„Strategie přežití, zajišťování si potřebných zdrojů, hlídání si místa přespávání, absence plnohodnotného spánku, plnohodnotné stravy, odolávání povětrnostním podmínkám, to vše stojí spoustu sil, energie a námahy. V tomto ohledu bych o lenosti vskutku nehovořil. Je-li tímto tvrzením myšleno, že jsou lidé bez domova líní k realizaci změny, jako například omezení nadužívání alkoholu, nástup do zaměstnání, získání ubytování, zájmu o své zdraví apod., tak je nutné ho vztáhnout vždy ke konkrétnímu člověku, a to v daném čase a v aktuální situaci. Ano, může se nám jevit, že dotyčný odmítá cokoliv, nevidí žádné řešení a východisko ze své situace, trpí absolutní ztrátou motivace. Je však uvedený stav leností, nebo totálním rozkladem osobnosti člověka? Následně nepracujeme s problémem lenosti, ale s hledáním možností, motivace, smyslu další etapy života, s hledáním bezpečí, jistoty a vytváření nových vztahů a sociálních vazeb.

Uvedené však nevytváří pomáhající sociální pracovník, ale člověk bez domova sám. Pomáhající pracovník je nástrojem a podporou. Úsilí, vytrvalost, odhodlanost však musí realizovat každý sám. Někdo zvládne více, někdo méně, každopádně, pokud by uvedené tvrzení o lenosti bylo pravdivé, tak by to znamenalo, že bezdomovec vždy zůstane bezdomovcem, což ze své praxe musím odmítnout.“

Aleš Strnad, vedoucí terénního programu

Tomáš (21 let) a jeho kamarád Libor (19 let) od mala vyrůstali v dětských domovech, k rodinám se vracet nemohli, jelikož je téměř neznali. Poté, co byli propuštěni z ústavní výchovy, přicestovali z Ostravy do Prahy za prací, kterou se jim však bez zázemí nepodařilo najít, oba navíc měli v Ostravě závazky (domluveného lékaře, návštěvu na ÚP).

Vyhledali proto denní centrum, kam přišli vyčerpaní a unavení po několika dnech spaní venku, kdy neměli na řešení své situace ani sílu ani náladu. Zde získali jídlo, sprchu a byli ubytováni v rámci projektu Nejdřív střecha na jednu noc.

Poté se jim podařilo získat zpáteční lístky do Ostravy, aby si mohli zařídit potřebné záležitosti. Oba jsou tak příkladem toho, že i jedna noc může pomoci se vzchopit a usnadnit řešení problematické situace.

To, že je venku 30 stupňů, neznamená, že lidé bez domova nepotřebují ubytování nebo nocleh. Pomoci může každý https://www.nejdrivstrecha.cz/

Projekt administruje Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové

Blanka Čermáková je ředitelkou pražské Trafo Gallery. Propojování umění a charity je její silnou stránkou a už mnohokrát to dokázala. Jen loni, kdy musela být galerie po velkou část roku zavřená, se jí podařilo zrealizovat tři velké charitativní projekty. Kromě jiných organizací podpořila i tu naši, konkrétně denní centrum U Bulhara. Blance Čermákové se v tomto směru podařilo vyzdvihnout důležitost tématu bezdomovectví a zasadit se i o jeho medializaci. Moc jí i celé Trafo Gallery děkujeme a děkujeme také za milá slova k našemu 30. výročí. Velmi si toho vážíme. 

Děkujeme, že jste v tom s námi. Už 30 let!

Buďte s námi i nadále https://www.darujme.cz/projekt/1060

Od srpna loňského roku jsme součástí projektu "Zvýšení dostupnosti a vytvoření možností zdravotní péče pro osoby bez domova", jehož podstatou je propojení zdravotních a sociálních služeb pro lidi bez domova. Protože součástí projektu je i vzdělávání týmu, vyjely naše sestřičky Jarmila Urbani a Petra Strnadová do Charity Olomouc, jejíž ordinace praktického lékaře zorganizovala seminář "Hojení ran". V rámci semináře se také setkaly týmy pilotních ordinací projektu, a mohly tak společně sdílet cenné zkušenosti, které od začátku projektu načerpaly.

Jan Vaněček, ústřední ředitel NADĚJE. Ani on nesmí chybět v řadě gratulantů k našemu 30. výročí. Děkujeme za originální přání, laskavá slova, ohlédnutí za náročným rokem, ale i za pohled do historie nejen pražské pobočky.

Děkujeme, že jste v tom s námi. Už 30 let‼

Buďte s námi i nadále https://www.darujme.cz/projekt/1060

Už 30 let pomáháme lidem bez domova v Praze najít cestu k lepšímu životu. Naším cílem je pomáhat jim žít důstojnější a bezpečnější život. Svou pozornost zaměřujeme na lidi, kteří jsou na ulici nejzranitelnější, a jejich zdraví jim brání se o sebe postarat. Naši ordinaci a zdravotní péči, kterou poskytujeme, vnímáme jako nezbytnou a nenahraditelnou.

Už jen do zítřka máte možnost poslat dar prostřednictvím naší výzvy "Popřej pražské NADĚJI", jejíž výtěžek bude věnován právě ordinaci pro lidi bez domova.

Děkujeme, že jste v tom s námi. Už 30 let.

Foto: Tomáš Kozohorský