Za loňský rok jsme pomohli 89 ženám, z toho 69 mělo zkušenost s domácím násilím, 52 pak ze strany partnera/manžela.

Včera okolo třetí hodiny ranní volalo neznámé číslo, což je běžná praxe. To, že volali v otázce závažného domácího násilí, bohužel také. Žena a dvě děti nakonec skončily v nemocnici, kde zůstanou pár dní na pozorování. Pak budou následovat další kroky, které povedou k zajištění bezpečí jak pro ženu, tak i pro její děti. Zlomená lícní kost a děti s podezřením na otřes mozku. V otázce dětí vždy zamrazí. Zvláště pak, když máme azylový dům pouze pro ženy. V takových případech nezbývá než odkázat na pomoc jiné organizace. Někdy se také stane, že děti skončí u příbuzných a maminka u nás. Ta pak bojuje ze všech sil o to, aby byla s dětmi co nejdříve, a to v bezpečí bez pocitu strachu. 

Není nic horšího než násilí přihlížet. Dělat, že není. Týrané ženy žijí ve strachu a častokrát ne o sebe, ale právě o děti. Neváhejte jim podat pomocnou ruku. Ale nenuťte. Někdy i jen rozhovor, který dodá ženě odvahu, nebo možnost sdílení je víc než přehlížení.

Pokusů udělejte několik. Nevzdávejte to jen proto, že to napoprvé nevyšlo. Že neuposlechla vaše rady typu "odejdi“, „tohle si nemůžeš nechat líbit“, „pojď k nám a nezůstávej tam". Strach, který zažívají, je hlubší, než si dokážeme představit. To stejné platí i pro muže, kteří domácí násilí zažívají taktéž, jen se o něm tolik nemluví. Očekává se, že jim se to stát nemůže, jelikož mají sílu a autoritu. Bohužel. Neměli bychom opomínat ani je. 

Nikdo by nic takového zažívat neměl. Nikdo nám nedal do rukou právo získávat si respekt násilím. Protože se vždy snažíme nacházet cestu, jak problém řešit, podporujeme myšlenku Diakonie, která vede program Stop násilí. Ta se s lidmi, kteří se dopustili něčeho podobného na svém partnerovi, snaží pracovat a dopomoct jim ke změně, díky které se v budoucnu vyvarují agrese. Díky za to, že věci nejsou vždy jen černobílé!

https://youtu.be/6pKVOHnAGHg

Irena Burmeková, vedoucí azylového domu pro ženy ve Vršovicích

Je právě dnes a je také příležitostí k předání cen Gratias sociálním pracovníkům roku 2021, které uděluje MPSV. Jednou z oceněných je naše kolegyně z nízkoprahu pro děti a mládež v České Třebové, Pavlína Břeňová. Gratulujeme jí!

A děkujeme i všem našim sociálním pracovnicím a pracovníkům tady v Praze, za jejich důležité a obětavé poslání – začleňování lidí bez domova do běžné společnosti.

Mezinárodní den žen slavíme každý rok, abychom si uvědomili sílu ženství a toho, čeho jsou ženy schopny. Myslím, že aktuální situace tuto myšlenku může jen podtrhnout. Tisíce žen, matek a babiček opouští svůj domov s vědomím, že jejich životy nikdy nebudou jako dřív, a pokud ano, potrvá tento návrat roky. Dokážeme si představit, jaké musí být opustit vše, co nás obklopovalo a dělalo domov domovem? Že z míst, kde vyrůstaly ony samy a jejich děti, nezbylo nic? Že bez podpory partnera musí odejít do jiného státu a začít od nuly? A nevzdat se. To je to nejvíc vystihující. Nevzdat se a jít dál. S vystrašeným dítětem a žádnou jistotou. Těchto případů jsou k dnešnímu dni statisíce.

Vím, že je tento svátek o ženách, ale musím se vyjádřit i k mužům, kteří se rozhodli bránit svou rodinu tím, že ji opustili a bojují za něco, co je pro ně důležité. Za svobodu. Ne pro tu svoji, ale pro další generaci, pro své děti. Máte můj upřímný obdiv. Jak těžké rozhodování to muselo být. Věřím ale, že tímto rozhodnutím jste ženám dodali odvahu nevzdávat se, jít dál a postavit domov nový.

Co z toho dnes vyplývá? Že vše má nějaké propojení. Ženy jsou silné, soběstačné, schopné. Ale v těch nejtěžších chvílích potřebuji oporu, nejčastěji v partnerovi. V ideálním světě pak dokáží vytvořit perfektní rovnováhu – rodinu. Říká se, že domov je tam, kde je rodina. To k dnešnímu dni všem ženám i mužům přeji. Ideální svět, kde domov tvoří kompletní rodina bez kapky zbytečného strachu.

Irena Burmeková, vedoucí azylového domu pro ženy

Foto ilustrační

Jsme rádi, že i my můžeme materiálně přispět, a podat tak pomocnou ruku lidem z Ukrajiny.

Dnes jsme v Kongresovém centru, kde je zřízeno uprchlické centrum, předali dámské hygienické potřeby, jednorázové nádobí a také tolik potřebné várnice.

Děkujeme Magistrátu hlavního města Praha za koordinaci a snadnou komunikaci.

Moc vám všem děkujeme milí dárci! Konečný výsledek sbírky DARUJTE NOHY V TEPLE je 223 724 Kč. Společně jsme lidem bez domova v Praze předali 302 párů zimních bot, 306 kusů oblečení, 20 kusů Heatshield Bag (žďáráků). Boty a oblečení putují hlavně lidem, kteří navštěvují naše dvě denní centra a také těm, které oslovíme v rámci našeho terénního programu.

Přinášíme několik zajímavých čísel:

Celkem jsme obdrželi 225 darů, z toho 67 % bylo od žen a 31 % od mužů.

Cílová částka 200 000 Kč byla překročena o 12 %.

Děkujeme vám za pomoc a těšíme se zase v listopadu!

V roce 1990 vznikla NADĚJE za účelem pomoci uprchlíkům z Rumunska, kteří opouštěli svou rodnou zemi. Manželé Hradečtí neváhali a poskytli těmto lidem takovou podporu, aby byli schopni postavit se znovu na vlastní nohy a mohli tak začít žít nový, snad lepší život. A my bychom rádi dodrželi tento výjimečný odkaz a sdíleli podporu dnes napadnuté Ukrajině a předali jim NADĚJI, kterou v současné době tolik potřebují.

#staywithukraine #sosukrajina