Denní centrum U Bulhara slouží už 14 let. V současné době každý den od půl deváté do půl osmé večer. 1. listopadu 2007 se otevřely dveře prvním lidem bez domova. Naše práce je i v dnešní době často odsuzována a nepochopena. Ale nám dává smysl, děláme ji rádi a srdcem. Každé poděkování, ocenění (ať už od člověka bez domova nebo ze strany veřejnosti), každý posun jednotlivce je pro nás impulzem k pokračování nejen v naší práci, ale i v rozvíjení projektů a osvětě veřejnosti, protože bez domova se můžeme ocitnout všichni a nikdy nevíme, kdy budeme podobné služby sami potřebovat.“

Foto nahoře rok 2020

Foto dole rok 2007

Od otevření dosud prošlo denním centrem 12 500 lidí, každý rok to je v průměru 2 044 lidí.

V roce 2020 byl průměrný věk 47,5 roku a denní centrum navštívilo 17 % žen a 9 % lidí nad 65 let.

Nejvyšší návštěvnost byla v roce 2013, kdy se denní průměry vyšplhaly na 312 lidí.

Gabriela Podzemská, vedoucí denního centra

Rok 2020 byl náročný pro každého z nás. Nastupující pandemie, s tím související velké psychické vypětí, obavy, strach, ztráta zaměstnání, nebo naopak náročné pracovní podmínky. I pro nás byl loňský rok jiný  –  těžký, plný obav, pracovního vytížení, ale také plný lidské solidarity. Ukázal i to dobré v nás.

Děkujeme, že jste byli a stále jste s námi!

Moc si vážíme dlouholeté podpory fotografa Jiřího Šourka, který neváhal a vyslyšel náš apel ohledně darování pánského oblečení všeho druhu a všech velikostí našemu denním centru U Bulhara. A nejen to. Dokázal zapojit i další. Třeba českého výtvarníka, akademického sochaře Kurta Gebauera, který svým darovaným oblečením jistě zahřeje nejednoho člověka bez domova. Pánských kousků v našich dvou denních centrech není nikdy dost.

Nechte se inspirovat.

Srdečně děkujeme!

Když jsem se zamýšlela nad 17. výročím našeho azylového domu pro ženy ve Vršovicích, napadlo mě, jestli jsem vůbec ta pravá, která by se k tomu měla vyjadřovat. Vždyť tu budu na jaře „teprve“ tři roky a jednou, jako mnohé přede mnou, budu jen stopou, která prošla tímto domem a touto službou.

Prostředí azylového domu nás učí každý den něčemu novému. Empatii, porozumění, spolupráci, nastavování hranic, sebereflexi, ale třeba i pocitu naprostého zmaru. A to je jen malý výčet emocí, které se v těchto zdech každodenně objeví. Někdy se zdá, že veškerá práce, kterou jsme jednomu příběhu věnovaly, je k ničemu, a že výsledek se prostě nedostavil. Ale další den jsme součástí něčeho, co nás všechny ohromí a kde si můžeme říct „dobrá práce!“ Skrývá se zde spousta lidských příběhů, které jsou neskutečně těžké, dojemné a pozoruhodné. Z některých jde mráz po zádech a některé dokáží být i úsměvné. Dům plný čtyřiceti silných žen, které každý den bojují s pocitem hanby, povinností, hledáním práce, řešení zdravotního stavu včetně své psychiky. Klobouk dolů.

A tak pro náš azylový dům nemám žádné přání či prosbu. Jenom poděkování. Díky za to, že jsi, že stojíš pevně v základech a poskytuješ bezpečné zdi pro ženy, které v tu chvíli potřebují podepřít.

Každý rok tu najde pomoc 113 žen, což je dlouhodobý průměr. Za období 2010 – 2020 prošlo azylovým domem 778 žen, nejstarší bylo 88 let. V loňském roce byl průměrný věk žen 48,6 roku.

Irena Burmeková

Foto ilustrační

Pod tímto názvem uspořádalo on-line konferenci Ministerstvo zdravotnictví České republiky.

Naši kolegové prezentovali zkušenosti z praxe.

Konferenci můžete shlédnout: https://www.youtube.com/watch?v=17b_lQwGSZY

Výstupy našich kolegů lze přehrát v následujících časech: 

1:02:40 – 1:15:35 Luboš Turzík poskytl obecné informace o fungování našich ordinací pro lidi bez domova.

3:32:30 – 3:55:00 Terénní pracovníce Michaela Márová a zdravotní sestra Petra Strnadová představily kazuistiky, které doplnily fotkami přímo z terénu nebo z ordinace.

Konference byla součástí projektu Zvýšení dostupnosti a vytvoření možností zdravotní péče pro osoby bez přístřeší realizovaného v rámci Operačního programu Zaměstnanost spolufinancovaného z Evropského sociálního fondu.

S panem Vilémem jsme přišli do kontaktu začátkem letošního léta. Oslovila nás rodinná známá s tím, že bude exekučně vystěhován z bytu jedné instituce, ve kterém žil asi 9 let a kde přestal řádně platit nájem. V den vystěhování byli na místě i naši terénní pracovníci, kteří panu Vilémovi nabídli pomoc, kterou nakonec přijal. Viléma převezli do jednoho z našich azylových domů. Z důvodu sociální fobie jsme mu poskytli samostatný pokoj, ve kterém se rychle aklimatizoval. Později začal aktivně spolupracovat na řešení své situace. 

Vilém pochází z neuspokojivého rodinného prostředí a nyní s nikým z blízkých nekomunikuje. Dříve pracoval na různých pozicích, ale jeho psychický stav se zhoršil natolik, že nemohl vykonávat žádné zaměstnání. Byl mu přiznán invalidní důchod 3. stupně.  Později mu byl z důvodu chybného doložení zdravotního stavu pozastaven, a Vilém tak neměl prostředky ani na živobyt,í ani na úhradu nájemného. 

S panem Vilémem jsme navštívili lékaře, vyřídili potřebná potvrzení pro správu sociálního zabezpečení a tím zajistili i obnovu vyplácení důchodu. V současné chvíli čekáme na první výplatu. 

Pouze díky tomu, že měl pan Vilém v azylovém domě ubytování i stravu zdarma, tuto situaci, kdy byl zcela bez příjmu, přežil bez úhony. Bude to ještě běh na dlouho trať. Věříme, že se nám společně podaří zlepšit kvalitu jeho života po psychické i finanční stránce. 

Jindřiška Marková

Ilustrační foto: Jiří Šourek 

Posledních 5 let osciluje počet exekučních řízení kolem 4,5 milionu (jedná se o exekuce vymáhané pouze soudními exekutory, nikoli exekuce vedené státem). Na ně připadá kolem 800 tisíc osob v exekuci (cca 7,5 % obyvatel ČR). Průměrně tak připadá cca 5,7 exekucí na exekuovanou osobu. Zarážející je podíl nezletilých v exekuci, který zahrnuje téměř 3 tisíce osob. Mnoho lidí nedokáže splatit následky z exekučního řízení do důchodového věku a počet osob v exekuci ve věku 65+ je cca 70 tisíc.

údaje společnosti Deloitte, duben 2021

Podzim zahájil náš azylový dům pro ženy ve Vršovicích tradičně – arteskupinou. Odpolední procházka za účelem sbírání listů se završila tvorbou lesních žínek, které si obyvatelky samy pojmenovaly. Nově u nás můžete narazit i na Anču Julčovou, Lesanku Nadějnou nebo Žanetu Zelenou.

Text a foto: Irena Burmeková, vedoucí AD

Pomáhejte s námi dávat NADĚJI lidem bez domova v Praze https://www.darujme.cz/projekt/1060

Pojďme jim společně zajistit důstojnější a bezpečnější život.

V Praze každý den pomůžeme 524 lidem.

Děkujeme!

Na adrese Na Slupi 12 na Praze 2 najdete naši noclehárnu pro muže bez domova. Je to jedno z našich nejstarších středisek, kde poskytujeme sociální služby už od roku 1994. Ale až o 10 let později začal objekt sloužit jako již zmíněná noclehárna.

Na ulici spí člověk bez domova tak na půl oka, je pořád ve střehu před různými riziky  –  napadením, okradením apod. V noclehárně nalezne před těmito hrozbami útočiště a může si v klidu odpočinout a načerpat síly do nového dne.

Každý rok využije tuto pomoc zhruba 160 mužů, což je dlouholetý průměr. I zde, stejně jako v našich ostatních službách, roste průměrný věk příchozích. Loni to bylo 46 let. V roce 2020 bylo nejstaršímu obyvateli 78 let. Za posledních deset let prošlo dveřmi noclehárny 1256 lidí. 

Pomáhejte s námi dávat NADĚJI lidem bez domova v Praze https://www.darujme.cz/projekt/1060

Moc vám děkujeme!

Je právě dnes. Připomínáme si ho už od roku 2010.

Zanedlouho začne nejnáročnější etapa roku pro lidi bez domova. Zima. Podle našich zkušeností je také současné podzimní období hodně rizikové. Právě přechod z teplého do chladnějšího počasí mohou lidé bez domova často podcenit, což se podepíše na jejich zdravotním stavu a bohužel mnohdy i na životě. Je to vlastně takový paradox. Nejvíce lidí umírá před zimou a také po ní. Často potkáváme lidi v terénu v zimě a říkáme si, jak to mohou přežít. Pak přijde oteplení a s nimi i zprávy, že někteří, které jsme znali, zemřeli. 

V noci na pondělí mají teploty poprvé klesnout pod nulu. Umíte si představit, jaké to je, probudit se venku do takového rána? Mnohdy s mizerným oblečením a ještě horší přikrývkou (pokud vůbec nějakou máte).

Počet lidí bez domova v Česku v posledním desetiletí stoupl zhruba na dvojnásobek. Zatímco sčítání lidu v roce 2011 zaznamenalo 11 496 lidí bez domova, o osm let později, tedy v roce 2019, jich podle průzkumu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí bylo už zhruba 23 830.  

Pomáhejte s námi lidem bez domova https://www.darujme.cz/darovat/1060

Děkujeme vám!

Mladí lidé bez domova z denního centra Bolzanova strávili čtyři dny v Jizerských horách. Na rozdíl od nedávného výjezdu, který prověřil hlavně fyzické vlohy a schopnost spolupráce, tento pobyt byl zaměřený na mentální rozvoj, sebepoznání, kritické myšlení a dialog. To vše je totiž při cestě zpět z ulice zásadní. Obvyklou tréninkovou metodu Cesta hrdiny tentokrát nahradili Divadlem utlačovaných a odvezli si opět cenné zkušenosti, které jim budou každodenní posilou.

Vloni se neuskutečnil, ale už tento čtvrtek 7. října 2021 od 11:00 budeme mít možnost se zase společně potkat a popovídat si nejen o našich službách.

Program, který organizátoři připravili, je nabitý a zajímavý, to své si vybere každý.

Více ZDE

Těšíme se na viděnou! 

Dnes jsou dva významné dny – Mezinárodní den seniorů a Mezinárodní den lékařů. Stárnutí se nevyhýbá ani lidem bez domova, což dokazují i naše statistiky posledních let. Za loňský rok vyhledalo naši pomoc 11,3 % lidí starších 65 let. I lidé žijící na ulici mnoho (třeba i desítek) let bez pomoci druhých se s přibývajícím věkem začnou potýkat s různými zdravotními obtížemi a bez potřebné péče se neobejdou. V našich ordinacích jim můžeme nabídnout péči lékařů, kteří přímo spolupracují s našimi ubytovacími službami. V loňském roce jsme ošetřili 23 pacientů denně. 

