, dcery, sestry ale i seniorky, které se učí žít úplně od nuly. Dnes nefandíme jen ženské kráse, ale hlavně síle a nezlomnosti.

Pokud chcete podpořit naše holky ve Vršovicích v jejich boji za důstojný život, můžete tak učinit. Každá pomoc, i ta nejmenší, jim pomáhá znovu najít pevnou půdu pod nohama.

Darovat můžete: https://www.darujme.cz/projekt/1060

Všem ženám bez rozdílu přejeme den plný respektu a bezpečí a lásky k sobě samé.

Text: Irena Burmeková, vedoucí azylového domu pro ženy

Není to tak dlouho, co navštívil Azylový dům v Záběhlicích muzikant s prazvláštním nástrojem. Většina publika ve společenské místnosti ho viděla vůbec poprvé. To ještě nevěděla, že si na něj bude moci zkusit zahrát. Známý hráč na švýcarský bicí nástroj hang drum Jiří Šámal představil během asi hodinového koncertu většinou známé písně, ale i své. Zahrál například píseň Asi od Pavla Nováka nebo oblíbenou lidovku prezidenta Masaryka Ach synku, synku. Po svém vystoupení si mohli posluchači na tento zvláštní, ale zvukomalebný nástroj zkusit zabubnovat.

Dalším hudebním zážitkem bylo vystoupení kolínského hudebního dua Los Utřinos. Jaroslav Dvořák zpíval a hrál na španělku, Jiří Červín ho zkušeně doprovázel na elektrickou kytaru. Došlo na autorskou tvorbu i skladby známé. Ty ovšem většinou Dvořák opatřil novými českými texty. Tak mohly znít místností hity skupin Creedence, Uriah Heep či folkového barda Boba Dylana.

V Záběhlicích se těšíme na další působivá hudební i jiná vystoupení, která umí našim klientům zpříjemnit zde strávený čas.

Text a foto: Lukáš Trejbal

Mladí lidé, kteří zažívají vyloučení či ne zcela plnohodnotné začlenění do společnosti (buď po výstupu z ústavní výchovy, po ukončení náhradní rodinné péče nebo když odchází ze své původní rodiny, kde ale neměli dostatečnou podporu při osamostatňování), jsou jedním z našich velkých témat.

Snažíme se na tuto problematiku stále upozorňovat a rozhodně nejsme sami.

Rádi bychom poukázali na to, že tito mladí lidé se do této situace nedostali zcela vlastním přičiněním.

Předminulý rok se zúčastnila jedné z konferencí Heidi Walter. Heidi pracuje v Kanadě jako sociální pracovnice a terapeutka s mladými lidmi, kteří zažívají bezdomovectví. Důraz v Kanadě kladou zejména na prevenci a pracují s mladými lidmi již od 16 let a také jsou zaměřeni na práci s rodinou. K nám do projektu Housing Youth se dostanou mladí lidé, kteří však již bezdomovectví zažívají, zde je již na prevenci pozdě.

Rádi bychom zdůraznili několik důležitých momentů při práci s mladými lidmi:

• Mladí lidé mezi 18- 26 lety se nacházejí v zásadní životní fázi  –  přechod do dospělosti je vždy náročnější proces, a to pro každého mladého člověka. Pokud nedostanou správně zacílenou podporu nyní, mohou zůstat na ulici, a to zejména kvůli nízkému vzdělání, užívání návykových látek nebo problémy s duševním zdravím.
• Mladí lidé na ulici jsou extrémně zranitelní. Nyní jsou v situaci, kdy takřka nemají trpělivou, citlivou a respektující podporu nikoho z dospělých lidí, kde si vyzkouší v bezpečném neodsuzujícím prostředí hranice, což je to přirozená součást dospívání každého člověka. Mladí lidé potřebují jinak zaměřený druh podpory a pomoci než lidé dospělí.
• Je nutné upozorňovat na potřeby mladých lidí. Pro společnost je ve všech ohledech jednodušší a levnější, když podá pomocnou ruku včas. Člověk bez adekvátní podpory pak může skončit celý život v bezdomovectví.

Text: Kateřina Sehnoutková

Jedenáct stanovišť v 8 městských částech, všude tam můžete ve stanovené časy potkat naší „mobilku“. Mobilka, neboli mobilní sociální služba, zvyšuje dostupnost pomoci v přirozeném prostředí lidí bez domova. Svou nízkoprahovostí a zároveň mobilitou nám umožňuje pravidelně poskytovat většímu počtu klientů na daném místě v aktuální čas sociální poradenství, potravinovou a materiální pomoc a základní zdravotnické ošetření.

Pozor! Od února jsme změnili stanoviště v Praze 6  –  nově nás lidé bez domova najdou na parkovišti u křižovatky ulic Podbabská a Pod Paťankou.

Rozpis všech stanovišť najdete na našem webu.
https://nadeje.cz/ph_teren_stanoviste-2/

Vše začíná telefonátem z centrálního dispečinku, kdy se dozvíme údaje o člověku bez domova, kterého přiveze terénní tým NADĚJE, Armády Spásy či intervenčního týmu. Po jeho příchodu zjišťujeme celkový, nejen zdravotní, stav, nasměrujeme ho do sprchy a vyměníme oblečení, pokud je potřeba.

„S prací na zimních humanitárních opatřeních jsem začala zhruba před 13 lety. Tehdy jsme měli zázemí v denním centru U Bulhara. Klienti přicházeli sami s žádostí o hygienu, ošetření, doporučení na noclehárnu či byli přivezeni pracovníky z nočního terénního programu. I letos jsem se znovu zapojila do zimních humanitárních opatření. Po šestileté pauze jsem zjistila, že se služby mnohem více provázaly a rozšířily  –  vznikla centra 24/7 pro nejpotřebnější a nejzranitelnější. Navíc se zvýšil i počet nocleháren a zapojili se více také Medici na ulici“, říká Gabriela Ligocká, sociální pracovnice NADĚJE a přes zimní období také pracovnice nočního hygienického centra.

V nočním hygienickém centru nabízíme možnost hygieny, včetně dopomoci s hygienou, ošetření proti svrabu, odvšivení, pomoc při základním zdravotním ošetření (desinfekce, převaz), převléknutí, poskytnutí čistého ošacení a v odůvodněných případech také přespání na krizovém lůžku. Teplý čaj a něco k malého k jídlu je samozřejmostí.

Pan Ladislav býval vyhledávaný zedník. Vybudoval vlastní firmu, měl rodinu a dvě dcery. Jeho život stál na pevných základech a zdálo se, že nic nemůže narušit to, co léta budoval.

