Archiv zpráv

Spolu s dalšími neziskovými organizacemi a odborovými svazy jsme Andreji Babišovi odeslali otevřený dopis s výzvou, aby se svou vládou vypracoval zákon o sociálním bydlení. K jeho vypracování se vláda zavázala v programovém prohlášení, tento měsíc ovšem Andrej Babiš a ministryně Klára Dostálová uvedli, že zákon vláda nepřipraví. Ministryně Dostálová 11. října uvedla, že vláda má dokonce v záměru vypustit zákon z plánu legislativních prací.

„Vláda připraví zákon o sociálním bydlení k řešení potřeb občanů v bytové nouzi a na okraji společnosti,“ stálo v prohlášení vlády. Podle ministryně se nyní vláda chystá zákon nahradit investičním programem. Ten ale podle organizací není dostatečný: „Navrhované 2 mld. ročně v programu ‚Výstavba‘ by podle odhadů Ministerstva pro místní rozvoj mohly stačit na výstavbu 1 400 bytů / rok, což by ani nepokrylo roční přírůstek cílové skupiny, který vládní materiál odhaduje na cca 3 000 domácností,“ stojí v otevřeném dopise premiérovi.

„V posledních letech rekordně rostou ceny bydlení, počet občanů ohrožených ztrátou bydlení tak stále přibývá. Z průzkumu od společnosti MEDIAN z minulého roku přitom víme, že zákon o sociálním bydlení schvaluje 71 % občanů. Vzhledem k situaci na trhu vidíme, že bez zákona se neobejdeme a vláda by měla bezodkladně pokračovat v jeho přípravě,“ uvedl ředitel Platformy pro sociální bydlení Vít Lesák.

Vypracování zákona o sociálním bydlení v dopise jménem svých organizací žádají: Štěpán Ripka (předseda Platformy pro sociální bydlení), Josef Středula (předseda Českomoravské konfederace odborových svazů), Martin Šimáček (ředitel Institutu pro sociální inkluzi), Jan Vaněček (ředitel NADĚJE), Jan František Krupa (ředitel sociálních služeb Armády spásy v ČR), Lukáš Curylo (ředitel Charity Česká republika), Petra Kačírková (ředitelka Lumos Česká republika) a Dana Nedělníková (ředitelka Sítě aktérů pro domov).

V pátek 26. října 2018 jsme v Domě Naděje v brněnských Řečkovicích měli neobvyklou návštěvu. Přijela k nám reportérka České televize, paní Barbora Žítková, a spolu s panem kameramanem natočili vzpomínky našich dvou klientek na svoje osobní setkání s prvním prezidentem naší republiky, T. G. Masarykem. Natočený záznam byl odvysílán v sobotu 27. 10. 2018 na programu ČT1 v Událostech v 19 hodin jako součást reportáže „Po stopách prvního prezidenta“, shlédnout jej můžete prostřednictvím archivu pořadů ČT zde (záznam z našeho domova najdete cca od času 1:20). 

Paní Anastázie Chrástková, která letos oslavila úctyhodných 101 let, se setkala s prezidentem Masarykem v Praze na Všesokolském sletu. Bylo jí v té době asi 10 let. Vedoucí skupiny dětí z Jemnice, mezi kterými byla paní Chrástková, jim řekl, že na terasu přijde pan prezident. Pan prezident přišel, aby měl pěkný výhled na slet. Paní Chrástková vzpomínala, že byla taková všetečná a přistoupila k panu prezidentovi a on ji pohladil po vlasech. Všichni jí to údajně záviděli. Vzpomínala také, co měl na sobě oblečené – tříčtvrteční oblek a jezdecké kalhoty, vše v šedé barvě. Vidí to jako dnes.

Paní Libuše Zimmerová (96 let) vyprávěla o tom, že její tatínek byl za 1. světové války ruský legionář. Jednou měli legionáři schůzku s panem prezidentem Masarykem v Lánech a byly pozvány i děti těchto legionářů. Při té příležitosti se paní Zimmerová setkala s prezidentem Masarykem a zarecitovala mu básničku: „Milý pane prezidente, u nás na obrázku, my děti Vám slibujeme poslušnost a lásku“. Vzpomínala také, jak jim na setkání přinesli zmrzlinu v pohárcích. Paní Zimmerové bylo v té době asi 11 roků.

Za milou vzpomínku, která příjemně pohladila po duši, a se kterou jsme si v brněnské pobočce NADĚJE připomněli výročí vzniku republiky, oběma klientkám i České televizi děkujeme!

V říjnu roku 2004 začal objekt NADĚJE v Rybalkově ulici 31 v Praze 10 fungovat jako azylový dům pro ženy. Není to sice výročí kulaté, ale stojí za to si ho připomenout. Ženy bez domova mají v mnohém těžší situaci než muži. Mezi našimi klienty je 22 procent žen. Azylový dům má kapacitu 40 míst a například během loňského roku poskytl pomoc 120 ženám.

I vy můžete společně s námi pomáhat a vykouzlit úsměv na tváři třeba právě ženám v nouzi.