Buďte součástí pomoci i vy https://www.darujme.cz/projekt/1060

Srdečně vám děkujeme!

Náš azylový dům v Záběhlicích slouží starým a handicapovaným lidem bez domova už 19 let!  A my se s vámi rádi podělíme o příběh naší obyvatelky, která u nás žije už třetím rokem a nyní to vypadá, že její anabáze se konečně blíží ke zdárnému konci. Paní Ivanka k nám přišla ve špatném zdravotním stavu, kdy téměř celý den proležela na lůžku a prožívala těžké depresivní stavy. Jak běžel čas, tak se pomalu začala dávat s pomocí pracovníků azylového domu dohromady a nabírala životní optimismus a naději v lepší zítřky. Nyní si paní Ivanka užívá jednolůžkový pokoj, který má vždy precizně uklizený a volný čas tráví každodenními procházkami kolem Hamerského rybníka. Paní Ivance se pomalu plní její přání – bydlení v domě s pečovatelskou službou v její milované Praze 5, kam by měla co nevidět nastoupit.

Za loňský rok tady bydlelo celkem 52 lidí bez domova, z toho 29 mužů a 23 žen.

Průměrný věk byl 62 let.

Nejstaršímu obyvateli bylo 78 let.

Obsazenost AD dosáhla 95 %.

Text a foto: Bára Brožová, sociální pracovnice AD

Ještě jednou děkujeme všem, kteří přišli podpořit ženy bez domova na benefici v našem azylovém domě ve Vršovicích. Bylo to odpoledne, kde si každý přišel na své. Přednášky zaměřené na témata ženského bezdomovectví a zdravotní péče o lidi bez domova nebo třeba živá knihovna a kreativní dílna v podání Lucky Vítkové, bývalé obyvatelky AD. Návštěvníci si také mohli vyzkoušet přijímací pohovor do azylového domu nebo se vydat na prohlídku až do nejvyšších pater AD. Odbornou sekci pak vystřídala zábava v podání stand-up umělců a celý den zakončilo večerní vystoupení hudebního dua Hello Marcel. 

Nemůžeme však zapomenout na skvělé občerstvení, které zajistily ženy z azylového domu! Ta mrkvovo-celerová pomazánka byla prostě skvělá! A všechny ty koláče a bábovky! O náš pitný režim se staraly svými nealko nápoji společnosti Staropramen Cool a Coca-cola. Tímto oběma moc děkujeme.

Největší poděkování však patří zaměstnankyním a obyvatelkám AD, které akci dlouho dopředu ladily a připravovaly. Celý den se povedl a my už se těšíme na další ročník. 

Pokud jste benefici nestihli, mrkněte od 13:33 min. na reportáž TV Seznam o tom, jak azylový dům funguje a pomáhá.

Druhý víkend v září „naši mladí“ z NADĚJE Praha – Bolzanova vyjeli mimo Prahu, do hor, nadýchat se čerstvého vzduchu a hlavně zažít něco jiného než šeď obyčejných dnů.

Náplň by se dala shrnout ve třech slovech: pohyb, důvěra, balanc. Trénovali jsme důvěru v druhé (nácvik na párovou akrobacii), hráli hry na koordinaci a orientaci v prostoru, žonglovali jsme. Večeře jsme společně vařili, obědvali v restauracích. Na závěr víkendu jsme secvičili krátkou prezentaci / performance z nově nabytých dovedností. Někdo je lepší na žongl, někdo na párovku, jinému jde líp balanc. Zase jsme se něco nového naučili, lehce nabyli sebevědomí, dobře se najedli, vyspali a na horách bylo fajn.

Kateřina Sehnoutková, vedoucí denního centra 

Kdo v Praze potřebuje potravinovou pomoc, kde získat jídlo zdarma, jak se stravují lidé, kteří jsou v nejisté životní situaci, a jak by svými aktivitami mohlo Zachraň jídlo přispět ke zlepšení situace?

Nejen na tyto otázky dostanete odpověď v dnešní online diskuzi, které se mimo jiných zúčastní i „naše“ Martina Blažková, vedoucí azylového domu a noclehárny na Žižkově. Těšit se také můžete na Michaelu Dvořákovou z Potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj, Ester Pacltovou z Místní místním a Lucii Vítkovou a Věru Procházkovou, terénní pracovnice z Jako doma.

Děkujeme za pozvání a těšíme se.

https://www.facebook.com/events/184663820403157/?ref=newsfeed

Pokud jste nestihli naši skvělou páteční benefiční akci v azylovém domě pro ženy ve Vršovicích, ve středu 15. 9. je další možnost, kdy se můžeme potkat. Od 11 do 17 hodin bude Veletrh sociálních a návazných služeb v Praze 10.

Svou nabídku pomoci tam budou prezentovat také kolegové z azylového domu pro staré a handicapované lidi bez domova v Záběhlicích. Cokoliv vás bude ohledně našich aktivit zajímat, velmi rádi vám zodpovíme.

Těšíme se na viděnou.

Známé přísloví praví, že člověku se v životě daří tak, jak se sám postará o své potřeby. Ne každý je však schopen si pro sebe všechno zajistit. Proto jsme rádi, že jsme díky finanční podpoře Skupiny MONETA mohli realizovat projekt „Nové postele pro nemocné muže bez domova v azylovém domě na Žižkově“. Zakoupili jsme zdravotní polohovací postele, matrace, hrazdy a madla k postelím. Pořídili jsme ale také nový sprchový invalidní vozík, pojízdná chodítka a další zdravotní pomůcky.

Bezbariérové přízemí azylového domu na Žižkově je vyhrazeno k okamžitému ubytování mužů bez domova, kteří jsou ve zhoršeném zdravotním stavu, se sníženou schopností pohybu, nebo jsou na vozíku. Cílem jejich pobytu je zlepšení zdravotního stavu, zajištění ošetření a stabilizace sociální situace.

Mnohokrát MONETA Money Bank a jejímu Regionálnímu grantovému Programu podpory potřebných za jejich opakovanou pomoc děkujeme!

V azylovém domě v Radotíně je ubytováno 25 mužů bez domova. Mezi nimi se najde i pár kuchařů, kteří dokáží v pravé poledne celý dům naplnit lahodnou vůní. A věřte mi, v tuto chvíli je nejhorší zjištění, že vámi pracně připravovaný oběd zůstal doma v ledničce.

Ale abych byla realista, ne každý z nich si umí připravit teplé jídlo, natož aby bylo plnohodnotné a zdravé. Dostali jsme skvělé pozvání zúčastnit se happeningu „Oběd v nouzi“, který 2. září pořádala nezisková organizace Zachraň jídlo. Každý dostal parádní porci jídla, jídlo bylo i po převozu teplé a dle slov klientů výborné. Atmosféra připomínala Vánoce. Jsem přesvědčena, že na tento den naši klienti dlouho nezapomenou.

Jsem ráda, že jídlo, které už by se nestihlo prodat, doputovalo k lidem, kteří jsou v nouzi.

Za celý náš tým a především za klienty děkuji.

@zachranjidlo #obedvnouzi #zachranjidlo

Text: Markéta Lietavcová, vedoucí azylového domu

Foto: Štěpán Lohr

Už jen dva dny zbývají do benefiční akce Dobrý den, tady NADĚJE, který vás zavede do našeho azylového domu pro ženy ve Vršovicích. Kromě jiného se můžete těšit také na dva naše skvělé kolegy, resp. jednoho kolegu a jednu kolegyni, kteří se postarají o edukační část celé akce, a to od 16 do 18 hodin na terase azylového domu.

Irena Burmeková, vedoucí azylového domu pro ženy: „Ženy bez domova jsou vystaveny obrovskému psychickému tlaku. Nejen z důvodu, že nemají kam složit hlavu, ale i z důvodu svých myšlenek jako je selhání před dětmi, rodinou, partnerem, samy před sebou. Tíha svědomí a vlastních negativních posudků může být natolik zahlcující, že často zapříčiní absenci motivace k vrácení do standardního způsobu života. Právě i z tohoto důvodu jsou ženy náchylnější k závislostem, což bývá největší překážkou k využívání sociálních služeb. Proto je práce sociálních pracovníků s touto cílovou skupinou náročnější ve smyslu citlivějšího přístupu, empatie a nutného terapeutického nadhledu.“

Aleš Strnad, vedoucí terénního programu a stálice naší pobočky. „Bezdomovství jako forma extrémního sociálního vyloučení s sebou přináší řadu negativních jevů, které značně ovlivňují osobnost jedince. U žen bez domova, ztráta zázemí, jistot, bezpečí, sociálních vazeb, rozpad rodiny, daleko více než u mužů, přispívá ke zhoršenému psychickému stavu, úzkostným poruchám, nadužívání medikace (často v kombinaci s alkoholem). Ženy mohou mít zároveň traumatickou zkušenost s minulostí (násilí, zneužívání), obavu a nedůvěru. V tomto ohledu je zcela jednoznačná nutnost zřizování služeb a podpory zaměřených specificky na ženy bez domova. Tyto služby by pak měly být zaměřeny nejen na rovinu sociální, ale i psychologickou (terapeutickou), včetně činností rozvíjející jak osobnost dotyčné ženy, tak i její zapojení do „běžné“ komunity, společenství.“

Benefiční akce „Dobrý den, tady NADĚJE“ už klepe na dveře. Přesně za týden proběhne v režii kolegyň z našeho azylového domu pro ženy ve Vršovicích.

A na koho se můžete těšit? 

Na spisovatelku Markétu Lukáškovou

Markéta se snaží šířit osvětu o vnímání psychických problémů nejen skrze své knihy. I ona se rozhodla podpořit naši benefiční akci a zúčastní se v bloku autorského čtení od 15 hodin.

A na svitavskou kapelu Hello Marcel

Personál našeho azylového domu si oblíbil její novější skladu, která nese název Píva. I tu si určitě budete moci poslechnout na koncertě, který začne na terase v osm hodin večer. 

Celý program dne je zde

Budete mít jedinečnou možnost poznat problematiku ženského bezdomovectví přímo v našem jediném azylovém domě určeném pouze pro ženy. Bohužel dlouhodobě sledujeme mírný nárůst zastoupení žen mezi lidmi bez domova. Ženy prožívají ztrátu domova odlišně než muži, mnohdy s většími emocemi. Cítí se sociálně vyloučené, osamocené. Důvody, které je přivedou na ulici, jsou podobné jako u mužů. Větší roli hrají problémy, které vyplývají z rozvrácených vztahů a související psychické problémy (například domácí násilí). Ženy bez domova také častěji vyhledávají pomoc psychologa a sociálních pracovníků. 

Můžete se předem přihlásit k facebookové události, anebo zkrátka rovnou přijďte.

Dozvíte se něco nového a také se pobavíte.

Těšíme se na vás!

Milí přátelé, s nástupem chladnějšího počasí jsme zjistili, že v našem šatníku v denním centru U Bulhara nám velmi akutně schází pánské oblečení, a to hlavně podzimní / zimní všech velikostí. Pokud se chystáte třídit šatník nebo vám leží doma už dlouho vyřazené pánské oblečení, budeme za něj moc rádi, resp. ne my, ale lidé bez domova, kteří do centra každý den přicházejí.

