Praha

 
 

Pomoc lidem bez domova v Praze

POMÁHÁME LIDEM BEZ DOMOVA ŽÍT DŮSTOJNĚJŠÍ A BEZPEČNĚJŠÍ ŽIVOT.

 

Nabízíme ubytování v azylových domech a tréninkových bytech, přenocování v noclehárnách, jídlo a sprchu v nízkoprahových denních centrech, rozhovor se sociálním pracovníkem nebo psychologem, přímou pomoc v ulicích, zdravotní ošetření v ordinacích lékařů.

 

      

 

 

MÁME RÁDI PROJEKTY:

 

Logo NSLogo Místní místnímLogo Nejdřív doma    

 

 

POTŘEBUJETE VYUŽÍT NAŠE SLUŽBY?

Navštivte naše nízkoprahová denní centra nebo přijďte na stanoviště Mobilní sociální služby a proberte svou situaci se sociálním pracovníkem. Pokud potřebujete ubytování, obraťte se přímo na sociální pracovníky azylových domů (pro muže, pro ženy).

 

 

 

AKTUALITY

 
 
Žižkovský azylový dům NADĚJE pomáhá už 17. rok

Žižkovský azylový dům NADĚJE pomáhá už 17. rok

18.08.21

Panu Honzovi se jedna noc v parku stala osudnou. Živý terč si z něj udělal útočník, který ho chtěl okrást. 


Více...
 
Žižkovský azylový dům NADĚJE pomáhá už 17. rok

Panu Honzovi se jedna noc v parku stala osudnou. Živý terč si z něj udělal útočník, který ho chtěl okrást. Honza byl převezen do nemocnice. Po stabilizaci zdravotního stavu a s pomocí sociálního kurátora našel střechu nad hlavou v našem azylovém domě na Žižkově, kde má bezpečné zázemí a podmínky pro nový start. Ačkoliv má Honza vážné zdravotní problémy, má stále radost ze života díky drobným maličkostem a aktivitám jako je například vaření či vzdělávání ve Volnočasovém a kulturním centru pro aktivní seniory Přístav 7 od organizace Elpida. Jak Honza říká, však slunce ještě svítí, ještě nezhaslo. 

 

V těchto dnech si připomínáme 17. výročí od otevření azylového domu v Husitské ulici na Žižkově. V loňském roce jsme tu naše služby nabídli 128 mužům bez domova, z nichž 28 muselo být kvůli svému špatnému zdravotnímu stavu ubytováno v bezbariérové části. Průměrný věk se rok od roku zvyšuje a loni jsme se vyšplhali k věku 53 let. Nejstaršímu obyvateli bylo 76 let, ale více než dvacet mužů bylo v seniorském věku, tzn. nad 65 let. Příběh Honzy je jeden z mnoha, se kterými se každý den setkáváme. 


Pomáhejte spolu s námi️ https://www.darujme.cz/projekt/1060

Děkujeme vám!


Méně...
 
Naše mobilka slaví 13 let

Naše mobilka slaví 13 let

14.08.21

Mobilní sociální služba je součástí našeho terénního programu takovou dobu, že už si to bez ní ani nedokážeme představit. 


Více...
 
Naše mobilka slaví 13 let

Mobilní sociální služba je součástí našeho terénního programu takovou dobu, že už si to bez ní ani nedokážeme představit. Nabízí materiální a potravinovou pomoc, ale také třeba zdravotnickou péči za přítomnosti zdravotní sestřičky nebo zdravotníka. Jen za loňský rok jsme pravidelně navštěvovali 19 míst v 8 městských částech. Na těchto místech jsme zajistili 21 245 kontaktů a na každé místo přišlo v průměru 34 lidí. V 1 428 případech kolegové pomáhali řešit lidem bez domova jejich zdravotní stav. Více informací nejen o naší mobilce, ale také třeba o tom, co dělat, když najdete člověka bez domova, kterému chcete pomoct, si přečtete na našem webu https://nadeje.cz/praha/phpomocvulicich.

 

Podpořit nás můžete i finančně https://www.darujme.cz/projekt/1060

Srdečně děkujeme!


Méně...
 
Ženy bez domova potřebují být v kontaktu se světem, kvůli práci, kvůli dětem...

Ženy bez domova potřebují být v kontaktu se světem, kvůli práci, kvůli dětem...

Děkujeme za technické vybavení, které jim to umožní

27.07.21

Před nějakým časem jsme na našich sociálních sítích zveřejňovali výzvu k darování notebooků, které by posloužily našim ženám z azylového domu ve Vršovicích. A podařilo se!


Více...
 
Ženy bez domova potřebují být v kontaktu se světem, kvůli práci, kvůli dětem...

Před nějakým časem jsme na našich sociálních sítích zveřejňovali výzvu k darování notebooků, které by posloužily našim ženám z azylového domu ve Vršovicích. A podařilo se! Prostřednictvím Twitteru se nám ozvali dobří lidé z projektu Učíme online, kteří nás přesměrovali na jednu softwarovou společnost. Ta věnovala našim ženám čtyři notebooky a čtyři mobilní telefony.

 

Notebooky jsou využívány hlavně pro hledání nabídek práce, tvoření životopisů a motivačních dopisů, ale také pro účast na rekvalifikačních online kurzech. A když je zájem, učíme ženy základům MS Office. Mobily putují k ženám, které je nutně potřebují, ale nemohou si je z vlastních zdrojů dovolit.

 

Děkujeme!


Méně...
 
