Archiv zpráv

Nemáte 10 korun na chleba nebo stravenku? Tuhle větu slyšel rozhodně každý z nás a ne jednou. Ale jsou vážně všichni bezdomovci stejní? Vážně bychom je měli házet do jednoho pytle?
Většina z nás si pod pojmem bezdomovec představí jemně zapáchající individuum s krabicí levného vína v ruce, ale ne všichni jsou na tom stejně. Přijďte se o tom přesvědčim sami a zažijte si na vlastní kůže některé z příběhů.

Zveme vás na benefiční akci pro NADĚJI v Liberci. Seznámíme vás rádi s naší organizací, s problémem bezdomovectví i možnostmi, jak je možné lidem bez domova pomoci. Jako sekundární cíl bude probíhat finanční sbírka v podobě dobrovolného vstupného a dále sbírka trvanlivých potravin a hygienických potřeb.

VSTUPNÉ?
Dobrovolné finanční vstupné nebo příspěvek do potravinové sbírky/ sbírky hygienických věcí.

NA CO SE MŮŽETE TĚŠIT?
Přednášky s diskuzí, hudební a taneční vystupení, živá knihovna a prohlídka večerního Liberce s člověkem bez domova.

*Co je živá knihovna?
- živá kniha je člověk, který vám sám vypráví svůj příběh
- podle krákých upoutávek si vyberete člověka, zapíšete se na čas, kdy bude mít v harmonogramu volno a může s ním pohovořit cca 15 - 20 a ptát se ho na životní příběh a jeho životní milníky

*Co si představit pod pojmem večerní prohlídka Libercem?
- nebude to jen tak leda jaká prohlídka, pač Liberec každý zná, ale bude to prohlídka od člověka bez domova, který vám k tomu povil osobní zkušenosti a příběhy
- kvůli kapacitě je nutná rezervace plus doporučené dobrovolné vstupné 150 Kč (cena je bez spropitného pro průvodce)

A slaví výročí! Otevřeli jsme ho v březnu 2007. V letech 2008 – 2018 jím prošlo 2100 mladých lidí ve věku od 18 do 26 let.

Kromě možnosti se najíst, umýt, převléknout do čistého oblečení a poradit se o své sociální situaci jsou tu k dispozici různé zájmové aktivity – arteterapie, filmový klub, kulturní zážitek, fotbal. V minulém roce jsme uspořádali 45 akcí a 3 tématické výjezdy mimo Prahu. 

Jedním z nich byl i pětidenní pobyt s názvem Cesta hrdiny. Je to výprava volně inspirovaná Bretem Stephensonem, americkým terapeutem, který pracuje s vysoce rizikovou dospívající mládeží. Cílem je putování jako rituál přechodu do dospělosti a nalezení daru „vnitřního kompasu“, který dokáže mladého člověka vyvést z „labyrintu“ bludného kruhu kriminality či jiných problémů a navrátit ho zpět do společnosti. Je to možnost v klidných a bezpečných podmínkách ponořit se do svého vnitřního světa, prozkoumat své silné i slabé stránky, zamyslet se nad tím, kde nyní v životě jsem, jaké před sebou mám výzvy a co musím udělat pro to, abych je přijal a obstál v nich.

Každá služba střediska a všichni zaměstnanci tak pomáhají nabrat mladým lidem bez domova v životě správný směr.

Děkujeme i vám, že pomáháte s námi!

Za neuvěřitelných pouhých 10 dní jste nasbírali potřebný počet bodů a PRÁDELNA může vzniknout!

Děkujeme za vaši energii a nadšení!

Do sociálních služeb přicházejí mladí lidé, které si po dovršení plnoletosti našel exekutor. Někteří si nadělali dluhy po patnáctém roce věku, často u mobilních operátorů. Jistě mohli počítat s tím, že je někdy budou muset zaplatit. O těch dnes mluvit nechci.

Někteří se však zadlužili už v dětství, ani to netušili. Od narození třeba neplatili poplatky za popelnice, tzv. místní poplatek. Anebo nezaplatili při pobytu v nemocnici regulační poplatek, který se vybíral do roku 2014. Nemohli, neměli žádný majetek, neměli vlastní příjem. Selským rozumem chápáno, rodiče zanedbali vyživovací povinnost. Žel, naši zákonodárci selský rozum pravděpodobně nepoužili.

Problému místního poplatku za popelnice se věnuje advokátka, která pro bono (bezplatná právní pomoc pro veřejné dobro) zastupuje dětské dlužníky. Dlouhé tři roky apelovala na poslance, až se jí podařilo v roce 2015 dosáhnout novely zákona, která zavedla jednoduché pravidlo, že za děti platí rodiče. Jinými slovy: když je poplatník nezletilý, vyměří se místní poplatek jeho zákonnému zástupci. Tím se dosáhlo toho, že nové dluhy za popelnice dětem vznikat nebudou. Díky, paní Aleno Vlachová!

Ústavní soud v roce 2017 označil dřívější zákon jako protiústavní, nález Ústavního soudu říká, že soudy porušily práva dětí. Staré dluhy však stále zůstávají na dětech, vzniklé exekuce zastaveny nejsou.