Pak ale přišel rozvod a s ním ticho, které bylo těžší než jakákoli fyzická práce. Samota se pomalu vkrádala do každého dne a alkohol se stal způsobem, jak ji na chvíli utišit. To, co začalo jako útěk od bolesti, postupně rozbouralo všechno, na čem mu záleželo. Podnikání se rozpadlo, vztahy ochladly a jistota domova zmizela.

Při svém pobytu na ulici každý den řešil, kde sehnat něco k jídlu, kde si večer lehnout a jak přežít další noc. Ztratil doklady, ztratil kontakt s rodinou, ztratil víru, že se ještě někdy může vrátit zpátky. Stres a beznaděj se podepsaly i na jeho zdraví. Na nohou se mu otevřely bolestivé bércové vředy a lékaři mluvili o možné amputaci levé nohy. Tělo mu dávalo jasně najevo, že takhle už dál nemůže.

Opakovaně vyhledal pomoc v nízkoprahovém středisku NADĚJE v Michli, kam docházel na pravidelné převazy a využíval také služeb noclehárny. Alkohol byl však dlouho silnější. Několikrát musel středisko opustit, protože nedokázal dodržet pravidla. Naděje se zdála být na dosah, a přesto tak vzdálená.

Zlom přišel ve chvíli, kdy ho terénní pracovníci NADĚJE našli na ulici znovu ve velmi špatném stavu a přivezli ho do střediska Michle.

Tentokrát si uvědomil, že další šanci dostat nemusí. Rozhodl se ji nepustit. Začal pravidelně spolupracovat s adiktologem a rok užíval Antabus. Nebylo to snadné, ale krok za krokem začal svůj život znovu stavět, stejně jako kdysi stavěl domy.

Našel si brigádu, nechal si udělat nové zuby a vyřídil si invalidní důchod. Dlouhá léta na ulici zanechala následky a potíže s dolními končetinami ho trápí dodnes. Přesto se nevzdal. Z azylového domu se posunul do startovacího bytu s roční smlouvou. Dnes pravidelně pracuje pro Pražské služby a směřuje k získání sociálního bytu, který by se měl stát jeho trvalým domovem.

Život mu však nyní připravil další zkoušku. Lékaři mu diagnostikovali diabetes a musí si čtyřikrát denně aplikovat inzulin. Čeká ho také operace očí kvůli šedému zákalu. Díky stabilnímu bydlení však může všechny zdravotní komplikace řešit včas a důstojně. Sám říká, že na ulici by s tím neměl šanci přežít.

Postupně obnovil kontakt s rodiči i se svými dcerami a za to je velice vděčný.

Nejvíc je na sebe hrdý, že dokázal znovu vstát. Když mluví o své cestě, usměje se a tiše dodá, že je rád, že zvítězil nad alkoholem.

Velkou vděčnost cítí vůči pracovníkům nízkoprahového centra a noclehárny Michle, kteří při něm stáli i ve chvílích, kdy sám selhával.

Jeho příběh je důkazem, že návrat je možný, když člověk dostane podporu ve správný čas. A že i život, který se zdá být zcela rozbořený, lze znovu postavit, pokud se najde někdo, kdo podá pomocnou ruku.

Text a foto: Kristýna Míšková, sociální pracovnice NDC a noclehárny v Michli

V minulém roce se nám díky výtěžku z charitativní výstavy „0m2“ v Trafo Gallery a našim skvělým dárcům podařilo získat dostatek financí na to, abychom zahájili renovaci našeho azylového domu pro muže v Radotíně.

Na podzim se podařila vyměnit všechna okna (a že jich nebylo málo) a byl kompletně zrekonstruován jeden pokoj. Opravy azylového domu jsou plánovány na období dvou let, takže máme ještě spoustu práce před sebou. Letos bychom chtěli provést hydroizolaci stěn v suterénu a následnou opravu dalších pokojů. Rádi bychom vyměnili také vnitřní dveře v celém objektu a zrekonstruovali podkrovní pokoje.

Ještě jednou děkujeme všem, díky kterým můžeme zvelebovat prostředí v našich zařízeních pro lidi bez domova. Víme, že domov tím nenahradíme, ale chceme vytvářet důstojné a přívětivé prostředí pro nové začátky.

Bez telefonu se dnes neobejde téměř nikdo. Zavolat si na úřady, k lékaři, zachovat kontakt s rodinou nebo si obstarat běžné záležitosti bez telefonu je často nemožné, případně to stojí hodně času a energie. Pro lidi bez domova se v dnešní době stává telefon velmi důležitým nástrojem k návratu do běžné společnosti. Digitální vyloučení je totiž jednou z podstatných bariér při řešení mnoha problémů lidí bez domova.

Proto si moc vážíme pomoci Jiřího Šrajera ze společnosti T-Mobile, který pro ženy z našeho azylového domu ve Vršovicích bezplatně zajistil dobíjecí sim karty. Děkujeme, že společně s námi boříte digitální propast.

Na ulici je život dost těžký i bez nálepek. Tak příště, než zazní „oni jsou furt ožralí“, zkusme si vzpomenout, že za každým člověkem je jiný příběh.

Jako sociální pracovníci v terénu i v azylovém domě na Žižkově se s lidmi bez domova potkáváme každý den. A vidíme, že realita je mnohem pestřejší, než jak se často říká. Ano, část lidí bez domova má s alkoholem problém, ale rozhodně to nejsou všichni. Řada našich klientů alkohol nepije vůbec, jiní jen příležitostně. V našem azylovém domě na Žižkově nemáme nastavenou nulovou toleranci alkoholu. Víme totiž, že úplná abstinence není pro každého v danou chvíli reálná, a že střecha nad hlavou, bezpečí a stabilita jsou často prvním krokem ke změně. Tento přístup se nám osvědčuje i v tom, že lidé mohou řešit svou situaci bez strachu z okamžitého vyloučení ze služby.

Zároveň platí, že pokud chtějí lidé svůj vztah k alkoholu řešit, nejsou na to sami. Zajišťujeme a zprostředkováváme adiktologické služby a odbornou podporu těm, kteří o ni mají zájem. A těch rozhodně není málo. Víme, že bezdomovectví většinou nevzniká kvůli jediné věci. Často se potkává ztráta bydlení, dluhy, rozpad rodinných vztahů, zdravotní potíže nebo duševní onemocnění. Alkohol pak může být jen jedním z mnoha faktorů, které situaci dál komplikují, ale nemusí být jejím začátkem.

