Archiv zpráv

Právě rozbíháme sběr kabelek!

Sběrná místa nám zůstávají věrna a my se těšíme, co díky vám budeme moci nabídnout 13. září v Městském divadle Zlín k prodeji.

Prodej se uskuteční od 13 do 19 hodin. Výtěžek celé akce využijeme ke zlepšení práce v péči o seniory v Domě pokojného stáří.

Věříme, že i v letošním roce obhájí Kabelkový VELEtrh pozici nejoblíbenější benefiční akce zlínské NADĚJE.

Paní L. (45 let) a paní A. (48 let) se staly klientkami chráněného bydlení NADĚJE v Kadani po propuštění z psychiatrické léčebny Petrohrad. Jakmile se obě zabydlely v novém městě, začaly rovněž navštěvovat místní dluhovou poradnu NADĚJE, neboť je tíží několik starých závazků, které by rády řádně splatily. Obě zároveň pobírají invalidní důchod III. stupně.

Díky pomoci naší dluhové poradny se i přes své tíživé situace dostaly do insolvence, jež jim byla nedávno povolena.

Klientka L. má za sebou celkem divokou minulost, ze svých chyb se ale poučila a chce vše napravit. Své závazky se snažila splácet již před insolvencí, nicméně splátky šly pouze na úroky a náklady řízení exekucí, a proto se její dlužná částka nijak nesnižovala. Nyní v rámci oddlužení se její situace výrazně zlepší a za tři roky bude bez závazků. 

Paní A. momentálně pracuje v chráněné dílně – kadaňské prádelně BOK & LK –, kde postupem přešla až na plný úvazek. Už po přijetí do naší služby se netajila motivací se co nejdříve osamostatnit. Právě oddlužení, a tedy splácení závazku během tří let, je dalším krokem k jejímu cíli. Nově se již nemusí bát dopisů od věřitelů či návštěv exekutorů, což jí velmi prospívá vzhledem ke zdravotnímu stavu. Díky podpoře pracovnic našich služeb se může rychleji a jednodušeji vrátit do běžného života.

V kadaňské NADĚJI se snažíme služby dluhové poradny a chráněného bydlení propojovat, aby ze vzájemné spolupráce mohli těžit právě naši klienti. Většinu z nich trápí finanční problémy, nemají dostatečné příjmy, část z nich pobírá sociální dávky a zaplatí jen nejnutnější výdaje. Některým dokonce nezbývá občas ani na nákup potravin, a tak využívají pomoci potravinové banky. 

Vstup a vůbec celý proces oddlužení představuje náročnou a také dlouhotrvající zkoušku. Klienti si s sebou navíc nesou různá břemena z minulosti a léčí se s duševními onemocněními.

Příběhy paní L. a paní A. jsou však dobrými příklady, na nichž lze vidět efektivní propojení našich služeb a aktivní přístup jejich uživatelů. Vše přitom směřuje k jasnému cíli – úplnému osamostatnění a zlepšení životní situace klientů.

Vedle pražské Armády spásy a organizace Drop In se i my účastníme pilotní fáze očkování lidí bez domova, kteří přespávají venku. Očkování jednodávkovou vakcínou proběhne v ordinaci praktického lékaře U Bulhara v úterý 20. července od 13 hodin.

Více informací ZDE

Pomůže nám, když budete sdílet a nabídka očkování se tak dostane dál.

Děkujeme.

Paní Maruška žije v našem azylovém domě pro ženy bez domova ve Vršovicích. Nejen ona, ale i dalších 39 žen, které zde bydlí, jsou velmi rády za to, že mohou mít na každém z 12 pokojů úplně novou lednici. Zdá se to jako maličkost, ale i to může být cesta k začlenění do běžného života.

Obyvatelky azylového domu mají k dispozici velkou zařízenou kuchyň, kde mohou vařit nebo péct. Chceme je tak ještě více podpořit v tom, aby si začaly připravovat plnohodnotné jídlo a opustily způsob stravování, ke kterému je vedl život bez zázemí. Nákup lednic byl podpořen z programu "Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové" a my za to moc děkujeme. 

Pan B. (56 let) je původem z Bulharska. Do ČR přijel již v roce 2003 za prací. Za sjednanou práci ale nebyl řádně vyplácen. Podnájemní bydlení si udržel jen rok a půl. Záhy přišel i o práci, a tak se začal „živit“ sběrem. Přespával, kde se dalo, třeba i ve skleníku jednoho pražského zahradnictví. Zdravotní problémy nikdy dříve neměl, až poslední zimu, kdy dle svých slov pil více alkoholu. V důsledku snížené citlivosti organismu došlo k omrzlinám na nohou. V polovině února pan B. navštívil naši ordinaci U Bulhara, odkud mu bylo neprodleně zajištěno celodenní ubytování v humanitárním ubytování v Michli s tím, že bude nutné následně podstoupit další odborná vyšetření. Koncem února byla panu B. amputována noha. Protože nebyl pojištěn, po pár dnech ho z nemocnice propustili. Propustili jej přesto, že nebyl doléčen a neuměl chodit o berlích (!). V nemocnici panu B. dokonce nedali ani antibiotika ani léky na bolest, a to přesto, že NADĚJE by je samozřejmě uhradila. Hned ten den pan B. dvakrát za sebou upadl a utrhl si dorzální lalok (kůži přetaženou přes ránu).

