Vsetín

Cílem Týdne s Nadějí je osvěta a realizace kulturních a vzdělávacích aktivit zaměřených především na téma destigmatizace lidí s mentálním a kombinovaným postižením. Program je koncipován tak, aby zaujal široké spektrum veřejnosti a propojil co největší počet jednotlivců i organizací.

Pondělí 17. 6. Společně bez bariér – denní stacionář na Sychrově od 9 hod

V denním stacionáři jsme si pro tento rok připravili program pod názvem Společně bez bariér, který by měl přispět kezlepšování vzájemné komunikace a soužití lidí s hendikepem a bez něj. Žáci základní školy si společně s  klienty stacionáře vyzkouší aktivity, kterými je podporována integrace lidí s hendikepem. Společnou aktivitou bychom chtěli poukázat na fakt, že hendikep nemusí být bariérou v prožívání emocí, citů a  smysluplného života.

Úterý 18. 6. Scénické čtení v dílně – Sociálně terapeutická dílna v Rokytnici od 9 hod

Scénické čtení je aktivitou, které do programu Týdne s Nadějí připravila Masarykova veřejná knihovna Vsetín. Díky této formě čtení dochází k lepšímu porozumění textu i vlastní interpretaci příběhu. V sociálně terapeutické dílně je připraveno scénické čtení z knihy Olgy Černé, Kouzelná baterka. Snad všichni bychom si přáli mít baterku, která oživuje svým světlem do té doby neživé věci. Ale pozor, o nově oživlou věc se také budete muset postarat, a to není vždycky úplně jednoduché. 

Poutavý příběh je určen nejen pro děti, ale i hravé dospělé

Středa 19. 6. Tanec.Tanec? Tanec! – Divadlo v Lidovém domě od 10 hod

Bílá holubice je uměleckým souborem, který tvoří umělci s hendikepem i bez něj a působí na ostravské umělecké scéně již 13 let. Za dobu své existence si vydobyl renomé úspěšného a respektovaného tělesa a spolupracoval s umělci zvučných jmen, jako je například režisér Ilja Racek, hudebníci Jarek Nohavica, Robert Kusmierski, Michal Žáček nebo baletní mistr Igor Vejsada.

Členové souboru jsou umělci, pro které je tanec smyslem jejich života a kteří boří pomyslné hranice ve vnímání umění jako projevu tělesné dokonalosti. Jejich pojetí tance a divadla je dravé, živelné a plné emocí. Tančí celým tělem a celou duší. 

Čtvrtek 20. 6. Můj život s asistencí – kino Vatra od 10 hod

Projekce krátkého filmu Můj život s asistencí s účastí hlavního protagonisty Jakuba Neuberta, který pracuje jako instruktor osobních asistentů pro lidi s postižením a sám asistenty během celého dne potřebuje. Film umožní vstoupit do životů lidí s hendikepem, kam běžně nahlédnout nelze. Dává možnost seznámit se s tím, co všechno asistenti dělají, jak jsou zaučováni a jak důležitou roli hrají v životě lidí s hendikepem. Jen málo studentů se osobně někdy setkalo s člověkem, který osobní asistenci využívá. V tomto programu budou mít příležitost seznámit se se sympatickým Jakubem, který jim odpoví v diskuzi po filmu na všechny případné otázky. Středoškolští studenti se již navíc mohou stávat dobrovolníky volného času. V tomto programu se dozvědí, co to obnáší.

Můj život s asistencí, 2015

§  Délka filmu: 23 minut

§  Režie, scénář, kamera: Erik Čipera

§  Střih: Šárka Sklenářová

Pátek 21. 6.  Happening na Dolním náměstí od 15 hod

Celý Týden s Nadějí uzavře veřejně prospěšný happening, který se ponese v duchu hesla Podporujeme a propojujeme s účastí žáků ZUŠ, Masarykovy veřejné knihovny, partičky z Be a Beast a Kostka rádio, které připravuje živé vysílání. Součástí happeningu bude představení výstupu programu Město bez bariér, který se týká dostupnosti veřejných míst ve Vsetíně pro lidi s omezenou pohyblivostí. Od 17 hod. na Dolním náměstí vystoupí kapely Veselá bída, Céline Bossu, Fojti a ohnivá show Boca Fuego. Cílem happeningu je upozornit na různé aspekty života lidí s omezenou hybností, které jsou doposud bohužel přehlíženy i v našem městě.