Zjednodušující nálepky nic neřeší. Naopak zakrývají realitu, kterou jako sociální pracovníci vidíme každý den, a brání tomu, abychom v lidech bez domova viděli především lidi. Se jmény, minulostí, schopnostmi i šancí na změnu. Protože žádný lidský příběh se nevejde do jednoho slova. Ani do jednoho půllitru.

Text: Simona Kafková, vedoucí azylového domu pro muže na Žižkově

Foto: Tomáš Kozohorský

Moc děkujeme největšímu českému internetovému obchodu Alza, který naši organizaci dlouhodobě podporuje a pomáhá zajistit potřeby našich klientů a klientek.

Speciální díky patří za pomoc v kategorii „krmiva“. Čtyřnozí přátelé jsou pro lidi bez domova mnohdy jedinými parťáky a nakrmit jejich bříška je často nemožné.

Děkujeme za zprostředkování množství kvalitních granulí, ale i konzerv a masových kapsiček. Bez Alzy bychom tolik takový objem nezvládli zajistit.

Na konci loňského roku byli Lukáš Novotný a Bára Brožová z našeho azylového domu v Záběhlicích pozváni na ČVUT jakožto konzultanti, s cílem přednést informace o našich službách pro Fakultu architektury.

Studenti tamního ateliéru Tesař-Barla měli totiž v rámci semestrální práce za úkol vytvořit ideální azylový dům. Po přednášce následovala ještě hodinová diskuze o našem azylovém domě nebo o skladbě klientů.

Výstava semestrálních prací „Fazóna“, jejíž součástí je i výstava zmíněných ideálních azylových domů, je k vidění do 6.2. na Fakultě architektury na Praze 6. Srdečně proto zveme nejen ty, kteří se o spojení oborů sociální práce a architektury zajímají. Celá budova je architektonicky řešena opravdu originálně a stojí za návštěvu nejen kvůli výstavě.

Odkaz na výstavu: https://www.fa.cvut.cz/cs/galerie/ze-zivota-fa/130624-fazona-zs-2025

My moc děkujeme za pozvání a za možnost seznámení se s novou akademickou půdou.

Text: Lukáš Novotný, vedoucí azylového domu v Záběhlicích

V roce 2025 jsme v rámci projektu „Veřejný výdej stravy lidem bez domova“, který funguje už 8 let, vydali 24.372 porcí stravy.

Průměrně to bylo 97 porcí denně a nejvytíženějším měsícem byl leden, kdy jsme „naservírovali“ 2.640 porcí.

Každý všední den nás můžete najít na dvou stanovištích, kterými jsou ulice U Nákladové nádraží na Praze 3 a pod Barrandovským mostem na Praze 5.

Veřejný výdej stravy lidem bez domova je projekt Magistrátu hlavního města Prahy, jehož cílem je snížit počet lidí ve vytížených denních centrech (jako je třeba právě to naše U Bulhara u Hlavního nádraží nebo denní centrum Armády spásy na Praze 7). Do projektu jsou zapojeny i další neziskové organizace pomáhající lidem bez domova. Celkem je v Praze osm výdejních míst.

Foto: Tomáš Kozohorský

Dnešek je posledním dnem, kdy je možné darovat lidem bez domova „nohy v teple“!

Ještě dnes můžete přispět na nákup oblečení a bot, které rozdáme v terénu a v našich denních centrech těm nejpotřebnějším. Ještě dnes můžete podpořit ty nejzranitelnější lidi bez domova, kteří zůstávají v zimě bez střechy nad hlavou.

Darovat můžete: https://www.darujme.cz/darujtenohyvteple

Pomozte nám zaokrouhlit tuhle skvělou částku, kterou jsme díky vám v rámci osmého ročníku naší kampaně vybrali.

Děkujeme!

Rok 2025 je za námi a my, stejně jako každý začátek roku, počítáme. Počítáme, kolik lidí bez domova prošlo našimi službami, kolik jsme jich denně podpořili, kolik jsme ošetřili pacientů, kolika lidem bez domova jsme dali možnost vyspat se v teple azylového domu a noclehárny nebo kolik lidí podporujeme v rámci sociální práce na ubytovnách a městských bytech.

V uplynulém roce jsme každý den podpořili 557 lidí bez domova, denně bydlelo v našich zařízeních v průměru 223 lidí. Díky sociální práci bydlelo každý den dalších 50 lidí v ubytovnách a bytech města. Denně jsme ošetřili 14 pacientů a pacientek bez domova v našich ordinacích při denním centru U Bulhara. Denně jsme také poskytli sprchu 59 lidem bez domova v našich třech denních centrech. Každý den jsme vydali 237 porcí stravy v rámci denních center a dalších 97 prostřednictvím veřejného výdeje stravy na Praze 3 a Praze 5.

Z celkového počtu 2300 lidí bez domova jsme evidovali 23 % žen.

Děkujeme všem, díky kterým můžeme v Praze poskytovat kvalitní služby lidem bez domova a lidem v nouzi.

Práce s těhotnou ženou bez domova patří k nejcitlivějším oblastem sociální práce v azylových domech pro ženy. V této situaci se propojují sociální, zdravotní i psychické aspekty a zásadní roli hraje rozhodnutí klientky ve vztahu k těhotenství a budoucí péči o dítě. Motivace ženy, její možnosti a limity se v průběhu času často proměňují a nelze je hodnotit staticky. A jako každý příběh, tak i tento má více možných konců. Za „dobrý“ bývá považován ten, kdy dítě zůstává v péči matky. Praxe však ukazuje, že v některých situacích je nejzodpovědnějším řešením dočasné či trvalé rozdělení jejich cest. To, co se může navenek jevit jako selhání, může být ve skutečnosti krokem, který chrání dítě a zároveň dává ženě prostor postavit se nejprve na vlastní nohy. V azylovém domě pracujeme s rozhodnutím klientky a respektujeme její autonomii. Zároveň však klademe důraz na realistické zhodnocení jejích možností a schopnosti zajistit potřeby dítěte. Ochrana zájmu dítěte se tak stává nedílnou součástí odborné práce. Byť se tohle téma může zdát kontroverzní, ráda bych uvedla příběh, na kterém můžu jasně demonstrovat, co je tím myšleno.

