Azylový dům v Radotíně poskytuje ubytování pro 25 mužů a je podle všeho velmi oblíben kvůli domácké atmosféře. Člověk si tu na okraji Radotína, uprostřed čtvrti s rodinnými domky, připadá někdy jak na venkově.

A když na venkově, tak nemůžou rozhodně chybět slepice. Nejen proto jsme na jaře koupili kurník se slepicemi. Klienti, kteří se o ně velmi zodpovědně starají, dostávají za odměnu vajíčka. Každý víkend je pak využijeme na bezva snídani pro všechny.

Máme také velkou radost z toho, že nedávno naši dva klienti našli nový domov v Domově pro seniory v Heřmanově Městci. S klienty jsme stále v kontaktu a těší nás, že se jim tam moc líbí. Nyní čekají na své další kamarády z Radotína, kteří si stejně jako oni, zaslouží důstojné dožití.

Další radostná událost v minulém měsíci byla ta, že naše sociální pracovnice zcela náhodou na sociální síti zaregistrovala, že našeho klienta už roky marně hledá jeho sestra. Po předání kontaktu následovalo brzké a velmi dojemné shledání v našem azylovém domě, sourozenci jsou nadále v každodenním kontaktu. I když náš klient už neočekával, že se se svojí rodinou ještě někdy uvidí, dnes to vypadá na malý velký happy end.

Jaro jsme přivítali, jak se sluší a patří - pálením čarodějnice, kterou jsme sami s pomocí našeho šikovného klienta vytvořili. Po spálení našeho díla jsme se pustili do opékání buřtů, povídali jsme si, smáli se, bylo to zkrátka moc fajn a někteří klienti z toho měli zážitek ještě na pár dalších dnů.

Už teď se těšíme na léto u nás na venkově v Radotíně.

Text a foto: Nataša Šváchová a Veronika Javorská

Jak by řekl Aleš, „vítězství to není, ale bedna dobrá“.

Aleš Strnad, vedoucí našich sociálních služeb se minulý týden umístil na krásném druhém místě v kategorii Osobnost roku v každoročně udělované ceně Časovaná bota České asociace streetwork. Tímto gratulujeme vítězce Markétě Řezníčkové z terénního programu SANANIM.

Aleš v pražské pobočce NADĚJE působí už 24. rokem, takže se celý svůj profesní život věnuje problematice lidí bez domova z mnoha úhlů a úrovní. Několikrát za NADĚJI koordinoval zimní humanitární opatření pro lidi bez domova v rámci projektu MHMP, je výraznou osobností komunitního plánování hned v několika městských částech, kde se výrazně zasadil o zvyšování povědomí o potřebách lidí bez domova a aktivně se podílel na tvorbě akčních či strategických plánů v různých pracovních skupinách. Aleš stál přímo u zrodu pražského terénního programu a velkou měrou se zasadil o jeho profesionalizaci. Vybudoval kvalitní tým sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách, který v současné době působí na území celé Prahy.

Práce v terénním programu pro lidi bez domova vyžaduje kreativní myšlení, schopnost rychle reagovat na nečekané situace a vynikající komunikační dovednosti. To jsou vlastnosti, kterými Aleš disponuje, a kterými si získal respekt jak u klientů, tak i u svých spolupracovníků, ať už v rámci NADĚJE, tak i mimo ni.

Aleš je velkým přínosem nejen pro NADĚJI, ale i celkově pro obor sociální práce s cílovou skupinou lidí bez domova. Jeho zkušenosti z přímé práce s klienty jsou obohacující jak pro naše kolegy/kolegyně, tak i pro odbornou veřejnost (kolegy/kolegyně z jiných organizací či státní správy) nebo pro veřejnost laickou.

Aleši, děkujeme!

Vedoucí služeb přímé péče se opět po čase sešli, aby vytvořili nový strategický plán naší pražské pobočky. Svoje vize, představy, často třeba i sny má každý vedoucí, od terénu, přes denní centra, noclehárny až po azylové domy a tréninkové byty. Jde „jen“ o to je pojmenovat, vyladit a sepsat tak, aby byly funkční na další časové období, dalo se k nim kdykoliv vrátit, vyhodnotit, případně je revidovat.