1. 6. – 30.6. výstava Příběhy asistence – kino Vatra a Masarykova knihovna Vsetín

Velkoformátové fotografie přibližující příběhy lidí se znevýhodněním, kteří díky podpoře služby osobní asistence mohou žít samostatný a především kvalitní život. Výstava je instalována po celý červen v prostorách Masarykovy veřejné knihovny Vsetín a voyer kina Vatra.

Putovní výstava sestává z dvojportrétu fotografa Jakuba Hraba, na kterém je vždy osobní asistent s člověkem využívající tuto sociální službu a krátký výběr z textu, který tato dvojice zaznamenala. Vznikla tak pestrá mozaika motivací, myšlenek, pocitů a zážitků. Všechny je však spojuje přesvědčení, že svobodný a samostatný život je v České republice možný pro všechny. 

Osobní asistence je služba, která poskytuje lidem s různým typem postižení každodenní podporu: jedná se o běžné úkony v domácnosti, ale i doprovody do práce, do škol, či na volnočasové aktivity.

Díky této podpoře mohou lidé se znevýhodněním žít samostatný, kvalitní, a především svobodný život. Asistentkám a asistentům přináší tato práce nečekaná spojení, přátelství a osobní růst.

Doufáme, že Vás Příběhy asistence inspirují. Třeba natolik, že se přímo zapojíte: asistovat je možné při studiu či zaměstnání, hodiny asistence jsou přidělovány dle časových a lidských možností.

Vstupy na všechny akce Týdne s Nadějí jsou všem volně přístupné a nezpoplatněné. Přijďte se podívat, poslechnout si, zkrátka,  buďte s námi u toho!

V rámci blížící se, již tradiční akce Týden s Nadějí, putovní výstava pražské organizace Asistujeme.cz s názvem Příběhy asistence, doputovala až k nám, do Vsetína.

Velkoformátové fotografie přibližují příběhy lidí se znevýhodněním, kteří díky podpoře služby osobní asistence mohou žít samostatný a především kvalitní život. 

Výstava sestává z dvojportrétů fotografa Jakuba Hraba, na kterém je klient osobní asistence s asistentem a krátký výběr z textu, který tato dvojice zaznamenala. Vznikla tak pestrá mozaika motivací, myšlenek, pocitů a zážitků. Všechny je však spojuje přesvědčení, že svobodný a samostatný život je v České republice možný pro všechny. 

Osobní asistence je služba, která poskytuje lidem s různým typem postižení každodenní podporu: jedná se o jednoduché úkony v domácnosti, ale i doprovody do práce, do škol, či na volnočasové aktivity.

Díky této podpoře mohou lidé se znevýhodněním žít samostatný, kvalitní, a především svobodný život. Asistentkám a asistentům přináší tato práce nečekaná spojení, přátelství a osobní růst.

Doufáme, že Vás Příběhy asistence inspirují. Třeba natolik, že se přímo zapojíte: asistovat je možné i při studiu či zaměstnání.

Výstava Příběhy asistence bude k vidění od 1.6. do 30.6. 2019   v prostorách kina Vatra a Masarykovy knihovny Vsetín, dle standartní otevírací doby.

Své aktivity představila již tradičně na oslavách Dne Země ve Vsetíně i naše sociálně terapeutická dílna. Ty letošní proběhly v Panské zahradě 25. 4. za krásného prosluněného počasí. 

Cílem Dne Země je upozornit veřejnost na neduhy, kterými trpí naše společnost, a nabídnou jí jednoduché prostředky, kterými může pomoci každý z nás.

Vzhledem k tomu, že nám všem z Naděje je blízký proces recyklace, snažili jsme se veřejnosti představit, co vše je možné z recyklovat, tedy využít opakovaně, nápaditě a vkusně.

Bylo nám milým potěšením přispět svou troškou do mlýna nápadů a inspirací, jak znovu upotřebit různé materiály, tak aby byly k potěše nejen oka, ale i dobrého pocitu z šetrného zacházení.

Dovolte, abychom se s vámi podělili o skvělou zprávu.