Oblečení můžete nosit kdykoliv v otevírací době centra: https://nadeje.cz/praha/phndcubulhara

Moc vám děkujeme!

Tomáš (25 let) se dostal do problémů po návratu z Anglie, kde pracoval prostřednictvím agentury. Ta ho ale nevyplatila, a tak zůstal 14 dní v Londýně na ulici. Zároveň ani neměl potřebné doklady pro návrat do ČR. Svízelnou situaci se Tomášovi naštěstí podařilo vyřešit, a tak se objevil v našem denním centru Bolzanova pro mladé lidi bez domova. S pomocí sociální pracovnice byl ubytován v rámci projektu Nejdřív střecha v jedné z našich nocleháren. Tomáš si přál našetřit peníze na opětovnou cestu do Londýna, nakonec rychle nalezl zaměstnání v ČR a do noclehárny přestal docházet.  

Dnes je to 7 let, kdy začal fungovat projekt Nejdřív střecha, u jehož zrodu jsme v roce 2014 stáli po boku s jeho iniciátorem a patronem Vojtěchem Sedláčkem. Od roku 2018 jeho administraci zajišťuje Výbor dobré vůle  –  Nadace Olgy Havlové.  

Člověk bez domova potřebuje nejdřív střechu nad hlavou a pomocnou ruku. Projekt mu umožní dostat až dva měsíce zdarma v noclehárně nebo azylovém domě. Od roku 2014 jen našimi službami prošlo 921 mužů a žen bez domova. Loni projekt pomohl sedmdesáti. A to je už pořádný kus práce, nemyslíte?  

Více o projektu: nejdrivstrecha.cz 

Foto je ilustrační 

Tohle je jeden z příběhů žen z azylového domu ve Vršovicích. Připojte se k naší benefiční akci Dobrý den, tady NADĚJE, která proběhne za necelé dva týdny, a kde se mimo jiné dozvíte více o problematice ženského bezdomovectví.  

Paní Marie je bez domova asi 3 roky, rok přespávala na ulici a poslední 2 roky využívá pomoc různých organizací. Vystudovala vysokou školu ekonomickou a má titul Ing. v oboru zahraniční obchod.

Vyrůstala v úplné a dobře zajištěné rodině. Myslí si, že otec byl psychicky nemocný, ale nikdy svůj zdravotní stav neřešil. Často měl hysterické záchvaty, vyhazoval věci z okna a dával jí a bratrovi nesmyslné tresty. Paní Marie je dodnes fyzicky špatně, když někdo křičí. Matka vždy byla na otcově straně a nikdy se dětí nezastala. Otec se po matčině smrti opakovaně pokusil o sebevraždu.

Paní Marie se vdala, s manželem neměli děti a byli dobře zajištěni. Manželství nebylo příliš šťastné, manžel ji někdy fyzicky napadal a byl závislý na automatech. Paní Marie začala hrát s ním a postupně se stala závislou. Se závislostí žila 20 let. Prvních 10 let zvládala hrát za své vlastní peníze, následně si musela začít půjčovat. Půjčovala si od rodiny, bankovních i nebankovních institucí, nakonec zneužila peníze z firmy, kde pracovala. V té době žila s přítelem, který o její závislosti nevěděl. Když zjistil, že vzala z firmy peníze, vyhodil ji z bytu. Poté žila u otce a automaty hrála dál. Otec kvůli tomu přišel o byt a odstěhoval se do domova důchodců. Paní Marie skončila na ulici. Automaty nehraje již asi rok, dochází do Sananimu na léčbu, kterou má určenu soudem. Musí splácet dluhy a škodu za trestnou činnost, kvůli které byla odsouzena. V azylovém domě bydlí poprvé v životě, v počátku jí byl pobyt hrazen z projektu Nejdřív střecha a byla ji poskytována potravinová pomoc, protože neměla žádný příjem.

Pracujeme na tom, aby život paní Marie dostal opět smysl, a věříme, že se nám to společně podaří.

NADĚJE od začátku července opětovně převzala koordinaci a výkon sociální práce v humanitárním hotelu Harfa.

Rada Magistrátu hlavního města Prahy schválila ubytování lidí bez domova v humanitárních hotelech a hostelech do konce června příštího roku. Vytvořili jsme tedy nový tým, který již skoro dva měsíce na plné obrátky pracuje s lidmi bez domova, a hlavně pro lidi bez domova. Věříme, že se nám společně podaří stabilizovat jejich situaci. Naším společným cílem je, aby se ubytovaní po uplynutí doby nevrátili zpět na ulici. 

Harfa má kapacitu 57 lůžek a je aktuálně naplněna. Sociální pracovníci s ubytovanými tvoří individuální plány a společně se snaží dosáhnout stanovených cílů. 

Držte nám palce, aby se nám vše podařilo! 

Text a foto: Marie Zajíčková

Srdečně vás zveme na benefiční a edukační akci o ženském bezdomovectví v prostorách našeho azylového domu NADĚJE ve Vršovicích.

V rámci této akce budete mít možnost projít si prostory azylového domu a zbourat tak mýty o tom, jak ženy bez domova žijí. Budete si moci vyzkoušet konzultaci se sociální pracovnicí, účastnit se diskuzí jak s odborníky přes služby pobytové, tak terénní, ale i s bývalou obyvatelkou našeho AD, která si zde prošla ročním pobytem.

Celý program doprovází také zábavné bloky jako jsou například jóga, slam poetry, koncert kapely Hello Marcel nebo tvůrčí malování a autorské čtení s Markétou Lukáškovou. Pro návštěvníky, kteří nebudou mít kam „odložit“ své ratolesti, máme zajištěný dětský koutek, který nabízí nabitý program plný her a sladkých odměn.

Kapacita je omezená, a to na 50 osob v jeden čas.

Připojte se k naší akci a šiřte událost dál.️

Děkujeme a těšíme se na vás!

Očkování proti COVID-19 pro zranitelné skupiny obyvatel Prahy v rámci projektu Magistrátu hlavního města Prahy pokračuje. Proběhne opět v naší ordinaci praktického lékaře U Bulhara ve čtvrtek 2. 9. od 12:30 do 15:30.

Pokud i vy znáte někoho bez domova, můžete mu informaci předat. Očkuje se jednodávkovou vakcínou Janssen od Johnson & Johnson.

Pomůže nám, když budete sdílet, a informace o očkování se tak dostane dál.

Děkujeme.

Václav (51 let) žil po smrti otce zhruba tři roky na ulici. Začátkem července byl kontaktován našim terénním týmem. Zdravotní sestra zjistila rozsáhlá otevřená hnisavá ložiska na obou nohou včetně defektu na plosce. Ošetření bylo možné jen v ordinaci. Václav byl navíc v silně zanedbaném hygienickém stavu bez jakýchkoliv dokladů. Byl tedy objednán na druhý den do ordinace. Sem ale dorazil o několik dní později. Jeho stav se mezitím zhoršil. Ordinace zajistila komplexní vyšetření, včetně žádanek na další odborná vyšetření, antibiotika, léky na cukrovku, převaz a ubytování v humanitárním zařízení. Mezitím sociální pracovnice požádala o číslo pojištěnce a zajistila rodný list. S těmito doklady a doprovodem byla odborná vyšetření provedena. Začátkem srpna je Václav stále ubytovaný v humanitárním zařízení a jeho zdravotní stav se zlepšuje i díky pravidelným převazům a kontrolám v ordinaci.

Tohle je příklad spolupráce terénního programu, naší ordinace a pobytové služby. Tento měsíc tomu je rok, kdy jsme se zapojili do projektu „Zvýšení dostupnosti a vytvoření možností zdravotní péče pro osoby bez přístřeší“. Od srpna 2020 do července 2021 jsme v rámci projektu:

převezli 192 lidí bez domova

ošetřili 830 pacientů (dohromady 4 307 ošetření).

Projekt realizuje Ministerstvo zdravotnictví České republiky a je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Foto je ilustrační

V minulém roce postihla celý svět koronavirová krize. Jsme moc rádi, že v hlavním městě se v tak náročné době nezapomnělo na lidi bez domova a byly pro ně připraveny různé možnosti ubytování. Naši kolegové skvěle obstáli a během krátké doby postavili humanitární stanové městečko, které dočasně sloužilo jako bezpečné místo.

Světový den humanitárních pracovníků byl vyhlášen Valným shromážděním OSN jako připomínka pumového útoku na sídlo Organizace spojených národů v Bagdádu v roce 2003, při němž zahynulo 22 lidí. Tento den je příležitostí poděkovat humanitárním organizacím a jejich pracovníkům, kteří působí po celém světě, za obětavou pomoc lidem v nouzi. My se přidáváme a tímto všem z celého srdce děkujeme.

Panu Honzovi se jedna noc v parku stala osudnou. Živý terč si z něj udělal útočník, který ho chtěl okrást. Honza byl převezen do nemocnice. Po stabilizaci zdravotního stavu a s pomocí sociálního kurátora našel střechu nad hlavou v našem azylovém domě na Žižkově, kde má bezpečné zázemí a podmínky pro nový start. Ačkoliv má Honza vážné zdravotní problémy, má stále radost ze života díky drobným maličkostem a aktivitám jako je například vaření či vzdělávání ve Volnočasovém a kulturním centru pro aktivní seniory Přístav 7 od organizace Elpida. Jak Honza říká, však slunce ještě svítí, ještě nezhaslo. 

V těchto dnech si připomínáme 17. výročí od otevření azylového domu v Husitské ulici na Žižkově. V loňském roce jsme tu naše služby nabídli 128 mužům bez domova, z nichž 28 muselo být kvůli svému špatnému zdravotnímu stavu ubytováno v bezbariérové části. Průměrný věk se rok od roku zvyšuje a loni jsme se vyšplhali k věku 53 let. Nejstaršímu obyvateli bylo 76 let, ale více než dvacet mužů bylo v seniorském věku, tzn. nad 65 let. Příběh Honzy je jeden z mnoha, se kterými se každý den setkáváme. 

Pomáhejte spolu s námi️ https://www.darujme.cz/projekt/1060

Děkujeme vám!

Mobilní sociální služba je součástí našeho terénního programu takovou dobu, že už si to bez ní ani nedokážeme představit. Nabízí materiální a potravinovou pomoc, ale také třeba zdravotnickou péči za přítomnosti zdravotní sestřičky nebo zdravotníka. Jen za loňský rok jsme pravidelně navštěvovali 19 míst v 8 městských částech. Na těchto místech jsme zajistili 21 245 kontaktů a na každé místo přišlo v průměru 34 lidí. V 1 428 případech kolegové pomáhali řešit lidem bez domova jejich zdravotní stav. Více informací nejen o naší mobilce, ale také třeba o tom, co dělat, když najdete člověka bez domova, kterému chcete pomoct, si přečtete na našem webu https://nadeje.cz/praha/phpomocvulicich.

Podpořit nás můžete i finančně https://www.darujme.cz/projekt/1060

Srdečně děkujeme!

Před nějakým časem jsme na našich sociálních sítích zveřejňovali výzvu k darování notebooků, které by posloužily našim ženám z azylového domu ve Vršovicích. A podařilo se! Prostřednictvím Twitteru se nám ozvali dobří lidé z projektu Učíme online, kteří nás přesměrovali na jednu softwarovou společnost. Ta věnovala našim ženám čtyři notebooky a čtyři mobilní telefony.

