![Dobrý den, tady NADĚJE](/img-text/mid/12371.jpg)
Tohle je jeden z příběhů žen z azylového domu ve Vršovicích. Připojte se k naší benefiční akci Dobrý den, tady NADĚJE, která proběhne za necelé dva týdny, a kde se mimo jiné dozvíte více o problematice ženského bezdomovectví.
Paní Marie je bez domova asi 3 roky, rok přespávala na ulici a poslední 2 roky využívá pomoc různých organizací. Vystudovala vysokou školu ekonomickou a má titul Ing. v oboru zahraniční obchod.
Vyrůstala v úplné a dobře zajištěné rodině. Myslí si, že otec byl psychicky nemocný, ale nikdy svůj zdravotní stav neřešil. Často měl hysterické záchvaty, vyhazoval věci z okna a dával jí a bratrovi nesmyslné tresty. Paní Marie je dodnes fyzicky špatně, když někdo křičí. Matka vždy byla na otcově straně a nikdy se dětí nezastala. Otec se po matčině smrti opakovaně pokusil o sebevraždu.
Paní Marie se vdala, s manželem neměli děti a byli dobře zajištěni. Manželství nebylo příliš šťastné, manžel ji někdy fyzicky napadal a byl závislý na automatech. Paní Marie začala hrát s ním a postupně se stala závislou. Se závislostí žila 20 let. Prvních 10 let zvládala hrát za své vlastní peníze, následně si musela začít půjčovat. Půjčovala si od rodiny, bankovních i nebankovních institucí, nakonec zneužila peníze z firmy, kde pracovala. V té době žila s přítelem, který o její závislosti nevěděl. Když zjistil, že vzala z firmy peníze, vyhodil ji z bytu. Poté žila u otce a automaty hrála dál. Otec kvůli tomu přišel o byt a odstěhoval se do domova důchodců. Paní Marie skončila na ulici. Automaty nehraje již asi rok, dochází do Sananimu na léčbu, kterou má určenu soudem. Musí splácet dluhy a škodu za trestnou činnost, kvůli které byla odsouzena. V azylovém domě bydlí poprvé v životě, v počátku jí byl pobyt hrazen z projektu Nejdřív střecha a byla ji poskytována potravinová pomoc, protože neměla žádný příjem.
Pracujeme na tom, aby život paní Marie dostal opět smysl, a věříme, že se nám to společně podaří.
Méně...