Archiv zpráv

Naše zimní kampaň Darujte nohy v teple stále běží! Cílovou částku 280.000 Kč jsme sice na Štědrý den překročili (krásný dárek, děkujeme!!), ale přispívat je možné, jako vždy, až do konce ledna. 

Díky vaší štědrosti kolegové z denních center a terénního programu začali už na začátku prosince nakupovat první boty a oblečení, takže vaše dary pomáhají právě teď a přesně tam, kde je potřeba.

Darovat můžete:

https://www.darujme.cz/darujtenohyvteple

Další nákupy budeme realizovat během ledna. Děkujeme vám za všechny lidi bez domova, kteří tráví zimu bez střechy nad hlavou.

Dbát na kvalitu našich sociálních služeb a systematicky jí rozvíjet, to je úkol na dlouhou trať. Ve spolupráci s mnoha našimi odbornými pracovníky takový systém zavádíme a máme za sebou první pilotní ověřování u kolegů ve Zlíně a v Brně.

Velmi nám pomohl projekt Kvalita sociálních služeb v NADĚJI, který podpořila Nadace ČEZ částkou 199 200 Kč a který se právě chýlí ke konci. Mohli jsme díky němu zdigitalizovat hodnotící formuláře tak, aby bylo možné kvalitu služeb vyhodnocovat a s celým systémem pracovat efektivním a moderním způsobem.

Druhou součástí projektu byl šestidenní kurz na míru našim metodickým pracovníkům. Tématem byl rozvoj a posílení profesních kompetencí metodické práce v NADĚJI. Zúčastnilo se ho 12 našich kolegyň a kolegů, lektorkami byly zkušené psycholožky a supervizorky.

Díky Nadaci ČEZ se podařilo nastartovat aktivity, které nezbytně potřebujeme. Pokračujeme v digitalizaci dalších řídících procesů. Díky kurzu vznikla platforma metodiků, kteří se budou dál scházet, vzdělávat, sdílet dobrou praxi, učit se od sebe a přímo tak ovlivňovat kvalitu sociálních služeb ve svých pobočkách.

Děkujeme Nadaci ČEZ za významnou podporu.

Je téměř nemožné přežívat na ulici a zachovat si přitom tělesné i mentální zdraví.

Možná se to jeví jako překvapivé, ale i lidé bez domova uznávají zdraví jako jednu z nejvyšších hodnot. Dobře vědí, jak je těžké přežít bez střechy nad hlavou a s nemocí. Zdravotní péče je často pro lidi bez domova obtížně dosažitelná. Je to pochopitelné – tito lidé bývají spíše „nežádoucími“ pacienty. V případě, že se lidem bez domova cesta ke zdravotní péči usnadní, mají o ni veliký zájem.

Ordinace praktického lékaře má dlouhou tradici (od r. 1994) a od počátku byla umístěna v nízkoprahovém denním centru pro lidi bez domova, zároveň vždy byla součástí sítě sociálních služeb pražské pobočky NADĚJE. Praktický lékař pro dospělé zajišťuje základní zdravotní péči a zprostředkovává další péči. Z hlediska řešení sociální situace lidí bez domova mají také význam úkony praktického lékaře související se zaměstnáním či důchodem. Zdravotní sestra zároveň pomáhá řešit i sociální situaci klientů, např. zprostředkuje ubytování těm, kteří potřebují respitní péči (doléčení v určeném azylovém domě nebo humanitárním zařízení).

V roce 2023 jsme ošetřili 1230 pacientů a uskutečnili 4686 prohlídek. Mezi nejčastější onemocnění patří svrab, pedikulózy, poranění, otravy, bércové vředy, žaludeční a střevní potíže, kožní defekty (mimo bércových vředů), chřipky a dýchací cesty, kardiovaskulární, revmatické a neurologické onemocnění a samozřejmě také omrzliny a popáleniny.

„S nástupem podzimu a zimy se v naší ordinaci začínají mnohem častěji než jindy objevovat pacienti s nachlazením, chřipkami nebo angínami. Pokud teploty klesnou pod nulu, začnou k nám docházet pacienti s omrzlinami. Některé defekty bývají malé, ty zvládáme zaléčit vlastními silami bez větších následků. Ale také se bohužel setkáme s případy, kdy dochází k hospitalizacím v nemocnici a následným amputacím“, uvádí Jarmila Urbani, vedoucí ordinace lékařů.