Lidé bez domova z ulice, kteří mají zájem o očkování proti covid-19, se mohou dostavit i k nám

Lidé bez domova z ulice, kteří mají zájem o očkování proti covid-19, se mohou dostavit i k nám

15.07.21

Vedle pražské Armády spásy a organizace Drop In se i my účastníme pilotní fáze očkování lidí bez domova, kteří přespávají venku.


Více...
 
Lidé bez domova z ulice, kteří mají zájem o očkování proti covid-19, se mohou dostavit i k nám

Vedle pražské Armády spásy a organizace Drop In se i my účastníme pilotní fáze očkování lidí bez domova, kteří přespávají venku. Očkování jednodávkovou vakcínou proběhne v ordinaci praktického lékaře U Bulhara v úterý 20. července od 13 hodin.

 

Více informací ZDE

 

Pomůže nám, když budete sdílet a nabídka očkování se tak dostane dál.

Děkujeme.

 


Méně...
 
Kdo by nepotřeboval ledničku, a zvlášť v létě?

Kdo by nepotřeboval ledničku, a zvlášť v létě?

Děkujeme VDV Nadaci Olgy Havlové

14.07.21

Paní Maruška žije v našem azylovém domě pro ženy bez domova ve Vršovicích.


Více...
 
Kdo by nepotřeboval ledničku, a zvlášť v létě?

Paní Maruška žije v našem azylovém domě pro ženy bez domova ve Vršovicích. Nejen ona, ale i dalších 39 žen, které zde bydlí, jsou velmi rády za to, že mohou mít na každém z 12 pokojů úplně novou lednici. Zdá se to jako maličkost, ale i to může být cesta k začlenění do běžného života.

 

Obyvatelky azylového domu mají k dispozici velkou zařízenou kuchyň, kde mohou vařit nebo péct. Chceme je tak ještě více podpořit v tom, aby si začaly připravovat plnohodnotné jídlo a opustily způsob stravování, ke kterému je vedl život bez zázemí. Nákup lednic byl podpořen z programu "Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové" a my za to moc děkujeme. 


Méně...
 
Není snadné být nemocný v cizí zemi

Není snadné být nemocný v cizí zemi

Společným úsilím k dobrému konci

12.07.21

Pan B. (56 let) je původem z Bulharska. Do ČR přijel již v roce 2003 za prací. Za sjednanou práci ale nebyl řádně vyplácen.


Více...
 
Není snadné být nemocný v cizí zemi

Pan B. (56 let) je původem z Bulharska. Do ČR přijel již v roce 2003 za prací. Za sjednanou práci ale nebyl řádně vyplácen. Podnájemní bydlení si udržel jen rok a půl. Záhy přišel i o práci, a tak se začal „živit“ sběrem. Přespával, kde se dalo, třeba i ve skleníku jednoho pražského zahradnictví. Zdravotní problémy nikdy dříve neměl, až poslední zimu, kdy dle svých slov pil více alkoholu. V důsledku snížené citlivosti organismu došlo k omrzlinám na nohou. V polovině února pan B. navštívil naši ordinaci U Bulhara, odkud mu bylo neprodleně zajištěno celodenní ubytování v humanitárním ubytování v Michli s tím, že bude nutné následně podstoupit další odborná vyšetření. Koncem února byla panu B. amputována noha. Protože nebyl pojištěn, po pár dnech ho z nemocnice propustili. Propustili jej přesto, že nebyl doléčen a neuměl chodit o berlích (!). V nemocnici panu B. dokonce nedali ani antibiotika ani léky na bolest, a to přesto, že NADĚJE by je samozřejmě uhradila. Hned ten den pan B. dvakrát za sebou upadl a utrhl si dorzální lalok (kůži přetaženou přes ránu).

 

Celou dobu, kdy jsme s ním do nemocnice jezdili na kontroly a převazy, se k němu personál nemocnice choval naprosto nepřijatelně. Druhá noha pana B. začala bolet víc a víc a bylo jasné, že o ni přijde také. Amputace se ale ze strany nemocnice stále odkládala s tím, že se nejedná o život ohrožující stav. Už jsme byli bezradní a báli se toho nejhoršího, protože už pomalu ale jistě hrozila sepse. Kontaktovali jsme tedy radní pro sociální oblast MHMP, vedení nemocnice, a nakonec i Velvyslanectví Bulharské republiky. Velvyslanectví dalo pokyn cizinecké policii, které se podařilo kontaktovat rodinu pana B. v Bulharsku. Tímto způsobem se nám podařilo propojit s jeho neteří. Od té doby jsme s ní téměř denně komunikovali. Rodina za pana B. v Bulharsku zaplatila dluh 800 eur (dluh za neuhrazené zdravotní pojištění), aby mohl být pojištěn nadále jako člen EU. Jakmile se zdravotní pojištění vyřídilo, v nemocnici se začali chovat zcela odlišně. Kvůli jejich liknavosti jsme ale domluvili amputaci druhé nohy v jiné nemocnici (jednalo se samozřejmě o akutní, nikoliv o plnohodnotnou péči). Po amputaci jsme panu B. opětovně zajistili celodenní ubytování, potravinovou a materiální pomoc, zdravotní úkony při převazech, včetně důležitého prostoru pro klidový režim a zdravotní stabilizaci. Celá bulharská rodina klienta se nakonec složila a panu B. koupila letenku i s asistenční službou. Pan B. tak minulý týden mohl odletět domů, kde bude žít s rodinou. Podle dosavadních zpráv se pan B. cítí dobře a je rád, že je zase zpět doma u svých blízkých.

 

Odhodlání, neuvěřitelná aktivita, zúčastněnost, velké srdce našich kolegů, spolupráce s dalšími subjekty, ale také láska k bližnímu ze strany rodiny, zachránila panu B. život.


Méně...