Jana (27 let) přišla do azylového domu ve třetím měsíci těhotenství. Těhotenství bylo neplánované a Jana o něm od začátku hovořila s velkou nejistotou. Na jednu stranu vyjadřovala přání „začít znovu“ a dát svému životu směr, na druhou stranu otevřeně mluvila o strachu, že mateřství nezvládne. Její životní historie byla poznamenaná dlouhodobou bytovou nestabilitou, problematickými vztahy a obdobími užívání návykových látek. V počáteční fázi spolupráce deklarovala, že by si dítě chtěla ponechat. Při rozhovorech se však ukazovalo, že její představy o péči jsou spíše obecné a idealizované. Jana měla potíže pojmenovat konkrétní potřeby dítěte a domýšlet, jak by je v praxi naplňovala. Sociální práce se proto zaměřila na stabilizaci její aktuální situace, zajištění předporodní péče a postupné posilování schopnosti reflexe vlastních možností a limitů. V průběhu těhotenství se opakovaně objevovaly potíže s pravidelností a dodržováním domluvených kroků. Jana často reagovala spíše impulzivně, s důrazem na své aktuální potřeby, a rizika pro dítě měla tendenci zlehčovat. Přestože jí byla poskytována intenzivní podpora a byla zapojena spolupráce s dalšími institucemi, nebylo možné přehlédnout, že její kapacita dlouhodobě zajistit bezpečné a stabilní prostředí je omezená. Postupně, v rámci otevřených a citlivě vedených rozhovorů, začala Jana sama připouštět, že v této životní fázi není na mateřskou roli připravena. Téma možné separace bylo zpracováváno pomalu a s respektem k jejím emocím. Pro klientku bylo důležité slyšet, že rozhodnutí nepečovat o dítě nyní neznamená, že selhala jako člověk, ale že bere zodpovědnost za jeho bezpečí. Po porodu bylo dítě umístěno do náhradní péče. Jana zůstala v azylovém domě a pokračovala v práci na stabilizaci svého života. Začala se systematicky věnovat léčbě závislostního chování, zapojila se do rekvalifikačního kurzu a postupně získala větší jistotu v každodenním fungování. Rozdělení s dítětem pro ni zůstávalo bolestné, ale zároveň se stalo silným impulzem ke změně a k budování stabilnější budoucnosti. Pro obě to nakonec bylo nejbezpečnějším rozhodnutím vůbec.

A takto většinou funguje ona sociální práce, a to, že jejím cílem není vždy dosáhnout jednoho „správného“ konce, ale hledat řešení, které je v daném okamžiku nejbezpečnější, v našem příběhu, pro dítě a nejrealističtější pro ženu. Ale tak trochu si troufám říct, že podobné znaky, najdeme v podstatě u všech příběhů, ke kterým se v práci dostaneme. Někdy je právě rozdělení cest krokem, který umožní pokračovat dál  –  každému vlastním tempem a s nadějí na budoucí změnu.

Text: Irena Burmeková, vedoucí azylového domu pro ženy

Foto ilustrační

Děkujeme nadačnímu fondu Abakus – nadační fond zakladatelů Avastu za finanční podporu denního centra U Bulhara, díky které jsme mohli zakoupit teplé oblečení a zimní boty pro lidi bez domova.

V denním centru získají lidé bez domova sociální a psychologické poradenství, možnost se osprchovat, převléknout či se najíst. Vše je zdarma. Jedná se o velmi důležitou a vytíženou službu, kterou denně navštíví přes 200 lidí v nouzi.

Letos je zima opravdu mrazivá a my jsme moc rádi, že lidem bez střechy nad hlavou můžeme nabídnout dostatek teplého oblečení a zimních bot.

Děkujeme.

Většina sněhu roztála a po krátkém „oteplení“ přišly opět mrazy. A mrazy vždy znamenají velké ohrožení života a zdraví lidí bez domova!

V rámci zimních humanitárních opatření zajišťujeme tzv. „noční terén“. Každou noc, od začátku prosince až do konce března, dva naši terénní pracovníci/pracovnice monitorují vybrané městské části a kontaktují lidi bez domova, kteří přežívají zimu bez střechy nad hlavou ve veřejném prostoru a na místech, které jim slouží k přespávání. Také zajišťují převozy do hygienického centra nebo do zimních nocleháren a útulen (dle aktuální kapacity).

Kromě toho, že rozdáváme teplý čaj, něco malého k snědku a také rukavice nebo ponožky, kontrolujeme jejich zdravotní stav. Když vyhodnotíme, že je natolik vážný, voláme záchranku. Tuto službu vnímáme jako důležitou hlavně pro lidi, kteří se z nejrůznějších důvodů rozhodli strávit zimu venku. Protože ne všichni mohou (nebo chtějí) využívat bezplatné zimní noclehárny nebo útulny. Jejich důvody respektujeme, ale i tak je motivujeme k tomu, aby v mrazech venku nezůstávali.

Díky štědrým dárcům naší každoroční kampaně Darujte nohy v teple můžeme i letos rozdávat teplé zimní oblečení a boty těm nejpotřebnějším. Přispět můžete ještě do konce ledna. Děkujeme.

https://www.darujme.cz/darujtenohyvteple

Foto: Martina Tatková

Štěpánka nechtěla dárek pro sebe, ale pro svoji kočičku, která jí dělá společnost v jednom z našich tréninkových bytů. Paní Dana chtěla remosku, aby sobě i svému synovi mohla dopřát zdravější a pestřejší jídelníček. Paní Martina je samoživitelka, která se stará o jedenáctiletou dceru s postižením a sama je v invalidním důchodu III. stupně. Do své domácnosti si přála sendvičovač 3v1, aby mohla připravovat sladké i slané dobroty. Martinovi zase v domácnosti chybělo nádobí, tak dostal hned celou sadu.

Klienti z našeho azylového domu v Záběhlicích si od Ježíškových vnoučat přáli různé dárky, například hygienické balíčky nebo knihy. A paní Věrka z azylového domu pro ženy delší dobu toužila po mobilu, který si ze svého přijmu nemohla dovolit.

Děkujeme nejen Ježíškovým vnoučatům, ale také všem dalším dárcům, kteří obdarovali naše klientky a klienty prostřednictvím našeho webu. Děkujeme za všechny ty úsměvy, které jste vykouzlili na tvářích těch, kteří často moc důvodů k úsměvu nemají.

Moc děkujeme panu Hrstkovi, který nám v tomto mrazivém počasí zprostředkoval ze svého e-shopu množství kvalitních mikin a triček. Oblečení už slouží našim klientům v útulně Troja, kde zabezpečujeme pomoc v rámci zimních humanitárních opatření.

I vy můžete pomoci lidem bez domova přečkat zimu darováním teplého oblečení a bot. Děkujeme, že pomáháte.

https://www.darujme.cz/darujtenohyvteple

Pokud se ohlédneme za uplynulým rokem, můžeme být spokojení. Rok 2025 byl pestrý, v mnoha ohledech výjimečný, ale také náročný a plný výzev. Jsme rádi, že se nám opět podařilo udržet všechny naše stávající služby a aktivity. Některé z nich se podařilo dokonce posunout zase o něco dál a pustili jsme se také do věcí, které pro nás byly velkou zkouškou a které se snad, troufáme si říct, i povedly.