Notebooky jsou využívány hlavně pro hledání nabídek práce, tvoření životopisů a motivačních dopisů, ale také pro účast na rekvalifikačních online kurzech. A když je zájem, učíme ženy základům MS Office. Mobily putují k ženám, které je nutně potřebují, ale nemohou si je z vlastních zdrojů dovolit.

Děkujeme!

Vedle pražské Armády spásy a organizace Drop In se i my účastníme pilotní fáze očkování lidí bez domova, kteří přespávají venku. Očkování jednodávkovou vakcínou proběhne v ordinaci praktického lékaře U Bulhara v úterý 20. července od 13 hodin.

Více informací ZDE

Pomůže nám, když budete sdílet a nabídka očkování se tak dostane dál.

Děkujeme.

Paní Maruška žije v našem azylovém domě pro ženy bez domova ve Vršovicích. Nejen ona, ale i dalších 39 žen, které zde bydlí, jsou velmi rády za to, že mohou mít na každém z 12 pokojů úplně novou lednici. Zdá se to jako maličkost, ale i to může být cesta k začlenění do běžného života.

Obyvatelky azylového domu mají k dispozici velkou zařízenou kuchyň, kde mohou vařit nebo péct. Chceme je tak ještě více podpořit v tom, aby si začaly připravovat plnohodnotné jídlo a opustily způsob stravování, ke kterému je vedl život bez zázemí. Nákup lednic byl podpořen z programu „Výboru dobré vůle  –  Nadace Olgy Havlové“ a my za to moc děkujeme. 

Pan B. (56 let) je původem z Bulharska. Do ČR přijel již v roce 2003 za prací. Za sjednanou práci ale nebyl řádně vyplácen. Podnájemní bydlení si udržel jen rok a půl. Záhy přišel i o práci, a tak se začal „živit“ sběrem. Přespával, kde se dalo, třeba i ve skleníku jednoho pražského zahradnictví. Zdravotní problémy nikdy dříve neměl, až poslední zimu, kdy dle svých slov pil více alkoholu. V důsledku snížené citlivosti organismu došlo k omrzlinám na nohou. V polovině února pan B. navštívil naši ordinaci U Bulhara, odkud mu bylo neprodleně zajištěno celodenní ubytování v humanitárním ubytování v Michli s tím, že bude nutné následně podstoupit další odborná vyšetření. Koncem února byla panu B. amputována noha. Protože nebyl pojištěn, po pár dnech ho z nemocnice propustili. Propustili jej přesto, že nebyl doléčen a neuměl chodit o berlích (!). V nemocnici panu B. dokonce nedali ani antibiotika ani léky na bolest, a to přesto, že NADĚJE by je samozřejmě uhradila. Hned ten den pan B. dvakrát za sebou upadl a utrhl si dorzální lalok (kůži přetaženou přes ránu).

Celou dobu, kdy jsme s ním do nemocnice jezdili na kontroly a převazy, se k němu personál nemocnice choval naprosto nepřijatelně. Druhá noha pana B. začala bolet víc a víc a bylo jasné, že o ni přijde také. Amputace se ale ze strany nemocnice stále odkládala s tím, že se nejedná o život ohrožující stav. Už jsme byli bezradní a báli se toho nejhoršího, protože už pomalu ale jistě hrozila sepse. Kontaktovali jsme tedy radní pro sociální oblast MHMP, vedení nemocnice, a nakonec i Velvyslanectví Bulharské republiky. Velvyslanectví dalo pokyn cizinecké policii, které se podařilo kontaktovat rodinu pana B. v Bulharsku. Tímto způsobem se nám podařilo propojit s jeho neteří. Od té doby jsme s ní téměř denně komunikovali. Rodina za pana B. v Bulharsku zaplatila dluh 800 eur (dluh za neuhrazené zdravotní pojištění), aby mohl být pojištěn nadále jako člen EU. Jakmile se zdravotní pojištění vyřídilo, v nemocnici se začali chovat zcela odlišně. Kvůli jejich liknavosti jsme ale domluvili amputaci druhé nohy v jiné nemocnici (jednalo se samozřejmě o akutní, nikoliv o plnohodnotnou péči). Po amputaci jsme panu B. opětovně zajistili celodenní ubytování, potravinovou a materiální pomoc, zdravotní úkony při převazech, včetně důležitého prostoru pro klidový režim a zdravotní stabilizaci. Celá bulharská rodina klienta se nakonec složila a panu B. koupila letenku i s asistenční službou. Pan B. tak minulý týden mohl odletět domů, kde bude žít s rodinou. Podle dosavadních zpráv se pan B. cítí dobře a je rád, že je zase zpět doma u svých blízkých.

Odhodlání, neuvěřitelná aktivita, zúčastněnost, velké srdce našich kolegů, spolupráce s dalšími subjekty, ale také láska k bližnímu ze strany rodiny, zachránila panu B. život.

Připojili jsme se ke skvělému nápadu našich kolegů z Ústeckého kraje a zapojili se do výzvy Zaměstnanci a příznivci NADĚJE pomáhají zničeným obcím na jihu Moravy a Lounsku.

Přispět je možné do konce měsíce zde https://www.darujme.cz/vyzva/1202469

Sbírku pořádá Nadace Via a aktuálně je vybráno více než 211 miliónů korun!

Prvních 150 000 Kč poputuje do každé domácnosti poničené tornádem.

Děkujeme

​Mezi lidmi bez domova jsou i takoví, kteří se pracovní činnosti vyhýbají. Ztratili potřebné pracovní návyky a motivaci. Není však možné v tomto ohledu házet všechny do jednoho pytle. Lidé bez domova, kteří jsou ubytováni v azylových domech a ubytovnách, často vykonávají pracovní činnost či krátkodobé brigády. Tuto skupinu však veřejnost není schopna identifikovat jako „​​bezdomovce”. Nejjednodušeji zjevně zařaditelní jsou lidé žijící na ulici. Ti si vydělávají příležitostnými brigádami, sběrem papíru nebo žebráním. Často bývají zadluženi, a to je demotivuje k výkonu práce. Dalším důvodem je špatný zdravotní stav, závislosti a ztráta potřebných kompetencí důležitých pro vstup na otevřený trh práce. Na základě těchto bariér jsou někteří lidé bez domova ochotni vykonávat pracovní činnost za stravu a ubytování, často bez uzavřené jakékoliv smlouvy či dohody, což vede k situaci, že jim není mzda za vykonanou práci vyplacena. Podobné zkušenosti daného člověka o to více demotivují k výkonu práce, čímž se více a více dostává na okraj společnosti. Zároveň si nehradí zdravotní ani sociální pojištění, což přispívá ke značně zhoršené možnosti reintegrace zpět.​

Aleš Strnad, vedoucí Terénní programu pražské pobočky NADĚJE

V našem azylovém domě pro handicapované a staré lidi bez domova v Záběhlicích bylo ve středu nezvykle živo. Proběhlo tu totiž setkání s polskou organizací RONDO Chrześcijańska Fundacja Rozwoju Osobistego ze Zielone Góry. Za naši pobočku se zúčastnil Aleš Strnad (vedoucí terénního programu), Dan Svoboda (oblastní ředitel), Luboš Turzík (metodik), Lukáš Novotný (vedoucí azylového domu) a Jan Vaněček (ústřední ředitel). Za pomoci překladatelky jsme se navzájem obohacovali o naše zkušenosti s prací s lidmi bez domova. Následně jsme byli i my ze strany organizace RONDO pozváni do Polska. Bylo to velmi příjemné a plodné odpoledne. Děkujeme a těšíme se na viděnou třeba právě v Zielone Góre.

Naše pomoc lidem bez domova zahrnuje kromě přímé péče i nezbytnou administrativu a kancelářské povinnosti. Při tom je nepostradatelné různé vybavení a pomůcky. Srdečně proto děkujeme společnosti MEGAFLEX spol. s r.o., že nás v našem úsilí už 20 let podporuje a vyrábí nám a věnuje razítka – středisková s adresami, jmenovky, datumovky, razítka potřebná ke zdravotní i účetní činnosti – celé strojky, nebo jen komponenty, inkoustové polštářky a štočky.

S takovým zajištěním nám jde práce vesele od ruky. 

Mnohokrát vám děkujeme za podporu a hezká přání, kterými jste nás obdarovali ve výzvě Popřej pražské NADĚJI. Celkový výtěžek je 14 300 Kč. Celou částku použijeme v naší ordinaci, a to konkrétně na nákup speciálního obvazového materiálu na vlhké hojení ran. Ošetřování a převazy různých ran a onemocnění kůže jsou jedny z nejčastějších zdravotních problémů, se kterými lidé bez domova za našimi sestřičkami a lékaři přicházejí. Jsme rádi, že si díky vám můžeme udělat zásobu.

Poslední přání a zároveň poděkování za všechny předchozí gratulace uslyšíme z úst našeho oblastního ředitele Dana Svobody. „Ve videích zaznělo mnoho povzbudivého. Přáli jste nám dobré financování, přízeň veřejnosti, úspěchy, Boží požehnání a také to, ať jdeme po té správné cestě. Co mě zvláště zaujalo, že snad každý gratulant zmínil jednu velkou devízu, kterou NADĚJE má, a to jsou lidé, kteří v ní pracovali nebo pracují. Lidé NADĚJE.“ A s tím se nedá nesouhlasit!

Děkujeme za upřímná a hezká slova Vás všech, kteří jste se do gratulací zapojili. Moc si Vaší přízně a podpory vážíme.

Pokud vám nějaké přání uniklo, všech jedenáct můžete zhlédnout na našem YouTube kanálu

https://www.youtube.com/channel/UChP-b_1H0iEk2liAD6RLshA/featured

Děkujeme, že jste v tom s námi. Už 30 let‼

https://www.darujme.cz/projekt/1060

„Strategie přežití, zajišťování si potřebných zdrojů, hlídání si místa přespávání, absence plnohodnotného spánku, plnohodnotné stravy, odolávání povětrnostním podmínkám, to vše stojí spoustu sil, energie a námahy. V tomto ohledu bych o lenosti vskutku nehovořil. Je-li tímto tvrzením myšleno, že jsou lidé bez domova líní k realizaci změny, jako například omezení nadužívání alkoholu, nástup do zaměstnání, získání ubytování, zájmu o své zdraví apod., tak je nutné ho vztáhnout vždy ke konkrétnímu člověku, a to v daném čase a v aktuální situaci. Ano, může se nám jevit, že dotyčný odmítá cokoliv, nevidí žádné řešení a východisko ze své situace, trpí absolutní ztrátou motivace. Je však uvedený stav leností, nebo totálním rozkladem osobnosti člověka? Následně nepracujeme s problémem lenosti, ale s hledáním možností, motivace, smyslu další etapy života, s hledáním bezpečí, jistoty a vytváření nových vztahů a sociálních vazeb.