Dnes jsme oficiálně a mírně slavnostně převzali osobní vůz Citroën Berllingo s bezbariérovou úpravou, který umožní důstojný přesun lidí využívající služeb denního stacionáře a osobní asistence. Se speciálně upraveným autem umožníme těmto lidem dělat vše, co patří k normálnímu životu. Cestovat za lékaři, na úřady  nebo jen tak - na výlety, za kulturou, za přírodou, za něčím, co je obohatí, rozveselí, vytrhne z každodenní rutiny a pomůže v nabrání nových sil.

To vše se podařilo díky výrazné podpoře Nadace ČEZ, která nám pomohla s odstraněním další bariéry mezi světem s hendikepem a bez něj. Velice si ceníme i podpory vás všech, kteří aktivně využívají mobilní aplikaci ČEZ „Pomáhej pohybem“. Projektů, které pomáhají potřebným a které můžete svým pohybem podpořit, je celá řada. Tak pokud ještě nemáte aplikaci ve svých mobilech naistalovánu, zvažte, jestli nepřišel ten správný čas. Pomoci může opravdu každý!

PS:

Naše nové auto není zas tak zcela nové, má drobné kosmetické vady, které ale na funkci nemají žádný vliv, a my věříme, že s ním najezdíme ještě spoustu kilometrů, usnadníme život a uděláme radost ještě hodně lidem.

      Ještě jednou děkujeme!              

V pondělí 8. 4. proběhl v Novém Hrozenkově za krásného slunného dne Veletrh neziskových organizací. A vsetínská Naděje byla jednou z nich.

Smyslem veletrhu bylo seznámit širokou veřejnost s organizacemi, které nabízejí pomocnou ruku nejrůznějším cílovým skupinám obyvatel Valašska a Horního Vsacka.

Návštěvníci mohli načerpat informace u stánků zaměřených na služby pro rodiny s dětmi, seniory nebo zdravotně hendikepované.

O dvanáct prezentovaných služeb se během dopoledne zajímali hlavně žáci z okolních základních škol, odpoledne se pak na plácek před kostelem průběžně zastavovala veřejnost zastoupena všemi generacemi. Všichni si mohli vyzkoušet kompenzační pomůcky, aktivity pro klienty s hendikepem, i zjistit, k čemu slouží například canisterapie nebo sociální autobus.

Kromě představení služeb  docházelo k neformálním, ale o to příjemnějším setkáním jednotlivých vystavovatelů a to bylo moc fajn. Už teď se těšíme na další ročník! 

V rámci Světového dne porozumění autismu přinášíme jeden z pohledů rodičů, dnes již dospělého dítěte s poruchou autistického spektra. Snad i vás napadne spojení, které vyjadřuje náš postoj ke všem, kterých se tato vývojová porucha dotýká… Autismus? Respekt!

„Soužití s dítětem s postižením je těžké. Je plné zvratů, zmatků apod.

Péče o dítě s poruchou autistického spektra vyžaduje trpělivost, důslednost, odříkání a někdy i změnu profese či bydlení.

Máme pocity selhání, sebeobviňování.

Někdy bojujeme sami se sebou, bojujeme za dítě a to někdy i s nejbližší rodinou.

Na druhé straně, prožíváme chvíle štěstí, lásky, oslavujeme každý malý pokrok.

Učíme se žít s naším dítětem a ono s námi.

Naši lásku nám vrací, avšak po svém a svým vlastním způsobem, který je nefalešný, bezelstný, bezprostřední a čistý.

Dříve jsme na ulici, v obchodě nebo v čekárně u lékaře byli středem zájmu.

Vnímání veřejnosti a okolí k lidem s hendikepem se díky médiím a pořadům všeobecně zlepšilo.

Chování „ zdravých“ lidí k lidem s hendikepem se podle naší zkušenosti dělí na 3 skupiny – informované, neinformované a ty, kteří nechtějí vědět.

Jednou se mě psycholožka zeptala, jaký pozitivum spatřuji v tom, že mám dítě s postižením. V tom okamžiku jsem se na ní rozzlobila. Co na tom může být pozitivního?!

Pak jsem na to přišla. Moje dcera mě naučila trpělivosti, pokoře, empatii. Naučila mě radovat se z maličkostí.“