Archiv zpráv

V denním centru pro lidi bez domova v Liberci bude nově k dispozici Základní zdravotnické ošetření. Pro lidi bez domova je zdravotnické ošetření hůře dostupné než pro většinvou společnost a právě na tuto skutečnost jsme se ve spolupráci s Českým červeným křížem a městem Liberec rozhodli reagovat. Zdravotníci Českého červeného kříže budou v denním centru přítomni každou středu od 16 hodin.

Iljo, ty jsi v uplynulých letech nominaci na státní vyznamenání dvakrát odmítl. Proč ses rozhodl letos vyznamenání přijmout?

Protože mi ho neuděluje Miloš Zeman. Dříve mě odrazovalo setkání se Zemanovou svitou.

Ty jsi už získal Stříbrnou medaili předsedy Senátu a Cenu Františka Kriegla Nadace Charty 77. Co pro tebe znamená státní vyznamenání?

Zatím ještě nevím. To teprve přijde, až budou ty dvě minuty slávy...

mlčení

Když jsem dostal Krieglovu cenu, tak to jsem cítil jako obrovské ocenění, protože ta se dává jednou za rok jedna jediná.

To mne právě odrazovalo u předchozích udělování - jak je Miloš Zeman rozdával. Alespoň tak to na mne působilo. Jako by ta vyznamenání úplně degradoval.

Už víš, s kým dalším ocenění převezmeš?

Ne. Ale předpokládám, že to bude dobrá společnost.

Když se podíváš na svůj život, čeho si ceníš ty sám?

Jejda. To je těžká otázka.

mlčení

Největší životní událostí pro mě bylo setkání s Kristem.

V pozemských věcech nevím, musel bych se déle rozmýšlet.

Děkuju ti. Za nás všechny v NADĚJI a za všechny klienty, kterým kdy NADĚJE pomohla.

S Iljou Hradeckým v předvečer 28. října mluvila Hana Šimková, vedoucí komunikace NADĚJE

Prezident Petr Pavel 28. října udělil státní vyznamenání zakladateli a dlouholetému řediteli NADĚJE. Iljovi Hradeckému byl propůjčen Řád Tomáše Garrigua Masaryka 2. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva.

Ilja Hradecký se svou ženou Vlastimilou založil v Československu jednu z prvních neziskových organizací po pádu komunistické totality v roce 1989. „Po letech neužitečných jsem chtěl dělat konečně něco smysluplného.“

Začali skutečně z ničeho. Když v srpnu 1990 na pražských nádražích zůstávali bezprizorní uprchlíci z Rumunska, manželé Hradečtí prostě poslali své dvě děti nakoupit, uvařili velký hrnec polévky a vydali se hladovým a vyčerpaným lidem pomoci. Uprchlíky ale neopouštějí ani v dalších dnech, týdnech a měsících. Podílejí se na budování prvních uprchlických táborů. K manželům se postupně přidává pár přátel, vznikají stanovy... a 21. srpna 1990 je zaregistrován spolek NADĚJE. Cíl činnosti: vybudování sítě služeb lidem v nouzi na křesťanských principech.

„Všechno se bylo třeba naučit, nebyli zde odborníci. A manželka do NADĚJE vložila své dědictví. Až v roce 1991 nám Petr Víšek z ministerstva práce řekl, že děláme práci pro stát, a tak by nás měl stát platit. To byl úplně nový pohled na věc.“

Manželé Hradečtí vybudovali bez finanční pomoci ze zahraničí, bez spojení s církvemi stabilní a respektovanou organizaci, která dnes pomáhá dokonce šesti skupinám ohrožených lidí ve dvaceti pěti městech České republiky.

Ilja Hradecký také založil v roce 1992 první Potravinovou banku a o dva roky později i Českou federaci potravinových bank. Je uznávaným odborníkem na problematiku chudoby a bezdomovectví. Dlouholetou a vytrvalou prací se zasloužil o celkový rozvoj sociálních a zdravotně sociálních služeb v České republice a o lepší vztah veřejnosti k lidem v nouzi.

Iljovi Hradeckému se říká „muž, který dal Naději tisícům lidí“. A ještě daleko většímu počtu lidí dal příklad.

Hana Šimková
vedoucí komunikace

Devítiletou Nikolu přivedla do našeho terezínského Centra duševního zdraví pro děti a mládež její matka na doporučení pediatričky. Ta byla znepokojena tím, že dívka je aktivnější a méně pozorná, než je obvyklé, a že často chybí ve škole. Matka absence omlouvala nevolností, bolestmi břicha či nechutenstvím.

Během prvního setkání jsme zjistili problémy matky s třídní učitelkou a zhoršení prospěchu Nikoly, která tvrdila, že je třídní učitelkou fyzicky i slovně napadána. Následné vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně odhalilo dívčino trauma ze školy a hyperkinetickou poruchu. Doporučili jsme změnu přístupu k dítěti ve škole, ale třídní učitelka spolu s ředitelkou tuto radu odmítly. Podařilo se nám ale přesvědčit matku, aby s dcerou navštívila pedopsychiatričku.

Nikola skutečně brzy přešla do nové školy a začala užívat psychofarmaka pod dohledem nové třídní učitelky, která projevila pochopení na základě doporučení pedopsychiatričky. Dívky nyní projevuje větší soustředěnost i klid a její emocionální výbuchy jsou méně časté. Matka přehodnotila svůj názor na psychiatrickou péči a užívání léků. Navíc se začala více věnovat dceři, podporovat její zájmy a pozitivně ji motivovat, na rozdíl od dřívějšího trestání za horší prospěch.

Spolupráci s rodinou v rámci našich sociálních terapií vnímáme jako pozitivní a zlepšení situace oceňuje také matka s Nikolou.

Podpořte naše Centra duševního zdraví, abychom společně zajistili včasnou a kvalitní pomoc dětem s bolavou duší: www.darujme.cz/detskaduse.

Hledáme dobrovolníky na podzimní kolo Sbírky potravin.

Pokud byste se jimi chtěli stát, kontaktuje naši milou kolegyni Janu - jana.halamkova@nadeje.cz nebo 775 868 843. Každá pomocná ruka se počítá. Je možné přijít na jednu i více směn (07.30 - 11.30, 11.30 - 15.00, 15.00 - 18.30).

Potraviny vybrané ve sbírce poputují už tradičně do našich azylových domů, nocleháren, denních center a také přímo do terénu lidem bez domova.

Staňte se součástí pomoci lidem bez domova prostřednictvím zavedené akce pořádané Českou federací potravinových bank. Děkujeme.

Dnes si připomínáme Mezinárodní den za odstranění chudoby.

A my bychom rádi využili tento den k tomu, abychom reflektovali výzvu našich kolegyň a ubytovaných žen z azylového domu ve Vršovicích. Zdejší kuchyň totiž aktuálně postrádá příbory všeho druhu, tzn. lžíce, vidličky, nože, ale i malé lžičky nebo kuchyňské nože. Pokud byste mohli jmenované darovat, budeme vám moc vděční. Příbory můžete donést přímo do azylového domu na adrese Rybalkova 31, Praha 10 - Vršovice nebo se můžete domluvit s vedoucí AD Irenou Burmekovou (irena.burmekova@nadeje.cz, 775 018 166).  

Cílem tohoto mezinárodního dne je upozornit na důležitost problému chudoby, sociálního vyloučení a naučit se mluvit a přemýšlet o tom, jak chudobě čelit a jak podpořit ty, kteří to potřebují.  

Za Vaši pomoc budeme moc rádi. Děkujeme.