Snažili jsme se působit jak na poli odborném, tak i na tom směrem k laické veřejnosti. Prostřednictvím našich komunikačních kanálů jsme vám přinášeli informace o našich službách, ale také o našich aktivitách pro veřejnost nebo přímo pro lidi bez domova. Přinášeli jsme vám příběhy našich klientů a klientek, z nichž bylo zřejmé, že bezdomovectví je komplexní problém, který může mít mnoho příčin.

Co se týče našich aktivit směrem k našim podporovatelům, dárcům, ale i k široké veřejnosti, jsme v roce 2025 rozhodně nezaháleli. Hned na začátku března pro nás Trafo Gallery uspořádala skupinovou charitativní výstavu s názvem „0m2“, jejíž výtěžek, skvělých 588.000 Kč, šel na opravy azylového domu pro muže v Radotíně. A protože to nebyla první podpora ze strany Trafo Gallery a paní ředitelky Blanky Čermákové, nominovali jsme paní Čermákovou na jednu z filantropických cen, které organizuje Fórum dárců. Jsme moc rádi, že nominaci proměnila a odnesla si tak cenu za „Sbírkovou hrdinku“. A protože jsme činnost azylového domu v Radotíně chtěli přiblížit i širší veřejnosti, uspořádali jsme uprostřed léta Zahradní slavnost, kde nechyběl gulášek, opékání buřtů, ale třeba i živé knihovny v pojetí místních obyvatel.

Na konci března jsme se potkali v Café Nona na vernisáži a následné diskuzi k výstavě „Picture it! Optikou ulice“. Autentický pohled na Prahu, Bratislavu, Varšavu a Budapešť skrze fotografie a osudy těch, kteří v nich žijí bez stabilního domova, byla k vidění až do poloviny května.

V dubnu jsme se už tradičně mohli vidět na Orionce Graffiti Wall v pražských Modřanech, kde se v rámci street artového jamu malovalo pro NADĚJI. A nejen zde vzniklo 14 originálních děl, které položily základ charitativnímu kalendáři ART 2026 a který jsme v prosinci pokřtili v Rock Café na Národní třídě.

Také nás moc těší, že i odborná veřejnost si všímá naší práce a dokáže ji ocenit. Naše kolegyně Kateřina Sehnoutková, koordinátorka projektu Housing Youth, získala první cenu v kategorii Osobnost roku v každoročně udělované ceně Časovaná bota České asociace streetwork.

V září jsme se pustili do velké výzvy, kterou byla naše první dobročinná online aukce. Vernisáž i předaukční výstava se uskutečnila v originálním prostoru Viaduktu Karlín. Všechna darovaná díla od předních českých umělců a umělkyň se následně dražila na aukčním portále LiveBid. Výtěžek aukce, téměř 120.000 Kč, byl věnován na podporu denního centra U Bulhara, resp. na renovaci dámských sprch.

V listopadu jsme po několika letech do Prahy vrátili happeningovou akci Noc venku, která se mimořádně povedla a my jsme byli skutečně moc šťastní za to, kolik lidí přišlo a jaké emoce akce vyvolala. „Síla a energie tam, kde by ji člověk nečekal. A hlavně lidé, kteří v těžkých životních situacích dokážou přinést do prostoru radost“, to jsou slova vystihující loňskou Noc venku, která se odehrála při našich dvou denních centrech U Bulhara a Bolzanova a na Hlavním nádraží.

Rok 2025 byla jízda! Děkujeme, že jste u toho byli s námi. I v tomto roce jsme připraveni každý den pomáhat lidem v nouzi.

Moc si vážíme vaší vstřícnosti a štědrosti, díky které můžeme pomáhat lidem bez domova žít důstojnější a bezpečnější život.

V rámci zimních humanitárních opatření začala 1.12.2025 opět fungovat útulna Troja II, kterou, stejně jako loni, spravujeme a úzce na jejím chodu spolupracujeme s Centrem sociálních služeb Praha. Naše organizace zabezpečuje kapacitu 60 lůžek v režimu útulny (jedná se o 15 ubytovacích buněk po 4 místech – 3 buňky pro ženy, 12 pro muže).

Klienti/klientky se mohou dostavit v čase od 20:30 do 21:30 Po této době přijímáme pouze jen přes „dispečink“, tzn. že klienta/klientku dovezou buď terénní pracovníci nebo dojdou sami s poukazem od organizace, jejíž kapacity jsou již naplněny. Klienti opouští útulnu do 7:00. Útulna bude fungovat do 31.3.2026.

Příchozí se u nás mohou vysprchovat, mají zajištěny hygienické potřeby. V současné době, kdy počasí padá pod nulu nejen v noci, máme připraveno 15 tzv. „teplých židlí“, které budou k dispozici v případě, pokud se veškeré kapacity naplní a bude potřeba zajistit noc v teple i pro další lidi bez domova.

Základní pomocí, kterou lidem bez domova každý z nás může nabídnout, je darování teplého oblečení a bot. I vy můžete společně s námi pomoci lidem bez domova přečkat zimu. Děkujeme.

Darovat můžete: https://www.darujme.cz/darujtenohyvteple

Rádi bychom vám dnes, poslední den v tomto roce, popřáli co nejlepší rok 2026, hodně zdraví, spokojenosti, štěstí a taky dobrou spolupráci všude tam, kde je třeba.

Zároveň vám velmi děkujeme za skutečně velkou podporu, pomoc, štědrost a laskavost, které se nám v roce 2025 od vás dostalo.

Rock Point, to je kvalitní oblečení a obuv do přírody. A my jsme moc rádi za to, že ani letos milí lidé z Rock Pointu nezapomínají na lidi bez domova, kterým může přesně takové oblečení zachránit zdraví. Děkujeme za dar zimních bot, které užijí naši klienti a klientky „v terénu“, tedy ti, kteří žijí bez střechy nad hlavou.

A ano, poznáváte správně, je to náš vedoucí služeb Aleš Strnad. Protože Aleš není jen odborník na slovo vzatý, ale před Vánoci se zapojuje i do aktivit typu vybalovaní darů, nošení těžkých krabic nebo balíčkování cukroví. Aleši, díky i Tobě!

Tahle „vánoční spolupráce“ nás těší už řadu let!

