Archiv zpráv

Jako občané a zástupci nevládních organizací, které poskytují sociální a humanitární pomoc osobám v nouzi a bez domova jsme znepokojeni nedostatečnými opatřeními státu na podporu uprchlíků z Ukrajiny.

Obracíme se proto na předsedu vlády:

• Je nutné, aby první improvizované pokusy o pomoc, založené často na dobrovolnictví a mimořádném nasazení byly postupně nahrazovány systematickými státními politikami a prováděny ve stále větší míře odborníky.
• Stát musí zajistit, aby byl těchto odborníků dostatek. Potřeby stovek tisíc nově příchozích není možné zajistit stávající personální kapacitou Úřadů práce, sociálních odborů obcí, sociálních a zdravotních služeb, školských zařízení, atd. Personální kapacita pomáhajících institucí byla nedostatečná ještě před příchodem uprchlíků z Ukrajiny a musí být proto posílena.
• Poskytování pomoci uprchlíkům nesmí omezit poskytování pomoci ostatním potřebným.
• Je nutné, aby byly již při registraci uprchlíků v co nejširší míře zjišťovány jejich potřeby. Data o existujících potřebách uprchlíků by měla být přenášena na krizové řízení a vést ke zřizování nových kapacit podpory a pomoci a přijímání odpovídajících organizačních a legislativních opatření.
• Při registraci uprchlíků by měly být zajišťovány nejen jejich potřeby legalizace pobytu a zdravotního pojištění, ale i testování a vakcinace na COVID+, akutní ošetření, zprostředkování ubytování, finanční prostředky (dávky), finanční služby, zprostředkování kontaktů na předškolní a školní vzdělávání, základní sociální poradenství a nasměrování na specializované služby, humanitární materiální pomoc.
• Potřeba krátkodobého ubytování pro ženy a děti, které tvoří většinu příchozích, nemůže být nadále zajišťována v nevhodných podmínkách tělocvičen, výstavních hal, kontejnerů a stanů a podobně. Vláda a samosprávy musí důsledně využít nejen své ubytovací objekty kasáren, rekreačních zařízení a podobně, ale v případě potřeby také uplatnit ustanovení zákona o krizovém řízení, který umožňuje nařídit soukromým vlastníkům ubytovacích zařízení ubytování potřebných.
• Část uprchlíků zůstane v České republice dlouhodobě a pro něj je třeba zajistit odpovídající ubytování v bytech a nikoliv v ubytovnách či nouzových a dočasných stavbách. Stát proto musí zajistit efektivní využívání stávajícího obecního i soukromého bytového fondu. Je nutné zamezit neobsazování soukromých bytů ze spekulativních důvodů, či jejich zneužívání ke krátkodobému ubytování. Je třeba zajistit sociální a dostupné bydlení pro uprchlíky i pro všechny ostatní, kdo ho potřebují.
• Nedostatek finančních prostředků pro zajištění ubytování a základních životních potřeb uprchlíků musí být co nejdříve řešen jejich napojením na všeobecný dávkový systém. Ten musí být přístupný nejen uprchlíkům, ale co největšímu počtu všech potřebných.

Příchod velkého počtu lidí, kteří v České republice hledají útočiště před válečným konfliktem na Ukrajině představuje velkou výzvu i příležitost. Znovu totiž upozorňuje na naléhavost problémů, které měla česká společnost již před jejich příchodem. Jejich řešení spočívá především na státu. Jeho řádné fungování nemůže dobrovolnictví ani mimořádné nasazení jednotlivců a organizací plně zastoupit.

V Praze dne 23. 3. 2022

Připojili se:

Centrum pro společenské otázky – SPOT,
kontaktní osoba: Filip Pospíšil, info@centrumspot.cz, +420 737 440 839

Jako doma,
kontaktní osoba: Lenka Vrbová, lenka.vrbova@jakodoma.org

Naděje,
kontaktní osoba: Daniel Svoboda, daniel.svoboda@nadeje.cz, +420 775 889 701

R-Mosty,
kontaktní osoba: Jakub Čihák, jakub@r-mosty.cz, +420-608 43 53 55

Místní místním,
kontaktní osoba: Ester Pacltová, ester@mistnimistnim.cz, +420733161564

Přestupní stanice,
kontaktní osoba: Eva Dudová, eva@prestupnistanice.cz, +420773094804

Platforma pro sociální bydlení,
kontaktní osoba: Barbora Bírová, barbora.birova@socialnibydleni.org,
+420 728 428 534

Přejeme si, aby lidé s Alzheimerovou nemocí či jiným typem demence věděli, že se mají na koho obrátit.

Chceme, aby pečující, kteří se doma starají o své blízké s demencí, měli možnost odpočinku a čas na sebe a svůj život.

Demence nemá být tabu. Nechat si pomoct není ostuda.

Proto jsme ve spolupráci se zlínskou střední filmovou školou, Creative Hill College, vytvořili video pro denní stacionář pro lidi s demencí ve Zlíně, abychom bourali tabu okolo této nemoci a abychom ty, kterých se téma týká, ujistili, že jsme tady pro ně. Že na to nejsou sami.

VIDEO KE ZHLÉDNUTÍ NÍŽE NA STRÁNCE

Starosta Klášterce nad Ohří Štefan Drozd popsal v reportáži regionální televize TV-Focus, jak ve městě probíhá pomoc lidem z Ukrajiny, na které se podílí rovněž naše pobočka NADĚJE.