Uvedené však nevytváří pomáhající sociální pracovník, ale člověk bez domova sám. Pomáhající pracovník je nástrojem a podporou. Úsilí, vytrvalost, odhodlanost však musí realizovat každý sám. Někdo zvládne více, někdo méně, každopádně, pokud by uvedené tvrzení o lenosti bylo pravdivé, tak by to znamenalo, že bezdomovec vždy zůstane bezdomovcem, což ze své praxe musím odmítnout.“

Aleš Strnad, vedoucí terénního programu

Tomáš (21 let) a jeho kamarád Libor (19 let) od mala vyrůstali v dětských domovech, k rodinám se vracet nemohli, jelikož je téměř neznali. Poté, co byli propuštěni z ústavní výchovy, přicestovali z Ostravy do Prahy za prací, kterou se jim však bez zázemí nepodařilo najít, oba navíc měli v Ostravě závazky (domluveného lékaře, návštěvu na ÚP).

Vyhledali proto denní centrum, kam přišli vyčerpaní a unavení po několika dnech spaní venku, kdy neměli na řešení své situace ani sílu ani náladu. Zde získali jídlo, sprchu a byli ubytováni v rámci projektu Nejdřív střecha na jednu noc.

Poté se jim podařilo získat zpáteční lístky do Ostravy, aby si mohli zařídit potřebné záležitosti. Oba jsou tak příkladem toho, že i jedna noc může pomoci se vzchopit a usnadnit řešení problematické situace.

To, že je venku 30 stupňů, neznamená, že lidé bez domova nepotřebují ubytování nebo nocleh. Pomoci může každý https://www.nejdrivstrecha.cz/

Projekt administruje Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové

Blanka Čermáková je ředitelkou pražské Trafo Gallery. Propojování umění a charity je její silnou stránkou a už mnohokrát to dokázala. Jen loni, kdy musela být galerie po velkou část roku zavřená, se jí podařilo zrealizovat tři velké charitativní projekty. Kromě jiných organizací podpořila i tu naši, konkrétně denní centrum U Bulhara. Blance Čermákové se v tomto směru podařilo vyzdvihnout důležitost tématu bezdomovectví a zasadit se i o jeho medializaci. Moc jí i celé Trafo Gallery děkujeme a děkujeme také za milá slova k našemu 30. výročí. Velmi si toho vážíme. 

Děkujeme, že jste v tom s námi. Už 30 let!

Buďte s námi i nadále https://www.darujme.cz/projekt/1060

Od srpna loňského roku jsme součástí projektu „Zvýšení dostupnosti a vytvoření možností zdravotní péče pro osoby bez domova“, jehož podstatou je propojení zdravotních a sociálních služeb pro lidi bez domova. Protože součástí projektu je i vzdělávání týmu, vyjely naše sestřičky Jarmila Urbani a Petra Strnadová do Charity Olomouc, jejíž ordinace praktického lékaře zorganizovala seminář „Hojení ran“. V rámci semináře se také setkaly týmy pilotních ordinací projektu, a mohly tak společně sdílet cenné zkušenosti, které od začátku projektu načerpaly.

Jan Vaněček, ústřední ředitel NADĚJE. Ani on nesmí chybět v řadě gratulantů k našemu 30. výročí. Děkujeme za originální přání, laskavá slova, ohlédnutí za náročným rokem, ale i za pohled do historie nejen pražské pobočky.

Děkujeme, že jste v tom s námi. Už 30 let‼

Buďte s námi i nadále https://www.darujme.cz/projekt/1060

Už 30 let pomáháme lidem bez domova v Praze najít cestu k lepšímu životu. Naším cílem je pomáhat jim žít důstojnější a bezpečnější život. Svou pozornost zaměřujeme na lidi, kteří jsou na ulici nejzranitelnější, a jejich zdraví jim brání se o sebe postarat. Naši ordinaci a zdravotní péči, kterou poskytujeme, vnímáme jako nezbytnou a nenahraditelnou.

Už jen do zítřka máte možnost poslat dar prostřednictvím naší výzvy „Popřej pražské NADĚJI“, jejíž výtěžek bude věnován právě ordinaci pro lidi bez domova.

Děkujeme, že jste v tom s námi. Už 30 let.

Foto: Tomáš Kozohorský

Jiří Šourek, fotograf a velký srdcař, začal se svými dobročinnými aktivitami před deseti lety, když přemýšlel, jak by umění mohlo pomoci. Tehdy začal s pomocí onkologickým pacientům, posledních pět let se věnuje pomoci lidem bez domova v Praze skrze naši pobočku. Děkujeme, Jiří, že jste i Vy přispěl svým originální blahopřáním.

Lidem bez domova můžete pomáhat společně s námi.

Darovat je nyní možné prostřednictvím výzvy Popřej pražské NADĚJI

Výtěžek půjde na podporu naší ordinace.

Děkujeme, že jste v tom s námi. Už 30 let‼

Pan K. přišel do našeho denního centra U Bulhara poprvé v listopadu 2020. Ihned jsme mu nabídli ubytování v humanitárním středisku Michle II. Pan K. byl v té době bez domova asi rok a čtvrt, protože kvůli svému zdravotnímu stavu přišel o práci. Během pobytu jsme panu K. pomohli vyřídit doklady, dávky hmotné nouze a zajistili mu praktického lékaře. Veškeré potřebné léky jsme mu vyzvedávali a plně mu je hradili.

Pan K. pracoval jako ostraha 10 let, pomáhal i v domově důchodců, pak onemocněl lymskou boreliózou, která způsobila městnání lymfy v noze, tzv. syndrom sloní nohy. Postupovalo to zpočátku pomalu, významně se to začalo zhoršovat v posledních dvou a půl letech. Pohyb je pro pana K. velmi náročný, navíc je náchylný k různým infekcím, kvůli kterým byl opakovaně hospitalizován. Nyní už půl roku užívá antibiotika, aby nedošlo k opětovné infekci. Pan K. ambulantně navštěvuje lymfatickou poradnu FN Bulovka.

Lidem bez domova jako je pan K. můžete pomáhat společně s námi.

Darovat je nyní možné prostřednictvím výzvy: https://www.darujme.cz/vyzva/1202041.

Výtěžek půjde na podporu naší ordinace.

Děkujeme, že jste v tom s námi. Už 30 let.

Květen je ve znamení výročí, proto nesmíme zapomenout ani na to třinácté, kdy spolu s Městskou částí Praha 1 realizujeme projekt Úklidu ulic. Pomáháme tak lidem bez domova získat finanční prostředky na doklady, cesty na úřady, léky a dokumenty potřebné k nástupu do zaměstnání. Zájem o projekt je opravdu velký. Nejen, že se tak můžeme starat o údržbu okolí našeho denního centra, ale boříme tím také mýtus, že lidé bez domova nechtějí pracovat. Třeba za loňský rok bylo do projektu zapojeno 385 lidí a bylo odpracováno 5 286 hodin.

Děkujeme MČ Praha 1 za spolupráci.

Text a foto: Gabriela Podzemská, vedoucí denního centra U Bulhara

O Vojtovi Sedláčkovi jste od nás nejednou slyšeli. Ať už to bylo v rámci projektu Nejdřív střecha, který jsme téměř před sedmi lety spoluzakládali, nebo nyní v souvislosti s jeho novým projektem Nejdřív doma. Jsme moc rádi, že i on si udělal čas a natočil nám krásný vzkaz k našemu 30. výročí. Vojta Sedláček je takové naše „sluníčko“, stejně jako je NADĚJE, dle jeho vlastních slov, pro něj. Děkujeme za tak milá a dojemná slova.

Děkujeme, že jste v tom s námi. Už 30 let‼ Buďte s námi i nadále. https://www.darujme.cz/vyzva/1202041

Srdečně děkujeme Církvi adventistů sedmého dne za štědrý finanční dar 60 000 Kč. V duchu biblického výroku „Berte na sebe břemena jedni druhých…“ je pro ni radostí pomáhat druhým na jejich cestě a my jsme za to moc vděčni. 

Pro ženy a muže bez domova s částečným pohybovým handicapem nebo ve zhoršeném zdravotním stavu v naší humanitární ubytovně v Michli zajišťujeme celodenní stravování. Peníze od Církve adventistů sedmého dne používáme k částečné úhradě teplých obědů. Denně kupujeme zhruba 40 porcí (podle aktuální naplněnosti zařízení). Od pondělí do pátku je to hlavní chod a na víkend polévka. Kvalitní a výživná strava je velmi důležitá pro posilu a uzdravení zde ubytovaných lidí. Jídlo jim chutná a moc si ho chválí. Je to významná pomoc a podpora nejen pro tělo, ale i pro duši.    

V těchto dnech také slavíme 24 let našeho terénního programu. V loňském roce jsme:

uskutečnili 34 194 kontaktů,

navštěvovali 335 unikátních míst, kde lidé bez domova přespávají,

každý den na ulici kontaktovali v průměru 120 lidí.

Pár slov k výročí dodává i vedoucí TP Aleš Strnad:

„Za 24 let fungování terénního programu došlo ke značnému rozvoji. Na počátku „terén“ tvořili 2 až 4 zaměstnanci. Dnes je součástí 21 zaměstnanců, kteří zajišťují výkon terénní práce v ulicích, na Mobilní sociální službě, v humanitárních zařízeních i v bytech. Při své činnosti jsou nadále co nejblíže potřebným lidem bez domova, zajišťují sociální poradenství, materiální pomoc, doprovody a převozy na úřední jednání, do sociálních služeb, zdravotnických zařízení, také pomoc při základním zdravotním ošetření, osvětovou a preventivní činnost, úkony při zabydlování či zprostředkování návazných služeb. Činnost je to velmi různorodá a nezastupitelná. V rámci naší práce se nadále potýkáme s absencí některých potřebných druhů služeb  –  jedná se např. o tzv. „mokré služby“ pro lidi se závislostmi, dále o služby sociální péče pro osoby se zdravotními i psychickými problémy (domov se zvláštním režimem) či obtížně řešitelné zdravotně sociální pomezí. Přesto věříme, že v budoucnu bude docházet i v těchto oblastech ke změnám, které budou systémově a konstruktivně reagovat na potřeby lidí nacházejících se v tíživých situacích. My, v rámci terénního programu, se budeme snažit být při případných inovacích nápomocni, zároveň budeme nadále hájit práva a oprávněné zájmy potřebných lidí, a to při zachování lidského přístupu, pochopení, pomoci i podpory. Všem zaměstnancům, kteří se na činnosti terénního programu v minulosti podíleli, stejně tak i současným zaměstnancům, kteří tuto činnost vykonávají a nadále rozvíjejí, bych chtěl z celého srdce poděkovat! Není lepší pocit, než vidět člověka z ulice znovu žít v důstojném bydlení.“

Foto: Tomáš Kozohorský

Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové nám zprostředkoval dar od společnosti Henkel ČR. V těchto balících se ukrývají potřeby pro domácnost  –  malé elektrospotřebiče jako žehličky, mixéry, kuchyňské váhy, úklidové pomůcky a další vybavení, např. sušáky na prádlo. Všechno najde uplatnění v našich tréninkových a sociálních bytech a střediscích, kde tyto věci buď úplně chybí, nebo dosluhují a je nutné je obměnit. 

Mnohokrát děkujeme!

Paní Monika Granja, ředitelka Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové, ale také Václav, Olga a Ďula přejí pražské NADĚJI k 30. narozeninám. Vašeho vzkazu si velmi vážíme a i my moc děkujeme za dlouholetou úžasnou spolupráci, empatii a lidský přístup, který nám je tak blízký.