„K nám chodí lidé, kteří nemají žádné zázemí. V běžných ordinací je, nechci říct, že vyhazují, ale snaží se kontakt s nimi minimalizovat. V tomto ohledu my pro ně máme něco navíc. My s nimi pohovoříme a chápeme jejich problematiku v širším kontextu“, dodává Boris Oniščenko, praktický lékař ordinace 

Pan J. dlouhodobě pobýval na ulici. Trpěl silným astmatem, který se mu postupně zhoršoval. Z důvodu zdravotních komplikací mu také byla amputována levá noha a na pravé měl rozsáhlý bércový vřed. Vzhledem k pohybu na invalidním vozíku bylo ale problematické dodržovat pravidelné převazy. Díky ubytování v azylové domě mohla být panu J. zajištěna pravidelná péče, a to ze strany naší ordinace, kdy za klientem pravidelně docházela zdravotní sestra na převazy. Stav pana J. se začal výrazně zlepšovat a po několika měsících došlo k úplnému zhojení vředů na noze.

Zima je pro lidi bez domova nejtěžší období. Základní pomocí, kterou jim každý z nás může nabídnout, je darování teplého oblečení a bot. I vy můžete společně s námi pomoci lidem bez domova v Praze přečkat zimu. Děkujeme.

Darovat můžete: https://www.darujme.cz/darujtenohyvteple

V září 2023 kontaktuje náš dětský tým duševního zdraví pro Litoměřicko 15letá slečna Klára. Přichází s maminkou na doporučení dětské psychiatričky, kam chodí kvůli depresím, sebepoškozování a sociální fobii, které se začaly projevovat na podzim 2022 a postupně zhoršovat. 

Klára absolvuje dvě rodinná sezení s matkou a sestrou, kde probíráme její vztahy, rodinné prostředí a možné příčiny jejích problémů. Další sezení už zvládá sama a svěřuje se nám se svým příběhem.

Delší dobu nechodí do školy, straní se lidí a raději zůstává v pokoji s mobilem. Sama sebe nenávidí a propadá depresivním stavům. Úlevu hledá v sebepoškozování. 

Poté, co nám Klára řekne svůj příběh, vše chápeme. Skrývala v sobě tajemství z dětství, o kterém se nikdy nikomu nesvěřila, ale v její mysli opět ožilo během akce se spolužáky právě na podzim roku 2022, kdy se situace z minulosti opakovala. Tyto dva traumatické zážitky stojí za jejími psychickými problémy.

Abychom zmírnili její depresivní stavy, snažíme se omezit čas, který tráví sama na telefonu. Zařizujeme jí proto individuální studijní plán, aby dokázala lépe překonat svou sociální úzkost. Později Klára mění školu a úspěšně dokončuje 9. ročník.

Polehávání v posteli a scrollování na mobilu, které jen prohlubovalo depresivní stavy, nahrazuje pobyt v přírodě, dechové cvičení nebo pohyb. Klára postupně omezuje sebepoškozování a přibližně po 9 měsících s ním přestává úplně.

Zároveň k nám dochází na terapie. Během nich se zaměřujeme na samotnou práci s traumatem, osvojení nových návyků, podporu sebepoznání a sebepřijetí, vymezení vlastních hranic nebo např. uvolnění, k čemuž využíváme různé psychoterapeutické techniky. Velmi účinná je i edukace o významu emocí a práce s nimi.

Během rodinných setkání, která jsme po půl roce opět zařadili, ale vychází najevo komplikovaný vztah s Klářiným otcem. Jeho ne příliš chápavý přístup typu „můžeš si za to sama, přestaň se řezat, nebo tě seřežu“ její problémy jen prohlubuje. Po několika konzultacích ale otec svůj přístup mění, začíná Kláru více podporovat a jejich vztah se výrazně zlepšuje.

Klára se nyní cítí dobře a její psychické zdraví je stabilní. Přijali ji na střední školu a po domluvě s psychiatričkou vysadila antidepresiva. Nedávno si dokonce našla přítele, je spokojená, zamilovaná a chystá se do 2. ročníku střední školy.

