I letos chystáme vánoční pohoštění pro lidi bez domova ve všech našich službách.

Lidé bez domova v denních centrech, azylových domech a noclehárnách čeká 24. prosince štědrovečerní večeře. Už tradičně to bude vepřový řízek a bramborový salát. V denním centru u Bulhara se bude servírovat ve 12 a ve 14 hodin. Po oba časy bude připraveno pohoštění pro 30 lidí, na stolech bude připraveno cukroví a ovoce. Tradičně budeme zpívat koledy a zazní i pár slov o smyslu Vánoc. Ve vánočních balíčcích lidé bez domova najdou hygienické potřeby, trvanlivé potraviny, cukrovinky nebo oblečení.

V denním centru Bolzanova pro mladé lidi bez domova se bude Štědrý den slavit už 23. prosince a bude připraveno 25 porcí štědrovečerní večeře. S klienty a klientkami projektu Housing Youth budeme Vánoce připravovat společně. Díky tradiční finanční podpoře IWAP jsme našim klientům a klientkám do 26 let opět mohli zakoupit dárky šité na míru (batohy, termolahve, kosmetika nebo praktické vybavení do bytů v rámci projektu HY).

Klientky azylového domu pro ženy ve Vršovicích si štědrovečerní večeři připraví samy. V balíčku kromě drobností a potravin najdou například také kosmetiku. Nezapomeneme ani na lidi bez domova v ulicích, kde jim už nyní rozdáváme vánoční balíčky, 23.12. přidáme cukroví a na Štědrý den jim v rámci nočního terénu nabídneme dokonce řízky.

Lidé v seniorském věku, kteří jsou ubytovaní v azylových domech nebo bydlí v bytech s podporou, jsme už tradičně zapojili do projektu Českého rozhlasu Ježíškova vnoučata a jsme moc rádi, že se daří plnit jejich přání. Také na našem webu bylo možné splnit vánoční přáním těm, kteří bydlí v našich tréninkových bytech a kvůli věku se do projektu Ježíškova vnoučata nemohli zapojit.

Do obsahu vánočních balíčků se promítají dary, které dostaneme od dárců, kterými jsou nejčastěji firmy, jednotlivci, dobrovolnické spolky nebo spřátelené organizace. Ty před Vánocemi pořádají sbírky pro lidi bez domova nebo organizují společné pečení cukroví.

Děkujeme všem, kteří se o svátcích snaží lidem bez domova alespoň trochu zpříjemnit a ulehčit ten náročný vánoční čas.

Foto: Irena Burmeková, Gabriela Štípalová a Olga Jandová

Přejeme vám krásné Vánoce naplněné radostí, štěstím a spokojeností.

Zároveň bychom vám chtěli poděkovat za vaše přátelství, podporu a pomoc. Vážíme si každé vaší iniciativy a dobrého skutku, který směřuje k lidem bez domova prostřednictvím našich služeb. Nikdy je nepřestaneme brát jako samozřejmost.

Děkujeme.

Ponožky, které zahřejí hned dvakrát. Zahřejí totiž nejen vás, ale také lidi bez domova.

Koupí páru ponožek prostřednictvím e-shopu Nakup na dobro přispějete na naši zimní kampaň Darujte nohy v teple. Takže kromě pohodlí a tepla pro vaše nohy s sebou ponesete ještě něco, naději na nohy v teple.

Zásoby se tenčí, tak si pospěšte: https://www.nakupnadobro.cz/ponozky-ktere-daruji-nohy-v-teple-2/

Moc děkujeme za opakovanou podporu lidí bez domova prostřednictvím v česku vyráběných a dobrem protkaných ponožek.

Duševní zdraví žen bez domova  –  realita, kterou v azylovém domě řešíme každý den.

Práce s duševně nemocnými ženami tvoří zásadní část naší každodenní reality a čísla mluví jasně. Z aktuálně 34 ubytovaných žen má 15 z nich diagnostikované duševní onemocnění nebo zkušenost s pokusy o sebevraždu, sebepoškozováním, těžší depresí či úzkostmi. Téměř každá druhá žena tak přichází nejen s příběhem ztráty domova, ale i s psychickou zátěží, která zásadně ovlivňuje její život. V mnoha případech je to právě to, co ženy nasměrovalo mimo jejich domov, ven, k životu na ulici.