Letos v květnu uplynulo osmnáct let, kdy se z rodinného domku v Radotíně stal azylový dům pro muže. Vybudovali jsme tu 7 pokojů s celkovou kapacitou 25 lůžek, které už využily stovky klientů, byť jen jako přechodné bydliště.

I přes to, že je dům situován na okraji Prahy, cesta do centra zabere pouhých 15 minut vlakem. Okolní příroda naopak nabízí útočiště pro ty, kteří velké množství lidí nevyhledávají. Ti z mladších klientů k nám často utíkají před centrem velkoměsta, které láká k neřestem, a ti o něco starší u nás nacházejí klid a pohodu.

Jednou z největších předností tohoto azylového domu je krásná velká zahrada, která sice vyžaduje náročnou údržbu, ale odměnou je příjemný odpočinek a možnost opéct buřty u táboráku. Zahrada nám také vynahrazuje společné prostory, pro které zde v domě už nezbylo příliš místa.

Každý rok azylový dům poskytuje služby cca 70 mužům, z nichž je 20 % seniorů 65+. Průměrná doba pobytu je 5 měsíců.

Mnohokrát děkujeme všem za podporu – https://www.darujme.cz/vyzva/1202041 Bez vás bychom nemohli pomáhat!

Text a foto: Markéta Lietavcová, vedoucí AD

Klienti z NADĚJE Praha – Bolzanova se zúčastnili projektu No One Sleeps On The Street podporovaného International Visegrad Fund a jejich krátké video „Way to Go“ je na světě! Shlédněte, sdílejte. Děkujeme

Clients from NADĚJE Praha – Bolzanova participated in the project No One Sleeps On The Streets supported by International Visegrad Fund. Their short video  „Way to Go“ is here! Please watch, share! Thank you

„Profese zdravotní sestry je spíše než pouhým zaměstnáním doslova srdeční záležitostí každého člověka, který si toto poslání zvolil. V dnešní hektické době způsobené pandemií Covid 19 je práce ještě náročnější než kdy jindy. Srdcem našich ordinací pro lidi bez domova je několik zdravotních sestřiček, které dokázaly, že jsou v tomto těžkém období ochotné jít až na hranice svých sil a nelehkou situaci zvládat na výbornou.

V ordinaci praktického lékaře sestřičky provádí převážně převazy, odběry krve, které naordinují naši lékaři, dále pak nezbytné prohlídky kvůli ubytování nebo parazitům (svrab, vši vlasové, vši šatní) a řadu dalších činností. Také máme gynekologickou a zubní ordinaci.“

Jarmila Urbani, vedoucí ordinace U Bulhara

Milé sestřičky, moc vám děkujeme za vaši obětavost, pracovitost a píli a vůbec za všechno, co pro lidi bez domova děláte. A že toho rozhodně není málo!

Možná si vzpomínáte na příběh pana Jaroslava, o kterém jsme vám říkali o Vánocích 2019 v souvislosti s Ježíškovými vnoučaty. Jaroslav se po úrazu hlavy a cévní mozkové příhodě ocitl bez domova, neměl peníze ani nikoho, kdo by se o něj postaral. Díky kolegům z terénního programu se dostal do našeho azylového domu na Žižkově. Všichni jsme ale tak nějak věděli, že takové ubytování není v souvislosti s jeho zdravotním stavem ideální. Tady jsme příběh pana Jaroslava před rokem a půl uzavřeli. Nyní přinášíme pokračování s dobrým koncem.

Pan Jaroslav s pomocí sociální pracovnice požádal o sociální byt Magistrát hl. m. Prahy, který mu byl nakonec přidělen. Vzhledem k tomu, že potřebuje dopomoc v běžných denních činnostech jako je příprava jídla, hygiena nebo úklid, bylo zapotřebí Jaroslavovi zajistit osobní asistenci, kterou si však nemohl z finančních důvodů dovolit. Oslovili jsme tedy NF Abakus (dříve NF Avast), který pana Jaroslava finančně podpořil, resp. uhradil osobní asistenci a dovoz obědů. Nyní byl ale Jaroslavovi schválen příspěvek na péči, a může si tedy osobní asistenci hradit z vlastních zdrojů a spokojeně bydlet ve vlastním bytě.

I to je jeden z příběhů, které se v pražské NADĚJI odehrály za její 30letou historii.

Buďte v tom s námi i vy – https://www.darujme.cz/vyzva/1202041

Srdečně děkujeme!

Petr Ševčík je neodmyslitelnou součástí pražské NADĚJE, a to téměř 30 let. Petrův autentický projev a specifický smysl pro humor musel chytit za srdce každého, kdo se s ním alespoň na chvíli setkal. Petr má v NADĚJI naprosto nezastupitelné místo – šíří víru mezi lidmi, na které se společnost mnohdy dívá skrz prsty. Každou neděli pro ně pořádá bohoslužby v denním centru U Bulhara. Proto ani on nemůže chybět mezi těmi, kdo přejí pražské pobočce k 30. výročí. Tohle přání je ale výjimečné. My totiž víme, že i Petr v minulém týdnu oslavit svoje kulaté narozeniny. Vlastně ta třicítka tam také hraje roli, a to rovnou 2x. Takže náš milý Ševčo, přejeme Ti stále srdce na dlani, ještě mnoho let a ušlapaných kilometrů v terénu a hlavně velkou nálož zdraví!

Popřejte NADĚJI k 30. výročí i vy https://www.darujme.cz/vyzva/1202041

Děkujeme!

Máte rádi film Kulový blesk? My jsme se v něm přímo zhlédli a v dubnu se u nás uskutečnil velký přesun zaměstnanců. Odstartoval ho Jakub Dutka, vedoucí azylového domu a noclehárny na Žižkově, který přijal nabídku na pozici hlavního metodika NADĚJE. Na jeho místo nastoupila Martina Hanusová, původně vedoucí azylového domu v Radotíně. Tu vystřídala Markéta Lietavcová, která tam působila jako sociální pracovnice. Aby toho nebylo málo, sociální pracovnice z žižkovského azylového domu, Pavlína Zoubková, vyhrála výběrové řízení na druhou psycholožku pražské NADĚJE. Její místo převzala Martina Sazková, která je zatím v NADĚJI úplným nováčkem.

Pokud počítáte s námi, už víte, že jedna pozice ještě není obsazená – hledáme sociální pracovnici / pracovníka do azylového domu v Radotíně! Když budete sdílet tenhle příspěvek, jistě nám ji / ho pomůžete najít! Děkujeme!

https://www.jobs.cz/rpd/1559844014/?rps=202

Jakub Dutka

Markéta Lietavcová

Úvodní foto: osazenstvo AD Žižkov, včetně asistentů Jimmyho a Apolla (s šátkem na krku Martina Hanusová)

Petra Lakatošová vedla pražskou pobočku v letech 1997 – 2013 a za tu dobu toho dokázala opravdu mnoho. A jak by ne, je to spoustu let na jeden ředitelský post, nemyslíte? V roce 2013 předávala pobočku novému řediteli s dobře nastavenou sítí služeb pro lidi bez domova – od terénního programu až po tréninkové byty. Ani Petra Lakatošová proto nechybí v řadě gratulantů pražské pobočce k jejímu 30. výročí.

Děkujeme, že jste v tom s námi už 30 let. Buďte s námi i nadále. https://www.darujme.cz/projekt/1060

Jak víte, letos si připomínáme 30 let od založení pražské NADĚJE. Současná doba nepřeje veřejným akcím, kde bychom mohli výročí oslavit společně s vámi. Rozhodli jsme se nesmutnit a přesunout je do online prostředí.

Budeme moc rádi, když se k oslavám připojíte a popřejete NADĚJI v Praze ke kulatinám i vy! Můžete poslat dar a do komentáře napsat přání. Moc se na vaše slova těšíme. Jsme vděčni, že máme tolik skvělých příznivců a štědrých dárců, kteří nás podporují a vkládají do naší pomoci pro lidi bez domova důvěru.

Naším cílem je pomáhat lidem bez domova žít důstojnější a bezpečnější život. Svou pozornost zaměřujeme na lidi, kteří jsou na ulici nejzranitelnější a jejich zdraví jim brání se o sebe postarat. Naši ordinaci a zdravotní péči, kterou poskytujeme, vnímáme jako nezbytnou a nenahraditelnou. Výtěžek z této výzvy věnujeme právě na podporu naší ordinace pro lidi bez domova.

Děkujeme, že jste v tom s námi. Už 30 let!

Právě dnes si připomínáme 30 let od založení pražské pobočky NADĚJE. Ohlédnutí zpět nám dává prostor uvědomit si, kam se nejen služby pro lidi bez domova za 30 let posunuly, co pro nás znamenal vznik zákona o sociálních službách a jací jsme „profíci“ v tom, co děláme. Nedokážeme spočítat, kolik potřebných lidí nám prošlo pod rukama, ani kolik skvělých lidí, zaměstnanců – srdcařů, u nás zanechalo stopu. Ale víme, že máme v Praze nezastupitelné místo a že jsme důležitou součástí sítě služeb pro lidi bez domova, bez kterých by vznikla těžko nahraditelná mezera. 

Protože současná doba už více než rok veřejným akcím nepřeje, rozhodli jsme se prozatím oslavy přesunout do online prostředí našich sociálních sítí a webu. Věříme ale, že se časem všichni sejdeme a náležitě naše třicetiny oslavíme.  

Děkujeme, že jste s námi. Už 30 let! 

https://www.darujme.cz/projekt/1060

Vždycky jsme moc rádi, když lidem bez domova v našich službách můžeme nabídnout něco, co pro ně běžně nemáme, i když je to vlastně nezbytnost. Naštěstí díky různým sbírkám a charitativním akcím, a také díky vám všem, jim „něco navíc“ nabídnout můžeme.

Báječní Místní místním uspořádali sbírku mobilních telefonů, které spoluobčané mohli přinášet do solidárních podniků. Výsledek je, že telefony už nyní distribuujeme prostřednictvím našeho terénního programu lidem bez domova v ulicích Prahy.

Také díky naší zimní sbírce „Darujte nejen nohy v teple“ můžeme i nadále rozdávat boty, které každý člověk potřebuje, ale pro lidi bez domova bohužel nejsou samozřejmostí. Mít nohy v teple a suchu je za současného nevyzpytatelného počasí více než důležité.

První jídlo, které jste darovali, už dostávají ti nejpotřebnější obyvatelé azylového domu na Žižkově! Většina z nich sice má nějaký příjem, jako je mzda ze zaměstnání, starobní či invalidní důchod nebo dávky hmotné nouze. Někdy ale tyhle příjmy nestačí. Muži mají výdaje např. za léky, cestu na úřady v místě bydliště, výpis z rejstříku trestů, apod. V takovém případě jim velmi pomůžou potraviny, které jste věnovali do sbírky v Globusu na Zličíně. Sociální pracovnice, které lidem v azylových domech pomáhají najít cestu k lepšímu životu, rozdělují jídlo podle potřeby. Díky darům ze sbírky jste součástí této pomoci i vy!  A můžete být až do 2. 5., dokdy běží online Sbírka potravin na rohlik.cz, kosik.cz a Tesco.cz.

Děkujeme, že vám není osud lidí bez střechy nad hlavou lhostejný!