Podpořte nás a dejte společně s námi naději dětem s bolavou duší: www.nadejeprodetskoudusi.cz

Vánoce bez domova: 62 000 dětí v bytové nouzi čeká na pomoc, Zákon o podpoře bydlení stagnuje

19. 12. 2024

Závěr roku je časem bilancování a vyhodnocování toho, co se povedlo a co se nepovedlo. Vládě se navzdory závazku v Programovém prohlášení a dostatečnému počtu hlasů v Parlamentu stále nepodařilo splatit legislativní dluh a schválit Zákon o podpoře bydlení. Na potřebnost přijetí zákona dlouhodobě upozorňuje také iniciativa Za bydlení.

Tento zákon je přitom nezbytnou součástí systémového řešení jednoho z nejpalčivějších problémů, které Česká republika má – vyloučení ze standardního bydlení. V bytové nouzi se dnes podle Zprávy o vyloučení z bydlení 2024 nachází 161 000 lidí včetně 62 000 dětí. Zástupci a zástupkyně odborné veřejnosti a samospráv sdružení v iniciativě Za bydlení se shodují, že bez funkčního Zákona o podpoře bydlení se situace nezlepší. Naopak do bytové nouze se budou propadat další z 1,6 milionu obyvatel, kteří již dnes mají problémy s bydlením a hrozí jim jeho ztráta. Česká republika totiž za stávajících podmínek nejenom že neumí nabídnout systémovou pomoc domácnostem v bytové nouzi, ale neumí řešit ani její prevenci.

I když fungující nástroje a „recept” na ukončování bytové nouze známe, nadále ji dostatečně neřešíme. Jako společnost tak ubližujeme sami sobě. Z bytové nouze, chybějící prevence a stávajícího legislativního vakua totiž profitují především obchodníci s chudobou. My ostatní doplácíme na negativní dopady bytové nouze na vzdělávání a ohrožení dětí, domácí násilí, kriminalitu, bezpečí, participaci na trhu práce, závislosti, stigmatizaci, sociální kohezi a celkově kvalitu života v naší zemi. I velmi konzervativní odhady, čistě monetizovaných nákladů bytové nouze, říkají, že neřešení bytové nouze stojí daňové poplatníky 11 miliard korun ročně.

„Vzhledem k politickým průtahům vyzýváme zákonodárce a zákonodárkyně všech politických stran zastoupených v Parlamentu, aby přistoupili zodpovědně a v souladu s evidence-based politikou k projednání návrhu Zákona o podpoře bydlení a pomohli ho ve smysluplné podobě, tedy co nejvěrněji vůči parametrům vládního návrhu z června tohoto roku, schválit ve stávajícím volebním období,” poukazuje na palčivost problému Mikoláš Opletal, Advocacy Officer iniciativy Za bydlení.

„Nesouhlasíme s deklarovaným záměrem vládní koalice redukovat síť kontaktních míst pro bydlení z 205 na 115. Je to podle nás v rozporu s principy účinné prevence a řešení bytové nouze, jakými jsou nízkoprahovost, plošnost, včasnost a dostupnost. Do jasného systémově nastaveného modelu, kdy mělo být kontaktní místo zřízeno na každé obci s rozšířenou působností, je vnášen systém výjimek, opt-in, ještě před tím, než vůbec systém začal fungovat. Bylo by vhodnější zvolit opt-out, když se ukáže, že pobočky kontaktních míst pro bydlení obyvatelé některých ORP a obcí v okolí skutečně nepotřebují – a v budoucnu potřebovat nebudou,“ říká koordinátorka iniciativy Za bydlení Katarína Šrámková.

Zároveň iniciativa Za bydlení připomíná klíčový význam sítě kontaktních míst pro bydlení zřizovaných v obcích s rozšířenou působností, které, mimo jiné s ohledem na povinnosti obcí uspokojovat potřeby svých obyvatel v oblasti bydlení, tvoří jakousi „kostru“ navrhovaného systému podpory bydlení. Primární rolí kontaktních míst je totiž poskytovat podporu při řešení těžkých životních situací, kdy lidem hrozí ztráta bydlení nebo o toto bydlení již přišli a potřebují rychle pomoci s tím, aby neskončili na ulici nebo v nevyhovujícím bydlení, často v rukách obchodníků s chudobou. V praxi to znamená kromě poskytování poradenství, koordinaci a navazování potřebných služeb v území (nad rámec zabydlování a asistence, které zákon zavádí). To, že tento model podpory bydlení úspěšně funguje, je v Česku odpilotováno na několika kontaktních místech po celé zemi.