Časté jsou případy černých jízd veřejnou dopravou. Někdy rodiče dětem nedávali peníze na dopravu, dokonce je při jízdě načerno doprovázeli. Jak se mají děti dostat do školy, když jim rodiče nepořídí tramvajenku a na jízdenku peníze nemají? Za devět let školní docházky je může revizor zkontrolovat i víckrát.

Co následuje? Dopravní podnik předá nezaplacenou pokutu advokátovi, advokát exekutorovi, exekutor koná. Odměny se navýšily v roce 2006 pro advokáty přibližně na deset tisíc, pro exekutory asi na sedm tisíc. Z jízdenky za pár korun a pokuty za několik stovek je najednou nějakých dvacet tisíc. Za pět šest jízd na černo se snadno dostaneme nad sto tisíc korun. Odměny se sice od té doby snížily, ale dřívější exekuce stále pokračují. Pohledávky od dopravních podniků začaly vykupovat vymahačské firmy. Státem podporovaný byznys s chudobou!

Člověk odchází z dětského domova jen s kufříkem osobních věcí a trochou peněz pro začátek a musí si najít bydlení a práci. Když se mu to podaří a dostane první mzdu, sebere mu ji exekutor kvůli tomu, že v sedmi nebo osmi letech jel do školy načerno. Bez pomoci se z toho nedostane, bude přežívat v šedé zóně, ne-li za hranou zákona. Systém si počká na plnoletost a pak ho pošle přímo do exekuce!

Stát si vytváří bezdomovce jen kvůli tezi, že „za dluhy je odpovědný sám dlužník, nikoli třetí osoby, tedy např. rodiče.“ Může stát spravedlivě chtít po dítěti, aby domyslelo důsledky jízdy na černo, když to nedomyslí ani jeho rodiče? Mám za to, že dluhy by měl platit ten, kdo je zavinil, tedy rodiče, kteří zanedbali péči o své dítě.

V Česku mohou být uvaleny exekuce za dluhy i na předškolní děti a ony musejí splácet dluhy, které nezpůsobily. U soudu je nemá kdo zastupovat, rodiče se nestarají a stát je aktivně vytlačuje na okraj společnosti.

Nedávno představila poslankyně Kateřina Valachová návrh novely insolvenčního zákona, který by měl usnadnit oddlužení v případech dluhů vzniklých v dětství. Je to dobře. Přesto jde jen o zmírňování následků, ne o odstranění příčin. Za dluhy dětí do určitého věku by měli odpovídat jejich rodiče. Platit výdaje spojené s potřebami dětí přece patří k vyživovací povinnosti. O věkové hranici je možné diskutovat.

V mém dětství se bralo za samozřejmé, že rodiče odpovídají za výchovu svých dětí a ručí za škody, které způsobí. Jako malému klukovi se mi několikrát podařilo rozbít někomu v ulici okno. Někdy míčem, jindy sněhovou koulí. Tatínek nejdřív uplatnil přiměřený výchovný prostředek (paní Džamila by žasla, jak účinný!) a potom napravil škodu, kterou jsem způsobil. Pamatuju si, že jednou nesl sousedčino okno ke sklenáři. Pokládal to za spravedlivé.

Náš stát má podle Úmluvy o právech dítěte, ke které se zavázal v roce 1991, povinnost respektovat nejlepší zájem dítěte. Je žádoucí, aby tak konečně začal konat v případech dětských dluhů.

Ilja Hradecký je zakladatel a emeritní ředitel NADĚJE

Jsme vděčni za každý příspěvek na službu dluhových poraden.

Běháte, skáčete, bruslíte, tančíte, chodíte, cvičíte, jezdíte na kole, koni, koloběžce…? Spojte příjemné s užitečným!

Proměňte pohyb na body s aplikací EPP Pomáhej pohybem a věnujte je na náš projekt "PRÁDELNA". Nadace ČEZ přepočítá vaši energii na peníze a daruje nám 82 130 Kč, za které my koupíme průmyslovou pračku se sušičkou, aby se mladí lidé bez domova mohli sami starat o své oblečení. Získají tím novou dovednost, nebudou plýtvat textilem a v čistém ošacení se snáze začlení do společnosti. 

Sbírat body můžete do 13. 4. 2019. Stáhněte si do mobilu aplikaci EPP - Pomáhej pohybem a používejte při každé vybrané pohybové aktivitě. 

Více informací na webu Pomáhej pohybem nebo na facebooku, kde můžete sledovat aktuální dění a přidat tam svůj like.

Poproste i své známé a kamarády, aby svůj pohyb v následujících týdnech věnovali nám - třeba se vsaďte, kdo nasbírá víc!

Můžete nám také zaslat fotografie, kde bude zachycena vaše sportovní aktivita právě s touto aplikací, a my je pak předáme do ČEZu k propagaci.

Srdečně vám děkujeme!

Přijďte 13. 3. 2019 od 18 hodin do Pražského kreativního centra. Na akci Mínus DOMOV, kterou pořádá iniciativa Živé domy, se můžete dozvědět něco víc o projektu Stůl pro jednoho.

Naše kolegyně a zároveň iniciátorka a koordinátorka projektu Dominika Hejduková představí tento počin a jeho přínosnost pro zapojené lidi bez domova. 

Těšíme se na shledanou!