Mladá Boleslav

V sobotu 20. listopadu se konala podzimní Sbírka potravin, kterou dvakrát do roka pořádá Česká federace potravinových bank spolu s Charitou ČR, NADĚJÍ, Armádou spásy a Slezskou diakonií. 

V Albertu v Olympii se opět zapojili dobrovolníci z naší pobočky NADĚJE a z Centra 83. Všem děkujeme za hladký průběh sbírky, v našem obchodě se vybralo 462 kilogramů trvanlivých potravin a drogistického zboží. 

Vybrané zboží putuje do potravinové banky, která je rozdělí mezi organizace pomáhající potřebným. 

6. listopadu proběhlo jako každý rok očkování našich klientů proti sezónní chřipce. Tímto děkujeme MUDr. Filipu Žákovskému za letitou přízeň a neutuchající ochotu pomáhat lidem v nouzi! 

Díky velmi štědré podpoře manželů Miloslava a Hany Kvapilových jsme vybavili jídelnu na denním centru novými stoly a židlemi. Klienti tak mají mnohem příjemnější prostředí pro potravinovou pomoc a přípravu vlastních pokrmů. 

Manželům Kvapilovým tímto ze srdce děkujeme za projevenou podporu, která reálně zlepšila prostředí denního centra pro osoby v nepříznivé sociální situaci. Velice si vážíme pomoci všech lidí, kterým není osud slabších lhostejný! 

První podzimní den a rovnodennost jsme uvítali dalším úklidem. 

V tomto období je Slunce v rovině zemského rovníku, takže jeho paprsky dopadají na Zemi kolmo k její ose.  

V tento čas tedy vidíme i to, co zůstává jindy schované. 

Proto jsme se rozhodli uklidit místo, které je před zraky okolo jedoucích skryto.  Z Pražské ulice je tam dolů vyhazován odpad. Odpad dopadá do vyzděných prostor, kam se uchylují lidé v nejkrajnější situaci. A to zespoda, ze Štyrsovy ulice. 

11 klientů dalo ruce dohromady a spolupracovalo při odklízení nejen drobného, ale i rozměrného odpadu. 

Během úklidu jsme museli volat i městskou policii. Nalezli jsme 9 injekčních stříkaček. Ze zchátralé budovy jsme odklidili nemalou část nepořádku. 

Na základě podnětu souseda ze Štyrsovy ulice ohledně nepořádku v parčíku naproti našemu středisku, kde se kromě spadaného listí nacházel také rozdrobený polystyrén, jsme uspořádali úklid. Terénní sociální pracovnice Mgr. Jana Ginzlová aktivizovala klienty denního centra a terénního programu. Vzali hrábě, lopaty a s vervou se pustili do úklidu. Pytle se rychle naplnily odpadem a prostor pod památným stromem je teď opět úhledný. 

Pravcovní rukavice darovalo Tesco a pytle na odpad firma Compag. 

Procházel jsem staré, dnes už by se dalo říct dokonce historické dokumenty z doby založení našeho střediska NAĎEJE v Mladé Boleslavi. Bylo to v roce 1999. Nepřekvapilo mě, že jsem objevil petici sepsanou proti záměru města středisko zbudovat. Jak moc bylo počínání místních obyvatel omezené, xenofobní a diskriminační nechci nyní rozebírat. Vždyť v naší “vyspělé” společnosti je zcela běžné, že budování služeb pro bezdomovce, uživatele návykových látek, duševně nemocné a další ohrožené skupiny provází odpor místních, kteří chtějí danou problematiku vyřešit odsunutím těchto služeb “někam jinam”. Oko mi však padlo na výraz “nepřizpůsobivý občan”, se kterým jsem se samozřejmě setkal již mnohokrát, ale kterému vlastně nerozumím. Co znamená?  

Nesnášenlivost vůči “nepřizpůsobivým” je velmi zřetelná v Mladé Boleslavi i v celé naší zemi. Je spousta důvodů, proč někdo může mít potíž s naplňováním běžných společenských rolí. Nemoc psychická nebo tělesná, špatné rodinné zázemí, závislost, zadluženost, osamělost, diskriminace okolí kvůli pohlaví, etnickému původu, náboženskému přesvědčení a další. Většinou se těch starostí v jednom lidském osudu schází několik. Říct, že bezdomovec prostě nechce pracovat a chce se jenom opíjet, je velmi snadné. Lidem takové zjednodušení dává pocit, že světu rozumí a že tak mají kontrolu nad svým vlastním životem. Vymezovat se proti “nepřizpůsobivým” dává pocit bezpečí.  

Z mého pohledu jsou nepřizpůsobiví ti “normální”. Jak můžeme chtít po člověku, kterého označíme za “nepřizpůsobivého” a který je v konfliktu s většinovou společností, aby se sám od sebe změnil a mávnutím kouzelného proutku se najednou “přizpůsobil”? Vyřešíme věc tím, že mu sáhneme na dávky hmotné nouze a konečně ho tak “vychováme”? To je k smíchu a pláči zároveň. Proto já jako nepřizpůsobivé vnímám běžné občany, kteří nejsou schopni přizpůsobit svůj úzký pohled na svět a poznat, že jsou zde také lidé, kteří místo odsouzení potřebují pomoc. Uslyším-li “nepřizpůsobiví pryč”, pomyslím si “podívejte se na sebe”.  

Tadeáš Hrabovský, vedoucí pobočky Mladá Boleslav