Když narazíme v terénu na ty nejzranitelnější například z řad seniorů, lidí se sníženou mobilitou nebo cizinců, je to vždy problém. V případě, o kterém vás chceme dnes informovat, se bohužel jednalo o všechny tyto aspekty dohromady.

V červenci náš terénní tým našel na lavičce na Karlově náměstí staršího, slovensky hovořícího pána. Dle svých slov čekal na přítelkyni, až ho vyzvedne. Jak dny plynuly, situace se ale neměnila. Pán stále pobýval na lavičce, což jsme zjistili z telefonátu paní kurátorky. Jeho zdravotní stav se ale den ode dne zhoršoval. Vzhledem k tomu, že pán již nebyl schopen chůze, a nakonec ani žádného jiného pohybu, nebylo možno využít žádné ze sociálních služeb. Zdravotnická zařízení ho ošetřila a opět vrátila zpět. Stával se terčem kolemjdoucích lapků a agresorů, ztrácel důstojnost. Z darovaného invalidního vozíku, pomocí kterého byl alespoň mobilní, ho někdo po pár hodinách přesunul na lavičku a ukradl. V součinnosti s Armádou spásy zajišťoval náš terénní program převozy a asistenci při hygieně, naše ordinace se snažily o zlepšení zdravotního stavu, což bohužel vzhledem k okolnostem nebylo možné. Několikrát denně se na nás obracela veřejnost, policie i úřady s žádostí o pomoc. Jednoho dne se stav zhoršil natolik, že byl pán v ohrožení života. Na lavičce se sám ani neposadil, nekomunikoval. Prostřednictvím Záchranné služby byl převezen do VFN na Karlově náměstí a následně zde hospitalizován. Na doporučení zástupce vedoucího Azylového domu svaté Terezie jsme kontaktovali trnavskou Charitu a domluvili zde možnost zajištění pobytové sociální služby. Díky Sociálnímu nadačnímu fondu jsme zaplatili dočasný cestovní doklad a zajistili převoz do trnavské nemocnice k doléčení.

Díky Flexibilnímu rozpočtu Sociálního nadačního fondu hl. města Prahy jsme schopni pružně reagovat na krizové situace našich klientů. Tento nástroj nám umožňuje poskytnout finanční podporu přesně tam, kde je potřeba  –  rychle a cíleně. Krizové situace nastávají ze dne na den, někdy není čas čekat na rozhodnutí státního systému, a právě tehdy můžeme díky Flexibilnímu rozpočtu reagovat hned  –  bez zbytečných průtahů, s respektem k jedinečné situaci každého člověka. Flexibilní rozpočet Sociálního nadačního fondu dává sociálním pracovníkům možnost poskytnout individualizovanou pomoc i tam, kde běžné systémové nástroje selhávají nebo nejsou dostupné.

Díky tomu mohou lidé v náročné životní situaci překonat akutní krizi a znovu se postavit na vlastní nohy. Děkujeme.

Text: Olga Jandová a Míša Froněk Bejblová

Ilustrační foto: Jitka Antošková

Roman (48 let) přišel o práci a také o bydlení na ubytovně. Ze dne na den se ocitl na ulici. Poté, co přišel k nám žádat o pomoc, byl okamžitě zařazen do projektu Nejdřív střecha. Ubytovali jsme ho na noclehárnu. Jeho situaci řešil sociální pracovník spolu se sociální kurátorkou, která mu pomohla urychlit vyřízení evidence na úřadě práce. Dostal veškeré možné kontakty na pracovní agentury a nabídky práce. Pomohli jsme mu zařídit novou občanku, výpis z rejstříku trestů a také potravinářský průkaz. Roman si už po 14 dnech našel brigádu ve skladu a poté dostal nabídku od vedoucího na práci na hlavní pracovní poměr. V současné době Roman bydlí v azylovém domě, pracuje a aktivně řeší své dluhy z minulosti.

Před 21 lety jsme otevřeli naši noclehárnu Na Slupi. Průměrně zde poskytneme nocleh 144 mužům ročně. V roce 2024 stoupl průměrný věk z 44 let na 48. 5 % mužů má VŠ nebo VOŠ vzdělání.