Mnoho z těchto žen má zkušenost s domácím násilím, dlouhodobým stresem, traumatem, přidruženou závislostí a to roky bez dostupné odborné péče – ať už z nedostatku kapacit či pocitu studu. Do azylového domu přicházejí nejen pro střechu nad hlavou, ale také pro bezpečné prostředí, kde mohou říct: „Není mi dobře. Potřebuji podporu.“ Sociální pracovníci přitom v základu nejsou školeni k práci s akutní psychickou krizí nebo suicidálním chováním. A přesto každý den zvládají panické ataky, stavy disociace, sebepoškozování i situace, kdy je krizová pomoc nedostupná. V praxi tak často suplují několik profesí najednou  –  sociálního pracovníka, krizového interventa, zdravotníka i jedinou stabilní oporu, kterou žena má.

Do toho přichází období Vánoc, které je pro ženy bez domova tradičně nejnáročnější. A zde si troufám říct, že nejen pro ženy. Ne pro každého jsou totiž tyto svátky „Šťastné a Veselé“.

Často jsou samy, nemohou být se svými dětmi, nebo mají za sebou rozpad vztahů, které pro ně kdysi byly vším. Vánoční atmosféra, která většině lidí připomíná blízkost, jim často připomíná ztrátu. Psychická zátěž v tomto období stoupá a naše práce se ještě více proměňuje v přímou podporu, krizovou intervenci a hledání cest, jak ženám ulevit alespoň v tom, co je zvládnutelné. Byť je to názor nepopulární, častokrát musíme přimhouřit oči nad všemi pravidli našich služeb jen proto, aby se ženy v bydlení udržely. Proto o tom mluvíme a proto právě teď. Duševní nemoc ani ztráta domova nejsou okrajová témata a nemohou být ponechána jen na sociálních službách. Potřebujeme lepší dostupnost psychické péče, krizových týmů, odborného školení i systémové pozornosti.

My se snažíme být ženám oporou  –  každý den, v každé krizi, v každém jejich návratu k sobě. A snažit se budeme dál. Ale je potřeba, aby se tomuto tématu věnovalo mnohem více pozornosti. Protože za každým příběhem je žena, která si zaslouží podporu, bezpečí a šanci na nový začátek.

Přejeme všem, kdo nás sledují, co nejklidnější Vánoce. A nejen ženám, které tyto dny prožívají bez rodiny, daleko od svých dětí nebo uprostřed osobního boje, přejeme alespoň kousek bezpečí, porozumění a (N)aděje.

Tématu žen bez domova a jejich duševnímu zdraví bychom se rádi věnovali i v příštím roce. Už v lednu se k tématu vrátíme a přiblížíme naši práci v azylovém domě ve Vršovicích.

Text: Irena Burmeková, vedoucí azylového domu

Foto: Vendula Tulisová

Dlouho jsem přemýšlela, o jaký příběh bych se chtěla podělit. Nejraději mám, snad jako všichni ostatní, příběhy s dobrým koncem. Jenže u nás v ordinaci jsou i špatné konce, anebo nejčastěji příběhy neutrální, či bez konce.

Jednou za čas ordinaci navštíví pan J., člověk bez domova, který si dochází pro chronickou medikaci. Jeho situace je komplikovaná tím, že je cizinec (Slovák) a nemá pojištění. Trpí chronickými problémy se srdcem a už prodělal řadu infarktů. Už několik let se ho snažíme v ordinaci motivovat k celkovému zlepšení jeho životní situace a zdravotního stavu, ale to je, bez řádného pojištění nebo návratu na Slovensko, prakticky nemožné. Pan J. z osobních důvodů chce dál setrvat v ČR. Odjet odtud a nechat tu dosavadní vztahové vazby je pro něj velmi psychicky náročné a v tuto chvíli nepředstavitelné. K lékaři tedy vždy dorazí pouze pro recept na chronickou medikaci. Dříve měl stálou práci, i když na černo, takže měl i pravidelný příjem. Letos ale prodělal dva infarkty a několik kolapsů, což mu už dosavadní výkon práce znemožnilo. Na léky si nyní vydělává jednorázově.