Celou dobu, kdy jsme s ním do nemocnice jezdili na kontroly a převazy, se k němu personál nemocnice choval naprosto nepřijatelně. Druhá noha pana B. začala bolet víc a víc a bylo jasné, že o ni přijde také. Amputace se ale ze strany nemocnice stále odkládala s tím, že se nejedná o život ohrožující stav. Už jsme byli bezradní a báli se toho nejhoršího, protože už pomalu ale jistě hrozila sepse. Kontaktovali jsme tedy radní pro sociální oblast MHMP, vedení nemocnice, a nakonec i Velvyslanectví Bulharské republiky. Velvyslanectví dalo pokyn cizinecké policii, které se podařilo kontaktovat rodinu pana B. v Bulharsku. Tímto způsobem se nám podařilo propojit s jeho neteří. Od té doby jsme s ní téměř denně komunikovali. Rodina za pana B. v Bulharsku zaplatila dluh 800 eur (dluh za neuhrazené zdravotní pojištění), aby mohl být pojištěn nadále jako člen EU. Jakmile se zdravotní pojištění vyřídilo, v nemocnici se začali chovat zcela odlišně. Kvůli jejich liknavosti jsme ale domluvili amputaci druhé nohy v jiné nemocnici (jednalo se samozřejmě o akutní, nikoliv o plnohodnotnou péči). Po amputaci jsme panu B. opětovně zajistili celodenní ubytování, potravinovou a materiální pomoc, zdravotní úkony při převazech, včetně důležitého prostoru pro klidový režim a zdravotní stabilizaci. Celá bulharská rodina klienta se nakonec složila a panu B. koupila letenku i s asistenční službou. Pan B. tak minulý týden mohl odletět domů, kde bude žít s rodinou. Podle dosavadních zpráv se pan B. cítí dobře a je rád, že je zase zpět doma u svých blízkých.

Odhodlání, neuvěřitelná aktivita, zúčastněnost, velké srdce našich kolegů, spolupráce s dalšími subjekty, ale také láska k bližnímu ze strany rodiny, zachránila panu B. život.

V sociální práci se denně setkáváme s lidmi, kteří oslovují sociální služby a žádají o pomoc, protože se nacházejí v krizi nebo v tíživé životní situaci. Co ale tyto termíny znamenají a kdy je vhodné vyhledat odbornou pomoc? Každý z nás vnímá tyto pojmy odlišně. Někdo je v krizi, když přijde o někoho blízkého, jiný nemá finance na bydlení či zajištění základních potřeb jako jsou potraviny a hygienické potřeby, další jsou v krizi, když nemají dostatek peněz například na dovolenou.

V terénním programu NADĚJE v Dlouhé ulici se zabýváme i dluhovým poradenstvím, o kterém budou následující řádky. Málokdy se stane, že tuto službu člověk vyhledá v počátku své tíživé situace, protože ji buď prozatím nevnímá jako krizovou či ohrožující, nebo má obavu řešit daný problém. Náročnou situaci se nejprve snaží zvládnout vlastními silami, poté za pomoci rodiny či známých a nakonec zjistí, že není schopen obvyklými způsoby daný problém vyřešit.

Co se týká dluhů, lidé se mohou při neřešení problému snadno dostat do dluhové spirály, protože začnou nejčastěji „vytloukat klín klínem“. To se jim mnohdy jeví jako jediné možné řešení. Tímto způsobem se ještě více zadluží, až nemohou své závazky řádně splácet a začnou se na ně sypat ze všech stran upomínky od věřitelů. Navíc, aby získali další finance, neuvádí často u poskytovatelů pravdivé informace, což může být kvalifikováno jako podvod. Většina dlužníků se začne uzavírat do sebe, omezuje styk s okolím, protože se stydí. Jsou neustále ve stresu a bojí se, že věřitelské společnosti začnou jejich závazky vymáhat a oni přijdou o všechno.

Doporučuji při sebemenším problému se splácením úvěrů, jakýchkoli půjček, poradit se s odborníky nebo se domluvit přímo s poskytovateli úvěrů. Lidé mohou požádat o pozastavení či snížení splátek, pokud v danou chvíli nejsou schopni řádně splácet. Například při nemocenské nebo ztrátě zaměstnání.

V poslední době se stále více setkáváme i s podvody, kdy fiktivní osoby pod záminkou vztahu požadují od druhého zaplacení určitých věcí. Nejčastěji se seznamují přes sociální sítě a s dotyčným se nikdy osobně nesetkají. Vystupují jako vojáci, lidé v krizi, kteří žijí v zahraničí nebo jsou někde mimo domov a nemají finance. Tento problém se týká všech věkových kategorií, proto buďme obezřetní a při seznamování na sociálních sítích neposílejme žádné peníze, dokud osobu opravdu nepoznáme nebo se nepřesvědčíme, že se nejedná o podvod. Případné fotografie, které zasílají, nemusí být vůbec jejich identitou a může to být jen další způsob, jak z lidí dostat peníze. Umí „zabrnkat na notu“ a získat si důvěru. Oběti v danou chvíli nic nepoznají a jsou ochotny se zadlužit nejen u známých a příbuzných, ale i u bankovních a nebankovních společností. Ve chvíli, kdy prozřou, že jde o podvod, tak jsou zadluženy v řádech statisíců a někdy i více korun. Navíc podvodníci jsou mnohdy nedohledatelní, protože si peníze nechávají zasílat přes různé anonymní aplikace.

Lidé v jakékoli krizi mohou zavolat nebo si domluvit konzultaci u odborníků, aby dostali názor nestranné osoby, jaké jsou varianty řešení jejich situace. Existují i bezplatné poradny a sociální služby.

Lucie Kretschmerová

terénní sociální pracovnice

Jablonec nad Nisou