Více o projektu Nejdřív střecha: https://www.nejdrivstrecha.cz/

Sbírka potravin je dnem solidarity, při kterém může každý pomoci tím nejjednodušším způsobem, darem trvanlivých potravin a drogerie. Pomozte společně s námi lidem bez domova v Praze prostřednictvím tradiční akce, jakou Sbírka potravin už několik let je.

Na jaře jste nám pomohli vybrat přes 3,5 tuny. Pojďme metu pro rok 2025 překonat. Zastavte se za námi už za dva týdny, v sobotu 8. listopadu v Globusu na Zličíně. Budeme tam od 8 do 18 hodin. Každý vybraný kilogram pomůže přesně tam, kde bude třeba.

Děkujeme a těšíme se na viděnou.

Společně s kolegy jsme se zamýšleli nad tím, jaké pro naše mladé klienty asi je, když dovrší 26 let a opouštějí naše středisko. Mnohé z nich již nikdy nevidíme a nevíme, jak se jim v jejich životě daří. Chtěli jsme klientům při společném rozloučení dát něco praktického s sebou a k tomu nám pomohla Ziaja Česká republika, která nám darovala spoustu sprchových gelů a šamponů, které budeme nyní klientům na odchodnou rozdávat.

Moc děkujeme Ziaja za materiální podporu naší Bolzanky.

Text a foto: Míša Froněk Bejblová, vedoucí denního centra Bolzanova

Tento měsíc je to 21 let od otevření azylového domu pro ženy ve Vršovicích. Pojďme si tedy (příhodně) ukázat 21 věcí, které se za celé ty roky povedly.

1. Poskytli jsme přístřeší tisícovkám žen v nouzi.
2. Pomohli jsme jim znovu najít klid, bezpečí a sebevědomí.
3. Umožnili jsme nespočtu žen začít znovu  –  důstojně a beze strachu.
4. Spolupracovali jsme s úžasnými dobrovolníky, kteří darovali svůj čas i srdce.
5. Zorganizovali jsme několik komunitních setkání, přednášek a workshopů.
6. Díky štědrým dárcům jsme vybavili azylový dům novým nábytkem.
7. Vybudovali jsme důstojné zázemí pro ženy v různých životních situacích.
8. Podpořili jsme desítky žen při hledání zaměstnání a samostatnosti.
9. Zprostředkovali jsme přístup ke vzdělávacím a rekvalifikačním kurzům přes Úřady práce.
10. Zmodernizovali jsme technické zázemí domu pro větší komfort.
11. Vytvořili jsme komunitní terasu jako místo odpočinku a sdílení.
12. Navázali jsme smysluplnou spolupráci se spřátelenými organizacemi a institucemi.
13. Prošli jsme nelehkými obdobími, a obstáli jsme díky vzájemné podpoře celé organizace.
14. Vznikla tu přátelství žen, která trvají i po odchodu z azylového domu.
15. Pomohli jsme stovkám ženám přejít do samostatného bydlení.
16. Přijali jsme do týmu nové kolegyně a kolegy s velkým srdcem.
17. Získali jsme důvěru žen, které byly mnohokrát zklamány.
18. Rozšířili jsme služby tak, aby odpovídaly skutečným potřebám.
19. Oslavili jsme společně svátky, narozeniny i malé osobní vítězství, na která bývá často zapomenuto.
20. A začali jsme se starat i o ty, kteří si k nám našli cestu po čtyřech tlapkách nebo v ulitách pes Márfy, pes Simba, kočka Vrška, šneci Lojza a Henry, králíci Pepa a Pistácie, a nespočet rybiček, které v tom plavaly tak často, jako my všichni v těžkých chvílích.
21. A hlavně  –  dali jsme ženám NADĚJI.

Za posledních deset let poskytujeme v azylovém domě pomoc průměrně 114 ženám ročně v průměrném věku 46 let.

Děkujeme všem, kdo jsou součástí naší cesty  –  ženám, které nám důvěřovaly, kolegyním a kolegům, kteří do práce dávají srdce, i těm, kdo nás podporují zvenčí. Vaší podpory, odvahy a důvěry si hluboce vážíme. Bez vás by to nešlo.

Darovat je možné: https://www.darujme.cz/projekt/1060

Foto: Filip Gabrhelík