Je nezbytné důvěřovat osvědčeným nástrojům a analýzám, včetně důkladného hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu zákona, namísto vymýšlení ad hoc řešení, jako je zapojení poboček České pošty nebo Úřadu práce. Tato řešení opomíjejí klíčové skutečnosti, jako jsou stávající sociální pracovníci na ORP, nefunkčnost Úřadu práce jako podpůrného orgánu, či skutečnost, že podle výzkumu MPSV by se až 84 % lidí se žádostí o pomoc v bydlení obrátilo na kontaktní místa zřízená obcemi.

Kontaktní osoba za iniciativu Za bydlení:
Mikoláš Opletal
+420 774 645 467
Mikolas.opletal@socialnibydleni.org

Iniciativa Za bydlení spojuje více než 50 jednotlivců a organizací z nevládního, akademického i veřejného sektoru. Už od minulého volebního období se snaží vyvolat a vést konstruktivní veřejnou a politickou debatu o problému bytové nouze a zhoršující se dostupnosti důstojného bydlení v Česku. Jejím hlavním cílem je prosadit fungující institucionální a legislativní model, který zabrání propadu lidí na ulici či do sítě obchodníků s chudobou.

Tisková zpráva zde.

V dětské psychiatrické nemocnici v Lounech je hospitalizován chlapec s drogovou minulostí – Patrik. Jeho matka chce udělat vše proto, aby byl v pořádku. Už nadobro. Když řeší s personálem, jak mohou dále postupovat, odkazují ji na náš dětský tým duševního zdraví.

Potom, co nás matka kontaktuje, si domlouváme schůzku, kde nám vypráví Patrikův příběh. Prodělal psychotickou epizodu kvůli pravidelnému užívání velkého množství drog v kombinaci s psychiatrickými léky. Všechny tyto látky začal užívat po prožitém traumatu, kdy se u něj objevily úzkosti a silné deprese.

Na základě toho se spojujeme se sociálně zdravotním pracovníkem nemocnice v Lounech a co nejdříve si domlouváme s Patrikem osobní setkání. Děti v podobných situacích často navštěvujeme a chceme se s nimi poznat už během hospitalizace v nemocnici.

Zpočátku je Patrik nedůvěřivý. Otevřeně nám říká, že na něj žádné terapie nefungují. Nikde mu nedokázali pomoci – léky nezabíraly a nepohodl se se svým ošetřujícím psychiatrem. Neodradil nás.

Po propuštění z nemocnice pravidelně jezdíme za Patrikem domů. Postupně s ním navazujeme bližší vztah. Mluvíme spolu otevřeně nejen o tom, jaké problémy může užívání návykových látek způsobit mladému člověku, jako je on. Pomohli jsme mu najít nového ošetřujícího psychiatra.

Matka také pravidelně dochází na setkání, kde společně řešíme jejich minulost i budoucnost. Oběma jsme také nabídli možnost využít adiktologické služby pro mladé lidi nebo rodiče.

Patrikův stav se postupně zlepšuje. Snaží se omezit užívání návykových látek. Více o tom přemýšlí. Chce se vrátit zpět na střední školu. Nyní společně budeme zjišťovat, jaké možnosti vzdělávání a následného uplatnění jsou v jeho okolí a jakou cestou se chce vydat.

Aktuální stav nejlépe popisují slova Patrikovy mámy: „Vyzkoušeli jsme různé psychology, ale nic nefungovalo. Patrik vždy ze sezení odcházel v slzách. Cítil se hůř. Na vás se vždycky těší. Je rád, že konečně může otevřeně mluvit s někým, kdo mu rozumí.“

Podpořte nás a dejte společně s námi naději dětem s bolavou duší: www.nadejeprodetskoudusi.cz