MDDr. Daniela Šebestová, stomatoložka, která v roce 2016 zakládala zubní ordinaci v našem denním centru U Bulhara, přeje pražské NADĚJI k 30. výročí. I po pěti letech se stále jedná o unikátní zdravotní službu pro lidi bez domova. Paní doktorka si nyní užívá mateřských radostí a také se věnuje své zubní praxi v Tanvaldu. Moc jí děkujeme za to, že si našla čas a poslala nám svou zdravici a originální gratulaci.

Děkujeme, že jste v tom s námi. Už 30 let! Buďte s námi i nadále https://www.darujme.cz/projekt/1060

Jarní sbírka potravin již zítra, 24. 4. 2021, v Globusu na Zličíně, od 8.00 do 18.00.

Udělejte dobrý skutek, nakupte nejen sobě, ale pořiďte něco málo, nebo i více z trvanlivých potravin a drogerie také pro potřebné bližní.

Všechny obecné informace nahttps://www.sbirkapotravin.cz/

Děkujeme za vaše dobré srdce!

„Asi není sporu o tom, že závislost na hraní na automatech je problém, který devastuje nejen osobnost jedince, ale také celé rodiny, zpřetrhává vztahy, zhoršuje finanční situaci jedince, zvyšuje zadluženost, vede k patologickému jednání (braní si půjček, drobné krádeže, lhaní) a také může přispívat k rozvinutí dalších závislostí. Jednotlivé problémy se vzájemně posilují a snadno se člověk může dostat na ulici a do problémů, ze kterých se bez odborné pomoci lékařů jen těžko dostane. Hraní na automatech případně patologické hráčství má však jeden nezanedbatelný předpoklad  –  je třeba mít finanční prostředky, které lze prohrát. Lidé na ulici však příliš penězi neoplývají. Ano, znal jsem klienty, kteří dřeli od rána do noci, aby po výplatě všechny peníze během pár hodin hraní prohráli. Když už tedy lidé bez domova hrají, musí se pořádně otáčet, aby měli za co hrát. A když jsou alespoň trochu soudní, mají zajištěné ubytování a zaplatí si střechu nad hlavou, aby byli schopni pracovat a vydělat si peníze. O kom tedy hovoří tvrzení „Hrál automaty, a proto je na ulici?“ O lidech bez domova, ale také o lidech osamělých, se zpřetrhanými vazbami, o lidech, kteří svůj problém řeší ve zdravotnických zařízeních, o lidech, kteří se nekontrolovatelně zadlužují, mnohdy jsou na sociálních dávkách. A úplně stejně také o lidech z běžné společnosti, kteří jsou obklopeni hernami a kasiny. Hraní se stává standardem.“

Sociální pracovník jednoho z našich azylových domů

Další z řady gratulantů je stálice našeho pražského týmu Aleš Strnad. Aleše netřeba dlouze představovat. Spoustu let vede náš terénní program, můžete ho vídat na konferencích, přednáškách nebo v televizních reportážích, občas také zaslechnout v rozhlase. Aleš v prosinci oslavil 20 let na „nadějácké scéně“, čímž se jednoznačně řadí mezi nejdéle sloužící zaměstnance.

Připojte se k Alešovi a zůstaňte nám věrni i nadále https://www.darujme.cz/projekt/1060,

moc si toho vážíme!

Zapojte se s námi do 2. ročníku jarního kola Sbírky potravin. V loňském roce se sbírka kvůli koronavirové situaci na jaře konat nemohla, tak si to vynahraďme letos.

Za týden je tato dobročinná akce tady  –  v sobotu 24. 4. 2021.

Další obecné informace na https://www.sbirkapotravin.cz/

Nám v Praze budete mít příležitost přispět opět v Globusu na Zličíně od 8 do 18 hodin. Naši dobrovolníci se na vás těší. Pravidla 3R – respirátory, hygiena rukou (dezinfekce, rukavice), rozestupy jsou samozřejmostí a zajistí bezpečnost stejně jako při sbírce na podzim. A solidarita je teď ještě důležitější.

Děkujeme, že přijdete, nakoupíte a darujete trvanlivé potraviny a drogerii spoluobčanům v nouzi.

V prosinci 2020 proběhla charitativní akce Trafo Art 2021. Trafo Gallery skrze ni představila práce 12 autorů, které byly nabízeny k charitativnímu prodeji spolu se stejnojmenným kalendářem. 50 % z prodeje děl a 100 % výtěžku z prodeje charitativního kalendáře šlo na podporu našeho denního centra pro lidi bez domova U Bulhara. Výsledkem je částka 804 571 Kč. Umění v čase nouze opět pomohlo potřebným, o čemž se můžete přesvědčit zhlédnutím našeho nového videa. Velmi si podpory Trafo Gallery vážíme a také děkujeme všem umělcům a jejich patronům, kteří se na tak krásném projektu podíleli. Díky patří také iniciátorovi Jiřímu Šourkovi za jeho nezdolnou aktivitu a všem, kteří ve videu vystupují. 

Vystavující umělci: Michal Cimala, Jakub Hubálek, Jakub Janovský, Jan Kaláb, Anna Neborová, Jakub Nepraš, Michael Rittstein, Jaroslav Róna, Jakub Roztočil, Martin Salajka, Ira Svobodová a Ivana Štenclová.

Jak se NADĚJE a Trafo Gallery propojily: https://youtu.be/ShBKXxmd720

Vám, kteří nás bedlivě sledujete, určitě neuniklo, že letos slavíme 30 let od založení pražské pobočky. Oslovili jsme proto ty, jež nechali nebo stále nechávají znatelnou stopu při utváření naší historie. Každý týden se tak můžete těšit na známou tvář, která nám popřeje a třeba i zavzpomíná. První gratulant je Honza Kadlec, oblastní ředitel v letech 2013  –  2020. Honzo, děkujeme za Tvoje slova.

A také vám děkujeme, že jste v tom s námi. Už 30 let!

Buďte s námi i nadále, https://www.darujme.cz/projekt/1060

Rodinná firma le-co.cz nám své uzeniny daruje už od druhé poloviny 90. let. Tenkrát spolupráci navázala tehdejší oblastní ředitelka Petra Lakatošová. Začátkem každého měsíce se tak můžeme těšit z dodávky kvalitních uzenin, které ze skladu v Emauzích rozvezeme po našich službách lidem bez domova. Dlouhodobé podpory si moc vážíme a děkujeme za ni!

Časy, kdy ústředí NADĚJE sídlilo ve Varšavské ulici. Časy, kdy zásobování pražských středisek obstarával Daewoo Lublin. Časy, kdy se na vykládce zboží podíleli všichni zaměstnanci (ano, nechyběl ani Ilja Hradecký, tehdejší ústřední ředitel). Časy, kdy spolu zaměstnanci trávili i chvíle volna. Časy, kdy bylo potřeba zřídit oddělení fundraisingu, kde v 90. letech zasedla i Pavla Šešínová. Řeklo by se: „To byly časy“! Ale každý takový „čas“ má něco do sebe. A právě „časy“ píší historii – 30 let pražské pobočky NADĚJE, které si letos připomínáme!

Ústředí NADĚJE nyní sídlí ve Stodůlkách a po našich službách už nejezdí Lublin. Ale dobré zůstává. I když se služby za 30 let pražské pobočky rozrůstaly a stále rozrůstají, přátelské vazby mezi zaměstnanci pořád fungují. Jsou spolu v práci, ale mnohdy i mimo ni. Některá přátelství přerostla v dlouhodobý vztah a posléze v manželství a rodinu. Paní Šešínová už nepracuje jako vedoucí oddělení fundraisingu, ale je tu s námi pořád – nyní jako vedoucí skladu. Bez ní si zásobování našich středisek neumíme představit. A představte si, že například firma Danone, která s námi navázala spolupráci už v 90. letech, s námi spolupracuje dodnes. Děkujeme, že jste v tom s námi. Už 30 let!

Buďte v tom s námi i vy: https://www.darujme.cz/projekt/1060 

Je pro vás jaro symbolem nového začátku?  Máte s novým ročním obdobím chuť dělat dobré skutky? Dopřejte takový jarní start i mužům bez domova, kteří jsou nemocní. Darujte jim pračku, se kterou budou moci skutečně začít novou etapu života. Ono se lépe stoná v čistém a voňavém prádle. Je to osvěžující právě jako probouzející se příroda a léčí to tělo i duši. Stejně jako povzbuzení, že na svou těžkou situaci nejsou sami.

Staňte se hvězdou #souhvezdipomoci na Alza.cz a podpořte nákup pračky: 

https://www.alza.cz/media/nadeje-pracka-pro-nemocne-muze-bez-domova-d6227697.htm 

Srdečně vám děkujeme!

Zastavte se u SRDCAŘSKÉHO OKÉNKA v Rock Café Prague.

Dobří lidé z Klubovny se skrze něj rozhodli podpořit naši práci s lidmi bez domova. Podpořte nás i vy a dopřejte si u nich kávu nebo pivo – od 16.00 do 20.00, Národní 20, Praha 1.

„V současnosti, kdy se intenzivně řeší budoucnost denního centra U Bulhara, chceme vyjádřit podporu a solidaritu lidem, kteří se na denní bázi starají o občany na okraji společnosti, kteří to mají v současné pandemické situaci obzvláště složité.“

Moc děkujeme za vaše slova a za to, že jste si vybrali právě nás!

Že se práce s lidmi bez domova může stát srdcovkou, toho jsou důkazem naši kolegové Jana Vlčková a Petr Ševčík. Oba v pražské pobočce NADĚJE pracují téměř od jejího založení, to znamená bezmála 30 let. Jejich obětavost, nasazení a vůle pomáhat jsou obdivuhodné. Oba si prošli různými službami od azylových domů, přes humanitární opatření až po terén. V terénním programu zakotvili, působí zde dodnes.

Děkujeme, Jani a Péťo, že jste v tom s námi. Už 30 let!

Buďte v tom s námi i vy – https://www.darujme.cz/projekt/1060 

Jaké všechny služby skýtá seskupení stavebních buněk poblíž Hlavního nádraží?

Na otázky možná odpoví report přímo z místa. Nahlédněte dovnitř: 

https://www.youtube.com/watch?v=Ap_5F_pk2SA

Pomáhejte zajistit bezpečnější a důstojnější život pro lidi bez domova v Praze.

https://www.darujme.cz/projekt/1060

Děkujeme

Aktivit tam nemají zrovna málo, posuďte sami. 

V souvislosti s nouzovým stavem se nám v jednu chvíli navýšil počet klientů – většina jich totiž kvůli pandemii přišla o práci a ubytování, nyní s nimi nejčastěji řešíme evidenci na Úřadu práce tak, aby dosáhli na potřebné dávky.

Také se zapojujeme do projektu IVF No One Should Sleeps On The Street, ve kterém jde o zvýšení povědomí veřejnosti o problematice bezdomovectví, zejména mladých lidí v zemích Visegrádské čtyřky. My vytvoříme krátké video s klienty, pohovoříme o situaci mladých lidí bez domova v Praze a nasdílíme online mezi další partnery tohoto projektu.

Dále se účastníme projektu Feantsa – Working Together to End Homelessness in Europe „Best Practice on Youth Homelessness“. V tomto projektu jde o sbírání dobré praxe napříč zeměmi EU v práci s mladými lidmi bez domova.

V přijatelné míře pokračujeme s kurzy vaření pro klienty v nové kuchyňce, kterou jsme vybudovali za podpory MONETA Money Bank.

