Archiv zpráv

„S tátou jsem si nikdy nerozuměl. Když mi pak bylo tak jedenáct dvanáct, pořád mě řezal. Ani pořádně nevím proč.“

„Máma se o mě ve třinácti už nedokázala postarat. Brala drogy a ani jsme pořádně nebydlely. Ve třinácti jsem šla k babičce. Babička pila, a když jsem tam přišla, myslím, že chlastala ještě víc.“

„No tak sexuální zneužívání, že jo… Asi od šesti. Od nevlastního otce. Nesnášel jsem ho. Mámu mlátil pořád, ta měla vlastních starostí dost.“

Rodiny, kde vládne násilí, zneužívání či zanedbávání. Rodiny protkané závislostí i po několik generací. Rodiny na okraji společnosti, sociálně slabé, nebo „jen“ s nedostatečnými kompetencemi zajistit zdravý vývoj dítěte. To je jasné pojítko drtivé většiny lidí, kteří se ocitnou na ulici.

Společný jmenovatel: náročné dětství, které nemalou měrou předurčilo jejich životní trajektorii.

V jednom se psychologie jednoznačně shoduje: děti nepotřebují příliš, ale existují určité potřeby, jejichž ne/naplnění zcela zásadně ovlivňuje, jak může jejich dospělý život vypadat.

Je to potřeba jistoty a bezpečí, potřeba světu kolem sebe rozumět, být bezpodmínečně přijímán, dostatečně stimulován a zažívat pocit otevřené budoucnosti.

Dítě vyrůstající ve světě, kde ani snídaně není jistotou, se ocitá v džungli bez mapy a instrukcí, které ovoce může sloužit jako potrava a které zvíře je smrtelně nebezpečné. Nezíská schopnosti pro základní orientaci ve světě a zvládání života.

Pokud malý bezbranný jedinec přicházející na tento divoký svět pláče a od rodiče se mu dostane jen křiku, přestane očekávat, že on sám může nějak svou situaci měnit. Pomalu se stane rezignovaným a apatickým. Do dospělého života pak vchází s tím, že sám se svou situací nikdy nic nezmůže. A časem už to ani nezkouší.

Pokud jen zřídka nebo nikdy nezažívá pocit, že ho má někdo opravdu rád, i s jeho chybami, nikdy se nenaučí navazovat kvalitní vztahy. Vztahy, bez kterých by tu džungli nezvládl nikdo z nás. A chybějící sociální síť je dalším, neméně významným pojítkem lidí na ulici.

Když navíc v prvních letech svého života vidí, že nejlepší strategií na řešení jakéhokoli konfliktu či nezdaru je rána pěstí, vezme to za své. Nic jiného nezná. Vyvodí si, že právě toto je způsob, jak v životě obstát. Když pak jeho život není zrovna takový, jak si představoval, ani ho nenapadne, co je špatně. Strategie k „přežití“, které má, jsou pro něj normou. Lepší ho nikdo nenaučil.

To, co si tito lidé nesou do svých životů, je nedůvěra v druhé, neustálý strach, odkud „přijde další rána“, pocit, že jsou k ničemu a nikdy nic nezmůžou. Jak nelehké musí být s takovou výbavou žít?

Sledujte náš seriál o duševním zdraví lidí bez domova. Další příspěvek od Pavlíny přidáme na počátku příštího týdne.

Text: Mgr. Pavlína Zoubková, psycholožka

Foto: ilustrační

Už tento čtvrtek 6. října 2022 od 11:00 se můžeme společně potkat a popovídat si nejen o naší pomoci pro lidi bez domova.

Je připraven bohatý program včetně oblíbené tomboly. Čeká vás tedy spousta informací i zábavy.

Těšíme se na shledanou s vámi!

Naše dluhové poradny ročně pomohou stovkám osob. Každá zpětná vazba a pokrok klienta nás ale vždy nesmírně potěší.

Letos nám na pomoc chybí peníze. Přispějte a dejte lidem, jako je pan Petr z Klášterce nad Ohří, druhou šanci na život bez dluhů.