Studenti Střední průmyslové školy Emila Kolbena v Rakovníku každý rok před Vánoci uspořádají vlastní „Sbírku potravin“, kterou následně dopraví do našeho skladu v Emauzích, kde ji převezme naše paní Šešínová. Ve skladu potraviny roztřídí a pak pošle k lidem bez domova prostřednictvím našich služeb.

Moc si takové spolupráce vážíme a děkujeme paní Monice Ngyuen za její dlouholetou iniciativu, která mimo jiné učí studenty pomoci zranitelným skupinám lidí.

Minulý týden náš azylový dům přivítal vzácné hosty. Vojta Vrtiška, vítěz soutěže Peče celá země, se svou kamarádkou Míšou opět přišli zpříjemnit předvánoční čas našim ubytovaným klientům a klientkám. Napekli s nimi spoustu lahodného cukroví, které krásně provonělo celý dům.

O den dříve přišel zpěvák a celoživotní tramp Tulák Charlie, který klientům zahrál a zazpíval jak trampské písničky, tak vánoční koledy. Nálada byla více než přátelská, klienti si společně s Charliem zazpívali a pohovořili.

Tulákovi Charliemu, Vojtovi Vrtiškovi a Míše ze srdce děkujeme. Celý předvánoční program se nesl v pozitivním a přátelském duchu a moc si vážíme času, který nám věnovali.

Text a foto: Lukáš Novotný, vedoucí azylového domu

I letos chystáme vánoční pohoštění pro lidi bez domova ve všech našich službách.

Lidé bez domova v denních centrech, azylových domech a noclehárnách čeká 24. prosince štědrovečerní večeře. Už tradičně to bude vepřový řízek a bramborový salát. V denním centru u Bulhara se bude servírovat ve 12 a ve 14 hodin. Po oba časy bude připraveno pohoštění pro 30 lidí, na stolech bude připraveno cukroví a ovoce. Tradičně budeme zpívat koledy a zazní i pár slov o smyslu Vánoc. Ve vánočních balíčcích lidé bez domova najdou hygienické potřeby, trvanlivé potraviny, cukrovinky nebo oblečení.

V denním centru Bolzanova pro mladé lidi bez domova se bude Štědrý den slavit už 23. prosince a bude připraveno 25 porcí štědrovečerní večeře. S klienty a klientkami projektu Housing Youth budeme Vánoce připravovat společně. Díky tradiční finanční podpoře IWAP jsme našim klientům a klientkám do 26 let opět mohli zakoupit dárky šité na míru (batohy, termolahve, kosmetika nebo praktické vybavení do bytů v rámci projektu HY).

Klientky azylového domu pro ženy ve Vršovicích si štědrovečerní večeři připraví samy. V balíčku kromě drobností a potravin najdou například také kosmetiku. Nezapomeneme ani na lidi bez domova v ulicích, kde jim už nyní rozdáváme vánoční balíčky, 23.12. přidáme cukroví a na Štědrý den jim v rámci nočního terénu nabídneme dokonce řízky.

Lidé v seniorském věku, kteří jsou ubytovaní v azylových domech nebo bydlí v bytech s podporou, jsme už tradičně zapojili do projektu Českého rozhlasu Ježíškova vnoučata a jsme moc rádi, že se daří plnit jejich přání. Také na našem webu bylo možné splnit vánoční přáním těm, kteří bydlí v našich tréninkových bytech a kvůli věku se do projektu Ježíškova vnoučata nemohli zapojit.

Do obsahu vánočních balíčků se promítají dary, které dostaneme od dárců, kterými jsou nejčastěji firmy, jednotlivci, dobrovolnické spolky nebo spřátelené organizace. Ty před Vánocemi pořádají sbírky pro lidi bez domova nebo organizují společné pečení cukroví.

Děkujeme všem, kteří se o svátcích snaží lidem bez domova alespoň trochu zpříjemnit a ulehčit ten náročný vánoční čas.

Foto: Irena Burmeková, Gabriela Štípalová a Olga Jandová

Přejeme vám krásné Vánoce naplněné radostí, štěstím a spokojeností.

Zároveň bychom vám chtěli poděkovat za vaše přátelství, podporu a pomoc. Vážíme si každé vaší iniciativy a dobrého skutku, který směřuje k lidem bez domova prostřednictvím našich služeb. Nikdy je nepřestaneme brát jako samozřejmost.

Děkujeme.

Ponožky, které zahřejí hned dvakrát. Zahřejí totiž nejen vás, ale také lidi bez domova.

Koupí páru ponožek prostřednictvím e-shopu Nakup na dobro přispějete na naši zimní kampaň Darujte nohy v teple. Takže kromě pohodlí a tepla pro vaše nohy s sebou ponesete ještě něco, naději na nohy v teple.

Zásoby se tenčí, tak si pospěšte: https://www.nakupnadobro.cz/ponozky-ktere-daruji-nohy-v-teple-2/

Moc děkujeme za opakovanou podporu lidí bez domova prostřednictvím v česku vyráběných a dobrem protkaných ponožek.

Duševní zdraví žen bez domova  –  realita, kterou v azylovém domě řešíme každý den.

Práce s duševně nemocnými ženami tvoří zásadní část naší každodenní reality a čísla mluví jasně. Z aktuálně 34 ubytovaných žen má 15 z nich diagnostikované duševní onemocnění nebo zkušenost s pokusy o sebevraždu, sebepoškozováním, těžší depresí či úzkostmi. Téměř každá druhá žena tak přichází nejen s příběhem ztráty domova, ale i s psychickou zátěží, která zásadně ovlivňuje její život. V mnoha případech je to právě to, co ženy nasměrovalo mimo jejich domov, ven, k životu na ulici.

Mnoho z těchto žen má zkušenost s domácím násilím, dlouhodobým stresem, traumatem, přidruženou závislostí a to roky bez dostupné odborné péče – ať už z nedostatku kapacit či pocitu studu. Do azylového domu přicházejí nejen pro střechu nad hlavou, ale také pro bezpečné prostředí, kde mohou říct: „Není mi dobře. Potřebuji podporu.“ Sociální pracovníci přitom v základu nejsou školeni k práci s akutní psychickou krizí nebo suicidálním chováním. A přesto každý den zvládají panické ataky, stavy disociace, sebepoškozování i situace, kdy je krizová pomoc nedostupná. V praxi tak často suplují několik profesí najednou  –  sociálního pracovníka, krizového interventa, zdravotníka i jedinou stabilní oporu, kterou žena má.

Do toho přichází období Vánoc, které je pro ženy bez domova tradičně nejnáročnější. A zde si troufám říct, že nejen pro ženy. Ne pro každého jsou totiž tyto svátky „Šťastné a Veselé“.