Díky přistavěné skleněné příčce, kterou zafinancoval Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové, nám vznikl prostor pro soukromí a kvalitnější sociální práci.

Letos si připomínáme už 24. výročí otevření střediska a do budoucna se rýsují další projekty a akce, o kterých vás určitě nezapomeneme informovat. Tak držte palce, ať nám to na Bolzance jde jako dosud.

Podpořit nejen naše denní centrum pro mladé můžete zde: https://www.darujme.cz/projekt/1060. Srdečně děkujeme!

text a foto: Kateřina Sehnoutková, vedoucí denního centra

Tohle jsou Jimmy a Apollo. Z Jimmyho, štěněte bílého labradora, bude jednou asistenční pes. Zatím ho vychovává naše kolegyně Martina, vedoucí azylového domu v Radotíně, ale už za pár měsíců půjde do tréninku Pestrá, o.p.s., kde se naučí vše potřebné, aby někomu handicapovanému ulehčil život.

Pestrá vycvičila i Apolla, který své psí poslání už dokončil a teď si užívá zaslouženého důchodu. A kdo jiný by mu měl poskytnout azyl než právě Martina? Oba kluci našim zaměstnancům i klientům, jako správní canisterapeuti, často zpříjemní den. Doufáme, že i vám vykouzlí jejich fotky úsměv na rtech.

Za čtrnáct dní vám tuhle psí dvojku ukážeme znovu, budou totiž asistovat u akce „Kulový blesk“. Sledujte nás a dozvíte se víc!

Přátelé, konečný výsledek sbírky „Darujte nejen nohy v teple“ je krásných 216 701 Kč!

Díky vám jsme mohli pořídit:

229 párů bot,

100 ks zimních bund,

127 ks zateplených mikin,

33 ks kalhot,

135 ks triček

a poslední drobný nákup nás ještě čeká. Oblečení a boty putují hlavně lidem, kteří navštěvují naše dvě denní centra, a také lidem, které oslovíme při terénní práci.

Celkem jsme obdrželi 176 darů, z toho 73 % bylo od žen, 25 % od mužů a 3 % tvořily firemní dary.

Cílová částka 180 000 Kč byla překročena o 20 %.

Průměrný dar činil 828 Kč.

Fotografie ze sbírky si můžete prohlédnout zde: https://www.darujme.cz/projekt/1203789#aktuality.

Všem dárcům mnohokrát děkujeme za mnohdy i opakovanou podporu „nohou v teple„. Díky moderátorovi Petru Horkému a Danovi Přibáňovi z Trabantem napříč kontinenty za uspořádání benefiční talk show. Společnosti Heureka Group a.s. a jejím zaměstnancům za milou pomoc a obdarování v rámci Giving Tuesday. Firmě Zeppelin CZ s.r.o. za dlouhodobou spolupráci a důvěru.

Srdečné díky!

Dnes je Mezinárodní den žen. Zamyslela jsem se nad tím, kdy tenhle svátek vlastně vznikl a za jakých okolností. Z pro mě neznámých důvodů jsem tento den měla spojený s předchozím režimem. K mému překvapení jsem zjistila, že jeho počátek se váže už k roku 1908, kdy v New Yorku proběhla stávka švadlen, které bojovaly nejen za lepší pracovní podmínky, ale později i za rovnoprávnost žen ve společnosti. Když jsem si to celé četla, utkvěla mi v hlavě myšlenka, že to byly švadleny, v té době společností brány jako „ty z nejnižších vrstev“, které významně zlepšily podmínky žen do dalších desetiletí. A historie se opakuje.

Loni touto dobou, kdy nastala situace, která dramaticky ovlivnila životy nás všech, to byly právě ženy z našeho azylového domu, které usedly k šicím strojům a šily. Našily přes 2 500 roušek, které mohly poslat dál. Třeba dětem do nemocničních zařízení, sestřičkám, zaměstnancům NADĚJE, ale také lidem, kteří nemají to štěstí bydlet. Byly to švadleny, které významně pomohly s řešením epidemiologické situace v našich službách. Ženy, na které společnost stále někdy kouká jako na „nejnižší vrstvu“.

Bylo zajímavé sledovat souhru, která po několik měsíců v našem zařízení fungovala. Jakoby povinnost pomoct druhým zakryla těžkou váhu problémů vlastních. Nebo jen byly snesitelnější, protože na ně nebyly samy? Ať je to, jak je to, jedno víme jistě. Ženy dokážou velké věci. A i když se traduje, že jim málokdo rozumí, umí fungovat v situacích, o kterých se některým ani nezdá. Dnes tedy můžu říct, že mi tento svátek dává konečně správný význam.

Text: Irena Burmeková, vedoucí azylového domu pro ženy

Foto: Michaela Škvrňáková

Povinnost nosit v obchodech či MHD respirátory nebo dvě chirurgické roušky přes sebe, která platí ode dneška, dopadá i na lidi v nouzi nebo bez domova. Částečně pomoci se jim snaží stát, který přes Potravinové banky poskytuje jednorázové roušky zdarma. My jsme převzali příděl od Potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj.

Jak vypadá rozdávání v praxi, konkrétně v našem azylovém domě v Záběhlicích? Podívejte se v reportáži: 

https://www.novinky.cz/domaci/clanek/bezdomovci-si-mohou-dojit-pro-rousky-zdarma-40352090

Jeho hlavní cíle jsou boj a odstranění chudoby, uplatňování a dodržování lidských práv, rovnosti a vzájemného respektování.

Tvrzení, že lidem bez domova se nedá pomoci, vyvrací Aleš Strnad, vedoucí terénního programu:  ”Při nahodilém setkání s člověkem bez domova se může stát, a to i terénním pracovníkům, že se dotyčný staví k rozhovoru, potažmo k pomoci, negativně. Může to být způsobeno rezignací nebo totální odevzdaností a nedůvěrou k ostatním. Pro zahájení řešení situace je ale právě důvěra nezbytností. Vzpomínám si na ženu bez domova, kterou jsem přesvědčoval téměř dva roky, že je nutné zajistit nový občanský průkaz, který neměla už spoustu let. Mě i ji to stálo spoustu energie. Nakonec se to ale podařilo. Dokonce se podařilo zajistit i pravidelný příjem. Ze zkušenosti se domnívám, že lidé bez domova pomoc chtějí, i když se na počátku mohou profilovat zdrženlivě až odmítavě. V převážné většině se po čase (někdy i delším časovém období) povede spolupráci s člověkem bez domova navázat, i když třeba z mnoha důvodu zůstává stále na ulici. Terénní pracovník je často jediným subjektem, kterého je daný člověk schopen akceptovat a od kterého nabízenou pomoc nakonec přijme.”

Jiří (36 let) se dostal na ulici poprvé v životě. Několik nocí strávených v MHD stačilo, aby přišel o doklady, zbytek peněz a navíc se stal dlužníkem dopravního podniku. Ve špatném psychickém stavu nakonec přišel do denního centra. Jiří se nechtěl podrobně vracet k příčinám, které ho přivedly na ulici, ale je zřejmé, že jeho bezdomovectví souvisí se ztrátou zaměstnání, a že nemá nikoho, kdo by mu mohl pomoci. Má maturitu, je vyučený letecký mechanik. Sociální pracovníci hned zařídili „první pomoc“  –  možnost stravy, hygieny a zejména bezplatné ubytování v rámci projektu Nejdřív střecha. Rozběhla se sociální práce  –  získání nových dokladů, shromáždění pracovních nabídek, zajištění zdravotní prohlídky a krátkodobé brigády k získání prvních prostředků. Neméně důležitá byla i podpora sebedůvěry Jiřího, že svoji kritickou situaci zvládne. Po týdnu ubytování se jeho psychický stav výrazně zlepšil, poděkoval sociálním pracovníkům za nabídnutou šanci a po dalších třech týdnech odešel do zaměstnání s ubytováním.

První dny života na ulici mají devastující vliv na osobnost jedince. Projekt NEJDŘÍV STŘECHA umožní lidem bez domova dostat až dva měsíce ubytování zdarma v noclehárnách nebo azylových domech.

https://www.nejdrivstrecha.cz/#chcidarovat

Projekt administruje Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové

Tento týden jsme navýšili počet lůžek z 60 na 80. Navíc jsme prodloužili provozní dobu všech našich nocleháren (Smíchov, Žižkov, Na Slupi) do 9 hodin ráno. Ubytování je i v našich standardních (celoročních) noclehárnách poskytováno bezplatně po dobu 14 dnů. Reagujeme tak na současné mrazivé počasí.

Foto: vedoucí noclehárny Radek Urbánek

Nahlédněte prostřednictvím reportáže Novinky.cz do smíchovské noclehárny a poslechněte si, co k provozu říká náš ředitel Daniel Svoboda

https://www.novinky.cz/domaci/clanek/mrazy-zahnaly-bezdomovce-do-ubytoven-musi-navysovat-kapacity-resi-se-i-koronavirus-40350549?fbclid=IwAR1Ss90YdBnVxiJ0AdM_RAMsCkwyIyVMrCN3GV0yxSflARjzRs-DmdXQjH4#utm_source=facebook&utm_medium=sharebt&utm_campaign=bottom

Děkujeme společnosti Heureka, která se letos rozhodla podpořit projekt Darujte nejen nohy v teple velkorysým darem ve výši 25 000 Kč. Inspirovala se aktivitou svých zaměstnanců, kteří v rámci Giving Tuesday uspořádali v prosinci pro lidi bez domova v Praze, Liberci a Plzni sbírku oblečení a potravin.

Děkujeme všem 170 dárcům, protože na nejen nohy v teple máme nyní k dispozici úžasných 211 701 Kč!

Máme opravdu velkou radost. Jste prostě báječní!

Mrazivé noci a ledové dny, taková je předpověď na nejbližší období. Naše terénní týmy vyrážejí každý den i noc do ulic a na periferie Prahy s nabídkou pomoci. Takový (ne)čas v nich ale vzbuzuje i velkou obavu o život a zdraví lidí bez domova.

„V této době je pomoc a solidarita vůči potřebným nanejvýš důležitá,“ říká Irena Pohl Houkalová, iniciátorka sbírky oblečení v Paláci Charitas na Karlově náměstí. Koná se do pátku 12. února a přispět může každý:

https://www.facebook.com/jan.wolf.75873/videos/3854653711240321

Moc děkujeme, že svou pomoc směřujete právě lidem bez domova!

Další měsíc fungování naší zimní noclehárny na Smíchově je za námi. Jak to v lednu vypadalo?

poskytli jsme 1 815 noclehů, z toho 1 639 mužům a 176 ženám,

celková obsazenost byla 98 %,

1x jsme museli zavolat záchranku kvůli epileptickému záchvatu,

5x v týdnu dojíždíme pro pečivo popř. ovoce a zeleninu k našim sousedům do Tesco Česko na Andělu.

Před námi jsou ještě dva měsíce provozu krizové noclehárny v rámci zimních humanitárních opatření, tak nám držte palce.

Děkujeme!

Uzavření kaváren a restaurací znemožňuje solidárním podnikům nejen normálně fungovat, ale omezuje i jejich schopnost pomáhat lidem bez domova.

Místní místním proto vytvořili sbírku na horké nápoje a polévku https://www.darujme.cz/projekt/1204195 , které jsou určeny těm nejpotřebnějším.

Pomozte zahřát žaludky i srdce.

Od srdce děkujeme!