V našich poradnách ve Štětí, Kadani a Klášterci nad Ohří poskytujeme odborné informace a společně s našimi klienty hledáme východisko z jejich finančních obtíží – díky akreditaci Ministerstva spravedlnosti sepisujeme a podáváme návrhy na oddlužení, komunikujeme s věřiteli, exekutory a úřady, sepisujeme splátkové kalendáře, vyřizujeme sociální dávky a žádosti o Milostivé léto nebo nastavujeme rodinné rozpočty. Naše služby jsou přitom poskytovány zcela zdarma.

Kdo jsou lidé žijící na ulici? Co je na ulici skutečně dostalo? Máme všichni podobné podmínky pro budování své životní dráhy?

V novém seriálu o duševním zdraví lidí bez domova se pokusím na tyto otázky odpovědět prostřednictvím aktuálních poznatků psychologie a skutečných příběhů lidí, kterým jsem pomáhala.

Jsem Pavlína Zoubková a v NADĚJI jsem začínala jako sociální pracovnice v azylovém domě v Praze. Po dokončení studia psychologie jsem se přesunula do denního centra NADĚJE U Bulhara jako poradenská psycholožka. Zde jsem byla lidem v nouzi k dispozici dva dny v týdnu (ostatní dny je k dispozici má kolegyně) a jeden den v týdnu jsem navštěvovala naše denní centrum v Michli.

Chci ukázat širší veřejnosti to, co vidím já, a přispět tak k pochopení problematiky lidí bez domova i z pohledu jejich psychického zdraví a stability. V drtivé většině to celé začíná u nefunkčních rodin. Závislosti, zneužívání drog, násilí, psychicky nezralý rodič nebo oba rodiče. Pěstounství, dětské domovy. Probublávající deprese, vlastní závislostní chování nebo poruchy osobnosti. Dlouhodobá neschopnost v životě uspět. To jsou „základy“, z nichž se odvíjí životy většiny lidí vyhledávajících pomoc v denním centru. Tato témata otevřeme v seriálu o psychickém zdraví lidí bez domova.

Sledujte náš seriál o duševním zdraví lidí bez domova. Nové příspěvky od Pavlíny budeme v říjnu přidávat každý týden.

Text: Mgr. Pavlína Zoubková, psycholožka

Foto: Petr Zewlakk Vrabec

Děkujeme lékařům z naší ordinace za jejich péči a trpělivost, kterou věnují lidem bez domova. Jsme moc rádi, že ordinace a lékaři jsou součástí pražské pobočky NADĚJE.

Už několik let je patrné, že se zvětšuje skupina lidí bez domova nad 65 let, což je zřejmě způsobeno stárnutím bezdomovecké populace. Lidé žijící na ulici, bez pomoci ostatních i po mnoho let, se s přibývajících věkem začnou potýkat s různými zdravotními obtížemi a bez potřebné péče se neobejdou. Právě v naší ordinaci jim zajišťujeme dostupnou zdravotní péči lékařů a návaznou pomoc sociálních pracovníků a ubytovacích služeb.

Buďte součástí pomoc i vy: https://www.darujme.cz/projekt/1060

Děkujeme!

Aktuálně do pražské NADĚJE potřebujeme spoustu nových kolegů a kolegyň.

Budeme moc rádi, když nám pomůžete s šířením této zprávy.

Sociální pracovník nebo pracovnice do denního centra pro lidi bez domova

https://www.jobs.cz/rpd/1594388988/?rps=202

Pracovník nebo pracovnice v sociálních službách v terénním programu - řidič

https://www.jobs.cz/rpd/1600951020/?rps=202

Sociální pracovnice azylového domu pro ženy

https://www.jobs.cz/rpd/1591040570/?rps=202

Adiktolog - úvazek 0,6

https://www.jobs.cz/rpd/1600555149/?rps=202

Pracovnice v sociálních službách azylového domu pro ženy - denní

https://www.jobs.cz/rpd/1597775919/?rps=202

Pracovník nebo pracovnice v sociálních službách azylového domu pro muže

https://www.jobs.cz/rpd/1599705013/?rps=202

Pracovník v sociálních službách nízkoprahového denního centra

https://www.jobs.cz/rpd/1591352395/?searchId=468173e0-477e-4881-906e-8c1c5c6935a6&rps=233

Zaujala vás některá z pracovních příležitostí? Pošlete e-mailem aktuální životopis a motivační dopis naší personalistce: petra.svobodova@nadeje.cz

Těšíme se na vás a děkujeme za sdílení.

Foto: Petr Zewlakk Vrabec