Často jsou samy, nemohou být se svými dětmi, nebo mají za sebou rozpad vztahů, které pro ně kdysi byly vším. Vánoční atmosféra, která většině lidí připomíná blízkost, jim často připomíná ztrátu. Psychická zátěž v tomto období stoupá a naše práce se ještě více proměňuje v přímou podporu, krizovou intervenci a hledání cest, jak ženám ulevit alespoň v tom, co je zvládnutelné. Byť je to názor nepopulární, častokrát musíme přimhouřit oči nad všemi pravidli našich služeb jen proto, aby se ženy v bydlení udržely. Proto o tom mluvíme a proto právě teď. Duševní nemoc ani ztráta domova nejsou okrajová témata a nemohou být ponechána jen na sociálních službách. Potřebujeme lepší dostupnost psychické péče, krizových týmů, odborného školení i systémové pozornosti.

My se snažíme být ženám oporou  –  každý den, v každé krizi, v každém jejich návratu k sobě. A snažit se budeme dál. Ale je potřeba, aby se tomuto tématu věnovalo mnohem více pozornosti. Protože za každým příběhem je žena, která si zaslouží podporu, bezpečí a šanci na nový začátek.

Přejeme všem, kdo nás sledují, co nejklidnější Vánoce. A nejen ženám, které tyto dny prožívají bez rodiny, daleko od svých dětí nebo uprostřed osobního boje, přejeme alespoň kousek bezpečí, porozumění a (N)aděje.

Tématu žen bez domova a jejich duševnímu zdraví bychom se rádi věnovali i v příštím roce. Už v lednu se k tématu vrátíme a přiblížíme naši práci v azylovém domě ve Vršovicích.

Text: Irena Burmeková, vedoucí azylového domu

Foto: Vendula Tulisová

Dlouho jsem přemýšlela, o jaký příběh bych se chtěla podělit. Nejraději mám, snad jako všichni ostatní, příběhy s dobrým koncem. Jenže u nás v ordinaci jsou i špatné konce, anebo nejčastěji příběhy neutrální, či bez konce.

Jednou za čas ordinaci navštíví pan J., člověk bez domova, který si dochází pro chronickou medikaci. Jeho situace je komplikovaná tím, že je cizinec (Slovák) a nemá pojištění. Trpí chronickými problémy se srdcem a už prodělal řadu infarktů. Už několik let se ho snažíme v ordinaci motivovat k celkovému zlepšení jeho životní situace a zdravotního stavu, ale to je, bez řádného pojištění nebo návratu na Slovensko, prakticky nemožné. Pan J. z osobních důvodů chce dál setrvat v ČR. Odjet odtud a nechat tu dosavadní vztahové vazby je pro něj velmi psychicky náročné a v tuto chvíli nepředstavitelné. K lékaři tedy vždy dorazí pouze pro recept na chronickou medikaci. Dříve měl stálou práci, i když na černo, takže měl i pravidelný příjem. Letos ale prodělal dva infarkty a několik kolapsů, což mu už dosavadní výkon práce znemožnilo. Na léky si nyní vydělává jednorázově.

Při hospitalizaci v nemocnici mu lékaři upravili medikaci, bohužel pro pacienta bez zdravotního pojištění je taková léčba, a vlastně celková zdravotní péče, příliš drahá. Z nemocnice pak odchází s dlužnými úpisy. K nám dochází nadále pro předchozí medikaci. Náš lékař mu ale může předepsat medikaci pouze takovou, která není v rozporu s aktuálním stavem.

Přese všechno u pana J. oceňuji, že na svůj zdravotní stav úplně nerezignoval a pro léky si chodí pravidelně. V ordinaci víme, jak kvalitu jeho zdraví a života zlepšit a velmi se o snažíme, ale bez jeho vlastní vůle ke změně se nedokážeme dále posunout.

Já osobně to vnímám tak, že když se pacient snaží starat o svůj zdravotní stav v rámci svých možností, ale zároveň nechce více řešit své další věci, jde o komplex součinnosti zdravotní i sociální oblasti. A jen společně se může jeho celkový stav, a to nejen ten zdravotní, zlepšit.

V ordinaci působím již 13. rokem. Během těchto let se toho mnoho stalo. Rozšiřovaly se specializace, např. o ordinaci gynekologa nebo zubaře, zveleboval se prostor nebo se měnily tváře ordinace  –  zdravotní sestry i lékaři. Prošli jsme si covidovou krizí, kdy každodenní změny musely být okamžitě realizovány, nyní pro změnu řešíme epidemii žloutenky typu A. V současné době máme stabilní tým praktických lékařů, gynekoložku, zubařku a zdravotní sestru. Jeden z lékařů, MUDr. Boris Oniščenko, působí, stejně jako já, v ordinaci 13 let, za což jsme mu velmi vděčni.

Díky naší propojenosti se sociálními pracovnicemi, možnostmi ubytování, a hlavně snaze dostat se zpět do běžného života, stojí naše ordinace na pevných základech. Děkujeme za to!

Text: Jarmila Urbani

Ilustrační foto: Rishabh Kaul

V úterý 9. 12. jsme se po dvou letech vrátili do Rock Café, abychom tu pokřtili náš další charitativní kalendář ART 2026, kterému dal, stejně jako vždy, originální podobu náš dlouholetý podporovatel a kamarád Jirka Šourek. Kalendář je sestaven z výběru děl graffiti umělců, kteří v roce 2025 malovali pro NADĚJI. Pro kampaň se prodejem kalendáře Darujte nohy v teple se podařilo (zatím) získat 12.600 Kč.

Večerem nás provedl Jirka Šourek společně s naším ředitelem Danem Svobodou. Tato netradiční moderátorská dvojce se osvědčila pro svou sehranost, profesionalitu a vytříbený humor.

Ti z Vás, kteří nemohli přijít a kalendář zakoupit, nezoufejte. Kalendář ART 2026 se dá koupit na našem e-shopu. Výtěžek z jeho prodeje bude až do konce ledna patřit „nohám v teple“.

Odkaz na e-shop:
https://eshop.nadeje.cz/produkty/#ulice

Děkujeme Jirkovi, který každý rok myslí na lidi bez domova, a to nejen před Vánoci. Letos se například v naší první „On-line dobročinné aukci pro NADĚJI“ podařilo vydražit téměř 120.000 Kč. Také náš společný projekt „Ulice pomáhá ulici“ pomáhá už přes dva roky prostřednictvím našeho e-shopu. Zde si můžete vybrat originální vánoční dárek s přesahem nebo udělejte radost sobě.

