Jednoho zářijového dne jsme vyrazili společně s klienty azylového domu v Radotíně na výlet vlakem. Vydali jsme se na houby a za poznáním lesa do obce Kařízek. Počasí bylo pochmurné, ale náladu nám to nezkazilo. Nálada všech účastníků byla skvělá od první chvíle. Největší výzva pro nás byla, že s námi vyrazil i klient, který na tom není pohyblivě dobře, proto jsme mu s sebou vzali invalidní vozík, aby i on s námi sdílel tak pěkné odpoledne. Radost byla obrovská.   

Osobákem jsme jeli z Radotína do Berouna, kde jsme přestoupili na další vlak směr Rokycany, po několika zastávkách jsme vystoupili v obci Kařízek. Z nádraží jsme šli cca 1 km po silnici do lesa, kde se pánové rozprchli do všech světových stran. Nejaktivnější vzali les úprkem jako o závod, aby je náhodou nikdo nepředběhl a nesesbíral všechny houby. Když našli první Václavky u pařezu, tak byli nadšení, že bude konečně omáčka s houbami. Další houbaři tápali po lese a snažili se o úlovky vzácných hub. Po cestě nazpět jsme se stavili v místní restauraci, kde jsme si dali teplou polévku na zahřátí, někteří si jí ani nevychutnali, jak jí rychle zhltali.  

Po posezení jsme šli opět na místní vlak a vydali se zpět do azylového domu, kde si klienti začali připravovat své houbové dobroty. Všichni přežili, tak to vypadá, že znalost hub je u nás na vysoké úrovni. Držte nám palce, ať můžeme brzy zase něco podniknout.  

Pokud chcete podpořit klienty azylového domu v jejich výletování, budeme moc rádi. Do poznámky napište „Radotín“. Každá částka se počítá. Děkujeme.

https://www.darujme.cz/projekt/1060

Text a foto: Kristýna Synková, pracovnice v sociálních službách azylového domu pro muže v Radotíně.

Je tomu asi týden, kdy se k nám do azylového domu vrátila paní, kterou jsme krizově ubytovali, jelikož její tehdejší situace nebyla vůbec dobrá. Špatné platební podmínky v práci, nevhodné bydlení, a navíc špatný zdravotní stav. Nyní se nevrátila jako potřebná, ale jako někdo, kdo by rád zaplnil volný čas aktuálně ubytovaným ženám. Bude k nám docházet jako lektorka Flexi cvičení.

Daří se jí skvěle, dobrá práce, hezké bydlení. Bylo milé slyšet její motivaci a vědět, že naše služby ji pomohly natolik, že nyní je to i ona, která muže svůj čas a um, předávat dál.

V těchto dnech si připomínáme 19 let od doby, kdy dům na adrese Rybalkova 31, Praha 10  –  Vršovice začal sloužit jako azylový dům pro ženy bez domova. Ale historie tohoto objektu je mnohem delší.

V prosinci 1995 zde byla otevřena zimní noclehárna pro muže, její provoz byl ukončen hned následující rok v dubnu. V roce 1997 začal objekt sloužit jako Dům na půli cesty a v srpnu 1999 tady vznikly dílny pracovní terapie. V roce 2004 se poprvé otevřely dveře ženám bez domova, které zde mohly využít celodenního ubytování v rámci služeb azylového domu.

Každoročně se zde ubytuje na 111 žen bez domova. Jejich průměrný věk je 46 let, nejstarší naší klientce bylo 88 let. Průměrná délka pobytu je 127 dní.

Text: Irena Burmeková, vedoucí azylového domu

Foto: Filip Gabrhelík 

Dnes 10. října si připomínáme Světový den bezdomovectví.

Babí léto se pomalu překlápí v nefalšovaný podzim a noční i ranní teploty klesají. Podle našich dlouholetých zkušeností i podzim patří k rizikovým obdobím, které lidi bez střechy nad hlavou zažívají. Právě přechod z teplejšího do chladnější počasí mohou často podcenit, což se podepíše na jejich zdravotním stavu, mnohdy bohužel i na životě. 

Lidé bez domova žijí a přespávají často v místech, kde nemají soukromí, ani pocit bezpečí a většinou žijí se strachem, že o své provizorní „bydlení“ přijdou. Nemají si čím zatopit a chybí jim přístup k pitné vodě. Od podzimu do jara usínají se všudypřítomných chladem a vlhkostí, mnohdy s mizerným oblečením, a ještě mizernější přikrývkou, pokud ji vůbec mají. Těžko si takovou každodenní rutinu představit.  

Cílem Světového dne bezdomovectví je upozornit na potřeby lidí bez domova a zároveň dát společnosti příležitost reagovat na tento celosvětový problém.  

Pomozte lidem bez domova zajistit důstojnější a bezpečnější život právě dnes. V Praze každý den pomůžeme 494 lidem. Děkujeme.

https://www.darujme.cz/projekt/1060

Gynekologická ambulance v novém kabátě! V naší gynekologické ambulanci v denním centru U Bulhara máme novou paní doktorku Terezu Hradeckou.

Ordinuje jednou za dva týdny a provádí preventivní prohlídky, určuje těhotenství, poskytuje konzultace k hormonální antikoncepci, provádí ultrazvukové vyšetření a co je nejdůležitější  –  nově VYŠETŘUJE TĚHOTNÉ ŽENY. 

Pokud není v silách a možnostech naší ordinace se o pacientku postarat, paní doktorka se snaží zajistit následnou péči u jiného kolegy (např. těhotenskou poradnu, případně gynekologické zákroky).  

Budeme moc rádi, když se informace dostanou na ta správná místa. Náš nový leták ke stažení najdete na našem webu:

https://nadeje.cz/img-content/4/files/dokumenty/Ordinacni_dny_gynekologie.pdf

https://www.nadeje.cz/img-content/4/files/letaky/Ordinacni_dny_gynekologie.jpg

Těšíme se na nové pacientky. 

Dnes si připomínáme Mezinárodní den seniorů. Způsob života lidí bez domova (špatná strava, dlouhodobý pobyt na ulici, často nedostatečné oblečení, absence podmínek pro dodržování hygieny, narušení rytmu aktivity a odpočinku) přináší zhoršený zdravotní stav po stránce fyzické i duševní. Ztráta sociálních vazeb zvyšuje míru stresového zatížení a psychického strádání.  

O tom, že bezdomovecká populace stárne, se mluví už několik let a je to patrné i z našeho grafu. Lidé, kteří žijí bez střechy nad hlavou mnoho let, se s přibývajícím věkem začnou potýkat s různými zdravotními obtížemi, psychického či fyzické rázu, a bez potřebné péče se neobejdou. Vedle sociálních služeb začnou potřebovat i ty zdravotní. Ale lůžek v domovech se zvláštním režimem je málo, pořadníky jsou přeplněné, a ne na všechny se časem dostane.  

NADĚJE v Praze nemá azylový dům/domov se zvláštním režimem, ale i tak se v kombinaci s naší ordinací praktického lékaře vždy snažíme lidem bez domova nad 65 let přinášet v rámci našich možností péči jako zdravotní tak sociální. 

I vy můžete být součástí pomoci: https://www.darujme.cz/projekt/1060

Děkujeme.