Strategické plánování nám opět pomohlo definovat naše priority a z nich pak cíle i konkrétní kroky, kterých chceme dosáhnout při naší každodenní pomoci lidem bez domova. Nikdy to není jednoduchý proces, ale povedlo se. A to hlavně díky skvělému lektorovi Janu Kostečkovi ze vzdělávací agentury TUDYKAM. Za jeho profi vedení moc děkujeme.

Byly to skutečně příjemně strávené dny, ze kterých si každý odnesl něco nového.

Když nám před pár týdny napsala Anastasiia, že by v rámci organizace rádi podpořili ženy bez domova a že si na doporučení skvělých žen z International Women's Association of Prague (IWAP) vybrali právě náš azylový dům pro ženy ve Vršovicích, měli jsme velkou radost.

Vedoucí azylového domu Irena Burmeková okamžitě a bez váhání vytasila seznam věcí, které v AD postrádají. Ano, jako správná vedoucí tento seznam vede a neustále doplňuje, takže nebyl problém ho předložit hned. A vězte – ten seznam nebyl krátký. Zkrátka, čtyřicet ubytovaných žen v několika pokojích mají potřebu i své dočasné útočiště zvelebovat a pečovat o něj.

Proto ze srdce děkujeme milým dárcům za jeden lustr, 40 lampiček a prostěradla. A také za krásný dopis, který s darem přišel, který nás skutečně dojal a který vysvětluje, proč si vybrali právě lustr a lampičky. Symbolizují totiž světlo v temnotě, naději v zoufalství a pevné přátelství mezi Českem a Ukrajinou.

A kdo by chtěl nahlédnout do seznamu Irči Burmekové a přispět konkrétní věcí, která by zvelebila prostředí azylového domu, ozvěte se jí, určitě se domluvíte (irena.burmekova@nadeje.cz nebo 775 018 166).

Milý teréne,

přeju ti, abys byl nadále vlajkovou lodí pražské pobočky NADĚJE. Abychom na tebe mohli dál tolik pyšní, a to především za to, že se na tebe může spolehnout tolik lidí. Jsi tady pro všechny. Pro zaměstnance jsi srdeční záležitostí a rodinou. Pro ostatní naše služby jsi často záchranou a skvělým parťákem, protože pomůžeš vždy, kdy můžeš. Pro spolupracující organizace jsi vzorem. Pro radnice jsi často první a poslední volba. A pro klienty jsi jistotou.

Pro tolik opuštěných lidí jsi tady téměř každý den. Tolik životů jsi zachránil (a nemyslím to s nadsázkou). A ty, které se ti zachránit nepodařilo, jsi často doprovodil skoro až na druhý břeh.

Děkuju, že ať je tvojí součástí kdokoli, jsi stále otevřený všem. Přeju ti, aby se tohle nikdy nezměnilo.

Marie

Text: Marie Zajíčková, vedoucí terénního programu Foto: Tomáš Kozohorský

V našich ordinacích při denním centru U Bulhara máme sestřičky, které svou práci dělají srdcem. Je to náročná práce, pro řadu lidí téměř nepředstavitelná. Často se setkáváme s upřímným obdivem a údivem, že takovou práci děláme. Ano, je to náročnější, ale za pomoc potřebným a věčně odmítaným lidem to stojí.

V ordinaci praktického lékaře sestřičky provádí převážně převazy, odběry krve a další úkony, které naordinuje náš praktický lékař, dále pak nezbytné prohlídky na ubytování, prohlídky na parazity (svrab, vši šatové, vši šatní), i řadu jiných činností.

Za loňský rok naše ordinace provedla 461 prohlídek nezbytné k ubytování, 217x jsme ošetřili lidi bez domova kvůli zavšivení, 125x kvůli svrabu a téměř dvou set lidem jsme ošetřovali bércové vředy a jiné kožní defekty.

Každoročně si 12. května připomínáme Mezinárodní den sester. Jedná se o datum narození Florence Nightingale, anglické ošetřovatelky a zakladatelky profesionálního ošetřovatelství, díky níž vzniklo povolání zdravotních sester, které je potřebné všude ve světě.

Text: Jarmila Urbani, vedoucí ordinace lékařů NADĚJE