Daruji teď

Děkujeme!

Krásné odpoledne babího léta jsme prožili v našem domově s milou návštěvou. Na základě dlouholetého přátelství s naším klientem Jaromírem k nám 9. října zavítal zpěvák Jiří Helán z Moravěnky.

Dříve Jaromír jezdil na vystoupení Moravěnky v Rožnově pod Radhoštěm ze svého bydliště Horní Bečva na kole. Když se s Jiřím Helánem seznámili, byl Jaromír i se svým handicapem úspěšným reprezentantem v jízdě na tricyklu. Získal dokonce bronzovou medaili na mistrovství Evropy ve Francii. Pan Helán mu velmi fandil, a tak vzniklo jejich přátelství, které trvá dodnes.

Zpěvák oživil své vystoupení i vtipnými zážitky a zapojil do zpěvu i naše klienty. Společné odpoledne bylo veselé a dlouhé jak ta moravská písnička.

Fotografie z tohoto odpoledne můžete vidět zde.

Jak se měří chudoba? Složitými vzorečky se spoustou proměnných, které stejně nedokážou postihnout reálnou životní situaci člověka nebo rodiny.

V Česku to máme spočítané takto: hranice příjmové chudoby je pro jednotlivce 11 195 korun, pro jednoho rodiče s dítětem do 13 let je to 14 553 korun. Pod hranicí příjmové chudoby žije necelý milion lidí. Průměrný důchod české staré ženy je 11 219 korun. Kolik žen však hospodaří s důchodem podprůměrným? K tomu připočítejme, že každý desátý člověk starší 15 let má exekuci. Jak se žije dětem, jejichž rodič je takhle zadlužen, a kolika dětí se to týká?

Hospodářský růst v naší zemi vůbec neznamená, že se všem lidem daří lépe. Své o tom víme v potravinových bankách. Ve světě zachraňují jídlo a sytí hladové od šedesátých let minulého století. První česká potravinová banka vznikla v devadesátých letech v pražské NADĚJI, v posledních třech letech jí najdete konečně v každém kraji.

Za rok 2017 potravinové banky v Čechách a na Moravě zachránily 2 336 tun jídla před vyhozením a rozdaly je 96 000 lidí, kteří nemají dostatek. Nejde jen o pomoc těm, kteří si nemůžou dovolit denně pořádné jídlo. Stejně důležitý je dopad na životní prostředí, které ničíme likvidací potravin.

V Česku se ročně vyhodí přes 700 000 tun jídla. Nesvádějme to na supermarkety a výrobce. Nejvíc vyhodíme v domácnostech, z našich přeplněných lednic. To, jak se chováme k jídlu, má své dopady na planetu, na které chceme žít. Třetina světové obdělané zemědělské půdy vyprodukuje potraviny, které nikdy nikdo nesní. Při likvidaci odpadu potravin se ročně spotřebuje množství vody, které odpovídá velikosti tří Ženevských jezer, a vyprodukuje 8 procent množství globálních emisí skleníkových plynů.

To jsou paradoxy našeho zcela běžného života, naší denní reality. Tady víc než jinde platí výzva: „Mysleme globálně a jednejme lokálně!“ Víte o lidech nebo celých rodinách, které nemají dost jídla? O dětech, které nemají zaplacené obědy ve škole? Je čas zajímat se o činnost nejbližší potravinové banky. Upozorňujte komunální politiky a úředníky na možnost pomáhat prostřednictvím potravinových bank. Informujte obchodníky, kteří likvidují potraviny a netěší je to. Lepší je darovat, než vyhazovat. Lepší je chránit, než ničit.

Kateřina Pivoňková je ředitelka pobočky NADĚJE ve Zlíně a místopředsedkyně Potravinové banky ve Zlínském kraji.

Jsme vděčni za každý příspěvek na služby NADĚJE.

Ve dnech 4. až 7. října jsme se vydali s osmi mladými klienty našeho střediska Bolzanova a dvěma lektory na Cestu hrdiny. Je to výprava volně inspirovaná Bretem Stephensonem, americkým terapeutem, který pracuje s vysoce rizikovou dospívající mládeží.

Cílem výjezdu bylo nabídnout mladým lidem bez domova cestu jako rituál přechodu do dospělosti a najít dar „vnitřního kompasu“, který dokáže mladého člověka vyvést z „labyrintu“ bludného kruhu kriminality či jiných problémů a navrátit ho zpět do společnosti. Naši mladí klienti tak měli možnost v klidných a bezpečných podmínkách ponořit se do svého vnitřního světa, prozkoumat své silné i slabé stránky, zamyslet se nad tím, kde nyní v životě jsou, jaké před sebou mají výzvy a co musí udělat pro to, aby je přijali.

Posloužili k tomu různé metody – arteterapie, sebepoznávací cvičení, práce s přírodninami, vyprávění příběhů. Věříme, že si účastníci odnesli mnoho podnětů, které jim pomohou nabrat v životě správný směr.

Více fotografií zde