Také děkujeme Rock Café, které nám už tradičně poskytl své prostory se skvělou atmosférou. Velké díky také všem zainteresovaným umělcům za jejich čas, um a srdce na pravém místě.

V neposlední řadě děkujeme všem, kteří si kalendář koupili (nebo se ho chystají koupit) a také JK ARCHITEKTI s. r. o., bez jejichž podpory by kalendář nevznikl.

Minulý týden, ve středu 3.12. 2025, proběhl již druhý Kulatý stůl projektu Housing Youth NADĚJE Praha, který byl tentokrát zaměřený na představení výsledků aktivity B4, a to dokumentu: Analytické pohledy poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb pro mladé lidi ve věku 18-26 let na území hl. m. Prahy.

Sešli jsme se v příjemném počtu a po prezentaci proběhla s účastníky diskuze zaměřená právě na mladé lidi, kteří jsou ohroženi sociálním vyloučením. Důraz byl kladen na to, že je nutné poskytnout podporu mladým lidem právě nyní, kdy se nachází v této obtížné situaci a neočekávat, že si pomohou sami. V ideálním případě, zavčasu mladé lidé detekovat, aby se vůbec nemuseli ocitnout v situaci bez domova po opuštění ústavní péče. Zde bohužel jednoduchá řešení nefungují a čím déle mladé lidi necháme bez adekvátní podpory, tím se zvyšuje riziko, že mohou v této situaci setrvat.

Dokument najdete na našem webu: https://nadeje.cz/wp-content/uploads/2025/11/PH-HF4Y_Analyticka-zprava-z-vyzkumneho-setreni-fin-10.11.25.pdf

Text: Kateřina Sehnoutková

Foto: Dan Svoboda a Kateřina Sehnoutková

I u nás “v terénu” v pátek chodil Mikuláš a jeho tým. Lidé bez domova byli obdarováni dobrotami, nikdo z přítomných nezlobil, takže na uhlí ani brambory nedošlo.

Díky našemu skvělému terénnímu týmu!

Nízkoprahové denní centrum a noclehárna v Michli je specifická a velmi potřebná služba zaměřující se na muže bez domova s částečným pohybovým handicapem nebo ve zhoršeném zdravotním stavu, pro které je pobyt na ulici extrémně náročný.

Prostory denního centra i noclehárny se snažíme průběžně vylepšovat, aby byli přívětivé nejen pro klienty, ale i naše zaměstnance. Tentokrát jsme se zaměřili na kancelář vedoucího zařízení, kde bylo z důvodu vlhkosti nezbytné vyměnit podlahu.

Výměna podlahy byla podpořena z programu Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové.

Děkujeme za stálou podporu služeb pro lidi bez domova. Přízně a důvěry Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové v naši organizaci si opravdu velice vážíme.

Už po osmé letos slavíme Světový den štědrosti a dobrých skutků s kampaní Darujte nohy v teple.

Ne všichni lidé bez domova během zimy využívají ubytovací kapacity, ať už ty běžné jako jsou azylové domy a noclehárny nebo ty, které jsou otevřené v rámci zimních humanitárních opatření. A nevyužívají je z nejrůznějších důvodů  –  např. nechtějí opustit své běžné místo k přespání, kde mají veškerý svůj „majetek“, případně mohou trpět úzkostí nebo jinou duševní poruchou, kdy jim nedělá dobře soužití ve větším počtu lidí a v takových zařízeních je jim jednoduše těsno. Nebo mohou mít zvířecího parťáka, kterého nechtějí nechat samotného, do většiny ubytovacích zařízení totiž zvířata nemohou.

Proto bychom jim rádi prostřednictvím projektu Darujte nohy v teple dopřáli alespoň trochu tepla a sucha skrze nové zimní oblečení a kvalitní boty, které je ochrání například před omrzlinami.

Děkujeme všem, kteří společně s námi a Giving Tuesday pomáhají lidem bez domova žít bezpečnější a důstojnější život.

Darovat nohy v teple můžete: https://www.darujtenohyvteple.cz/

Dnes začínají zimní humanitární opatření pro lidi bez domova v Praze a stejně jako každý rok jsme do nich zapojeni také.

Zajišťujeme noční terénní program, kdy naši dva terénní pracovníci monitorují vybrané městské části a kontaktují lidi bez domova přežívající bez střechy nad hlavou ve veřejném prostoru a místech, které jim slouží k přespávání. Zajišťují převozy do hygienického centra či útulen. Poskytují materiální pomoc. Služba funguje od 20:00 do 8:00 každý den v týdnu.

Ode dneška je také v provozu útulna v Troji s kapacitou 60 lůžek. Ta funguje každý den v týdnu a nocleh je zdarma.

K dispozici je rovněž noční hygienické centrum s několika krizovými lůžky, kde budeme zajišťovat hygienu, výměnu ošacení a základní zdravotní péči pro lidi bez domova. Centrum je určeno pouze pro ty, kteří budou převezeni nočním terénním programem.

Stejně jako v předchozích letech i letos tato opatření koordinuje Centrum sociálních služeb Praha a potrvají do 31. 3. 2026.

A připomínáme, že osmý ročník kampaně Darujte nohy v teple jede na plné obrátky. Obdarovat teplým oblečením nebo botami konkrétního člověka bez domova můžete až do konce ledna.

Darovat můžete: https://www.darujme.cz/darujtenohyvteple

V sobotní Sbírce potravin, které jsme se zúčastnili už tradičně v Globusu na Zličíně se vybralo 4 337 kg potravin a 405 kg drogerie. Kromě tradičních položek jste přispívali také kávou, čajem, kašemi, hotovými pokrmy nebo ovocnými kapsičkami. Moc děkujeme za vaši solidaritu s lidmi bez domova.

Děkujeme vám všem štědrým lidem, kteří jste do sbírky přispěli. Velké díky patří také našim skvělým dobrovolníkům, zaměstnancům, ale také vedení a zaměstnancům Globusu za dlouholetou vynikající spolupráci.

Těšíme se na viděnou při příležitosti jarního kola Sbírky potravin.

Foto: Jana Halámková

Přinášíme skvělou novinku  –  díky štědré podpoře Nadace ČEZ máme nové zubařské křeslo a naše stomatologická ordinace pro lidi bez domova opět přímá pacienty a pacientky.

Poslední pacient se přijímá 30 minut před koncem ordinační doby. Ordinace neprovádí preventivní prohlídky a protetické ošetření, poskytuje pouze akutní péči. Vždy je lepší si nejdříve zavolat a domluvit si konkrétní termín.

Děkujeme Nadaci ČEZ za opakovanou podporu zdravotní péče pro lidi bez domova.