Při hospitalizaci v nemocnici mu lékaři upravili medikaci, bohužel pro pacienta bez zdravotního pojištění je taková léčba, a vlastně celková zdravotní péče, příliš drahá. Z nemocnice pak odchází s dlužnými úpisy. K nám dochází nadále pro předchozí medikaci. Náš lékař mu ale může předepsat medikaci pouze takovou, která není v rozporu s aktuálním stavem.

Přese všechno u pana J. oceňuji, že na svůj zdravotní stav úplně nerezignoval a pro léky si chodí pravidelně. V ordinaci víme, jak kvalitu jeho zdraví a života zlepšit a velmi se o snažíme, ale bez jeho vlastní vůle ke změně se nedokážeme dále posunout.

Já osobně to vnímám tak, že když se pacient snaží starat o svůj zdravotní stav v rámci svých možností, ale zároveň nechce více řešit své další věci, jde o komplex součinnosti zdravotní i sociální oblasti. A jen společně se může jeho celkový stav, a to nejen ten zdravotní, zlepšit.

V ordinaci působím již 13. rokem. Během těchto let se toho mnoho stalo. Rozšiřovaly se specializace, např. o ordinaci gynekologa nebo zubaře, zveleboval se prostor nebo se měnily tváře ordinace  –  zdravotní sestry i lékaři. Prošli jsme si covidovou krizí, kdy každodenní změny musely být okamžitě realizovány, nyní pro změnu řešíme epidemii žloutenky typu A. V současné době máme stabilní tým praktických lékařů, gynekoložku, zubařku a zdravotní sestru. Jeden z lékařů, MUDr. Boris Oniščenko, působí, stejně jako já, v ordinaci 13 let, za což jsme mu velmi vděčni.

Díky naší propojenosti se sociálními pracovnicemi, možnostmi ubytování, a hlavně snaze dostat se zpět do běžného života, stojí naše ordinace na pevných základech. Děkujeme za to!

Text: Jarmila Urbani

Ilustrační foto: Rishabh Kaul

V úterý 9. 12. jsme se po dvou letech vrátili do Rock Café, abychom tu pokřtili náš další charitativní kalendář ART 2026, kterému dal, stejně jako vždy, originální podobu náš dlouholetý podporovatel a kamarád Jirka Šourek. Kalendář je sestaven z výběru děl graffiti umělců, kteří v roce 2025 malovali pro NADĚJI. Pro kampaň se prodejem kalendáře Darujte nohy v teple se podařilo (zatím) získat 12.600 Kč.

Večerem nás provedl Jirka Šourek společně s naším ředitelem Danem Svobodou. Tato netradiční moderátorská dvojce se osvědčila pro svou sehranost, profesionalitu a vytříbený humor.

Ti z Vás, kteří nemohli přijít a kalendář zakoupit, nezoufejte. Kalendář ART 2026 se dá koupit na našem e-shopu. Výtěžek z jeho prodeje bude až do konce ledna patřit „nohám v teple“.

Odkaz na e-shop:
https://eshop.nadeje.cz/produkty/#ulice

Děkujeme Jirkovi, který každý rok myslí na lidi bez domova, a to nejen před Vánoci. Letos se například v naší první „On-line dobročinné aukci pro NADĚJI“ podařilo vydražit téměř 120.000 Kč. Také náš společný projekt „Ulice pomáhá ulici“ pomáhá už přes dva roky prostřednictvím našeho e-shopu. Zde si můžete vybrat originální vánoční dárek s přesahem nebo udělejte radost sobě.

Také děkujeme Rock Café, které nám už tradičně poskytl své prostory se skvělou atmosférou. Velké díky také všem zainteresovaným umělcům za jejich čas, um a srdce na pravém místě.

V neposlední řadě děkujeme všem, kteří si kalendář koupili (nebo se ho chystají koupit) a také JK ARCHITEKTI s. r. o., bez jejichž podpory by kalendář nevznikl.