Ve Středisku NADĚJE na adrese Chomutovská 206 jsme zřídili výdejní místo potravinové a materiální pomoci pro ukrajinské občany. Otevřeno je od pondělí do čtvrtka od 8:00 do 17:30 hodin a v pátek od 8:00 do 15:30 hodin.

Na stejné adrese a ve stejný čas funguje i sběrné místo materiální a potravinové. Aktuálně pro ukrajinské občany nejvíce potřebujeme trvanlivé mléko, pohanku, konzervy, paštiky, cukr, čaje, dětské piškoty, šampony na vlasy, sprchové gely a toaletní papíry.

Děkujeme všem, kteří pomáhají.

V Chomutovské 206 také působí naše nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, kde ve všední dny rádi uvítáme ukrajinské děti a poskytneme jim příjemné a bezpečné prostředí pro trávení volného času. Dospělým potom nabízíme pomoc s hledáním zaměstnaní, při jednání s úřady a vyřizování sociálních dávek. Stačí přijít do našeho klubu, odkud podle potřeby odkážeme na naše další služby – terénní programy v rodinách a dluhovou poradnu.

V případě dotazů se neváhejte obrátit na naši kontaktní osobu Bohdanu Šumavskou na telefonním čísle 770 136 823.

Zdroj videa: www.youtu.be/MST2RE4-G4c, čas 2:05.

Vedoucí litoměřické pobočky NADĚJE Petra Smetanová shrnula v reportáži ČT24, jak na Litoměřicku pomáháme lidem z Ukrajiny.

Naši pracovnící z litoměřických týmů Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a Terénního programu mapují od začátku uprchlické krize potřeby ubytovaných ukrajinských osob ve městě a přilehlém okolí, nejčastěji přitom pracují s matkami a jejich dětmi.

Zároveň je naše Centrum duševního zdraví v Terezíně připraveno ukrajinským dětem a mládeži poskytnout podporu a pomoc se zpracováním traumatických zážitků.

Cenu Gratias 2022 v kategorii Sociální práce získala Pavlína Břeňová. Velice si vážíme tohoto ocenění a naší kolegyni blahopřejeme.

V rámci Světového dne sociálních služeb byla 15. března předána ocenění Gratias 2022.

Cenu vyhlašuje každoročně MPSV, které přijalo letos 128 nominací v pěti různých kategoriích.

Pavlína Břeňová pracuje jako sociální pracovnice v terénní službě a v NZDM ve vyloučené lokalitě v České Třebové. Zároveň je vedoucí pobočky.

Kromě této náročné práce je zapojena i v několika pracovních skupinách v rámci NADĚJE i v rámci krajských a městských struktur.

Za loňský rok jsme pomohli 89 ženám, z toho 69 mělo zkušenost s domácím násilím, 52 pak ze strany partnera/manžela.

Včera okolo třetí hodiny ranní volalo neznámé číslo, což je běžná praxe. To, že volali v otázce závažného domácího násilí, bohužel také. Žena a dvě děti nakonec skončily v nemocnici, kde zůstanou pár dní na pozorování. Pak budou následovat další kroky, které povedou k zajištění bezpečí jak pro ženu, tak i pro její děti. Zlomená lícní kost a děti s podezřením na otřes mozku. V otázce dětí vždy zamrazí. Zvláště pak, když máme azylový dům pouze pro ženy. V takových případech nezbývá než odkázat na pomoc jiné organizace. Někdy se také stane, že děti skončí u příbuzných a maminka u nás. Ta pak bojuje ze všech sil o to, aby byla s dětmi co nejdříve, a to v bezpečí bez pocitu strachu. 

Není nic horšího než násilí přihlížet. Dělat, že není. Týrané ženy žijí ve strachu a častokrát ne o sebe, ale právě o děti. Neváhejte jim podat pomocnou ruku. Ale nenuťte. Někdy i jen rozhovor, který dodá ženě odvahu, nebo možnost sdílení je víc než přehlížení.

Pokusů udělejte několik. Nevzdávejte to jen proto, že to napoprvé nevyšlo. Že neuposlechla vaše rady typu "odejdi“, „tohle si nemůžeš nechat líbit“, „pojď k nám a nezůstávej tam". Strach, který zažívají, je hlubší, než si dokážeme představit. To stejné platí i pro muže, kteří domácí násilí zažívají taktéž, jen se o něm tolik nemluví. Očekává se, že jim se to stát nemůže, jelikož mají sílu a autoritu. Bohužel. Neměli bychom opomínat ani je. 

Nikdo by nic takového zažívat neměl. Nikdo nám nedal do rukou právo získávat si respekt násilím. Protože se vždy snažíme nacházet cestu, jak problém řešit, podporujeme myšlenku Diakonie, která vede program Stop násilí. Ta se s lidmi, kteří se dopustili něčeho podobného na svém partnerovi, snaží pracovat a dopomoct jim ke změně, díky které se v budoucnu vyvarují agrese. Díky za to, že věci nejsou vždy jen černobílé!

https://youtu.be/6pKVOHnAGHg

Irena Burmeková, vedoucí azylového domu pro ženy ve Vršovicích